Osvětimské peklo. Žena se vrací na místo, kde unikla smrti jen o vlásek

Evě Umlaufové byly pouze dva roky, když ji s matkou osvobodili z nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Byla však natolik nemocná, že v něm musela zůstat ještě několik měsíců. Sedmasedmdesátiletá pediatrička a psychoterapeutka život prožila v Německu, kde založila rodinu, a minulostí se příliš nezabývala, píše agentura AP. Osvětimská zkušenost, na niž nemá žádné vědomé vzpomínky, ji však dohonila.

Nyní se rozhodla naposledy navštívit osvětimský koncentrační tábor, protože se blíží pětasedmdesátileté výročí jeho osvobození Rudou armádou.

Umlaufová se narodila v roce 1942 v koncentračním táboře Nováky na západním Slovensku. Měla štěstí, protože do osvětimského tábora se spolu s těhotnou matkou a otcem dostala až v listopadu 1944, a to dva nebo tři dny poté, co nacisté kvůli blížící se sovětské armádě zastavili vraždění v plynových komorách.

"Náš transport byl první, který nemířil přímo do plynu," vzpomíná Umlaufová. "Osvětim mám hluboce vpálenou do těla i do duše," dodává drobná žena s účesem "na páže" a očima modrýma stejně jako identifikační tetování na jejím předloktí. Ihned po příjezdu do koncentračního tábora dostala na levé předloktí číslo A-26959 a vzápětí omdlela.

Je zázrak, že paní Umlaufová přežila život v táboře smrti. V Osvětimi nacisté zavraždili 1,1 milionu lidí, převážně Židů a také 50.000 československých občanů - Židů, politických vězňů a Romů, z nichž přežilo asi 6000. Celkově přišlo při holokaustu o život šest milionů evropských Židů.

Poté, co rodiny ze všech koutů Evropy dorazily v přeplněných dobytčích vagonech bez oken do Osvětimi, provedli nacisté selekci: zdravé lidi vyčlenili na nucené práce, zatímco ostatní, to znamená staré lidi, mnohé ženy a děti, poslali rovnou do plynových komor.

V době osvobození tábora Rudou armádou 27. ledna 1945 byla Eva Umlaufová velice nemocná. Spoluvězeňkyně, která o ni pečovala, Evině matce Agnes Hechtové sdělila: "Na dítě zapomeň, nepřežije."

Hechtová, která v holokaustu přišla o celou rodinu, se však dcery nechtěla vzdát. V táboře po osvobození zůstala několik měsíců, protože Eva byla na chůzi příliš slabá. Porodila tam také Evinu mladší sestru Leonoru. Nakonec se jednoho letního dne s oběma malými dívkami vrátila do domovského Trenčína na západě Slovenska, tehdejším Československu.

"Vedly jsme zdánlivě normální život," vzpomíná paní Umlaufová při pohledu na staré černobílé rodinné fotografie, které jediné jsou připomínkou blízkých zesnulých. "Maminka o holokaustu skoro nemluvila a já se jí nikdy neptala," pokračuje.

Nicméně ztráta byla očividná. Když jiné děti odjely k prarodičům na prázdniny, Eva se sestrou zůstaly s matkou doma - neměly ke komu jet. Přestože vyrůstala v chudobě a byla často nemocná, dokázala Eva Umlaufová jako dobrá studentka vystudovat medicínu na univerzitě v Bratislavě. V roce 1967 se s manželem, polským přeživším holokaustu, přestěhovala do Mnichova. Na osvětimské peklo nemyslela. Když však porodila třetího syna, začaly se jí zdát noční můry o dětech zaživa házených do pecí a o plynových komorách plných dětských těl. Poté, co její tři synové vyrostli a ona napůl odešla do důchodu, se plně zaměřila na minulost.

Tehdy se vydala napříč Evropou a Izraelem, aby v archivech pátrala po střípcích osudů příbuzných, které nikdy nepotkala. Nakonec o nich napsala autobiografii vydanou v roce 2016 pod titulem Die Nummer auf deinem Unterarm ist blau wie deine Augen (Číslo na tvém předloktí je stejně modré jako tvé oči). Jedná se o verš, který o Umlaufové napsala jedna ze spolupřeživších z Osvětimi.

"Musím žít s mnoha mrtvými," říká Eva Umlaufová. "Bylo mi z toho při psaní hodně špatně." Projekt však také přinesl zadostiučinění. "Kniha byla lékem, a to nejen pro mě, ale pro celou moji rodinu," dodává.

Související

Více souvisejících

Osvětim historie Německo holocaust

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 37 minutami

před 46 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy