Osvětimské peklo. Žena se vrací na místo, kde unikla smrti jen o vlásek

Evě Umlaufové byly pouze dva roky, když ji s matkou osvobodili z nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Byla však natolik nemocná, že v něm musela zůstat ještě několik měsíců. Sedmasedmdesátiletá pediatrička a psychoterapeutka život prožila v Německu, kde založila rodinu, a minulostí se příliš nezabývala, píše agentura AP. Osvětimská zkušenost, na niž nemá žádné vědomé vzpomínky, ji však dohonila.

Nyní se rozhodla naposledy navštívit osvětimský koncentrační tábor, protože se blíží pětasedmdesátileté výročí jeho osvobození Rudou armádou.

Umlaufová se narodila v roce 1942 v koncentračním táboře Nováky na západním Slovensku. Měla štěstí, protože do osvětimského tábora se spolu s těhotnou matkou a otcem dostala až v listopadu 1944, a to dva nebo tři dny poté, co nacisté kvůli blížící se sovětské armádě zastavili vraždění v plynových komorách.

"Náš transport byl první, který nemířil přímo do plynu," vzpomíná Umlaufová. "Osvětim mám hluboce vpálenou do těla i do duše," dodává drobná žena s účesem "na páže" a očima modrýma stejně jako identifikační tetování na jejím předloktí. Ihned po příjezdu do koncentračního tábora dostala na levé předloktí číslo A-26959 a vzápětí omdlela.

Je zázrak, že paní Umlaufová přežila život v táboře smrti. V Osvětimi nacisté zavraždili 1,1 milionu lidí, převážně Židů a také 50.000 československých občanů - Židů, politických vězňů a Romů, z nichž přežilo asi 6000. Celkově přišlo při holokaustu o život šest milionů evropských Židů.

Poté, co rodiny ze všech koutů Evropy dorazily v přeplněných dobytčích vagonech bez oken do Osvětimi, provedli nacisté selekci: zdravé lidi vyčlenili na nucené práce, zatímco ostatní, to znamená staré lidi, mnohé ženy a děti, poslali rovnou do plynových komor.

V době osvobození tábora Rudou armádou 27. ledna 1945 byla Eva Umlaufová velice nemocná. Spoluvězeňkyně, která o ni pečovala, Evině matce Agnes Hechtové sdělila: "Na dítě zapomeň, nepřežije."

Hechtová, která v holokaustu přišla o celou rodinu, se však dcery nechtěla vzdát. V táboře po osvobození zůstala několik měsíců, protože Eva byla na chůzi příliš slabá. Porodila tam také Evinu mladší sestru Leonoru. Nakonec se jednoho letního dne s oběma malými dívkami vrátila do domovského Trenčína na západě Slovenska, tehdejším Československu.

"Vedly jsme zdánlivě normální život," vzpomíná paní Umlaufová při pohledu na staré černobílé rodinné fotografie, které jediné jsou připomínkou blízkých zesnulých. "Maminka o holokaustu skoro nemluvila a já se jí nikdy neptala," pokračuje.

Nicméně ztráta byla očividná. Když jiné děti odjely k prarodičům na prázdniny, Eva se sestrou zůstaly s matkou doma - neměly ke komu jet. Přestože vyrůstala v chudobě a byla často nemocná, dokázala Eva Umlaufová jako dobrá studentka vystudovat medicínu na univerzitě v Bratislavě. V roce 1967 se s manželem, polským přeživším holokaustu, přestěhovala do Mnichova. Na osvětimské peklo nemyslela. Když však porodila třetího syna, začaly se jí zdát noční můry o dětech zaživa házených do pecí a o plynových komorách plných dětských těl. Poté, co její tři synové vyrostli a ona napůl odešla do důchodu, se plně zaměřila na minulost.

Tehdy se vydala napříč Evropou a Izraelem, aby v archivech pátrala po střípcích osudů příbuzných, které nikdy nepotkala. Nakonec o nich napsala autobiografii vydanou v roce 2016 pod titulem Die Nummer auf deinem Unterarm ist blau wie deine Augen (Číslo na tvém předloktí je stejně modré jako tvé oči). Jedná se o verš, který o Umlaufové napsala jedna ze spolupřeživších z Osvětimi.

"Musím žít s mnoha mrtvými," říká Eva Umlaufová. "Bylo mi z toho při psaní hodně špatně." Projekt však také přinesl zadostiučinění. "Kniha byla lékem, a to nejen pro mě, ale pro celou moji rodinu," dodává.

Související

Koncentrační tábor Osvětim (německy Auschwitz, polsky Oświęcim) Komentář

85 let od vzniku Auschwitzu. Zápas o lidskost není nikdy jednou provždy vyhraný

Před 85 lety začal v Auschwitzu (Osvětimi) největší známý útok na samotnou podstatu lidskosti. Mělo to být varování pro všechny budoucí generace. Přesto dnes znovu vidíme, jak snadno lidé zapomínají, opakují chyby a přehlížejí utrpení druhých. Hrůza nezmizela, žije dál; v nových konfliktech, v systematickém ponižování a potlačování menšin, v cynické lhostejnosti mocných i v tichém souhlasu těch, kteří se raději dívají jinam.

Více souvisejících

Osvětim historie Německo holocaust

Aktuálně se děje

před 30 minutami

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Česko vysílá sportovce na olympiádu. V Miláně a Cortině d´Ampezzo jich bude 113

Stejně jako na posledních Zimních olympijských hrách v Pekingu v roce 2022 bude i letos v Miláně a Cortině d'Ampezzo reprezentovat Českou republiku 113 sportovců. Jedná se tak o vyrovnání rekordního počtu ze zmiňovaných předešlých her. Tehdy měl být počet sportovců dokonce o tři olympioniky vyšší, ale kvůli zranění i nákaze koronavirem se ustanovil na oněch 113.

včera

včera

Miloš Zeman

Chybovali Pavel i Macinka, domnívá se exprezident Zeman

Bývalý prezident Miloš Zeman se domnívá, že chybu udělali oba hlavní aktéři aktuálního sporu mezi Pražským hradem a Černínským palácem. Petr Pavel se podle předchůdce v úřadu dopustil dokonce hned několika chyb. Zeman se tak vyjádřil v rozhovoru pro deník Blesk. 

včera

včera

včera

Tchaj-Wan

Dal Trump Číně do rukou „dokonalý manuál“ proti Tchaj-wanu?

Nedávné dramatické dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura elitními americkými komandy Delta Force otřáslo světovou diplomacií, ale nikde nevyvolalo tak rozporuplné reakce jako v Číně. Pro oficiální Peking představuje pád Madura citelnou ránu. Jen několik hodin před samotnou operací „Absolute Resolve“ se totiž Maduro v Caracasu sešel s hlavním čínským vyslancem pro Latinskou Ameriku, aby demonstroval „bratrské pouto“ obou zemí. O něco později byl však Maduro ve své rezidenci zajat a Čína přišla o jednoho ze svých nejbližších strategických partnerů v regionu.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Bezpečnostní záruky mohou Ukrajině uškodit, varuje uznávaný analytik

Debata o budoucím mírovém uspořádání na Ukrajině se stále intenzivněji točí kolem otázky bezpečnostních záruk. Andreas Umland, uznávaný analytik Stockholmského centra pro východoevropská studia, však ve své aktuální analýze varuje před jedním konkrétním nástrojem, který je v diplomatických kruzích často skloňován: nasazením mezinárodních mírových sil pod hlavičkou OSN. Podle Umlanda by takový krok stabilitu nezajistil, ale mohl by naopak legitimizovat ruské územní zisky.

včera

Andrej Babiš a Petr Pavel

Pavel se chce sejít s Babišem. Macinku na Hrad nepozval

Prezident Petr Pavel naplánoval na středu 4. února v 8:30 důležité setkání s premiérem Andrejem Babišem na Pražském hradě. Očekává se, že hlavním bodem jednání bude vyostřený spor týkající se ministra zahraničí Petra Macinky. Ten se podle Hradu pokusil o nepřípustný nátlak, když skrze textové zprávy prezidentovu poradci Petru Kolářovi hrozil „brutálním bojem“, pokud nebude poslanec Filip Turek jmenován ministrem životního prostředí.

včera

Donald Trump

Trump varuje Írán: Ukončete jaderný program a potlačování protestů, nebo poznáte sílu amerického námořnictva

Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Írán a varuje tamní režim, že pokud neukončí svůj jaderný program a nepřestane s násilným potlačováním domácích protestů, bude čelit síle amerického námořnictva. K íránským břehům se v současnosti přesouvá rozsáhlá flotila válečných lodí. Trump zdůraznil, že by se raději vyhnul jejich přímému nasazení, ale armáda je podle něj připravena splnit svou misi rychle a s velkou razancí.

včera

Kevin Warsh

Trump nominuje Kevina Warshe na post příštího předsedy Fedu

Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil, že nominuje Kevina Warshe na post příštího předsedy Federálního rezervního systému (Fed). Warsh má v čele americké centrální banky nahradit Jeromea Powella, jehož funkční období končí letos v květnu. Tato nominace nyní podléhá schválení v Senátu, což je proces, který bude následovat po měsících veřejných sporů mezi Trumpem a současným šéfem Fedu.

včera

Írán, ilustrační foto

Írán zahnaný do kouta: Jaká bude odpověď režimu na americké lodě?

Příjezd úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln do blízkosti íránských vod prohlubuje pocit, že se schyluje k přímému střetu mezi Washingtonem a Teheránem. Tato vojenská dislokace přichází v době nejrozsáhlejších a nejnásilnějších domácích nepokojů v Íránu za poslední desetiletí. Íránští lídři se nacházejí pod tlakem protestního hnutí požadujícího pád režimu a zároveň čelí americkému prezidentovi, jehož záměry zůstávají neprůhledné.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj potvrdil, že v noci nedošlo k žádným ruským útokům na energetickou infrastrukturu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že během uplynulé noci nedošlo k žádným ruským útokům na energetickou infrastrukturu. Podle jeho vyjádření se však zdá, že Moskva přesouvá svou pozornost na logistické uzly. Prezident v této souvislosti upozornil zejména na úder balistickou raketou v Charkovské oblasti, který zasáhl výrobní areál vlastněný americkou společností.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Ukrajina bude v roce 2027 připravena na vstup do EU, potvrdil Zelenskyj. Putina pozval do Kyjeva

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj znovu potvrdil své přesvědčení, že Ukrajina bude v roce 2027 „technicky“ připravena na vstup do Evropské unie. Navzdory skepsi některých evropských lídrů, kteří považují rychlé přijetí za nereálné, Zelenskyj trvá na tom, že do konce roku 2026 jeho země splní všechny hlavní kroky nezbytné pro členství. Podle něj je jasný časový harmonogram klíčovou součástí bezpečnostních záruk, které Ukrajina po skončení války potřebuje.

včera

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Separatisté chtějí rozpůlit Kanadu. Tajně se schází s Trumpovými lidmi

Vztahy mezi Spojenými státy a Kanadou čelí dalšímu vážnému testu, který tentokrát nepramení z přímých hrozeb Donalda Trumpa, ale z aktivit separatistické skupiny v provincii Alberta. Tato skupina, známá jako Alberta Prosperity Project, oficiálně požádala o pomoc Washington při snaze odtrhnout se od zbytku Kanady. Podle zpráv se lídři hnutí již několikrát tajně sešli s představiteli amerického ministerstva zahraničí, aby projednali možnosti podpory pro nezávislou Albertu.

včera

Pete Hegseth

USA zazdí další summit NATO. Po Rubiovi na něj nepojede ani Hegseth

Vztahy mezi Spojenými státy a Severoatlantickou aliancí procházejí dalším zatěžkávacím testem. Americký ministr obrany Pete Hegseth se podle diplomatických zdrojů nezúčastní nadcházejícího únorového setkání ministrů obrany NATO v Bruselu. Tato zpráva vyvolává značné znepokojení mezi evropskými spojenci, neboť jde již o druhý případ v krátké době, kdy se klíčový člen kabinetu prezidenta Donalda Trumpa vyhne oficiálnímu jednání aliance.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin slíbil, že nebude týden útočit na ukrajinská města, tvrdí Trump. Kreml o tom mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že ruský vůdce Vladimir Putin souhlasil s týdenním přerušením útoků na ukrajinské hlavní město Kyjev a další obydlené oblasti. Důvodem pro tento nečekaný krok mají být extrémně nízké teploty, které v současné době region sužují. Podle Trumpových slov Putin na jeho osobní žádost slíbil, že po dobu jednoho týdne nebude ruská armáda ostřelovat města ani obce.

včera

Počasí bude o víkendu v části Česka mrazivější než jinde

Nadcházející víkend na přelomu ledna a února bude v části Česka obzvlášť mrazivý. Nedělní maxima totiž místy zůstanou hluboko pod bodem mrazu. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy