Otazníky nad zasedáním europarlamentu. Řada členů odmítá návrat do Štrasburku

Evropští poslanci zatím nemají zcela jasno, kde v polovině září zahájí první poprázdninovou plenární schůzi. Plán předsedy Evropského parlamentu Davida Sassoliho na návrat do Štrasburku po koronavirem omezeném bruselském jaru může podle politiků zhatit opět se šířící nákaza.

Velká část europoslanců vyzývá k tomu, aby parlament opět zasedl v belgické metropoli, odkud by se jinak do Francie musely přesunovat stovky parlamentních asistentů a dalších pracovníků.

Parlament od březnového vypuknutí epidemie v Evropě zasedal pouze v omezené formě v Bruselu, přičemž většina poslanců se do debat a hlasování zapojovala na dálku z domovů. V červnu po částečném ústupu viru Sassoli oznámil, že zářijová schůze se opět přesune do Štrasburku, kde se za běžných okolností europoslanci scházejí každý měsíc vyjma srpna. Štrasburk je podle unijních smluv hlavním místem plenárních zasedání a Francie i v souvislosti s ekonomickým přínosem pro město usiluje o to, aby tomu tak bylo i nadále.

"Pokračují přípravy na to, aby se tam mohla odehrát zářijová schůze," sdělila dnes ČTK mluvčí parlamentu Delphine Colardová. "Situace je samozřejmě průběžně sledována a může být do začátku jednání přehodnocena," připustila.

Francie se v posledních dnech potýká s výrazným nárůstem počtu nově nakažených, který pravidelně dosahuje několika tisíc a místy se blíží hodnotám z března, kdy byla situace nejhorší. Nové šíření viru zaznamenala stejně jako další evropské země i Belgie.

Značná část poslanců proto navrhuje, aby parlament ještě návrat do alsaského města odložil. Usilují o to například němečtí sociální demokraté patřící do druhé nejsilnější parlamentní skupiny. "Evropští politici by se také měli vyhýbat cestám, které nejsou nezbytně nutné," uvedl v prohlášení jejich vůdce Jens Geier, podle něhož jsou pro politiky značnou komplikací i různá karanténní pravidla jednotlivých zemí. K jejich sjednocení tento týden vyzval sám Sassoli.

Jiní poslanci vidí v koronaviru další důvod, proč by se cestování do Štrasburku mělo zrušit úplně.

"V současné situaci nezvyšuje přesun stovek lidí z Bruselu do Štrasburku jen ekologickou stopu, ale také epidemiologické riziko," řekl ČTK pirátský poslanec z parlamentní frakce zelených Mikuláš Peksa, který spolu s kolegy i politiky z dalších skupin prosazuje trvalý přesun zákonodárného sboru do Bruselu. Také Peksa kritizoval nejednotnost přístupu unijních států ke karanténním opatřením, která by podle něho mohla teoreticky znemožnit účast na jednání poslancům některých zemí.

O tom, zda se zářijová schůze skutečně odehraje ve Štrasburku, by měl definitivně rozhodnout příští týden Sassoli a šéfové jednotlivých skupin. "Klíčové je vyhodnocení rizik i celé situace, kterému se věnují nejen francouzské úřady, ale i příslušný servis Evropského parlamentu," podotkla místopředsedkyně EP Dita Charanzová. Podle ní by pro verdikt o místě a charakteru zasedání měli mít rozhodující slovo odborníci.

Vedení parlamentu počítá s tím, že přesun do francouzského města by nebyl tak masivní jako obvykle, jela by například jen část asistentů. Hlasovat by se stejně jako na jaře mohlo na dálku a poslanci, kteří by se nechtěli zapojovat do debat, by mohli schůzi absolvovat z domova.

Související

Evropský parlament

Evropským parlamentem otřásá korupční skandál. S firmou Huawei v hlavní roli

Evropský parlament čelí dalšímu korupčnímu skandálu s mezinárodním přesahem. Belgické úřady ve čtvrtek provedly razie na více než dvaceti místech v Bruselu, Flandrech, Valonsku a Portugalsku v rámci vyšetřování čínského technologického giganta Huawei. Policie rovněž zapečetila dvě kanceláře v budově Evropského parlamentu.

Více souvisejících

evropský parlament David-Maria Sassoli EU (Evropská unie) Mikuláš Peksa (Piráti) Brusel Štrasburk Dita Charanzová (ANO)

Aktuálně se děje

před 30 minutami

Donald Trump

Proti Trumpovi je nutné zahájit odhodlaný celosvětový protiútok, vyzývá expert

V době, kdy se protisvobodné síly mimo západní svět stávají silnějšími než kdy dříve, Spojené státy se pod vedením Donalda Trumpa připojují k útoku na liberální hodnoty. Podle historika Timothyho Gartona Ashe je nutné zahájit odhodlaný celosvětový protiútok liberálních internacionalistů. Kanadské volby, které právě probíhají, by mohly nabídnout významnou posilu.

před 1 hodinou

Černobylská jaderná elektrárna

Válka na Ukrajině odhalila stejný cynismus, jako za Černobylu. Kreml vnímá lidské životy jen jako číslo, říká historik

Černobylská havárie dne 26. dubna 1986 se stala nejen jednou z nejhorších jaderných katastrof v dějinách, ale i smutným symbolem stylu řízení krizí v Sovětském svazu. O souvislostech mezi černobylskou katastrofou, způsobem krizového řízení v Sovětském svazu a přetrvávajícími rysy mocenského cynismu v dnešním Rusku EuroZprávy.cz hovořily s vojenským historikem Tomášem Řepou z Univerzity obrany v Brně.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Trump způsobil největší ekonomickou ránu za 50 let. Jeho obchodní válka je ale obrovskou šancí pro Evropu

Přestože obchodní válka rozpoutaná prezidentem Donaldem Trumpem nevyhnutelně zasáhne evropské hospodářství, v Bruselu vidí v aktuální situaci také příležitosti. Ekonomika se na globální úrovni štěpí do tří hlavních bloků – Spojených států, Číny a Evropy – a současné obchodní napětí mezi Washingtonem a Pekingem může dát Evropské unii nečekanou výhodu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Severní Korea (KLDR)

Severní Korea poprvé veřejně potvrdila, že vyslala vojáky na pomoc Rusku

Severní Korea v pondělí poprvé veřejně potvrdila, že vyslala své vojáky na pomoc Rusku v jeho válce proti Ukrajině. Severokorejská státní agentura KCNA oznámila, že jejich bojové jednotky se podílely na "vítězném osvobození" Kurské oblasti, kde ukrajinská armáda loni zahájila překvapivou ofenzivu.

před 6 hodinami

Boris Pistorius, ministr obrany Německa

Trumpův návrh na konec války není mír, ale kapitulace, varuje Německo

Návrh prezidenta USA Donalda Trumpa na uzavření míru mezi Ukrajinou a Ruskem, který by zahrnoval předání rozsáhlých částí ukrajinského území Moskvě, označil německý ministr obrany Boris Pistorius za "kapitulaci". V rozhovoru pro veřejnoprávní televizi ARD Pistorius uvedl, že Ukrajina sice chápe, že může být nucena učinit určité územní ústupky, avšak Trumpův plán jde podle něj příliš daleko.

před 7 hodinami

včera

Ilustrační fotografie.

Obchody se na den uzavřou i v květnu. Zákon mluví jasně

Květnové svátky jsou za rohem. Až skončí víkend, čekají nás poslední tři dubnové dny. Půjde zároveň poslední dny před dalším volnem. Dva následující čtvrtky jsou totiž vyhrazeny státním svátkům. A zákon stanovuje, že obchody budou během jednoho z těchto svátků mimo provoz.

včera

Princ Louis na nové fotografii.

Nová fotka prince Louise k narozeninám. Za objektivem nebyla Kate

Nejmladší z osob v přímé následnické linii britského trůnu v týdnu oslavila narozeniny. Princi Louisovi, mladšímu synovi prince Williama a vnukovi krále Karla III., je od středy sedm let. Britové se při té příležitosti dočkali nejnovějšího snímku malého prince a jistě je všechny zaujalo, jak vypadá jeho chrup. 

včera

včera

včera

včera

Rubl, ilustrační fotografie.

Rusko mimo systém SWIFT? Scénář, který se nabízí. Má to ale háček

Odpojení ruských bank od systému SWIFT se stalo silným symbolem západních sankcí, ale skutečnou finanční válku to nevyhrálo. Moskva si rychle našla cesty, jak omezení obcházet. Pokud chce Západ opravdu oslabit ruskou válečnou mašinerii, musí přestat sázet na efektní gesta a zaměřit se na to, co funguje: na peníze, technologie a lidi, kteří je pro režim obstarávají.

včera

včera

včera

Koncentrační tábor Osvětim (německy Auschwitz, polsky Oświęcim)

85 let od vzniku Auschwitzu. Zápas o lidskost není nikdy jednou provždy vyhraný

Před 85 lety začal v Auschwitzu (Osvětimi) největší známý útok na samotnou podstatu lidskosti. Mělo to být varování pro všechny budoucí generace. Přesto dnes znovu vidíme, jak snadno lidé zapomínají, opakují chyby a přehlížejí utrpení druhých. Hrůza nezmizela, žije dál; v nových konfliktech, v systematickém ponižování a potlačování menšin, v cynické lhostejnosti mocných i v tichém souhlasu těch, kteří se raději dívají jinam.

Aktualizováno včera

včera

ANO chce dát hlas téměř třetina voličů. Okamurova SPD přeskočila STAN

Opoziční hnutí ANO je nadále favoritem podzimních sněmovních voleb. Potvrzuje to nejnovější průzkum agentury STEM pro CNN Prima News. Podle šetření by expremiérovi Andreji Babišovi a jeho kolegům dala hlas téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo sedm kandidujících subjektů. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy