Otazníky nad zasedáním europarlamentu. Řada členů odmítá návrat do Štrasburku

Evropští poslanci zatím nemají zcela jasno, kde v polovině září zahájí první poprázdninovou plenární schůzi. Plán předsedy Evropského parlamentu Davida Sassoliho na návrat do Štrasburku po koronavirem omezeném bruselském jaru může podle politiků zhatit opět se šířící nákaza.

Velká část europoslanců vyzývá k tomu, aby parlament opět zasedl v belgické metropoli, odkud by se jinak do Francie musely přesunovat stovky parlamentních asistentů a dalších pracovníků.

Parlament od březnového vypuknutí epidemie v Evropě zasedal pouze v omezené formě v Bruselu, přičemž většina poslanců se do debat a hlasování zapojovala na dálku z domovů. V červnu po částečném ústupu viru Sassoli oznámil, že zářijová schůze se opět přesune do Štrasburku, kde se za běžných okolností europoslanci scházejí každý měsíc vyjma srpna. Štrasburk je podle unijních smluv hlavním místem plenárních zasedání a Francie i v souvislosti s ekonomickým přínosem pro město usiluje o to, aby tomu tak bylo i nadále.

"Pokračují přípravy na to, aby se tam mohla odehrát zářijová schůze," sdělila dnes ČTK mluvčí parlamentu Delphine Colardová. "Situace je samozřejmě průběžně sledována a může být do začátku jednání přehodnocena," připustila.

Francie se v posledních dnech potýká s výrazným nárůstem počtu nově nakažených, který pravidelně dosahuje několika tisíc a místy se blíží hodnotám z března, kdy byla situace nejhorší. Nové šíření viru zaznamenala stejně jako další evropské země i Belgie.

Značná část poslanců proto navrhuje, aby parlament ještě návrat do alsaského města odložil. Usilují o to například němečtí sociální demokraté patřící do druhé nejsilnější parlamentní skupiny. "Evropští politici by se také měli vyhýbat cestám, které nejsou nezbytně nutné," uvedl v prohlášení jejich vůdce Jens Geier, podle něhož jsou pro politiky značnou komplikací i různá karanténní pravidla jednotlivých zemí. K jejich sjednocení tento týden vyzval sám Sassoli.

Jiní poslanci vidí v koronaviru další důvod, proč by se cestování do Štrasburku mělo zrušit úplně.

"V současné situaci nezvyšuje přesun stovek lidí z Bruselu do Štrasburku jen ekologickou stopu, ale také epidemiologické riziko," řekl ČTK pirátský poslanec z parlamentní frakce zelených Mikuláš Peksa, který spolu s kolegy i politiky z dalších skupin prosazuje trvalý přesun zákonodárného sboru do Bruselu. Také Peksa kritizoval nejednotnost přístupu unijních států ke karanténním opatřením, která by podle něho mohla teoreticky znemožnit účast na jednání poslancům některých zemí.

O tom, zda se zářijová schůze skutečně odehraje ve Štrasburku, by měl definitivně rozhodnout příští týden Sassoli a šéfové jednotlivých skupin. "Klíčové je vyhodnocení rizik i celé situace, kterému se věnují nejen francouzské úřady, ale i příslušný servis Evropského parlamentu," podotkla místopředsedkyně EP Dita Charanzová. Podle ní by pro verdikt o místě a charakteru zasedání měli mít rozhodující slovo odborníci.

Vedení parlamentu počítá s tím, že přesun do francouzského města by nebyl tak masivní jako obvykle, jela by například jen část asistentů. Hlasovat by se stejně jako na jaře mohlo na dálku a poslanci, kteří by se nechtěli zapojovat do debat, by mohli schůzi absolvovat z domova.

Související

Více souvisejících

evropský parlament David-Maria Sassoli EU (Evropská unie) Mikuláš Peksa (Piráti) Brusel Štrasburk Dita Charanzová (ANO)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy