Otazníky nad zasedáním europarlamentu. Řada členů odmítá návrat do Štrasburku

Evropští poslanci zatím nemají zcela jasno, kde v polovině září zahájí první poprázdninovou plenární schůzi. Plán předsedy Evropského parlamentu Davida Sassoliho na návrat do Štrasburku po koronavirem omezeném bruselském jaru může podle politiků zhatit opět se šířící nákaza.

Velká část europoslanců vyzývá k tomu, aby parlament opět zasedl v belgické metropoli, odkud by se jinak do Francie musely přesunovat stovky parlamentních asistentů a dalších pracovníků.

Parlament od březnového vypuknutí epidemie v Evropě zasedal pouze v omezené formě v Bruselu, přičemž většina poslanců se do debat a hlasování zapojovala na dálku z domovů. V červnu po částečném ústupu viru Sassoli oznámil, že zářijová schůze se opět přesune do Štrasburku, kde se za běžných okolností europoslanci scházejí každý měsíc vyjma srpna. Štrasburk je podle unijních smluv hlavním místem plenárních zasedání a Francie i v souvislosti s ekonomickým přínosem pro město usiluje o to, aby tomu tak bylo i nadále.

"Pokračují přípravy na to, aby se tam mohla odehrát zářijová schůze," sdělila dnes ČTK mluvčí parlamentu Delphine Colardová. "Situace je samozřejmě průběžně sledována a může být do začátku jednání přehodnocena," připustila.

Francie se v posledních dnech potýká s výrazným nárůstem počtu nově nakažených, který pravidelně dosahuje několika tisíc a místy se blíží hodnotám z března, kdy byla situace nejhorší. Nové šíření viru zaznamenala stejně jako další evropské země i Belgie.

Značná část poslanců proto navrhuje, aby parlament ještě návrat do alsaského města odložil. Usilují o to například němečtí sociální demokraté patřící do druhé nejsilnější parlamentní skupiny. "Evropští politici by se také měli vyhýbat cestám, které nejsou nezbytně nutné," uvedl v prohlášení jejich vůdce Jens Geier, podle něhož jsou pro politiky značnou komplikací i různá karanténní pravidla jednotlivých zemí. K jejich sjednocení tento týden vyzval sám Sassoli.

Jiní poslanci vidí v koronaviru další důvod, proč by se cestování do Štrasburku mělo zrušit úplně.

"V současné situaci nezvyšuje přesun stovek lidí z Bruselu do Štrasburku jen ekologickou stopu, ale také epidemiologické riziko," řekl ČTK pirátský poslanec z parlamentní frakce zelených Mikuláš Peksa, který spolu s kolegy i politiky z dalších skupin prosazuje trvalý přesun zákonodárného sboru do Bruselu. Také Peksa kritizoval nejednotnost přístupu unijních států ke karanténním opatřením, která by podle něho mohla teoreticky znemožnit účast na jednání poslancům některých zemí.

O tom, zda se zářijová schůze skutečně odehraje ve Štrasburku, by měl definitivně rozhodnout příští týden Sassoli a šéfové jednotlivých skupin. "Klíčové je vyhodnocení rizik i celé situace, kterému se věnují nejen francouzské úřady, ale i příslušný servis Evropského parlamentu," podotkla místopředsedkyně EP Dita Charanzová. Podle ní by pro verdikt o místě a charakteru zasedání měli mít rozhodující slovo odborníci.

Vedení parlamentu počítá s tím, že přesun do francouzského města by nebyl tak masivní jako obvykle, jela by například jen část asistentů. Hlasovat by se stejně jako na jaře mohlo na dálku a poslanci, kteří by se nechtěli zapojovat do debat, by mohli schůzi absolvovat z domova.

Související

Více souvisejících

evropský parlament David-Maria Sassoli EU (Evropská unie) Mikuláš Peksa (Piráti) Brusel Štrasburk Dita Charanzová (ANO)

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 1 hodinou

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Reforma platů ve státní správě. Nejnižší tarif už nemá být pod minimální mzdou

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje od 1. ledna 2027 změnu systému odměňování státních zaměstnanců a ve veřejných službách a správě. Nejnižší platový tarif bude nově odpovídat měsíční minimální mzdě, která by měla v roce 2027 činit 24 900 Kč. Další růst platových tarifů pak bude nepřímo navázán na růst minimální mzdy, jejíž automatický valorizační mechanismus byl zaveden v roce 2024. Zjednoduší se také systém platových stupňů, které v platových tarifech zohledňují délku započitatelné praxe. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Slavia po šesti letech dobyla Letnou. Derby jasně vyhrála 3:0

V šestém ligovém kole české fotbalové Chance ligy se na pažitu na Letné proti sobě postavili fotbalisté Sparty a Slavie, aby sehráli spolu v pořadí již 318. derby pražských „S“. Navzdory tomu, že před tímto zápasem šly formy obou týmů takovým směrem, že se Sparta mohla cítit na vzestupu, zatímco Slavia po předešlé remíze 2:2 s Bohemians 1905 mohla být trochu pod dekou, samotné utkání se nakonec vyvíjelo jinak. Přestože mohlo jít z pohledu příležitostí o vyrovnaný zápas, Sparta doplatila především na svoji neefektivitu, za to Slavii, která překvapila svou základní sestavou, k nakonec výsledkově jasné výhře 3:0 pomohly letní posily – Wiktor Nowak, Danijel Šturm a Emmanuel Ayaosi.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy