Otazníky nad zasedáním europarlamentu. Řada členů odmítá návrat do Štrasburku

Evropští poslanci zatím nemají zcela jasno, kde v polovině září zahájí první poprázdninovou plenární schůzi. Plán předsedy Evropského parlamentu Davida Sassoliho na návrat do Štrasburku po koronavirem omezeném bruselském jaru může podle politiků zhatit opět se šířící nákaza.

Velká část europoslanců vyzývá k tomu, aby parlament opět zasedl v belgické metropoli, odkud by se jinak do Francie musely přesunovat stovky parlamentních asistentů a dalších pracovníků.

Parlament od březnového vypuknutí epidemie v Evropě zasedal pouze v omezené formě v Bruselu, přičemž většina poslanců se do debat a hlasování zapojovala na dálku z domovů. V červnu po částečném ústupu viru Sassoli oznámil, že zářijová schůze se opět přesune do Štrasburku, kde se za běžných okolností europoslanci scházejí každý měsíc vyjma srpna. Štrasburk je podle unijních smluv hlavním místem plenárních zasedání a Francie i v souvislosti s ekonomickým přínosem pro město usiluje o to, aby tomu tak bylo i nadále.

"Pokračují přípravy na to, aby se tam mohla odehrát zářijová schůze," sdělila dnes ČTK mluvčí parlamentu Delphine Colardová. "Situace je samozřejmě průběžně sledována a může být do začátku jednání přehodnocena," připustila.

Francie se v posledních dnech potýká s výrazným nárůstem počtu nově nakažených, který pravidelně dosahuje několika tisíc a místy se blíží hodnotám z března, kdy byla situace nejhorší. Nové šíření viru zaznamenala stejně jako další evropské země i Belgie.

Značná část poslanců proto navrhuje, aby parlament ještě návrat do alsaského města odložil. Usilují o to například němečtí sociální demokraté patřící do druhé nejsilnější parlamentní skupiny. "Evropští politici by se také měli vyhýbat cestám, které nejsou nezbytně nutné," uvedl v prohlášení jejich vůdce Jens Geier, podle něhož jsou pro politiky značnou komplikací i různá karanténní pravidla jednotlivých zemí. K jejich sjednocení tento týden vyzval sám Sassoli.

Jiní poslanci vidí v koronaviru další důvod, proč by se cestování do Štrasburku mělo zrušit úplně.

"V současné situaci nezvyšuje přesun stovek lidí z Bruselu do Štrasburku jen ekologickou stopu, ale také epidemiologické riziko," řekl ČTK pirátský poslanec z parlamentní frakce zelených Mikuláš Peksa, který spolu s kolegy i politiky z dalších skupin prosazuje trvalý přesun zákonodárného sboru do Bruselu. Také Peksa kritizoval nejednotnost přístupu unijních států ke karanténním opatřením, která by podle něho mohla teoreticky znemožnit účast na jednání poslancům některých zemí.

O tom, zda se zářijová schůze skutečně odehraje ve Štrasburku, by měl definitivně rozhodnout příští týden Sassoli a šéfové jednotlivých skupin. "Klíčové je vyhodnocení rizik i celé situace, kterému se věnují nejen francouzské úřady, ale i příslušný servis Evropského parlamentu," podotkla místopředsedkyně EP Dita Charanzová. Podle ní by pro verdikt o místě a charakteru zasedání měli mít rozhodující slovo odborníci.

Vedení parlamentu počítá s tím, že přesun do francouzského města by nebyl tak masivní jako obvykle, jela by například jen část asistentů. Hlasovat by se stejně jako na jaře mohlo na dálku a poslanci, kteří by se nechtěli zapojovat do debat, by mohli schůzi absolvovat z domova.

Související

Letadla, ilustrační foto

Velká zavazadla a štědré kompenzace: Evropský parlament chce změnit práva leteckých pasažérů

Evropské aerolinky v úterý odsoudily přijetí textu dopravního výboru Evropského parlamentu. Ten odmítá ztížit leteckým pasažérům získání kompenzací za zpožděné lety. Text výboru, který byl přijat v pondělí hlasováním 34:0 při dvou absencích, také podporuje snahu povolit lidem bezplatně si vzít na palubu příruční zavazadlo o hmotnosti až sedmi kilogramů.
Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Více souvisejících

evropský parlament David-Maria Sassoli EU (Evropská unie) Mikuláš Peksa (Piráti) Brusel Štrasburk Dita Charanzová (ANO)

Aktuálně se děje

před 47 minutami

Ilustrační foto

Nejvýznamnější vědecké objevy uplynulého roku: Prosakování zlata a bujarý život na místě, kam Slunce nedosáhne

Věda v roce 2025 poodhalila roušku tajemství naší planety a ukázala, že Země je mnohem dynamičtější a záhadnější místo, než jsme si dosud mysleli. Od hlubin oceánů až po samotné zemské jádro přinesl uplynulý rok objevy, které mění naše chápání geologie i vzniku života. Vědci například zjistili, že z nitra planety uniká zlato, a v nejtemnějších příkopech oceánu narazili na prosperující společenství tvorů, kteří nepotřebují slunce.

před 1 hodinou

Pohřešovaný letoun Boeing 777-200ER 9M-MRO

Pátrání po zmizelém letu Malaysia Airlines MH370 se po jedenácti letech obnovuje

Více než jedenáct let po zmizení letu Malaysia Airlines MH370 se pátrání po troskách Boeingu 777 vrací s novou intenzitou. Malajsijská vláda oznámila, že v úterý 30. prosince 2025 odstartuje nová, 55denní operace vedená americkou společností Ocean Infinity. Tato soukromá firma, která proslula nalezením vraku lodi Endurance polárníka Shackletona, se zavázala k dohodě typu „žádný nález, žádná odměna“. Pokud vrak lokalizují, obdrží 70 milionů dolarů.

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu

Zelenského vystřídá Netanjahu. Míří za Trumpem na Floridu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí večer dorazí do floridského rezortu Mar-a-Lago, aby se již popáté v tomto roce setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Schůzka se koná v kritickém okamžiku, kdy v regionu rostou obavy z nových izraelských ofenziv a kdy americké administrativě podle diplomatických zdrojů dochází trpělivost s Netanjahuovým přístupem k mírovému procesu v Gaze.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Neobvyklý průzkum: Co si Evropané skutečně myslí o Trumpovi?

Americký prezident Donald Trump sice usiluje o posílení pravicového populismu v Evropě, ale podle nejnovějšího průzkumu Politico Poll se u tamních voličů netěší příliš velké oblibě. Průzkum, který proběhl na vzorku více než 10 000 lidí, ukazuje, že i mezi příznivci stran, které Trump považuje za své spojence, má na jeho osobu kladný názor jen menšina dotázaných.

před 6 hodinami

stíhačka A J10 čínské armády

Čínská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu

Čínská armáda v pondělí ráno zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu. Manévry s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ zahrnují simulaci totální blokády klíčových přístavů, útoky na námořní cíle a nácvik odražení případného zásahu mezinárodních sil. Peking tyto kroky otevřeně označuje za „přísné varování“ silám usilujícím o nezávislost ostrova a reakci na to, co nazývá vnějším vměšováním.

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump

Mírová dohoda je blíž než kdykoli předtím, prohlásil Trump po jednání se Zelenským

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj po společném jednání na Floridě oznámili, že se výrazně přiblížili k ukončení válečného konfliktu na Ukrajině. Americký prezident po setkání v resortu Mar-a-Lago uvedl, že ačkoliv byla schůzka vynikající, stále zbývají k dořešení některé velmi ožehavé otázky. Podle jeho slov je mírová dohoda blíž než kdykoli předtím, ale varoval, že pokud jednání uváznou na mrtvém bodě, válka může pokračovat ještě dlouhou dobu

před 9 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy