Otěže Evropské unie přebírá euroskeptické Česko, píše francouzský tisk

Jiná země, jiný styl. Česká republika se 1. července ujala předsednictví Evropské unie, podruhé od svého vstupu do EU v roce 2004. Podle mínění mnohých odborníků a diplomatů bude toto rotující předsednictví velmi odlišné od toho francouzského. Výrazně skromnější svou formou, ale s neméně vysokými nároky a obsáhlým programem. To vše v době, kdy Evropa čelí nejzávažnější bezpečnostní krizi od druhé světové války, píše francouzský deník Le Figaro.

Zvolené motto předsednictví je ostatně převzato z projevu Václava Havla v Cáchách v roce 1996: Evropa jako úkol. V tehdejším projevu symbolická postava sametové revoluce a pozdější český prezident vyzval Evropu, aby "znovu objevila své svědomí a smysl pro odpovědnost v nejhlubším smyslu slova".

Témata, která zdědil konzervativní premiér Petr Fiala a jeho mladý vládní tým - pět stran je u moci pouhých sedm měsíců - jsou obzvláště složitá. Prvním z nich je nedostatek energie, který EU může hrozit už příští zimu. Rusko snižuje dodávky plynu a EU chce přesto nadále snižovat svou závislost na Rusku. Úkolem pro nadcházející měsíce je naplnit zásobníky závratnou rychlostí.

Česká republika, která je sama z 97 procent závislá na ruském plynu, by mohla hrát o čas, pokud jde o některé aspekty balíčku právních předpisů Fit for 55. Jeho cílem je snížit do roku 2030 emise oxidu uhličitého o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.

Česko má velmi konzervativní přístup k boji proti globálnímu oteplování. Souhlasí s ekologickým přechodem k udržitelným zdrojům, ovšem pod podmínkou, že nijak zásadně nepoškodí firmy ani občany.

Zásadní otázkou je také další podpora Ukrajiny, konkrétně finanční pomoc, přijímání uprchlíků, dodávky zbraní a příprava obnovy. Podle Fialy je tato podpora pro EU "životně důležitá".

Česká republika přijala 389.000 uprchlíků, což představuje 3,5 procenta obyvatelstva země. Praha se však obává, že v důsledku rychle se zhoršující hospodářské situace a vyhlídky na vleklý konflikt mezi členskými státy klesne ochota pomáhat. "Od české vlády lze očekávat, že se bude co nejdéle bránit vyčerpání z války a vzdorovat výzvám k prosazení smíru zvenčí," říká Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře Institutu Europeum.

Posílit obranu Evropy a vyzbrojit ji proti kybernetickým útokům jsou další priority Čechů, velkých podporovatelů transatlantické spolupráce. "Chceme aktivně nastolovat otázku bezpečnosti, a to nejen z hlediska partnerství v rámci NATO, ale také při posilování evropských obranných kapacit," uvedl Fiala.

České předsednictví hodlá také posílit odolnost ekonomik EU zasažených covidem-19 a ruskou invazí, zejména obnovením dohod o volném obchodu. Do této nezanedbatelné oblasti Francie v první polovině roku neinvestovala kvůli volbám, které se v zemi konaly.

Prvním velkým politickým milníkem tohoto předsednictví bude na začátku října neformální summit 27 členských zemí v Praze. Na programu bude první zasedání evropského politického společenství, které navrhl francouzský prezident Emmanuel Macron. "Panuje jistá skepse, zda chce Macron politiku rozšíření skutečně posílit, nebo spíše nahradit," poznamenává Faktor.

Předsednictví bude o to těžší, že české obyvatelstvo nemá o EU příliš velký zájem. Stačilo se o víkendu projít ulicemi Prahy a zaznamenat velmi malý počet evropských vlajek na průčelích veřejných budov. Po celém městě jsou ale vyvěšené stovky ukrajinských vlajek. "Vláda nebude moci riskovat. V lepším případě bude panovat lhostejnost, v horším nedůvěra," říká Lukáš Macek, výzkumný pracovník Institutu Jacquese Delorse.

Podle studie, kterou na začátku roku 2020 zveřejnila agentura Stem, považuje členství v EU za dobrou věc pouze třetina Čechů. V žebříčku evropských občanů jsou na posledním místě a daleko za svými polskými (68 procent), maďarskými (61 procent) a slovenskými (51 procent) sousedy.

Ve stejném průzkumu méně než polovina respondentů (47 procent) uvedla, že by v případě konání referenda hlasovala pro členství v EU. V referendu v roce 2003 hlasovalo pro vstup do EU 77 procent voličů.

Názor v zemi, která v minulosti byla pod vládou Vídně a později pod jhem Moskvy, v posledních letech ovlivnil populistický narativ prezidenta Miloše Zemana a dnes již bývalého premiéra Andreje Babiše. "V České republice existuje historický euroskepticismus na pravici, který souvisí i se specifickým výkladem thatcherismu v 90. letech," uvádí Ondřej Ditrych, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů v Praze.

V pátek večer na koncertu v pražském Rudolfinu u příležitosti zahájení předsednictví Fiala zdůraznil, že Česká republika má své místo v EU, a řekl, že úspěch tohoto předsednictví je pro ni klíčový. "Jsme středně velký evropský stát. V rámci evropského společenství budeme mít hlas a respekt, abychom se mohli prosadit a pracovat pro sebe," slíbil Fiala citovaný deníkem Le Figaro.

Související

Mark Rutte v Praze

Česko nesplnilo svůj závazek vůči NATO, potvrdil Rutte

Ministři obrany zemí Severoatlantické aliance se sejdou v Bruselu na svém posledním zasedání před červencovým summitem v Ankaře. Generální tajemník NATO Mark Rutte před tímto jednáním oznámil, že program zahájí schůzka Skupiny pro jaderné plánování za účasti dotčených spojenců. Následovat bude zasedání Severoatlantické rady v kompletním složení třiceti dvou států, které se zaměří na závěrečné přípravy summitu. Odpolední část bude patřit jednání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny, kterému společně předsedají Velká Británie a Německo.
Organizace spojených národů

Česká diplomacie si opět trhla ostudu. Jako jediná z EU nepodpořila rezoluci OSN k ochraně klimatu

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci zaměřenou na ochranu globálního klimatu. Tento krok navazuje na dřívější snahy, kdy bylo uznáno právo na čisté a zdravé životní prostředí jako lidské právo a soud byl požádán o vyjasnění povinností jednotlivých zemí. Nově přijatý dokument má za cíl převést dřívější právní závěry do konkrétní politické a praktické roviny, což by mělo zintenzivnit celosvětové úsilí v boji proti klimatickým změnám.

Více souvisejících

Česká republika EU (Evropská unie) Noviny / tisk

Aktuálně se děje

před 3 minutami

před 1 hodinou

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda

Prezident Petr Pavel nemá být podle rozhodnutí vlády součástí delegace na letním summitu NATO v Turecku. V čele delegace bude premiér Andrej Babiš (ANO). Pavel dříve nevyloučil podání kompetenční žaloby, pokud nebude členem delegace. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Starmer oznámil svůj konec v čele Velké Británie

Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Důchody, ilustrační fotografie.

Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé

Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Tamás Sulyok

Sulyok se postavil Magyarovi. Maďarský prezident ultimátum nesplní, odstoupit nehodlá

Maďarský prezident Tamás Sulyok, který bývá spojován se zbytky padlého režimu bývalého premiéra Viktora Orbána, hodlá čelit snahám nové vlády o své odvolání. Nový předseda vlády Péter Magyar, který v dubnových volbách drtivě zvítězil, již ve svém vítězném projevu avizoval, že Sulyoka i další funkcionáře dosazené v Orbánově éře zbaví funkcí kvůli tomu, že dřívějšímu systému pomáhali budovat státní korupci a klientelismus.

včera

Pedro Sánchez

Španělskem otřásá korupční skandál. Manželka premiéra Sáncheze nesmí opustit zemi

Španělský soud nařídil manželce současného premiéra Begoñe Gómezové, aby se dostavila k soudnímu přelíčení kvůli obviněním z korupce. Soudce Juan Carlos Peinado jí zároveň odebral cestovní pas, zakázal opustit zemi a uložil povinnost hlásit se dvakrát měsíčně na soudě. Gómezová čelí obviněním ze zpronevěry, obchodování s vlivem, korupce v obchodním styku a nezákonného přisvojení finančních prostředků. Podle vyšetřovatelů měla využít své manželství k posílení kariéry na madridské univerzitě.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Trump oznámil rezignaci britského premiéra. Den před tím, než by to Starmer udělal sám

Americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social prohlásil, že britský premiér Keir Starmer odstoupí ze své funkce. Obvinil ho přitom z toho, že zásadním způsobem selhal ve dvou klíčových oblastech, kterými jsou imigrace a energetika, přičemž v souvislosti s energiemi zmínil potřebu otevřít těžbu ropy v Severním moři. Trumpův příspěvek zřejmě reagoval na mediální zprávy, jelikož oba státníci spolu během víkendu osobně nehovořili.

včera

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Starmer podlehl masivnímu tlaku a v pondělí rezignuje, domnívá se britský tisk

Z britských vládních kruhů stále silněji zaznívají hlasy, podle kterých britský premiér Keir Starmer již v pondělí oznámí plán na své odstoupení z funkce. Ačkoli předseda vlády ještě donedávna vytrvale prohlašoval, že z úřadu neodejde a je připraven čelit jakékoli vnitrostranické výzvě, atmosféra v Downing Street se během posledních osmačtyřiceti hodin zásadně proměnila. Několik vysoce postavených zdrojů z nitra vládního kabinetu se nyní shoduje na tom, že ministerský předseda představí časový harmonogram své rezignace ve velmi brzké době.

včera

včera

včera

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Jak dokázaly ukrajinské drony proniknout ruskou protivzdušnou obranou?

Během čtvrtečního ranního náletu ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu připomínala ruská reakce spíše chaotické úsilí než promyšlenou strategickou obranu. Záběry z ulic hlavního města, které analyzovali vojenští experti, zachycují vojáky odpalující přenosné protiletadlové komplety z ramen přímo u rušné dálnice za plného provozu.

včera

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy