Otěže Evropské unie přebírá euroskeptické Česko, píše francouzský tisk

Jiná země, jiný styl. Česká republika se 1. července ujala předsednictví Evropské unie, podruhé od svého vstupu do EU v roce 2004. Podle mínění mnohých odborníků a diplomatů bude toto rotující předsednictví velmi odlišné od toho francouzského. Výrazně skromnější svou formou, ale s neméně vysokými nároky a obsáhlým programem. To vše v době, kdy Evropa čelí nejzávažnější bezpečnostní krizi od druhé světové války, píše francouzský deník Le Figaro.

Zvolené motto předsednictví je ostatně převzato z projevu Václava Havla v Cáchách v roce 1996: Evropa jako úkol. V tehdejším projevu symbolická postava sametové revoluce a pozdější český prezident vyzval Evropu, aby "znovu objevila své svědomí a smysl pro odpovědnost v nejhlubším smyslu slova".

Témata, která zdědil konzervativní premiér Petr Fiala a jeho mladý vládní tým - pět stran je u moci pouhých sedm měsíců - jsou obzvláště složitá. Prvním z nich je nedostatek energie, který EU může hrozit už příští zimu. Rusko snižuje dodávky plynu a EU chce přesto nadále snižovat svou závislost na Rusku. Úkolem pro nadcházející měsíce je naplnit zásobníky závratnou rychlostí.

Česká republika, která je sama z 97 procent závislá na ruském plynu, by mohla hrát o čas, pokud jde o některé aspekty balíčku právních předpisů Fit for 55. Jeho cílem je snížit do roku 2030 emise oxidu uhličitého o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.

Česko má velmi konzervativní přístup k boji proti globálnímu oteplování. Souhlasí s ekologickým přechodem k udržitelným zdrojům, ovšem pod podmínkou, že nijak zásadně nepoškodí firmy ani občany.

Zásadní otázkou je také další podpora Ukrajiny, konkrétně finanční pomoc, přijímání uprchlíků, dodávky zbraní a příprava obnovy. Podle Fialy je tato podpora pro EU "životně důležitá".

Česká republika přijala 389.000 uprchlíků, což představuje 3,5 procenta obyvatelstva země. Praha se však obává, že v důsledku rychle se zhoršující hospodářské situace a vyhlídky na vleklý konflikt mezi členskými státy klesne ochota pomáhat. "Od české vlády lze očekávat, že se bude co nejdéle bránit vyčerpání z války a vzdorovat výzvám k prosazení smíru zvenčí," říká Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře Institutu Europeum.

Posílit obranu Evropy a vyzbrojit ji proti kybernetickým útokům jsou další priority Čechů, velkých podporovatelů transatlantické spolupráce. "Chceme aktivně nastolovat otázku bezpečnosti, a to nejen z hlediska partnerství v rámci NATO, ale také při posilování evropských obranných kapacit," uvedl Fiala.

České předsednictví hodlá také posílit odolnost ekonomik EU zasažených covidem-19 a ruskou invazí, zejména obnovením dohod o volném obchodu. Do této nezanedbatelné oblasti Francie v první polovině roku neinvestovala kvůli volbám, které se v zemi konaly.

Prvním velkým politickým milníkem tohoto předsednictví bude na začátku října neformální summit 27 členských zemí v Praze. Na programu bude první zasedání evropského politického společenství, které navrhl francouzský prezident Emmanuel Macron. "Panuje jistá skepse, zda chce Macron politiku rozšíření skutečně posílit, nebo spíše nahradit," poznamenává Faktor.

Předsednictví bude o to těžší, že české obyvatelstvo nemá o EU příliš velký zájem. Stačilo se o víkendu projít ulicemi Prahy a zaznamenat velmi malý počet evropských vlajek na průčelích veřejných budov. Po celém městě jsou ale vyvěšené stovky ukrajinských vlajek. "Vláda nebude moci riskovat. V lepším případě bude panovat lhostejnost, v horším nedůvěra," říká Lukáš Macek, výzkumný pracovník Institutu Jacquese Delorse.

Podle studie, kterou na začátku roku 2020 zveřejnila agentura Stem, považuje členství v EU za dobrou věc pouze třetina Čechů. V žebříčku evropských občanů jsou na posledním místě a daleko za svými polskými (68 procent), maďarskými (61 procent) a slovenskými (51 procent) sousedy.

Ve stejném průzkumu méně než polovina respondentů (47 procent) uvedla, že by v případě konání referenda hlasovala pro členství v EU. V referendu v roce 2003 hlasovalo pro vstup do EU 77 procent voličů.

Názor v zemi, která v minulosti byla pod vládou Vídně a později pod jhem Moskvy, v posledních letech ovlivnil populistický narativ prezidenta Miloše Zemana a dnes již bývalého premiéra Andreje Babiše. "V České republice existuje historický euroskepticismus na pravici, který souvisí i se specifickým výkladem thatcherismu v 90. letech," uvádí Ondřej Ditrych, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů v Praze.

V pátek večer na koncertu v pražském Rudolfinu u příležitosti zahájení předsednictví Fiala zdůraznil, že Česká republika má své místo v EU, a řekl, že úspěch tohoto předsednictví je pro ni klíčový. "Jsme středně velký evropský stát. V rámci evropského společenství budeme mít hlas a respekt, abychom se mohli prosadit a pracovat pro sebe," slíbil Fiala citovaný deníkem Le Figaro.

Související

Mark Rutte v Praze

Česko nesplnilo svůj závazek vůči NATO, potvrdil Rutte

Ministři obrany zemí Severoatlantické aliance se sejdou v Bruselu na svém posledním zasedání před červencovým summitem v Ankaře. Generální tajemník NATO Mark Rutte před tímto jednáním oznámil, že program zahájí schůzka Skupiny pro jaderné plánování za účasti dotčených spojenců. Následovat bude zasedání Severoatlantické rady v kompletním složení třiceti dvou států, které se zaměří na závěrečné přípravy summitu. Odpolední část bude patřit jednání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny, kterému společně předsedají Velká Británie a Německo.
Organizace spojených národů

Česká diplomacie si opět trhla ostudu. Jako jediná z EU nepodpořila rezoluci OSN k ochraně klimatu

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci zaměřenou na ochranu globálního klimatu. Tento krok navazuje na dřívější snahy, kdy bylo uznáno právo na čisté a zdravé životní prostředí jako lidské právo a soud byl požádán o vyjasnění povinností jednotlivých zemí. Nově přijatý dokument má za cíl převést dřívější právní závěry do konkrétní politické a praktické roviny, což by mělo zintenzivnit celosvětové úsilí v boji proti klimatickým změnám.

Více souvisejících

Česká republika EU (Evropská unie) Noviny / tisk

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

před 11 hodinami

před 13 hodinami

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

před 14 hodinami

před 15 hodinami

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

včera

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

včera

včera

včera

Požár

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

včera

včera

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

včera

Češka nesla na pláži v Chorvatsku slunečník. Zasáhl ji blesk, v nemocnici bojuje o život

Na pláži v chorvatské Bašce na ostrově Krk došlo v ranních hodinách k vážnému zranění ženy, kterou během silné bouřky zasáhl blesk v momentě, kdy nesla slunečník.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy