Paradox německých voleb: Poprvé hlasují lidé, které Merkelová provází celý život. Volit ji nemohou

I když sociální demokratka Ostertagová a konzervativec Joosten mají odlišné politické postoje, přinejmenším na důvěryhodném vystupování Merkelové se oba v rozhovorech pro ČTK shodli.

"Nemyslím si, že bych ji volila, zastává jiné hodnoty než já, ale je příjemná, působí soustředěně a její styl se mi líbí," odpovídá 19letá Ostertagová na otázku, zda by Merkelové a její konzervativní unii CDU/CSU dala hlas, pokud by se o kancléřský úřad ucházela ještě popáté. Merkelová ovšem po čtyřech kancléřských mandátech a 16 letech v čele Německa z politiky odchází.

Ostertagová, která v Berlíně studuje politologii a je členkou Mladých socialistů (Jusos), což je mládežnická organizace sociálních demokratů (SPD), vnímá odchod Merkelové se zvláštními pocity. "Nic jiného neznám. Byly mi tři roky, když byla zvolená, takže je to pro mě nezvyklá situace," říká.

S tím, že konec éry Merkelové je velkým životním zlomem, souhlasí i 18letý Joosten, který působí v Mladé unii (JU), mládežnické organizaci CDU/CSU. "Merkelová byla kotvou stability. Většina Němců se na ni spoléhala a ve společnosti měla pověst nezkorumpované političky," říká Joosten, který v Hamburku studuje práva. Konzervativce Armina Lascheta, který chce stranickou kolegyni Merkelovou nahradit, považuje za důstojného nástupce.

Joosten chválí především vystupování Merkelové v krizích, kdy se podle něj na kancléřku mohli Němci spolehnout. "Pro Německo nejen v Evropě, ale po celém světě získala uznání, učinila z Německa spolehlivého partnera," uvádí.

Podle Joostena je pověst německé spolehlivosti v ohrožení, protože kancléřský kandidát SPD Olaf Scholz nevylučuje sestavení vládní koalice se Zelenými a s postkomunistickou stranou Levice. Levice, kterou konzervativní CDU/CSU označuje za krajně levicovou, vznikla v roce 2007 sloučením hnutí odštěpeného od SPD a Strany demokratického socialismu (PDS). Tato strana byla právním nástupcem Sjednocené socialistické strany Německa (SED), která byla do roku 1990 vládnoucí komunistickou stranou v Německé demokratické republice (NDR).

"Taková koalice by byla katastrofou," myslí si Joosten. Strana Levice mimo jiné vystupuje proti NATO, které považuje za relikt studené války. "Tato koalice by znamenala reálné ohrožení pro naši zemi, ohrozila by transatlantické vztahy," říká student práv s tím, že z úzkých vazeb na Spojené státy netěží jen Německo, ale například i Česká republika.

"Je těžké to nyní hodnotit," říká Ostertagová o možném vzniku takové levicové koalice. Připomenula, že Scholz spojenectví s Levicí nevyloučil, ale ani nepotvrdil, takže bude záviset na výsledku voleb a na povolebním vyjednávání. Poukázala také na to, že i v Levici je mnoho názorových proudů, které mají odlišné postoje, a to i v pokud jde o NATO. A Scholz zdůrazňuje, že příslušnost k Severoatlantické alianci odmítá zpochybňovat.

"Například v Berlíně vládne koalice SPD, Levice a Zelených, která funguje dobře, takže si myslím, že by to mohlo být možné," říká Ostertagová. "V Berlíně je vidět, že to není tak nebezpečné, jak si někteří myslí," uvádí studentka, podle které ale Levice musí ještě na vyrovnání se s minulostí pracovat. Za nejlepší řešení, které zatím podle průzkumů reálné není, považuje dvoučlennou koalici SPD se Zelenými. To by podle Ostertagové zaručilo, že nová vláda by se mohla plně soustředit nejen na klimatická, ale i sociální témata.

O tom, kdo Merkelovou po volbách v kancléřství vystřídá, Joosten ani Ostertagová nepochybují. "Jsem pevně přesvědčen, že nejpozději začátkem listopadu bude Laschet zvolen Spolkovým sněmem novým kancléřem," říká Joosten. I když je v průzkumech nejsilnější stranou SPD, Laschetovi věří. To, že umí vládnout i vítězit, ukázal podle něj v Severním Porýní-Vestfálsku. kde je premiérem a kde i přes nejdříve nepříznivé sondáže zemské volby v roce 2017 vyhrál. Ostertagová naopak věří, že kancléřem se stane Scholz. "Průzkumy nyní vypadají dobře," dodává.