Policie v Německu zabránila sedmi teroristickým útokům, hrozbou je krajní pravice

Bezpečnostní složky si z útoku nákladním autem, při kterém zemřela i jedna Češka, podle Müncha vzaly několik ponaučení. Postup úřadů při rozhodování o tom, zda budoucí tuniský atentátník Anis Amri může v Německu zůstat, nebyl důsledný, což by se dnes podle šéfa BKA nemohlo stát. Dalším problémem bylo, že se tehdy vyšetřování Amriho trestných činů vedlo odděleně v několika spolkových zemích.

Za třetí se podle Müncha změnil přístup bezpečnostních úřadů k osobám, které podle nich představují vážné nebezpečí. V roce 2016 mělo Německo indicie, že by Amri mohl připravovat útok střelnými zbraněmi, což se ale nepotvrdilo. Dnes by se úřady podle Müncha už nesoustředily tolik na toto konkrétní podezření, ale mnohem více na osobu podezřelého.

Od roku 2017 BKA využívá nový systém, který má pomoci mezi radikály najít ty skutečně nebezpečné. Na dříve používané osmistupňové škále, kde stupeň jedna znamenal největší riziko, byl Amri zařazen na stupeň pět, takže se předpokládalo, že útok z jeho strany není příliš pravděpodobný. Když se zpětně poznatky o Amrim zadaly do nového systému, označil ho za vysoce nebezpečného.

Münch v rozhovoru také uvedl, že nyní spolková republika registruje asi 680 muslimských extremistů, kteří mohou představovat nebezpečí.

Šéf BKA zároveň varoval před pravicovými radikály, kvůli nimž si už v minulém týdnu vyžádal personální posílení svého úřadu. Oznámil také důslednější boj proti nenávistným komentářům na internetu. Když výhrůžky pravicových extremistů vedou k tomu, že už komunální politici nechtějí kandidovat ve volbách nebo dobrovolníci ukončují svá angažmá, ohrožuje to podle něj demokracii.