Většině Němců se po Angele Merkelové jako kancléřce nebude stýskat. Vyplývá to z průzkumu institutu Civey, který dnes, den před parlamentními volbami, zveřejnil list Augsburger Allgemeine. Merkelová, která je v čele vlády od roku 2005, se už o premiérské křeslo ani o poslanecký mandát neuchází.
Na otázku, zda budou Merkelovou v kancléřském úřadu postrádat, odpovědělo 38 procent "určitě ne" a 14 procent "spíše ne", celkem tedy 52 procent. Naproti tomu 38 procent respondentů si myslí, že první žena v čele německé vlády chybět bude: podle 14 procent "spíše" a podle 24 procent "určitě". Deset procent dotázaných si není jistých.
Nejvíce budou podle sondáže Merkelovou v nejvyšších patrech německé politiky postrádat příznivci konzervativní unie CDU/CSU, za kterou vládu 16 let vedla. Lítost nad jejím odchodem vyjádřilo 63 procent z nich. Nejméně oblíbená je kancléřka dlouhodobě u voličů protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), což se projevilo i v aktuálním průzkumu. Chybět bude po odchodu do politického důchodu jen dvěma procentům z nich.
Sedmašedesátiletá Merkelová je od prosince 1990 nepřetržitě členkou Spolkového sněmu, do kterého už letos ale nekandiduje.
Při nedávné návštěvě Spojených států na dotaz, co bude dělat, až v úřadu skončí, Merkelová uvedla, že si dá nejprve pauzu a bude přemýšlet o tom, co ji vlastně zajímavá. V uplynulých 16 letech na to totiž podle svých slov měla jen velmi málo času. "Pak si asi zkusím něco přečíst, pak se mi zavřou oči, protože budu unavená, pak budu trochu spát a pak se uvidí," řekla o svých plánech končící kancléřka.
Kdy se bude moci Merkelová odebrat do politického důchodu, ale není vůbec jasné. Vzhledem k předvolebním průzkumům, které předpovídají těsný výsledek nedělních voleb, mohou být povolební jednání velmi náročná a dlouhá. To může znamenat, že Merkelová bude Německu vládnout možná až do Vánoc. Pokud tomu tak bude a vládu povede nejméně do 17. prosince, stane se nejdéle sloužící německou kancléřkou v poválečných dějinách země. Tento primát drží zatím kancléř sjednotitel Helmut Kohl, který stál v čele spolkové vlády v letech 1982 až 1998.
Související
Kallasová, Merkelová, Seagal nebo Depardieu? Evropa hledá vyjednavače pro Rusko
Angela Merkelová prozradila, o co Trumpovi vlastně jde
Aktuálně se děje
před 49 minutami
Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem
před 1 hodinou
Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří
před 2 hodinami
Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu
před 3 hodinami
Filipíny zasáhlo silné zemětřesení. Počet mrtvých roste
před 4 hodinami
Počasí se příští víkend ochladí, mohou se objevit deště i bouřky
včera
Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky
včera
OBRAZEM: Velkou cenu Monaka ovládl italský mladík Kimi Antonelli, stal se nejmladším vítězem závodu
včera
Ostře sledované volby v Arménii skončily. Voliči rozhodli o směřování své země
včera
Nikdy jsem neslíbil, že nebudou nové války, brání se Trump. Před volbami ale říkal něco jiného
včera
Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují
včera
Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem
včera
Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu
včera
Příběh, který plnil přední stránky světových médií, skončil tragicky. Amerického studenta našli v Japonsku mrtvého
včera
Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí
včera
Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost
včera
Rusko, nebo Západ? Arménie v klíčových volbách rozhoduje o své budoucnosti
včera
Americká armáda sestřelila v Hormuzském průlivu íránské útočné drony
včera
Počasí příští týden tropické teploty nepřinese, hrozí ale bouřky
6. června 2026 21:04
USA nepustily do země klíčové členy íránské fotbalové reprezentace. Teherán vyzval FIFA, aby zasáhla
6. června 2026 19:44
Pentagon hluboce znepokojují špionážní aktivity Izraele v USA
Americké ministerstvo obrany vyjádřilo hluboké znepokojení nad výrazným zintenzivněním špionážních aktivit ze strany Izraele na území Spojených států. Obranná zpravodajská agentura (DIA), která je hlavní zpravodajskou službou Pentagonu, v uplynulých týdnech oficiálně zvýšila úroveň hrozby cizí špionáže ze strany tohoto klíčového blízkovýchodního spojence. Podle informací od současných i bývalých amerických představitelů dosáhl stupeň tohoto varování historicky nejvyšší možné hranice.
Zdroj: Libor Novák