Pokud Finsko a Švédsko požádají o vstup do NATO, budou vítány a jejich přijetí bude rychlé. Prohlásil to dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, podle něhož členské země podporují přistoupení obou skandinávských států. Dlouhá léta neutrální Helsinky i Stockholm chtějí podle tamních médií kvůli obavám z ruské agrese na Ukrajině svůj záměr vstoupit do aliance společně deklarovat již v květnu.
"Jsou to naši nejbližší partneři, vyspělé demokracie a členové EU. Spolupracujeme s nimi mnoho a mnoho let," řekl Stoltenberg před setkáním s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou.
Pokud oba státy požádají o členství na jaře, mohl by je odsouhlasit již červnový summit aliance v Madridu. Všech třicet dosavadních členů pak ovšem musí ratifikovat přijetí nových zemí ve svých parlamentech, což může nějaký čas trvat.
"Jsem přesvědčen, že přechodné období dokážeme zařídit tak, aby to dobře fungovalo pro Švédsko i Finsko," odpověděl dnes Stoltenberg na otázku, jaké bezpečnostní záruky budou mít oba státy v době od podání žádosti do vstupu.
V obou zemích se po únorovém začátku války na Ukrajině rozproudila debata o tom, jestli kvůli bezpečnosti nebude lepší, aby se staly členy NATO. Tím by jim totiž byla zajištěna kolektivní obrana v případě napadení Moskvou.
Stoltenberg: NATO podpoří Ukrajinu dlouhodobě, konflikt se může táhnout roky
Severoatlantická aliance je připravená dlouhodobě podporovat Ukrajinu a mimo jiné jí pomoci zmodernizovat vybavení armády. V Bruselu to dnes podle agentury Reuters řekl šéf NATO Jens Stoltenberg, podle kterého se konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem může táhnout dlouhé měsíce nebo i roky.
"Musíme být připravení na delší časový úsek... jednoznačně tu existuje možnost, že se tato válka potáhne a bude pokračovat další měsíce a roky," řekl Stoltenberg. Podle něj proto musí aliance Kyjevu pomoci nahradit současné zbraně a vybavení ukrajinské armády často ještě z dob Sovětského svazu za modernější podle současného standardu aliance.
Generální tajemník NATO dnes také uvedl, že členské země aliance dosud Ukrajině dodaly nebo přislíbily zbraně a vybavení za osm miliard dolarů (186 miliard korun). "Jasně vidíme, že je důležité tuto podporu dále stupňovat," řekl.
Švédská vláda neplánuje referendum k případnému vstupu do NATO
Švédská vláda neplánuje uspořádat referendum o případném vstupu této nyní neutrální země do Severoatlantické aliance, řekla dnes premiérka Magdalena Anderssonová. "Je tam mnoho informací týkajících se národní bezpečnosti, které jsou důvěrné, takže při takovém referendu by nešlo diskutovat o důležitých věcech," poznamenala podle agentury Reuters.
Ruská invaze na Ukrajinu zesílila ve Švédsku a v sousedním - rovněž neutrálním - Finsku debaty o národní bezpečnosti. Očekává se, že obě země svůj záměr vstoupit do NATO oznámí v nejbližších týdnech. "Nemyslím si, že je to věc vhodná pro referendum," řekla Anderssonová.
Reuters uvádí, že švédský parlament vyhodnocuje současnou bezpečnostní politiku země a příslušná zpráva se očekává v polovině května. Totéž dělají premiérčini sociální demokraté, kteří až donedávna vstup do NATO odmítali s argumentem, že neutralita Švédsku prospívá.
Většina stran zastoupených v parlamentu členství v alianci podporuje, případný odpor sociálních demokratů by tak mohl být jeho největší překážkou. Švédsko v září čekají parlamentní volby.
Podle průzkumu institutu Demoskop pro deník Aftonbladet zveřejněného 20. dubna se pro vstup Švédska do NATO vyslovilo 57 procent dotázaných, v březnu to bylo 51 procent respondentů.
Související
Víme, kdo to udělal, řekl Stubb k poškození kabelů v Baltu. Moskva mlčí
Finsko hlásí problém s kabelem do Estonska. Může jít o sabotáž
Finsko , Švédsko , NATO , Jens Stoltenberg
Aktuálně se děje
před 46 minutami
Dvě procenta HDP na obranu nestačí? Italové ukázali, že lze být uvědomělý spojenec a zároveň obejít pravidla
před 1 hodinou
Počasí: Česko pokrylo náledí, na Kladensku se srazily autobusy
před 2 hodinami
Evropa stojí před šancí zajistit mír na Ukrajině
před 3 hodinami
Trump nevyloučil anexi Grónska. Putin se chce setkat, válka na Ukrajině může být mnohem horší, prohlásil
před 5 hodinami
Facebook zavádí revoluční změnu. Přestane ověřovat obsah
před 5 hodinami
Trudeau potupně odchází, zatímco Kanada neinvestuje do obrany. Pod jeho vedením se téměř nic nezměnilo
před 6 hodinami
Alijev: Rusko zasáhlo náš letoun. Teď prezentuje absurdní verze a tají pravdu
před 7 hodinami
Otázka, která pálí celou Kanadu: Trudeau, kdo ho ale nahradí?
před 7 hodinami
Zemřel Jean-Marie Le Pen
před 8 hodinami
Nevyzpytatelné počasí v Česku. Meteorologové upozornili na první letošní bouřku
před 9 hodinami
Jak klimatická krize mění počasí? Chaos v koloběhu vody dopadá na miliardy lidí
před 10 hodinami
Co znamená konec tranzitu plynu přes Ukrajinu pro Rusko a EU?
před 11 hodinami
Ruské síly údajně obsadily strategické frontové město Kurachove
před 11 hodinami
Protiteroristická akce na Slovensku. Policie uklidňuje veřejnost
před 12 hodinami
Česko bude mít nového nejvyššího žalobce. Stříž se rozhodl rezignovat
před 12 hodinami
Virus v Číně děsí svět. Experti uklidňují veřejnost a vysvětlují, o co jde
před 13 hodinami
Severní Korea označila Junovo stanné právo za šílené. A odpálila hypersonickou raketu
před 14 hodinami
Oblast Tibetu zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou desítky
před 15 hodinami
Počasí o víkendu jako stvořené k lyžování? V Česku opět nasněží
včera
Rumunsko a Bulharsko vstoupily do Schengenského prostoru. Mohlo být načasování ještě horší?
Migrační krize a pandemie onemocnění covid-19 změnily Schengenský prostor z účinného a oblíbeného nástroje na zdroj politických neshod. Rumuni a Bulhaři zažili velké problémy ve snaze se k němu připojit, což se jim nakonec povedlo v době nejkritičtější. Pomohlo jim k tomu Rakousko, které koncem roku zvedlo své veto a toto rozšíření umožnilo.
Zdroj: Jakub Jurek