Přijetí Finska a Švédska do NATO bude rychlé, válka může trvat roky, tvrdí Stoltenberg

Pokud Finsko a Švédsko požádají o vstup do NATO, budou vítány a jejich přijetí bude rychlé. Prohlásil to dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, podle něhož členské země podporují přistoupení obou skandinávských států. Dlouhá léta neutrální Helsinky i Stockholm chtějí podle tamních médií kvůli obavám z ruské agrese na Ukrajině svůj záměr vstoupit do aliance společně deklarovat již v květnu.

"Jsou to naši nejbližší partneři, vyspělé demokracie a členové EU. Spolupracujeme s nimi mnoho a mnoho let," řekl Stoltenberg před setkáním s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou.

Pokud oba státy požádají o členství na jaře, mohl by je odsouhlasit již červnový summit aliance v Madridu. Všech třicet dosavadních členů pak ovšem musí ratifikovat přijetí nových zemí ve svých parlamentech, což může nějaký čas trvat.

"Jsem přesvědčen, že přechodné období dokážeme zařídit tak, aby to dobře fungovalo pro Švédsko i Finsko," odpověděl dnes Stoltenberg na otázku, jaké bezpečnostní záruky budou mít oba státy v době od podání žádosti do vstupu.

V obou zemích se po únorovém začátku války na Ukrajině rozproudila debata o tom, jestli kvůli bezpečnosti nebude lepší, aby se staly členy NATO. Tím by jim totiž byla zajištěna kolektivní obrana v případě napadení Moskvou.

Stoltenberg: NATO podpoří Ukrajinu dlouhodobě, konflikt se může táhnout roky

Severoatlantická aliance je připravená dlouhodobě podporovat Ukrajinu a mimo jiné jí pomoci zmodernizovat vybavení armády. V Bruselu to dnes podle agentury Reuters řekl šéf NATO Jens Stoltenberg, podle kterého se konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem může táhnout dlouhé měsíce nebo i roky.

"Musíme být připravení na delší časový úsek... jednoznačně tu existuje možnost, že se tato válka potáhne a bude pokračovat další měsíce a roky," řekl Stoltenberg. Podle něj proto musí aliance Kyjevu pomoci nahradit současné zbraně a vybavení ukrajinské armády často ještě z dob Sovětského svazu za modernější podle současného standardu aliance.

Generální tajemník NATO dnes také uvedl, že členské země aliance dosud Ukrajině dodaly nebo přislíbily zbraně a vybavení za osm miliard dolarů (186 miliard korun). "Jasně vidíme, že je důležité tuto podporu dále stupňovat," řekl.

Švédská vláda neplánuje referendum k případnému vstupu do NATO

Švédská vláda neplánuje uspořádat referendum o případném vstupu této nyní neutrální země do Severoatlantické aliance, řekla dnes premiérka Magdalena Anderssonová. "Je tam mnoho informací týkajících se národní bezpečnosti, které jsou důvěrné, takže při takovém referendu by nešlo diskutovat o důležitých věcech," poznamenala podle agentury Reuters.

Ruská invaze na Ukrajinu zesílila ve Švédsku a v sousedním - rovněž neutrálním - Finsku debaty o národní bezpečnosti. Očekává se, že obě země svůj záměr vstoupit do NATO oznámí v nejbližších týdnech. "Nemyslím si, že je to věc vhodná pro referendum," řekla Anderssonová.

Reuters uvádí, že švédský parlament vyhodnocuje současnou bezpečnostní politiku země a příslušná zpráva se očekává v polovině května. Totéž dělají premiérčini sociální demokraté, kteří až donedávna vstup do NATO odmítali s argumentem, že neutralita Švédsku prospívá.

Většina stran zastoupených v parlamentu členství v alianci podporuje, případný odpor sociálních demokratů by tak mohl být jeho největší překážkou. Švédsko v září čekají parlamentní volby.

Podle průzkumu institutu Demoskop pro deník Aftonbladet zveřejněného 20. dubna se pro vstup Švédska do NATO vyslovilo 57 procent dotázaných, v březnu to bylo 51 procent respondentů.

Související

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Evropa řeší, co s ruskou stínovou flotilou. Chce jí zabavovat lodě i na moři

Země v oblasti Baltského moře zvažují nová opatření k zadržování lodí podezřelých z nelegální přepravy ruské ropy a sabotáže podmořské infrastruktury. Finsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko se snaží využít mezinárodního práva k zadržení plavidel z environmentálních nebo pirátských důvodů. Pokud by tento přístup neuspěl, hodlají společně přijmout nové národní zákony, které by umožnily zabavení lodí i dále na moři.

Více souvisejících

Finsko Švédsko NATO Jens Stoltenberg

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Dopravní nehoda na Pražském okruhu

Hromadná nehoda zablokovala Pražský okruh. Stojí i dálnice D1

Jedna osoba zemřela a další byla těžce zraněna při vážné dopravní nehodě, která se odehrála ve čtvrtek odpoledne na 77. kilometru dálnice D0 u Modletic na Pražském okruhu. Na místě se srazila dvě osobní a dvě nákladní vozidla. Provoz ve směru na D1 byl okamžitě zastaven, na místě zasahovaly všechny složky integrovaného záchranného systému včetně letecké záchranné služby.

včera

Česká televize, ilustrační foto

Češi si připlatí. Koncesionářské poplatky vzrostou ještě letos, schválil Senát

Senát Parlamentu České republiky schválil novelu zákona, která přináší zásadní změny v oblasti televizních a rozhlasových poplatků. Tyto poplatky se podle nových pravidel zvýší a rozšíří se i okruh občanů, kteří je budou muset platit. Novelu nyní dostane k podpisu prezident republiky a pokud ji podepíše, začnou změny platit už od května.

včera

včera

Vlastimil Válek

Černochové se vymstila její sóĺo akce. Pohádala se s Válkem

Nečekané ráno zažili členové vlády ve středu, kdy ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na tiskové konferenci těsně před zasedáním kabinetu oznámila, že chce, aby vojáci dostali od léta přidáno nejméně 8300 korun měsíčně. Její krok zaskočil všechny kolegy a rozpoutal ostrou hádku na půdě vlády, která vyústila v odchod ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) z jednání.

včera

včera

Elon Musk

Muska trápí problém, kvůli kterému nemůže spát. Vyřešit se ho snaží s těmi nejnepravděpodobnějšími spojenci

U večeře, kde se podávají těstovinové saláty a děti pobíhají mezi stoly, se ozývá otázka: „Má tu někdo víc než sedm dětí?“ Většina konferencí by takovou poznámku považovala za nepatřičnou, ale na NatalConu, setkání příznivců pronatalismu, jde o klíčové téma – porodnost. A právě to je podle účastníků jeden z největších problémů současné civilizace.

včera

umělá inteligence (AI)

Umělá inteligence se stává vážným problémem pro celý svět. Jen jinak, než si lidé myslí

Když se hovoří o hrozbě v podobě umělé inteligence, většina lidí si pravděpodobně vybaví scény ze science fiction filmů, kde roboti ovládli svět. Globální rozmach technologií umělé inteligence ale skýtá i jiné nebezpečí, do konce dekády totiž povede k obrovskému nárůstu spotřeby energie, která se přiblíží úrovni současné spotřeby celého Japonska. Vyplývá to ze zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA), podle níž bude jen zhruba polovina této energie pocházet z obnovitelných zdrojů.

včera

Evropská unie

EU pozastavuje odvetná cla vůči USA

Evropská unie oficiálně oznámila, že na 90 dní pozastavuje zavedení plánovaných odvetných cel vůči Spojeným státům, které měly reagovat na americká cla na dovoz oceli, hliníku a automobilů. Reaguje tím na včerejší překvapivé rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odložit zavedení tzv. recipročních cel rovněž o 90 dní.

včera

Zadržený čínský občan

Číňané nejsou ten největší problém. Ten leží ve způsobu, jakým ruská armáda rekrutuje lidi

Ukrajinská armáda před několika dny oznámila, že zajala dva čínské občany bojující na straně ruské armády. Z války na Ukrajině se tak stále zřetelněji stává konflikt s globálním přesahem – a se stále větším počtem padlých, kteří nemají ani ruský, ani ukrajinský pas. Zatímco Rusko verbuje zahraniční bojovníky prostřednictvím slibů, klamání a někdy i donucení, Ukrajina sází na dobrovolnickou legii a transparentní výcvik. Motivace, status i rizika těchto zahraničních účastníků se ale zásadně liší.

včera

včera

Ilustrační foto

Trump tlačí svět na pokraj recese. Lze ji ještě odvrátit?

Světová ekonomika se ocitla v kritickém bodě. Jakmile Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa zahájily novou vlnu obchodních válek, hrozí nejen propad mezinárodního obchodu, ale i zhroucení důvěry investorů a prudký pokles spotřebitelských výdajů.

včera

včera

Ilustrační foto

Čína schválila stavbu projektu, který nemá na světě obdoby. Největší elektrárna na Zemi zbytek Asie děsí

Čína nedávno schválila výstavbu největší vodní přehrady světa na řece Yarlung Tsangpo v Tibetu. Jakmile bude plně dokončena, stane se největší elektrárnou na planetě s obrovským náskokem před současnými rekordmany. Tento ambiciózní projekt však vyvolává značné obavy – nejen kvůli možnému vysídlení obyvatel a ekologickým důsledkům, ale zejména kvůli dopadům na země ležící níže po proudu, konkrétně Indii a Bangladéš, kde je řeka známá jako Brahmaputra.

včera

Paul Salem

Jednání USA a Íránu startují. USA a Izrael mohou odstartoval válku, varuje Salem

Americký prezident Donald Trump oznámil zahájení nového kola jednání mezi Spojenými státy a Íránem, které odstartuje v sobotu a bude se týkat citlivého tématu – íránského jaderného programu. Přestože jde o důležitý diplomatický krok, vyhlídky na skutečný průlom zůstávají podle odborníků mizivé. Paul Salem z Middle East Institute pro EuroZprávy.cz varoval, že pokud dialog selže, mohou Spojené státy společně s Izraelem dojít k závěru, že jedinou cestou, jak přimět Írán k návratu k jednání, je vojenský zásah.

včera

včera

Šanghaj

Proč Čína Trumpovi neustoupí? Nemá důvod, USA drží v kleštích

Obchodní konflikt mezi dvěma největšími ekonomikami světa, Spojenými státy americkými a Čínou, znovu nabírá na obrátkách. Prezident Donald Trump sice ve středu oznámil tříměsíční pauzu v zavádění nových cel na většinu zemí, ale s výjimkou Číny. Ta se ve čtvrtek odvetně rozhodla uvalit nové clo na všechny americké dovozy, čímž vzniká riziko dlouhodobého a hluboce narušujícího ekonomického střetu.

včera

Špatné zprávy o počasí před Velikonocemi. Z výhledu je zřejmé, co přijde

Předpověď na Velikonoce by chtělo mnoho lidí znát co nejdříve. Aktuální výhled z dílny Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) naznačuje, že před svátky dojde v Česku k ochlazení o několik stupňů. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy