Už je to definitivní: Rakouské volby vyhráli lidovci, mají 37,5 procent hlasů

Nedělní předčasné parlamentní volby v Rakousku vyhrála lidová strana (ÖVP) bývalého kancléře Sebastiana Kurze. Získala 37,5 procenta hlasů. Na svých stránkách o tom dnes po sečtení všech odevzdaných hlasů informovalo ministerstvo vnitra. Oficiálně bude však výsledek oznámen až 16. října. Do parlamentu se dostalo celkem pět stran. Účast se vyšplhala na 75,6 procenta, a je tak druhá nejnižší od roku 1945.

Hlasy voličů, kteří přišli do své volební místnosti, rakouští volební komisaři spočítali již v neděli. V pondělí pak sečetli i rekordní počet hlasů lidí, kteří využili možnosti korespondenčního hlasování. Zbylých asi 37.000 hlasů těch, kteří si vyřídili voličský průkaz a hlasovali mimo své trvalé bydliště, sečetli komisaři dnes.

Rakouská lidová strana (ÖVP) bývalého kancléře Sebastiana Kurze podle předběžných konečných výsledků získala 37,5 procenta hlasů a obsadí 71 křesel v 183členné Národní radě. Na druhém místě skončili sociální demokraté (SPÖ) s 21,2 procenta hlasů a ziskem 40 křesel, což je nejhorší výsledek strany od konce druhé světové války. Také rozdíl mezi první a druhou stranou je největší od roku 1945. Lidovci triumfovali v osmi z devíti spolkových zemí. Jedině hlavní město Vídeň již tradičně ovládli socialisté. Například v Tyrolsku a Vorarlbersku se ale místo sociálních demokratů druhou nejsilnější stranou stali Zelení.

Výrazně propadla ve srovnání s předchozím hlasováním Svobodná strana Rakouska (FPÖ), která dostala 16,2 procenta hlasů. V roce 2017 to bylo 26 procent. Zatímco po minulých volbách měli svobodní v Národní radě 51 poslanců, nyní jich budou mít o dvacet méně.

Právě kvůli FPÖ se předčasné volby musely konat. Koaliční vláda, ve které strana spolupracovala s Kurzovými lidovci, padla letos v květnu kvůli aféře bývalého předsedy svobodných Heinze-Christiana Stracheho.

Rekordní podpory se v nedělních volbách dostalo straně Zelených, která v uplynulých dvou letech v parlamentu nebyla. Získala 13,9 procenta hlasů a do 183členného parlamentu vyšle 26 poslanců. Nejlepší výsledek v dosavadní historii zaznamenala také liberální strana NEOS, která dostala 8,1 procenta hlasů a bude mít 15 poslanců.

Žádná další strana už čtyřprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu nepřekonala. Strana Nyní dlouholetého poslance za Zelené Petera Pilze, která byla v zákonodárném sboru od voleb v roce 2017, získala jen 1,9 procenta hlasů. Hluboko pod hranicí vstupu do parlamentu zůstali rakouští komunisté (KPÖ; 0,7 procenta) i levicová strana Změna (0,5 procenta). Satirická Pivní strana Rakouska (BPÖ), která kandidovala jen ve Vídni, dostala skoro 5000 hlasů (0,1 procenta).

Konečným bude výsledek až 16. října, kdy bude zasedat ústřední volební komise a úředně jej potvrdí.

Svůj hlas v nedělních volbách odevzdalo 4,8 milionu z celkem témě 6,4 milionu oprávněných voličů. Volební účast se tak vyšplhala na 75,6 procenta. To je druhá nejnižší volební účast v poválečném Rakousku. Při posledních parlamentních volbách v říjnu 2007 činila účast 80 procent. Počet hlasů zaslaných korespondenčně či odevzdaných na voličské průkazy byl tentokrát rekordní - těchto možností využilo přes 950.000 lidí.

Prezident Alexander Van der Bellen dnes mezitím ukončil první sérii rozhovorů s předsedy politických stran, které se dostaly do parlamentu. V následujících dnech by měl pověřit předsedu lidovců Kurze sestavením nové vlády. Koalici by ÖVP mohla čistě matematicky uzavřít s SPÖ, FPÖ i Zelenými.

Související

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

Více souvisejících

Rakousko volby v Rakousku Sebastian Kurz ÖVP (Rakouská lidová strana)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie

Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu unijní diplomatické služby. Plán obou zemí počítal s hlubokou přestavbou Evropské služby pro vnější činnost, která měla mimo jiné pod dohled Kallasové přesunout vybrané útvary Evropské komise. 

před 2 hodinami

Prezident Trump

Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv

Americký prezident Donald Trump navrhl přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv. Na své sociální síti Truth Social napsal, že tato strategická oblast pod kontrolou Spojených států by si zasloužila nový název. Podle jeho slov by takové pojmenování učinilo z klíčové námořní cesty atraktivnější místo, podobně jako je tomu v případě samotné Ameriky. Návrh přichází v době vyhroceného konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem v celém blízkovýchodním regionu.

před 4 hodinami

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko

Představitelé Evropské unie a Severoatlantické aliance oznámili záměr zvýšit tlak na Ruskou federaci v reakci na stupňující se hybridní útoky na evropském území. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Mark Rutte odsoudili bezohledné jednání Moskvy po zmařeném dronovém útoku na letišti v Lipsku. Obě instituce označily incident za novou eskalaci a zdůraznily potřebu rychlejší a efektivnější společné obrany, píše BBC.

před 5 hodinami

Jan Masaryk v rakvi

Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka

Kriminalisté na hřbitově v Lánech zahájili exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z rodinné hrobky. Podle vyjádření policie na sociální síti jsou tyto úkony prováděny v rámci trestního řízení v souvislosti s prověřováním jeho úmrtí z roku 1948. Vzorky a ostatky mají být podrobeny zkoumání za využití nejmodernějších kriminalistických metod. Policisté si od tohoto kroku slibují především vyvrácení dosavadních spekulací a přiblížení k objasnění přesných okolností tragédie.

před 6 hodinami

USS Abraham Lincoln

Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska

Posádka americké letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazila do thajského letoviska Pattaya na zasloužený odpočinek po rekordních 270 dnech strávených nepřetržitě na moři. Pět tisíc námořníků vystoupilo na pevninu poprvé po téměř devíti měsících nasazení. Na místě je v úvodu přivítal starosta města společně s policií a místními obyvateli v tradičních oděvech. Příjezd vojáků doprovázela přísná bezpečnostní i organizační opatření.

před 6 hodinami

Andrej Babiš

Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni

Premiér Andrej Babiš označil nedávné bezpečnostní incidenty v Německu za velmi vážné. Podle jeho vyjádření se tyto události týkají možného terorismu a sabotáží podporovaných Ruskem. Předseda vlády v této souvislosti zdůraznil, že vzniklé incidenty nelze brát na lehkou váhu. V reakci na tento vývoj plánuje Babiš jednat s evropskými partnery o dalším posílení bezpečnosti.

před 7 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou

Německé rozhodnutí oficiálně připsat nedávný dronový útok na letišti v Lipsku Ruské federaci označil ruský prezident Vladimir Putin za závažnou chybu. Ruská hlava státu podle webu The Guardian zároveň zpochybnila důkazy, na jejichž základě Berlín k tomuto závěru dospěl. Podle Putina se německá vláda snaží svalením viny na Moskvu odvést pozornost veřejnosti od vlastních vnitropolitických problémů.

před 8 hodinami

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI

Evropská unie se zapojuje do globálního souboje o budování masivních datových center pro umělou inteligenci, avšak ne všechny členské státy se do tohoto projektu připojily. Dvě třetiny vlád Evropské unie přislíbily finanční prostředky na podporu plánu na vytvoření sedmi velkých výpočetních center. Celkově devět zemí se však rozhodlo finance neposkytnout, což je důsledek značného napětí v jejich národních rozpočtech. Tento krok představuje dosud nejvýznamnější průmyslovou iniciativu Unie v oblasti rozvoje infrastruktury pro umělou inteligenci.

před 9 hodinami

Charlie Kirk

Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti

Třiadvacetiletý Tyler Robinson odmítl vinu za vraždu konzervativního aktivisty Charlieho Kirka před soudem ve městě Provo. Obžalovaný čelí celkem sedmi obviněním včetně závažné vraždy, za kterou v americkém státě Utah hrozí nejvyšší trest. Soudce zároveň vyhověl návrhu žalobců a umožnil, aby v nadcházejícím procesu usilovali o trest smrti. Obhajoba se marně snažila možnost absolutního trestu z jednání zcela vyloučit.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku

Německo oficiálně obvinilo Rusko z odpovědnosti za dronový útok na letišti v Lipsku. Německé úřady potvrdily zapojení Moskvy na základě podrobného zkoumání nalezeného zařízení a poznatků zpravodajských služeb. Pokus o útok směřoval na ukrajinská nákladní letadla, která v tomto východoněmeckém uzlu pravidelně operují. Německá vláda označila incident za součást širší hybridní kampaně vedené proti evropským státům.

před 11 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná

Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.

před 12 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila novou fázi útoků na Ukrajinu

Ruské síly zahájily novou fázi útoků na Ukrajinu, přičemž se úmyslně zaměřují na tamní železniční síť. Při masivním bombardování Kyjeva a okolního regionu zasáhla balistická raketa depo lokomotiv, kde zahynulo šest zaměstnanců státní společnosti Ukrzaliznytsia. Útoky v oblasti si celkem vyžádaly nejméně dvanáct lidských životů a tucet zraněných, mezi nimiž jsou i tři děti. Vlnu vzdušných úderů zahájila Moskva těsně před začátkem nového školního roku.

před 13 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj varoval letecké společnosti. Prakticky uzavřel vzdušný prostor nad Ruskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval letecké společnosti a pojišťovny, že vzdušný prostor nad Ruskem se stává plně nebezpečným a de facto se uzavírá. Reagoval tak na výrazné stupňování ukrajinských dronových operací nad ruským územím. Upozornění směřovalo všem dopravcům, kteří dosud využívají klíčová ruská letiště, především v Moskvě a Petrohradu. Zelenskyj zdůraznil, že samotná válka rozpoutaná Moskvou postupně uzavírá ruské nebe pro civilní provoz.

před 14 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes tisíc mrtvých. Čtyři tisíce se dál pohřešují

Záchranáři v Nepálu staví dočasné mosty a prohledávají trosky hydroelektráren v Himalájích, aby se dostali k lidem uvězněným po katastrofálních záplavách. Počet obětí ničivých povodní, které před týdnem zasáhly příhraniční oblast mezi Nepálem a Tibetem, již přesáhl jeden tisíc. V zasažených údolích a městech zanechaly bleskové povodně obrovské škody na majetku a infrastruktuře. Obnovit dodávky elektřiny a telefonního spojení se zatím podařilo jen v některých oblastech.

před 15 hodinami

včera

včera

včera

Lionel Messi

Messi už další MS nepřidá. Legendární Argentinec ukončil reprezentační kariéru

Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.

včera

Jiřikovský odvolal bitcoinový dar pro ministerstvo. Úřad již reaguje

Ministerstvo spravedlnosti s ohledem na nové skutečnosti a aktuální vývoj v trestní kauze související s bitcoinovým darem podniká další kroky k posílení právní ochrany a majetkových zájmů státu. Vzhledem k rostoucím právním a finančním rizikům se rozhodlo využít služeb renomované externí advokátní kanceláře PRK Partners. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy