Už je to definitivní: Rakouské volby vyhráli lidovci, mají 37,5 procent hlasů

Nedělní předčasné parlamentní volby v Rakousku vyhrála lidová strana (ÖVP) bývalého kancléře Sebastiana Kurze. Získala 37,5 procenta hlasů. Na svých stránkách o tom dnes po sečtení všech odevzdaných hlasů informovalo ministerstvo vnitra. Oficiálně bude však výsledek oznámen až 16. října. Do parlamentu se dostalo celkem pět stran. Účast se vyšplhala na 75,6 procenta, a je tak druhá nejnižší od roku 1945.

Hlasy voličů, kteří přišli do své volební místnosti, rakouští volební komisaři spočítali již v neděli. V pondělí pak sečetli i rekordní počet hlasů lidí, kteří využili možnosti korespondenčního hlasování. Zbylých asi 37.000 hlasů těch, kteří si vyřídili voličský průkaz a hlasovali mimo své trvalé bydliště, sečetli komisaři dnes.

Rakouská lidová strana (ÖVP) bývalého kancléře Sebastiana Kurze podle předběžných konečných výsledků získala 37,5 procenta hlasů a obsadí 71 křesel v 183členné Národní radě. Na druhém místě skončili sociální demokraté (SPÖ) s 21,2 procenta hlasů a ziskem 40 křesel, což je nejhorší výsledek strany od konce druhé světové války. Také rozdíl mezi první a druhou stranou je největší od roku 1945. Lidovci triumfovali v osmi z devíti spolkových zemí. Jedině hlavní město Vídeň již tradičně ovládli socialisté. Například v Tyrolsku a Vorarlbersku se ale místo sociálních demokratů druhou nejsilnější stranou stali Zelení.

Výrazně propadla ve srovnání s předchozím hlasováním Svobodná strana Rakouska (FPÖ), která dostala 16,2 procenta hlasů. V roce 2017 to bylo 26 procent. Zatímco po minulých volbách měli svobodní v Národní radě 51 poslanců, nyní jich budou mít o dvacet méně.

Právě kvůli FPÖ se předčasné volby musely konat. Koaliční vláda, ve které strana spolupracovala s Kurzovými lidovci, padla letos v květnu kvůli aféře bývalého předsedy svobodných Heinze-Christiana Stracheho.

Rekordní podpory se v nedělních volbách dostalo straně Zelených, která v uplynulých dvou letech v parlamentu nebyla. Získala 13,9 procenta hlasů a do 183členného parlamentu vyšle 26 poslanců. Nejlepší výsledek v dosavadní historii zaznamenala také liberální strana NEOS, která dostala 8,1 procenta hlasů a bude mít 15 poslanců.

Žádná další strana už čtyřprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu nepřekonala. Strana Nyní dlouholetého poslance za Zelené Petera Pilze, která byla v zákonodárném sboru od voleb v roce 2017, získala jen 1,9 procenta hlasů. Hluboko pod hranicí vstupu do parlamentu zůstali rakouští komunisté (KPÖ; 0,7 procenta) i levicová strana Změna (0,5 procenta). Satirická Pivní strana Rakouska (BPÖ), která kandidovala jen ve Vídni, dostala skoro 5000 hlasů (0,1 procenta).

Konečným bude výsledek až 16. října, kdy bude zasedat ústřední volební komise a úředně jej potvrdí.

Svůj hlas v nedělních volbách odevzdalo 4,8 milionu z celkem témě 6,4 milionu oprávněných voličů. Volební účast se tak vyšplhala na 75,6 procenta. To je druhá nejnižší volební účast v poválečném Rakousku. Při posledních parlamentních volbách v říjnu 2007 činila účast 80 procent. Počet hlasů zaslaných korespondenčně či odevzdaných na voličské průkazy byl tentokrát rekordní - těchto možností využilo přes 950.000 lidí.

Prezident Alexander Van der Bellen dnes mezitím ukončil první sérii rozhovorů s předsedy politických stran, které se dostaly do parlamentu. V následujících dnech by měl pověřit předsedu lidovců Kurze sestavením nové vlády. Koalici by ÖVP mohla čistě matematicky uzavřít s SPÖ, FPÖ i Zelenými.

Související

Více souvisejících

Rakousko volby v Rakousku Sebastian Kurz ÖVP (Rakouská lidová strana)

Aktuálně se děje

před 3 minutami

před 12 minutami

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

Nástup Trumpa znervózňuje všechny. Kyjev i Moskva se snaží získat výhodu ve válce, než převezme úřad

Současná situace kolem války na Ukrajině je poznamenána významnými kroky jak Spojených států, tak Ruska, přičemž obě strany se snaží získat výhodu v konfliktu před možným návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, uvedl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy