Už je to definitivní: Rakouské volby vyhráli lidovci, mají 37,5 procent hlasů

Nedělní předčasné parlamentní volby v Rakousku vyhrála lidová strana (ÖVP) bývalého kancléře Sebastiana Kurze. Získala 37,5 procenta hlasů. Na svých stránkách o tom dnes po sečtení všech odevzdaných hlasů informovalo ministerstvo vnitra. Oficiálně bude však výsledek oznámen až 16. října. Do parlamentu se dostalo celkem pět stran. Účast se vyšplhala na 75,6 procenta, a je tak druhá nejnižší od roku 1945.

Hlasy voličů, kteří přišli do své volební místnosti, rakouští volební komisaři spočítali již v neděli. V pondělí pak sečetli i rekordní počet hlasů lidí, kteří využili možnosti korespondenčního hlasování. Zbylých asi 37.000 hlasů těch, kteří si vyřídili voličský průkaz a hlasovali mimo své trvalé bydliště, sečetli komisaři dnes.

Rakouská lidová strana (ÖVP) bývalého kancléře Sebastiana Kurze podle předběžných konečných výsledků získala 37,5 procenta hlasů a obsadí 71 křesel v 183členné Národní radě. Na druhém místě skončili sociální demokraté (SPÖ) s 21,2 procenta hlasů a ziskem 40 křesel, což je nejhorší výsledek strany od konce druhé světové války. Také rozdíl mezi první a druhou stranou je největší od roku 1945. Lidovci triumfovali v osmi z devíti spolkových zemí. Jedině hlavní město Vídeň již tradičně ovládli socialisté. Například v Tyrolsku a Vorarlbersku se ale místo sociálních demokratů druhou nejsilnější stranou stali Zelení.

Výrazně propadla ve srovnání s předchozím hlasováním Svobodná strana Rakouska (FPÖ), která dostala 16,2 procenta hlasů. V roce 2017 to bylo 26 procent. Zatímco po minulých volbách měli svobodní v Národní radě 51 poslanců, nyní jich budou mít o dvacet méně.

Právě kvůli FPÖ se předčasné volby musely konat. Koaliční vláda, ve které strana spolupracovala s Kurzovými lidovci, padla letos v květnu kvůli aféře bývalého předsedy svobodných Heinze-Christiana Stracheho.

Rekordní podpory se v nedělních volbách dostalo straně Zelených, která v uplynulých dvou letech v parlamentu nebyla. Získala 13,9 procenta hlasů a do 183členného parlamentu vyšle 26 poslanců. Nejlepší výsledek v dosavadní historii zaznamenala také liberální strana NEOS, která dostala 8,1 procenta hlasů a bude mít 15 poslanců.

Žádná další strana už čtyřprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu nepřekonala. Strana Nyní dlouholetého poslance za Zelené Petera Pilze, která byla v zákonodárném sboru od voleb v roce 2017, získala jen 1,9 procenta hlasů. Hluboko pod hranicí vstupu do parlamentu zůstali rakouští komunisté (KPÖ; 0,7 procenta) i levicová strana Změna (0,5 procenta). Satirická Pivní strana Rakouska (BPÖ), která kandidovala jen ve Vídni, dostala skoro 5000 hlasů (0,1 procenta).

Konečným bude výsledek až 16. října, kdy bude zasedat ústřední volební komise a úředně jej potvrdí.

Svůj hlas v nedělních volbách odevzdalo 4,8 milionu z celkem témě 6,4 milionu oprávněných voličů. Volební účast se tak vyšplhala na 75,6 procenta. To je druhá nejnižší volební účast v poválečném Rakousku. Při posledních parlamentních volbách v říjnu 2007 činila účast 80 procent. Počet hlasů zaslaných korespondenčně či odevzdaných na voličské průkazy byl tentokrát rekordní - těchto možností využilo přes 950.000 lidí.

Prezident Alexander Van der Bellen dnes mezitím ukončil první sérii rozhovorů s předsedy politických stran, které se dostaly do parlamentu. V následujících dnech by měl pověřit předsedu lidovců Kurze sestavením nové vlády. Koalici by ÖVP mohla čistě matematicky uzavřít s SPÖ, FPÖ i Zelenými.

Související

Více souvisejících

Rakousko volby v Rakousku Sebastian Kurz ÖVP (Rakouská lidová strana)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 4 minutami

před 27 minutami

před 1 hodinou

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 8 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy