Rakouským Zeleným stále vadí české jaderné elektrárny

Zelení, kteří ve volbách před dvěma lety nepřekonali čtyřprocentní hranici a po 31 letech skončili mimo parlament, mají nyní šanci dosáhnout rekordního zisku. Jak sami přiznávají, je to i díky tomu, že se z boje proti změnám klimatu stalo v posledních týdnech důležité téma nejen v Rakousku, ale na celém světě.

"Je to zkrátka neustálé riziko, které je nevypočitatelné," řekla o jaderných elektrárnách Elisabeth Götzeová, jednička na kandidátce strany Zelených v Dolních Rakousech, které sousedí s Jihomoravským i Jihočeským krajem. Jaderná elektrárna Temelín leží od dolnorakouských hranic asi 50 kilometrů, Dukovany zhruba 30 kilometrů.

Argument, že jaderné elektrárny mohou být součástí boje proti změnám klimatu, je podle Götzeové naivní. "Riziko je prostě příliš velké," řekla ČTK politička, která nyní zastává funkci místostarostky dolnorakouského městečka Eichgraben. Ačkoli si uvědomuje, že nebude lehké přesvědčit Česko a ostatní sousední země, které vsadily na jadernou energetiku, aby od ní upustily, stojí to podle ní za pokus. "Z mého pohledu je potřeba, aby Rakousko vedlo s Českem rozhovory o tom, jak by mohlo Česko (v případě odklonu od jaderné energetiky) podpořit," řekla Götzeová.

Ve vztahu k Česku by politička v případě získání poslaneckého křesla v nedělních parlamentních volbách chtěla podniknout i jiné kroky. Nutné je podle ní například rozvíjet přeshraniční veřejnou dopravu, která by měla být i finančně dostupnější a výhodnější ve srovnání s individuální dopravou.

Stejný postoj jako její dolnorakouská kolegyně má k jaderné energetice i jednička na kandidátce Zelených ve spolkové zemi Burgenland, která sousedí se Slovenskem, Maďarskem i Slovinskem, tedy třemi dalšími středoevropskými zeměmi s jadernými elektrárnami. "My jsme přesvědčení odpůrci jaderné energetiky," řekla v rozhovoru s ČTK Irmi Salzerová. "Stejně jako nezastaví na hranicích oxid uhličitý, nezastaví na něm ani záření," zdůraznila. Zeleným podle ní přitom nejde jen o bezpečí Rakušanů, ale také o bezpečí obyvatel těch zemí, ve kterých jaderné elektrárny stojí. "Chceme, aby mohli i lidé v Česku nebo ve Slovinsku žít beze strachu, že se stane nehoda," zdůraznila.

Možnost prosadit své politické představy by Zelení mohli po volbách získat. Jako jedna ze tří variant povolebního uspořádání - i když ta nejméně pravděpodobná - se totiž zmiňuje vláda Rakouské lidové strany (ÖVP) bývalého kancléře Sebastiana Kurze, Zelených a liberální strany NEOS. Obě oslovené političky jsou stejně jako mnoho pozorovatelů ke vzniku této koalice spíše skeptické. "To by musel Kurz ujít hodně velký kus cesty," řekla ČTK burgenlandská kandidátka Salzerová.

Rakousko se už před lety vydalo nejadernou cestou výroby elektrické energie. Na základě referenda z roku 1978 se rozhodlo nezprovoznit už dokončenou elektrárnu Zwentendorf a trvale se zřeklo výroby energie z jádra. Na odmítání jádra přitom panuje shoda napříč politickým spektrem.

Na jaderné elektrárny v okolních zemích kriticky pohlížejí například i lidovci, kteří se zřejmě stanou po volbách nejsilnější stranou v parlamentu a nejspíš i stranou vládní. Na začátku září vyzvaly všechny politické strany v Rakousku ke společnému postupu proti plánovanému rozšíření jaderných elektráren Dukovany v Česku a Krško ve Slovinsku. Předseda ÖVP a bývalý kancléř Kurz letos vyjádřil obavy ve vztahu k bezpečnosti dokončované slovenské elektrárny Mochovce.