Rozpočet EU? Europarlament chce víc peněz na inovace a řešení uprchlické krize

Finské předsednictví Rady EU v reakci uvedlo, že členské země nemohou přijmout všechny dodatky, které EP navrhne.

Europoslanci chtějí mimo jiné prosadit škrty ve financích pro Turecko v rámci předvstupní pomoci a zmrazit Ankaře 100 milionů eur (téměř 2,6 miliardy Kč). Důvodem jsou podle EP "závažné a vytrvalé snahy Turecka o ohrožení regionální stability agresivním chováním vůči členským státům", nedávná invaze Turecka do Sýrie a nedostatky ohledně demokracie, právního státu a základních práv v zemi.

O návrhu rozpočtu na rok 2020, který v červnu předložila Evropská komise (EK), budou od úterý jednat zástupci EP a členských států. Během tří týdnů se budou snažit dosáhnout dohody na konečné verzi rozpočtu.

Návrh rozpočtu EU na rok 2020 obsahuje pro každý program, jenž má být financován, dvě částky - závazky a platby. Závazky označují peníze, které lze dohodnout ve smlouvách za daný rok, platbami se rozumí skutečně vyplácené peníze. Komise navrhla 168,3 miliardy eur (4,31 bilionu Kč) v závazcích a 153,7 miliardy eur (3,94 bilionu Kč) v platbách. Členské státy, které většinou usilují o nižší rozpočet než komise a parlament, se v září shodly na částkách 166,8 miliardy a 153,1 miliardy eur.

"Rada EU informovala EP, že neakceptuje všechny dodatky k rozpočtu na rok 2020 přijaté na dnešním plenárním zasedání," uvedly členské státy v prohlášení. Návrh europarlamentu jde podle finského předsednictví nad rámec peněz, s nimiž počítá víceletý rozpočet na období 2014 až 2020.

Rozpočet na rok 2020 je sedmý a poslední v rámci stávajícího dlouhodobého rámce, který stanoví limity pro každoroční rozpočty. "Rok 2020 je milníkem pro řadu unijních programů. Cíle nastavené se začátkem sedmiletého rozpočtového období po roce 2014 by měly být splněny právě do konce příštího roku," uvedl český europoslanec Stanislav Polčák, který působí v rozpočtovém výboru EP.

Poslankyně Martina Dlabajová ocenila, že parlament podpořil více peněz na program výměny studentů. "Dále je potřeba se soustředit na zjednodušení postupů a snižování administrativní zátěže pro ty, kteří se chtějí programu zúčastnit a vycestovat za vzděláním do jiné země EU," sdělila ČTK Dlabajová. To se podle ní týká nejen "papírování" spojeného s přihlášením do programu, ale například i s uznáváním studia a předmětů, které studenti absolvují na zahraničních školách.