Španělsko na rozcestí aneb tři poznatky z nedávných voleb

Španělský premiér Pedro Sanchéz počtvrté za sebou vyhrál předčasné volby a nyní to vypadá, že by se mu konečně podařilo vytvořit vládní většinu, a to s levicově populistickou Podemos. I tak by se ale vzhledem k rostoucí popularitě krajně pravicové Vox měl mít na pozoru. O třech poznatcích ze Španělska voleb informoval server Politico.eu.

Deník Shopaholičky

Se Španělskem to jde dlouhodobě takříkajíc z kopce. Po ekonomické krizi z roku 2008, která měla za následek téměř 25 % nezaměstnanost, zejména mladých lidí, se začali hlásit o slovo katalánští separatisté. Kromě problémů s nimi přišla na řadu také korupční aféra bývalého španělského premiéra a expředsedy Lidové strany (PP) Mariana Rayjoe, kterému byla následně v roce 2015 vyslovená nedůvěra.

Od té doby se předseda druhé největší politické strany socialistů (PSOE) Pedro Sanchéz snaží sestavit funkční vládu. Opakované vypisování dalších a dalších předčasných voleb a probíhající migrační krize nicméně způsobily vznik nové krajně pravicové strany Vox, která si v poslední době získává čím dál víc příznivců.

Proč tomu tak je? 3 základní poznatky ze Španělska, které serveru Politico.eu poskytl Guy Hedgecoe, který tamní situaci dlouhodobě sleduje:

1) Problémy s hledáním vládní většiny

Španělsko by se mohlo stát vodou na mlýn všem, kteří podporují vlády politicky vzdálených stran. K tomu ostatně bude Sanchéz s velkou pravděpodobností nucen, pokud nechce riskovat, a vypsat zase další volby. Svým způsobem je to stejné jako s irským referendem o ratifikaci Lisabonské smlouvy. I tam po prvním neúspěchu se okamžitě začalo chystat druhé hlasování. Prostě tak dlouho budeme volit, dokud to konečně nevyjde. Takhle se ale odpovědní politici nechovají. Voliči chtějí jistotu a stabilitu a ne neustálé čekání, až se páni konšelé takříkajíc dohodnou.

Sanchéz bude s největší pravděpodobností muset, ač nerad, jít do vlády s levicovými populisty Unidas Podemos a Más Pais. S těmi má v Kongresu poslanců 158 křesel, což mu zajistí vládní většinu. Do španělské politiky se znovu vrátí levice, ale bohužel ta krajní. Dalo by se říci, že je Sanchéz ve stejné situaci jako italská PD, která nakonec musela v zájmu ochrany demokracie sestavit vládu s Hnutím pěti hvězd. Že by PSOE vstoupila do vlády s PP je navzdory programovým průnikům v oblasti hospodářské a sociální politiky, je téměř vyloučené. Stále se jedná o dva hlavní politické protivníky.

2) Tradičnímu bipartismu odzvonilo?

I Španěle poskytl světový trend úpadku tradičních politických stran. Dříve byl tamní stranický systém ryze bipolární. Buď vládli socialisté, anebo lidovci. Stejně jako v Británii, kde hlavním politickým hráčem byli buď labouristé nebo konzervativci. I u nás byla dřív hlavní moc soustředěná v rukou ČSSD nebo ODS. Nyní toto skončilo a obě strany mají možnost chopit se kormidla, pokud na svojí stranu získají některou z menších stran. Vše ale nasvědčuje tomu, že bude dál vládnout Sanchéz, protože by lidovci neriskovali ztrátu preferencí v případě spolupráce s krajně pravicovou Vox. Koalice s levicí by jim zase mohla odradit voliče.

3. Katalánsko

Jak už bylo naznačeno, hlavním problémem španělské politiky je otázka v přístupu ke Kataláncům. Na té se nejvíc přiživovala Vox, která kromě ostrého přístupu k migraci, k EU slibuje ochranu španělštiny a tradiční kultury, včetně restriktivního přístupu k separatismu. Sanchéz má před sebou nelehký úkol, protože jeho levicoví koaliční partneři budou vzhledem k ekonomické významnosti Katalánska požadovat méně kompromisní přístup k jeho požadavkům. Z tohoto důvodu bude Sanchéz s velkou pravděpodobností s obavami čekat na výsledek katalánských regionálních voleb s nadějí, že se do tamního parlamentu dostane strana, která nebude požadovat nezávislost na Madridu.

Deník Shopaholičky

Související

Prezident Trump

Trump navrhl vyloučení Španělska z NATO

Americký prezident Donald Trump během čtvrtečního setkání v Bílém domě s finským protějškem Alexanderem Stubbem navrhl, že by Španělsko mělo být „vyhozeno“ z NATO. Setkání, které mělo primárně sloužit jako předehra k prodeji amerických ledoborců Finsku, se rychle stočilo k diskusi o obranné alianci. Trump se tak snažil oživit svůj měsíce trvající spor s iberskou zemí ohledně výdajů na obranu.

Více souvisejících

Španělsko PSOE (španělští socialisté) Pedro Sánchez Ciudadanos Podemos (Můžeme - španělská levicová strana)

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 33 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 2 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 4 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy