Rozšíření EU o balkánské země? Na summitu došlo k rozkolu, Babiš je zklamán

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se ani během dlouhého nočního jednání neshodli na zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií. Novinářům to řekl finský premiér Antti Rinne, podle něhož budou sporné téma řešit i na ranním pokračování rozhovorů. Unijní lídři naproti tomu potvrdili závazek omezení dodávek zbraní Turecku v reakci na jeho vojenskou ofenzivu v Sýrii.

Političtí vůdci po rychlém odpoledním přijetí závěrů k brexitové dohodě více než pět hodin debatovali o zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií.

Evropská rada oběma státům slíbila začít jednání do konce října, pokud splní stanovené podmínky. Podle Evropské komise Tirana i Skopje požadavkům vyhověly, avšak summit se na slíbeném kroku neshodl.

Podle unijních diplomatů byla proti rozšíření o oba státy Francie a několik dalších zemí. Naopak visegrádské země se snažily vyvinout aktivitu a poslaly šéfovi Evropské rady Donaldu Tukovi společný dopis na podporu rozšíření. Paříž, která dlouhodobě podmiňuje zahájení rozhovorů reformou přístupových kritérií, však trvala na svém a politici nakonec shodu nenašli. Podle Rinneho budou o rozšíření znovu diskutovat po krátké noční přestávce.

Český premiér Andrej Babiš vyjádřil z výsledku jednání o rozšíření EU zklamání. Severní Makedonie a Albánie podle něj dostaly jasné přísliby, že s nimi EU v říjnu rozhovory zahájí a i Evropská komise podle něj na summitu jasně řekla, že obě země splnily dané podmínky. Zahájení rozhovorů přitom podle Babiše mohlo být symbolickým gestem. "I kdyby začaly ty rozhovory, tak můžou trvat deset, patnáct let," zdůraznil.

Premiér @AndrejBabis se účastní jednání Evropské rady. První a nejdůležitější bod brexit. Nejprve za přítomnosti britského premiéra @BorisJohnson, nyní už jen ve formátu EU27. Lídři zemí EU se budou na říjnovém summitu věnovat také rozpočtu či rozšíření Unie. pic.twitter.com/PFk2h3SSow

— Úřad vlády ČR (@strakovka) October 17, 2019

Zvláštní zklamání vyjádřil Babiš nad tím, že prezidenti a premiéři zemí EU nezahájili na summitu přístupová jednání se Severní Makedonií. Žádný jiný stát totiž podle něj neudělal tolik pro to, aby se s ním jednat začalo včetně změny vlastního jména. Lídři EU by se podle českého premiéra k debatě o rozšíření vrátí na některém z příštích summitů.

Naproti tomu debata o postizích vůči Turecku byla krátká a političtí vůdci stvrdili závěry přijaté již unijními ministry zahraničí začátkem týdne. Summit v přijatých závěrech podpořil "zastavení vydávání licencí pro prodej zbraní Turecku". Členské země zároveň opět odsoudily tureckou ofenzivu a vyzvaly Ankaru k jejímu ukončení.

Ankara zahájila operace v severovýchodní Sýrii minulý týden s odůvodněním, že chce vyčistit oblast u tureckých hranic od teroristů, za něž označuje syrské kurdské milice. Ve čtvrtek se s Washingtonem dohodla na pětidenním klidu zbraní.

Babiš po jednání kritizoval, že EU postižený region "vyklidila" a na dění v něm nemá vliv. "Evropa není u toho," řekl. Dění v Turecku a Sýrii se Česka podle něj přitom přímo týká. Zmínil například, že se v souvislosti s konfliktem hovoří o možné nové uprchlické vlně. Za "absolutně nepřijatelnou" označil pak Babiš vraždu kurdské političky Hevrin Chalafové. "Otázka je, kdo za to může, proč k tomu došlo a jestli Evropa dělá maximum pro to, abychom tomu zabránili," dodal.

Související

Více souvisejících

Summit EU EU (Evropská unie) Severní Makedonie Andrej Babiš Turecko visegradská čtyřka Donald Tusk Antti Rinne

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy