Sankce EU vůči běloruskému režimu stále závisí na souhlasu Kypru

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell podotkl, že EU podporuje požadavek na svobodné volby v Bělorusku. Neuvedl však, zda dnes očekává konečnou shodu na přijetí postihů.

Země EU neuznaly výsledek srpnových běloruských voleb, v nichž obhájil mandát autoritářský vládce Alexandr Lukašenko. Podle unie nebylo hlasování demokratické a spravedlivé a Lukašenkův režim tvrdým potlačováním následných protestů porušuje lidská práva.

Borrell dnes zopakoval, že unie neuznává Lukašenka jako prezidenta a podporuje vypsání nových voleb. "Situace se dále zhoršuje a režim pokračuje v potlačování poklidných protestů," prohlásil před začátkem jednání Borrell. Ministři se podle něj ráno sešli s jednou z vůdkyň běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou, která je podrobně informovala o nejnovějším vývoji v zemi.

Diplomaté očekávají, že zásadním bodem dnešního ministerského jednání bude snaha většiny zemí přesvědčit Kypr, aby kývl na sankce vůči Minsku. Nikósie sice v principu postihy proti běloruským činitelům schvaluje, avšak za svůj souhlas požaduje potrestání Turecka za těžební aktivity poblíž území Kypru a řeckých ostrovů.

"Skutečně věřím, že (unijní) diplomacie není zablokovaná, jsem tady a jsem připraven schválit politické rozhodnutí, které jsme přijali na neformálním ministerském jednání," prohlásil kyperský ministr s odkazem na srpnovou berlínskou schůzku. Na té se zástupci vlád členských zemí EU předběžně dohodli na postizích vůči běloruským činitelům odpovědným za volební manipulace a potlačování protestů, krok však ještě musí formálně schválit.

Kypr podle svého ministra chce, aby EU přišla s "konzistentní reakcí na porušování územní suverenity a svrchovaných práv členských zemí". Podle diplomatů bude klíčové, zda se Kypr spokojí se společnou reakcí přijatelnou pro všechny státy. Dosud navrhovaný seznam několika jmen jedinců a společností, o něž by se měl rozšířit již existující rámec postihů za těžbu, neměl zdaleka jednoznačnou podporu.

"Sankce jsou důležité pro náš boj, protože jsou součástí tlaku, který by mohl takzvané (běloruské) úřady přimět k dialogu s opozicí," řekla po jednání s představiteli unijních zemí novinářům Cichanouská s tím, že přesvědčovala ministry o potřebnosti postihů týkajících se minského režimu.

Kromě zástupců vlád se Cichanouská sešla také s šéfem Evropského parlamentu Davidem Sassolim, který zdůraznil podporu většiny europoslanců pro potrestání Lukašenka a jeho lidí. "Jediným řešením je podle nás poklidné předání moci," konstatoval po setkání Sassoli.

Happy to welcome Svetlana Tikhanovskaya and to see that she is safe. The @Europarl_EN rejects the result of the last elections and will continue to support the people of #Belarus. The only viable solution is a peaceful transition of power. https://t.co/LxoTeuSNBU pic.twitter.com/vmpYGKatO9

Na rychlé přijetí sankcí proti Minsku naléhají zejména pobaltské státy či Polsko, které navrhují dopsat na seznam i Lukašenkovo jméno. To však s odkazem na snahu o dialog s běloruským vládcem část států nepodporuje.

Unijní země čelí kvůli neschopnosti shodnout se na běloruských sankcích tlaku ze strany Evropského parlamentu, ráznější přístup požaduje i řada nevládních organizací. Stoupenci běloruské opozice dnes v poledne chystají demonstraci na náměstí před budovou EP.