Slovensko bude podle ministra hospodářství platit za plyn v eurech

Slovensko bude podle ministra hospodářství Richarda Sulíka nadále platit ruskému plynárenskému koncernu Gazprom za nakupovaný zemní plyn v eurech, příslušná platba bude následně převedena na ruble. Sulík dnes novinářům také řekl, že země dostává nadprůměrné množství ruského plynu, který do země proudí také z České republiky.

"Budeme platit v eurech na euroúčet v Gazprombank, tam to bude proměněno na ruble a ruble půjdou dál do Gazpromu. S tou další operací my už nic nemáme. Pro nás je rozhodující, že budeme platit v eurech do Gazprombank," řekl Sulík.

Slovenský ministr hospodářství v dubnu připouštěl platby za plyn v rublech, jak to nově vyžaduje Moskva. Sulík za to čelil kritice některých kolegů z vládní koalice. Gazprom před třemi týdny zastavil tok suroviny do Polska a Bulharska. Zdůvodnil to tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech, což obě evropské společnosti označily za porušení smluv.

Slovensko je závislé na dodávkách ruského plynu. "Tento i minulý týden tečou nadprůměrná množství navzdory tomu, že jedna přečerpávací stanice na Ukrajině byla zavřena. Ruská strana způsobený výpadek nahradila a plyn nám teče přes Lanžhot, tedy z Česka, je to ale ruský plyn. Předpokládám, že to je plyn, který přitéká přes Nord Stream 1," řekl Sulík.

Provozovatel ukrajinského systému pro přepravu plynu GTSOU minulý týden oznámil přerušení tranzitu ruského plynu do Evropy přes měřicí stanici Sochranovka. Krok zdůvodnil aktivitami ruských okupačních sil.

Gazprom dlouhodobě zajišťoval dodávky plynu na Slovensko hlavně přes Ukrajinu. Na červen ale ruský koncern nezarezervoval tranzitní kapacitu pro export plynu do Evropy přes Slovensko prostřednictvím hraničního uzlu Veľké Kapušany. Na tyto rezervace má vliv i poptávka ze strany odběratelů.

Matovič chce zdanit ruskou ropu zpracovávanou v zemi

Slovenský ministr financí Igor Matovič navrhne vládě zvláštní zdanění ruské ropy, která se zpracovává na Slovensku. Matovič dnes novinářům řekl, že stát by z nové daně mohl získat kolem 290 milionů eur (7,2 miliardy korun) ročně. Po schválení předlohy vládou by měl materiál ve zrychleném režimu posoudit parlament. Jedna ze čtyř vládních stran, která dlouhodobě vystupuje proti zvyšování daní, nejnovější Matovičův návrh odmítla.

Ruskou ropu na Slovensku využívá rafinerie Slovnaft z maďarské ropné a plynárenské skupiny MOL. Někteří analytici dříve tvrdili, že skupina MOL těží z toho, že ruská ropa se v souvislosti s návrhy na zavedení embarga na její dovoz do EU prodává se slevou.

Podle Matoviče by zmíněná daň neměla vyústit ve zvyšování maloobchodních cen pohonných hmot na Slovensku, kde nejvíce čerpacích stanic provozuje Slovnaft. Průměrná cena litru benzinu Natural 95 v zemi na začátku tohoto měsíce vystoupala na nové maximum 1,776 eura (43,90 koruny).

Není jisté, zda Matovič návrh na zdanění ruské ropy prosadí. Liberální strana Svoboda a solidarita (SaS) ministra hospodářství Richarda Sulíka se vyslovila proti jakékoliv nové dani. "Tento návrh ministra financí jsme nemohli dosud vetovat, protože jsme se o nové dani dozvěděli až z tiskové konference. Veto si ovšem uplatníme, protože tato daň s jistotou povede k vyšším cenám benzinu a nafty," uvedl Sulík v prohlášení, které ČTK poskytla SaS. Dodal, že už samotné předložení návrhu Matovičem na středečním jednání vlády by strana považovala za vážné porušení koaliční smlouvy.

SaS se už dříve postavila také proti návrhu zvýšit zvláštní daň podnikům z regulovaných sektorů ekonomiky, ze kterého chce Matovičovo hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) financovat plánovanou vyšší podporu rodin s dětmi. Tu Matovič označuje za pomoc obyvatelům v době vysoké inflace. SaS naopak prosazuje příspěvky pouze pro lidi s nižšími příjmy a nikoliv poskytování plošných pobídek bez ohledu na příjem rodin.

Sulík dříve podpořil zákaz dovozu ruské ropy do EU, žádal ale tříleté přechodné období. EU se dosud na embargu pro dovoz ruské ropy neshodla, a to kvůli odmítavému postoji Maďarska.

Související

Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

Více souvisejících

Slovensko Richard Sulík plyn Igor Matovič (OLaNO) ropa

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy