Slovenský poslanec Milan Mazurek přišel o mandát, šířil xenofobii a nenávist

Podle slovenských medií jde vůbec o prvního poslance slovenského parlamentu, který kvůli odsouzení ztratil mandát.

Mazurek čelil obžalobě za výroky v pořadu regionální soukromé rozhlasové stanice, kde v roce 2016 hovořil kromě jiného o nepřizpůsobivosti, násilí a vandalismu ze strany romského etnika, urážel Romy a zmiňoval se o nebezpečí spojeném s islámskými migranty. Soud první instance mu za tyto výroky vyměřil pokutu 5000 eur (129.500 korun). Proti tomuto verdiktu se k nejvyššímu soudu odvolali poslanec i prokurátor.

U nejvyššího soudu se Mazurek hájil svobodou projevu, zpochybnil znalecký posudek v případu i samotnou autenticitu zvukového záznamu z rozhlasové debaty, o který se opíral prvoinstanční soud. Odvolací soud ale verdikt označil za zákonný a zároveň zvýšil uloženou pokutu na 10.000 eur (259.000 korun).

Podle slovenské ústavy poslanci parlamentu zaniká mandát v případě, že ho soud uzná vinným z úmyslného trestného činu. Tím je i delikt, kvůli kterému byl Mazurek odsouzen.

Mazurek po vynesení verdiktu novinářům řekl, že svých výroků nelituje. "Nemám čeho litovat. Řekl jsem jen pravdu," uvedl. Jeho advokát ohlásil, že vůči rozhodnutí nejvyššího soudu podá mimořádný opravný prostředek, který ale nemá vliv na to, že vynesený verdikt je pravomocný.

Rozhodnutí soudu kritizoval i předseda LSNS Marian Kotleba. "Skutečným trestem je ztráta mandátu poslance Mazureka. Nelze to vnímat jinak, než jako snahu umlčet jednoho z nejaktivnějších poslanců Národní rady," řekl.

Letos v červenci slovenský nejvyšší soud potvrdil rozhodnutí nižšího soudu, který loni zprostil obžaloby jiného poslance LSNS Stanislava Mizíka v souvislosti s xenofobními výroky na sociální síti. Mizík čelil obžalobě za to, že podle prokuratury kádroval na základě židovského původu osobnosti, jimž v roce 2017 udělil vysoká státní vyznamenání tehdejší slovenský prezident Andrej Kiska. Podle soudu ale nebylo prokázáno, že autorem zmíněného příspěvku je skutečně Mizík.

Slovenský nejvyšší soud letos na jaře zase zamítl návrh slovenského generálního prokurátora na rozpuštění LSNS, která je podle průzkumů veřejného mínění třetí nejpopulárnější stranou v zemi. Soud tehdy odmítl všechny hlavní argumenty prokuratury, jenž dříve označila LSNS za extremistickou. LSNS se mimo jiné netají sympatiemi k válečnému slovenskému státu, který byl spojencem nacistického Německa. Strana se také vymezuje vůči Romům, EU a NATO.