Slovenský ústavní soud je opět kompletní, krize trvala téměř osm měsíců

Letos v únoru skončilo funkční období devíti z celkového počtu 13 soudců ústavního soudu. Podle slovenské ústavy musí parlament předložit hlavě státu, která ústavní soudce vybírá, dvojnásobný počet kandidátů než je počet uvolněných soudcovských míst. Byť se to poslancům podařilo až v září, bývalý prezident Andrej Kiska ještě na jaře jmenoval tři nové soudce, aby zajistil fungování ústavního soudu s nejnižším možným počtem sedmi soudců.

Jak Kiska, který ve funkci skončil v polovině června, tak Zuzana Čaputová podmiňovali jmenování dalších ústavních soudců tím, že sněmovna zvolí potřebný počet kandidátů.

Mezi půltuctem nových ústavních soudců, které dnes Čaputová jmenovala na období 12 let, jsou dosavadní soudci obecných soudů, dále advokáti a poradce ústavního soudu. Čaputová naopak nevybrala například ústavního právníka a neúspěšného kandidáta na prezidenta ve volbách z roku 2014 Radoslava Procházku, kterému se před třemi lety nezdařil ani pokus o vstup do vysoké stranické politiky. Ústavními soudci se nestali ani bývalá šéfka slovenského nejvyššího soudu či předseda specializovaného trestního soudu, který se zabývá nejvážnějšími kriminálními případy.

Čaputová uvedla, že noví ústavní soudci nastupují do funkce v době, kdy se spravedlnost stala klíčovým tématem. Připomněla podezření z ovlivňování a korupce soudců obecných soudů, na které poukázaly informace zajištěné policií v mobilním telefonu podnikatele Mariana Kočnera. Ten je obviněn kromě jiného z objednání loňské vraždy novináře Jána Kuciaka.

Kvůli tomu, že slovenský ústavní soud neměl více než půl roku plný počet soudců, výrazně mu přibylo nevyřízených případů. Předseda ústavního soudu Ivan Fiačan v září odhadl, že ve skluzu bude instituce nejméně dva roky. Ústavní soud rozhoduje například o souladu zákonů s ústavou, ale také o stížnostech lidí a firem na porušení jejich práv.

O funkci ústavního soudce měl zájem také expremiér Fico, letos v únoru se ale nakonec kandidatury vzdal ještě před volbou. Tehdejší prezident Kiska totiž odmítl jeho ambici stát se předsedou soudu. Proti Ficově nástupu k soudu se před březnovými prezidentskými volbami postavila také Čaputová.

Kiska dříve obvinil Fica, že mu v souvislosti se snahou dostat se do čela soudu vyhrožoval. Případem se zabývala elitní jednotka policie, která vyšetřování zastavila. Podle vyšetřovatele nebylo prokázáno, že by se v případu údajného vydíraní tehdejšího prezidenta Kisky stal trestný čin.