Slovinsko chce rozšířit jadernou elektrárnu, Rakousko hrozí "masivním odporem"

"Je to nepřijatelné, energie z jádra a uhlí by se měla utlumit," řekl zástupce štýrského hejtmana Michael Schickhofer ze Sociálnědemokratické strany Rakouska (SPÖ), který má v gesci mimo jiné ochranu obyvatelstva před katastrofami. Podle něj je navíc nebezpečné, že elektrárna leží v zóně výskytu zemětřesení.

Šéf korutanských Svobodných (FPÖ) Gernot Darmann ohlásil, že vůči projektu zahájí "masivní odpor". Očekává také, že socialistický hejtman Korutan Peter Kaiser podá Lublani jménem zemské vlády oficiální protest.

Avstrijski odziv na Šarčevo napoved širitve krške nuklearke: »To je nesprejemljivo.« Prvi mož koroških svobodnjakov Gernot Darmann je napovedal »množično nasprotovanje« projektu. #JEK #Krško https://t.co/zLw9ozDBIA

Schickhofer současně vybídl rakouskou vládu, aby okamžitě začala konat a zahájila se Slovinskem rozhovory s cílem projekt zastavit. "Krško by mělo být raději dnes než zítra zrušeno. Za žádnou cenu se nesmí rozšířit," prohlásil štýrský politik.

Slovinský premiér Šarec podpořil stavbu druhého reaktoru při čtvrteční návštěvě Krška s tím, že nyní o projektu může začít širší společenská i politická debata.

Elektrárna Krško leží poblíž hranice s Chorvatskem a funguje v ní jeden reaktor o výkonu 700 megawatů, který byl uveden do provozu v roce 1983 ještě v dobách Jugoslávie. Od jejího rozpadu začátkem 90. let provozuje elektrárnu Slovinsko společně s Chorvatskem a vyrobená elektřina putuje do obou zemí.

Rakousko se vydalo nejadernou cestou výroby elektrické energie. Na základě referenda z roku 1978 se alpská republika rozhodla nezprovoznit svou dokončenou elektrárnu Zwentendorf a trvale se zřekla výroby energie z jádra. Proto se také dlouhodobě k jaderným energetickým programům sousedních států staví odmítavě. Trvalým terčem kritiky rakouských činitelů jsou také plány na dostavbu českých jaderných elektráren Dukovany a Temelín.