Španělsko má přes 200 tisíc nakažených, Lucembursko nařídilo zakrývání úst a nosu

Ve Španělsku za posledních 24 hodin zemřelo 399 lidí s covid-19, což je nejméně za předchozí čtyři týdny. Počet potvrzených případů nákazy v zemi se dnes zvýšil o 4266, což je zhruba stejně jako v předchozích několika dnech. Celkový počet nakažených ve Španělsku od prvního potvrzeného případu z 31. ledna dnes překročil 200.000. Informovalo o tom dnes ministerstvo zdravotnictví.

Ve Španělsku se dosud potvrdilo 200.210 případů nákazy koronavirem, z toho 20.852 lidí zemřelo a 80.587 se uzdravilo, informuje El País. Koronavirem se k dnešnímu dni v zemi nakazilo i 31.053 zdravotníků, z nichž velká část už se vrátila do práce.

Šéf španělského úřadu pro nouzové situace Fernando Simón, který se v předchozích týdnech také z nákazy koronavirem uzdravil, dnes při oznámení nových údajů označil tato čísla za "povzbuzující". Nicméně zároveň mírnil optimismus ohledně uvolňování omezení volného pohybu. Od pondělí 27. dubna vláda slíbila umožnit dětem zdravotní vycházky, ale za určitých podmínek. "Děti budou moci od pondělka ven, ale nebude to volný pohyb, aby si mohly hrát," řekl dnes Simón.

Španělé smí kvůli nemoci covid-19 vycházet z domu od poloviny března jen v nejnutnějších případech, tedy do práce, na nákup či do lékáren. Běhat v parku či jít na vycházku s dětmi nesmí. Po sílící kritice ze strany rodičů a výzvách pediatrů i ombudsmana vláda o víkendu oznámila, že od 27. dubna budou moci rodiče s dětmi ven na krátkou procházku. Zatím není jasné, na jak dlouho to denně bude, ani za jakých podmínek. Místní média dnes píší, že by mohlo jít o děti do 12 let, možná až do 14 či 16 let.

Nouzový stav s omezením pohybu vyhlásila vláda od poloviny března původně na 15 dní, poté ho parlament dvakrát prodloužil, zatím do 26. dubna. Tento týden se ale vláda chystá požádat parlament o další prodloužení o dva týdny.

Španělsko je v počtu nakažených koronavirem v absolutních číslech druhou nejhůře zasaženou zemí po Spojených státech, v počtu mrtvých je třetí po USA a Itálii.

Španělská ekonomika by letos mohla vykázat pokles o 6,8 až 12 procent, odhaduje tamní centrální banka. Rozhodující podle ní bude, zda opatření na omezení šíření koronaviru zavedená v polovině března budou platit osm, nebo až 12 týdnů. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Narušení španělské ekonomiky, která loni vzrostla o dvě procenta, označila centrální banka za velmi závažné. Uvedla ale, že kolem hospodářských dopadů koronavirových omezení panuje stále velká nejistota. Přesto předpokládá, že ve druhé polovině roku přijde zlepšení, které povede k citelnému oživení v roce 2021. Na příští rok banka odhaduje růst ekonomiky o 5,5 až 8,5 procenta.

Mezinárodní měnový fond (MMF) tento měsíc odhadl, že španělská ekonomika letos klesne o osm procent. Na příští rok počítá s růstem, který by podle jeho odhadu mohl dosáhnout 4,3 procenta.

V Lucembursku dnes vstoupilo v platnost nařízení, podle kterého si lidé musí kvůli šíření koronaviru zakrývat na veřejnosti ústa a nos. V praxi budou muset lidé roušky, šátky či šály přes obličej nosit hlavně v obchodech a ve veřejné dopravě, informovala agentura DPA. O podobném opatření uvažuje už i Francie.

Na zavedení povinnosti zakrývat si ústa a nos na veřejnosti se lucemburská vláda dohodla již minulou středu. Premiér Xavier Bettel oznámil, že občané i všichni, kdo v Lucembursku pracují, dostanou k dispozici z vládních zásob až pět roušek.

V Lucembursku, které má 600.000 obyvatel, se podle posledních údajů potvrdilo 3550 případů nákazy koronavirem SARS-CoV-2. Nemoci covid-19, kterou virus způsobuje, podlehlo dosud 73 osob. V lucemburských nemocnicích je 181 lidí nakažených koronavirem, z toho 31 na jednotkách intenzivní péče.

Povinnost nosit roušky, šály či šátky platí v Česku od 19. března. Podobné opatření zavedli také na Slovensku, v Polsku, v Turecku či v Izraeli. V určitých případech je zakrytí nosu a úst povinné i ve Slovinsku či v Rakousku. Německo minulý týden občanům "naléhavě" doporučilo nošení roušek, některé spolkové země se ale rozhodly jít cestou nařízení. Dnes povinné nošení roušek v hromadné dopravě zavedlo Sasko, příští týden se přidá Bavorsko.

K zemím s povinností nosit roušky na veřejnosti by se brzy mohla připojit také Francie. Premiér Édouard Philippe v neděli uvedl, že je "pravděpodobné", že si budou muset Francouzi na veřejnosti zakrývat nos a ústa od 11. května. Právě od tohoto data by se měla ve Francii začít uvolňovat opatření přijatá v boji s šířením koronaviru.

Související

Prezident Trump

Trump navrhl vyloučení Španělska z NATO

Americký prezident Donald Trump během čtvrtečního setkání v Bílém domě s finským protějškem Alexanderem Stubbem navrhl, že by Španělsko mělo být „vyhozeno“ z NATO. Setkání, které mělo primárně sloužit jako předehra k prodeji amerických ledoborců Finsku, se rychle stočilo k diskusi o obranné alianci. Trump se tak snažil oživit svůj měsíce trvající spor s iberskou zemí ohledně výdajů na obranu.

Více souvisejících

Španělsko Lucembursko Roušky a respirátory Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

včera

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy