Státy Evropské unie mají daleko ke spokojenosti s vyjednávacím návrhem pro klíčový páteční summit, který má rozhodnout o příštím sedmiletém rozpočtu bloku a s ním spojeném balíku peněz pro oživení ekonomik zasažených pandemií covidu-19.
Čtyři dny před schůzkou prezidentů a premiérů zní zvláště z některých západoevropských států požadavky na snížení objemu fondu ze současných 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun).
Další země nejsou spokojeny se podobou rozdělování peněz či způsobem, kterým je jejich čerpání spojeno s vládou práva. Naproti tomu jihoevropské státy jako největší příjemci z fondu návrh hájí s tím, že je přínosný pro celou unii. Spolu s Německem či Francií vyzývají k co nejrychlejšímu dosažení shody.
Předseda Evropské rady Charles Michel minulý pátek zveřejnil dlouho očekávaný návrh, který měl utišit nejhlasitější kritiku mířící z členských zemí k původnímu plánu Evropské komise. Zatímco celkový objem rozpočtu na období let 2021 až 2027 Michel snížil z 1,1 bilionu eur o více než dvě desítky miliard, třičtvrtěbilionový fond nechal bez zásadních změn.
Finská premiérka Sanna Marinová v reakci na to prohlásila, že její země bude usilovat o zmenšení tohoto balíku, což má podporu zemí takzvané šetrné čtyřky - Nizozemska, Rakouska, Dánska a Švédska.
Fiskálně konzervativní země usilující o co nejmenší společné zadlužení rozjely podle zdrojů listu Financial Times intenzivní diplomatickou ofenzivu s cílem vyřadit z fondu několik desítek miliard eur, kterými EK chtěla pomoci strategickým firmám ohroženým insolvencí či podpořit proud investic.
Lucemburský premiér Xavier Bettel zase bruselskému webu Politico řekl, že se mu nelíbí způsob, jakým se mají podle návrhu rozdělovat peníze z fondu. Třetím největším příjemcem se má po Itálii a Španělsku stát Polsko, s čímž má Bettel problém.
"Využívání peněz daňových poplatníků pro země, v nichž nejsou naše hodnoty respektovány, je velmi těžké (lidem) vysvětlit," citoval dnes lucemburského lídra web. Lucembursko spolu s dalšími západoevropskými státy usiluje o co nejpřísnější podmíněnost přístupu k unijním penězům dodržováním principů demokracie a právního státu, které je podle EK v Polsku či Maďarsku pochybné. Maďarský premiér Viktor Orbán naproti tomu v pátek varoval, že návrh, který by čerpání financí podmiňoval "evropskými hodnotami", bude vetovat. Rozpočet i fond potřebují ke schválení jednohlasnou shodu všech 27 unijních lídrů.
Bettel navíc stejně jako jeho český kolega Andrej Babiš či někteří další unijní vůdci kritizuje fakt, že se při rozdělování balíku bude výrazně přihlížet k hodnotám nezaměstnanosti za posledních pět let, které nezohledňují dopad pandemie. Michel v tomto ohledu návrh komise upravil a rozdělil 310 miliard eur grantů na dvě části. Celkem 70 procent z nich se má nově v příštích dvou letech přidělovat podle původního kritizovaného klíče a 30 procent až v roce 2023 podle skutečného poklesu ekonomiky spojeného s koronavirovými omezeními.
Mezi státy tlačícími na rychlé přijetí fondu jsou vedle klíčových nejsilnějších ekonomik Německa a Francie zejména jihoevropské země, které v očekávání letošního dvojciferného propadu ekonomik chtějí začít čerpat peníze již od příštího ledna. Španělská ministryně zahraničí dnes kritizovala přístup zmíněných "šetrných" států s tím, že každá země včetně její se bude podílet na splácení bezprecedentního společného dluhu. "Není to tak, že by Nizozemsko poskytovalo charitu Španělsku či Francii," řekla belgické stanici RTBF ministryně Arancha Gonzálesová.
Související
Fico na výročí konce války spílal "slabé" EU. Po Bruselu chce mírový plán
EU se chystá sankcionovat Voice of Europe, prozradila Jourová
EU (Evropská unie) , Charles Michel , Xavier Bettel , Lucembursko , Finsko , Belgie
Aktuálně se děje
před 30 minutami
Němečtí politici nemohou být v klidu. Policie šetří další útok
před 1 hodinou
Izrael nadále operuje v okolí Rafáhu. Pozastavení pomoci z USA popírá
před 1 hodinou
Nebyl to první atentát na Zelenského. Ukrajinci mluví o ruských pokusech od začátku války
před 2 hodinami
"I největší zlo jde porazit." Fiala zmínil poselství druhé světové války
před 3 hodinami
Šéf BIS Koudelka se dočkal dalšího povýšení. Pavel jmenoval generály
před 3 hodinami
Fico na výročí konce války spílal "slabé" EU. Po Bruselu chce mírový plán
před 4 hodinami
Polsko zadrželo ruského zběha. Utíkal přímo z fronty na Ukrajině
před 4 hodinami
Pavel na Vítkově: Rusko rozpoutalo válku, která je podobně ničivá jako druhá světová
před 5 hodinami
Policie upřesnila informace o případu v Plzni. Ženu se podařilo zachránit
před 6 hodinami
Válka na Ukrajině: Rusové opět cílili na energetickou infrastrukturu
před 7 hodinami
Se Simonou Postlerovou se lidé rozloučí ve vinohradském divadle
před 7 hodinami
Polsko vnímá nové riziko z Ruska. Upozornil na něj prestižní deník
před 8 hodinami
Trumpův úspěch. Soud v kauze tajných dokumentů se odkládá na neurčito
před 8 hodinami
Otevírací doba o svátcích v květnu 2024: Na dnešní den se vztahuje omezení
včera
Vláda schválila novelu atomového zákona, pomůže urychlit výstavbu nových bloků
Aktualizováno včera
Policie vyšetřuje smrt ženy v centru Plzně. Nejspíš došlo k trestnému činu
včera
Černý kašel není jediný. SZÚ upozornil na jiné nemoci s podobnými příznaky
včera
Týdenní výhled filmů: Plyšoví bobři, konzervativní anglická vesnice a různé podoby lásky
včera
Rusové, nepolevujte. Navalná bojuje proti Putinovi místo manžela
Aktualizováno včera
Izraelské tanky v Rafahu. První kroky armády vedly na hraniční přechod
Izrael v úterý ráno informoval, že jeho jednotky převzaly kontrolu nad palestinskou částí hraničního přechodu Rafáh na hranici s Egyptem. Uvedla to agentura Reuters s tím, že armáda má k této záležitosti vydat oficiální stanovisko.
Zdroj: Lucie Podzimková