Summit EU bude jednat o omezení dopadu vysokých cen energií

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu k debatě o tom, jak dále omezit dopad vysokých cen energií na obyvatele a firmy v unii. Na dvoudenním summitu se však budou bavit také o dalších dopadech ruské agrese vůči Ukrajině a o možné další pomoci Kyjevu či o ochraně kritické infrastruktury. Nejdelší diskuse však informovaní diplomaté čekají okolo možnosti stanovit maximální ceny plynu.

Šéfové unijních států zasednou v sídle Evropské rady dva dny poté, co Evropská komise navrhla další kroky společného postupu proti drahým energiím. Exekutiva EU počítá se společnými nákupy plynu či využitím nevyčerpaných peněz z fondů na podporu méně rozvinutých regionů. Místo cenového stropu na plyn požadovaného většinou států však hovoří o "mechanismu cenové korekce", který má fungovat jako pojistka proti extrémním výkyvům cen na trhu. Někteří lídři včetně českého premiéra Petra Fialy dali najevo, že jim v balíku chybí nějaká forma stropu na cenu plynu, neshodují se však na její podobě. Další země jako Německo či Nizozemsko však tento nápad zcela odmítají.

"Očekávám také, že se budeme věnovat dalším krátkodobým a dlouhodobým zásahům do trhu, jako je unijní rámec pro zastropování cen plynu používaného k výrobě elektřiny," uvedl v úterý předsedající summitu Charles Michel v tradičním zvacím dopise. Mezi důležitá témata jednání podle něj budou patřit i společné nákupy plynu či stanovení nové referenční ceny plynu, která by více zohledňovala silnější zastoupení dovozu zkapalněného plynu na úkor oslabení přísunu ruského energetického zdroje plynovody.

Podle navrhovaných závěrů summitu, které má ČTK k dispozici, by se prezidenti a premiéři zemí sedmadvacítky měli shodnout na zmíněných společných nákupech či přípravě nové referenční ceny. U možností zavést dynamické cenové pásmo či vytvořit rámec pro cenový strop na plyn se chystají podpořit jejich "prozkoumání". To podle diplomatů naznačuje, že státy po summitu v této otázce čekají další debaty.

Summit se bude věnovat i stupňující se ruské agresi a další unijní podpoře Ukrajiny. Lídři zemí odsoudí nelegální ruské pokusy o anexi ukrajinských území a budou hovořit o tom, jak "dále zvýšit tlak na to, aby Rusko ukončilo svou útočnou válku". O konkrétní přípravě nových sankcí, která zatím nemá jednoznačnou podporu států, však navrhované závěry nehovoří. Summit má naproti tomu pohrozit dalšími sankcemi Bělorusku, pokud by se zapojilo do ruské invaze.

Lídři se také chystají vyzvat k rychlému uvolnění zbývajících tří miliard eur (73,5 miliardy korun) z dosud schválené makroekonomické pomoci Ukrajině a opět se zavázat k podpoře její poválečné rekonstrukce.

Měli by také podpořit urychlení spolupráce států na ochraně kritické infrastruktury, které je reakcí na nedávné sabotáže plynovodů Nord Stream.

Summit se druhý den bude zabývat zahraničněpolitickými tématy, zejména vztahy s Čínou, jejíž vůdce Si Ťin-Pching by měl být tento týden potvrzen na dalších pět let v čele tamní komunistické strany. Lídři by mohli rovněž ohlásit přijetí sankcí vůči Íránu za jeho dodávky dronů využívaných Ruskem na Ukrajině.

Související

EU Komentář

EU dělá důležité věci. Když ale nezajistí bezpečnost, budou k ničemu

Evropská unie se ráda chlubí svými úspěchy, od jednotného nabíjecího standardu USB-C přes zrušení roamingu až po ochranu osobních údajů. To všechno jsou regulace, které mají skutečný dopad a zjednodušují každodenní život valné většiny Evropanů. Jenže s rostoucí byrokracií se Unie čím dál častěji zabývá maličkostmi, zatímco ve skutečně důležitých otázkách, konkrétně energetice, obraně či bezpečnosti, selhává. A právě tam, kde by měla být rozhodná, působí bezmocně.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Summit EU Energetika

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Ilustrační foto

Vzpoura proti Bruselu: Polsko, Maďarsko a Slovensko odmítají zrušit zákaz dovozu ukrajinského zboží

Polsko, Maďarsko a Slovensko otevřeně vzdorují snahám o normalizaci obchodních vztahů, protože odmítají zrušit své jednostranné zákazy na dovoz ukrajinského obilí a dalších zemědělských produktů. K tomuto vzdoru dochází právě ve chvíli, kdy v platnost vstoupila nová, revidovaná obchodní dohoda Evropské unie s Kyjevem. Tyto národní zákazy jsou v rozporu s pravidly jednotného trhu EU, která zakazují vnitrostátní obchodní překážky.

před 2 hodinami

Maduro, Nicolas

AP: CIA chtěla naverbovat Madurova pilota, aby USA pomohl s jeho svržením

Nedávné investigativní zjištění agentury Associated Press (AP) odhalilo, že CIA se údajně pokusila naverbovat důvěryhodného pilota venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, aby pomohl s jeho svržením. Toto odhalení přichází krátce poté, co americký prezident Donald Trump schválil nové tajné operace CIA uvnitř Venezuely, čímž vystupňoval americkou aktivitu v Latinské Americe.

před 3 hodinami

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trumpova frustrace stoupá. Už toho má dost, zní z Bílého domu

Na začátku vládního shutdownu v říjnu byli představitelé Bílého domu přesvědčeni, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa je v mnohem lepší pozici, aby v boji o financování porazila opozici. Vtipkovali o tom, jak dlouho přerušení potrvá, přičemž nikdo netipoval déle než deset dní. Tato sázka podtrhuje, jak moc administrativa podcenila vůli demokratů nechat vládu uzavřenou, a to i navzdory hrozbám, které dopadaly na federální zaměstnance a sociální programy.

před 5 hodinami

Palestina, pásmo Gazy

Přišli o příbuzné i naději. Lidé v Gaze už příměří nevěří

Po prvotním nadšení z vyhlášení příměří se mezi obyvateli Gazy rychle rozšířily obavy. Mnoho lidí se nyní obává, že klid zbraní neznamená konec války, ale pouze méně časté a nepředvídatelné výbuchy násilí. Tato nahodilost znemožňuje lidem jakékoliv plánování a vytváření naděje do budoucna.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Změny počasí jsme dodnes nezastavili. Klimatická krize se ve všech ohledech zhoršila

Klimatické změny jsou v celosvětovém povědomí již desítky let. Vědecké předpovědi, které se objevily již na začátku 80. let (např. od odborníků z ropného gigantu Exxon), se ukazují jako přesné. Škody způsobené teplejším a chaotičtějším světem se neustále zhoršují a stávají se finančně náročnější. Přesto mnoho zemí neplní své emisní cíle a objevují se velké rozpory mezi přislíbenými závazky a skutečnými kroky, které jsou potřeba k udržení globálního oteplení pod hranicí 1,5 °C.

před 8 hodinami

Brazílie

COP30 je za dveřmi. Rozhodne se na něm, jak budou lidé vzpomínat na světové lídry

S tím, jak se bortí staré pilíře světového řádu a Spojené státy ustupují od aktivního řešení klimatické krize, musí globální environmentální vedení převzít jiné mocnosti. Lídři, kteří si uvědomují naléhavost situace, by měli využít příležitosti, kterou hostitelství konference COP30 v Brazílii tento měsíc nabízí. Je čas vytvořit koalici odhodlaných zemí, která rázně odmítne popírače klimatické krize, píše The Guardian.

před 9 hodinami

Maduro, Nicolas

Maduro žádá Putina a Čínu o pomoc proti Trumpovi

Venezuelský prezident Nicolás Maduro se v reakci na narůstající přítomnost amerických sil v Karibiku obrací na Rusko, Čínu a Írán s prosbou o posílení svých opotřebovaných vojenských kapacit a o další podporu. Podle interních dokumentů americké vlády, které získal deník The Washington Post, venezuelský vůdce konkrétně žádá o obranné radary, opravy letadel a potenciálně i rakety.

před 10 hodinami

Jamajka

Nepotřebujeme peníze, ale jídlo a vodu, zní z hurikánem zničené Jamajky

Přístavní město Black River na Jamajce se stalo epicentrem zkázy poté, co se přes něj přehnal hurikán Melissa. I několik dní po úderu jedné z nejsilnějších bouří páté kategorie v regionu se místní obyvatelé potýkají s rostoucím zoufalstvím a chaosem. Lidé se brodí zablácenými cestami, prohrabávají trosky ve snaze najít jídlo, nebo se snaží dostat do poškozených obchodů, kde hledají balenou vodu a další zásoby. Zatímco se počet obětí zvyšuje, přeživší pátrají po svých blízkých a bojují o přežití.

před 12 hodinami

Pentagon (z anglického výrazu pro pětiúhelník) je to mohutná čtyřpatrová stavba ve tvaru pěti soustředných pravidelných pětiúhelníkových okruhů (rings, značených A až E, s délkou strany přes 200 m), protnuté na každé straně třemi spojnicemi. Uprostřed cel

Pentagon schválil možnost předání raket Tomahawk Ukrajině

Pentagon schválil možnost předání raket Tomahawk Ukrajině, čímž nechal konečné politické rozhodnutí na prezidentu Donaldu Trumpovi. Americké ministerstvo obrany dalo Bílému domu zelenou k dodání těchto střel s dlouhým doletem, protože posoudilo, že by to nijak negativně neovlivnilo americké zásoby. 

před 13 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Vojenská přehlídka čínské armády

Svět už nebude stejný jako dřív. Čína dožene USA a Rusko v oblasti, která vždy budí obavy

Čína se stává nejrychleji rostoucí jadernou mocností světa. Pentagon odhaduje, že už v polovině loňského roku překročila hranici šesti set hlavic, a do roku 2035 by mohla dosáhnout parity se Spojenými státy a Ruskem. Peking svou modernizaci označuje za čistě obrannou, nicméně její tempo zásadně mění globální strategickou rovnováhu. Do napjaté situace nyní zasáhl i Donald Trump, když vyzval k obnovení amerických jaderných testů, což je krok, který může zcela přepsat pravidla jaderné éry.

včera

včera

včera

Matěj Bílý

Maďarské povstání 1956. Diktatura nebyla vůlí lidu, importovali ji Sověti, říká Bílý

Matěj Bílý z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, proč maďarské povstání roku 1956 nebylo jen spontánním výbuchem odporu, ale důsledkem hlubokého historického traumatu a sovětské okupace, která v Maďarsku nikdy nezískala legitimitu. Vysvětluje, jak iluze západní pomoci odhalila limity studenoválečné solidarity, proč z maďarské zkušenosti nevzešlo další pražské jaro a jak současný kurz Viktora Orbána paradoxně popírá i využívá odkaz roku 1956.

včera

včera

Policie odhalila převaděče migrantů do Německa. Hrozí jim až osm let

Více než deset osob z Česka i ze zahraničí obvinila policie v případu převozu nelegálních migrantů do Německa. Dva lidé budou čekat na rozsudek ve vazbě. Obviněným hrozí až osmiletý trest odnětí svobody. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy