Především o lepší ochraně vnější hranice Evropské unie a finanční podpoře zemí, odkud přicházejí migranti, dnes jednají prezidenti a premiéři členských států EU během druhého dne bruselského summitu. Litevský prezident Gitanas Nauseda při příchodu prohlásil, že unie by měla s ohledem na současný migrační tlak z Běloruska podpořit stavbu plotů na hranicích.
Také další lídři krátce před schůzkou hovořili o ráznější reakci na využívání běženců k politickým účelům. Některé země chtějí otevřít spory vyvolávající téma solidarity všech států sedmadvacítky, o němž před jednáním hovořil belgický premiér Alexadrer De Croo.
Šéfové unijních států se o migraci baví zejména v souvislosti se strategií běloruského autoritářského vládce Alexandra Lukašenka, který nechává k hranicím Polska či pobaltských států svážet lidi snažící se dostat z asijských zemí do Evropy.
"Nikdo neví, co bude zítra. Možná se budou v jednu chvíli snažit na různých místech překročit hranici tři, čtyři nebo pět tisíc lidí," řekl Nauseda novinářům při příchodu na jednání. Současná ochrana hranic podle něj není dostatečná, EU by proto měla podpořit stavbu plotů či dalších fyzických bariér.
K unijnímu financování hraničních bariér vyzvalo sedmadvacítku začátkem října ve společném dopise 12 zemí včetně Česka. Nápad však nemá podporu velké části lídrů a v závěrech summitu se patrně neobjeví.
Vedle poskytnutí dalších peněz státům, z nichž migranti pocházejí nebo přes ně cestují, mají lídři na stole téma, na něž nemají zdaleka jednotný pohled. Zvláště jihoevropské země přetížené žadateli o azyl se opět chtějí bavit o vzájemné solidaritě unitř unie.
"Nemůže to být tak, že několik zemí nese veškerou zátěž a stará se o lidi, kteří potřebují pomoc.Aby to fungovalo na evropské úrovni, musí solidaritu ukázat všichni," prohlásil De Croo. Evropská komise ve svém rok starém návrhu reformy migrační a azylové politiky hovořila o tom, že si všechny země buď mezi sebe rozdělí uprchlíky nebo zajistí návraty odmítnutých žadatelů o azyl. Státy jako Maďarsko, Polsko či Česko však jakoukoli zmínku o solidaritě odmítají a návrh leží u ledu.
Související
Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo
Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Optimismus mizí. Ukrajinská armáda čelí v Donbasu sílícímu tlaku
před 2 hodinami
ODS už není nejsilnější opoziční stranou, ukazuje nový průzkum
před 3 hodinami
Počasí se po víkendu opět oteplí, naznačují meteorologové
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
Výsledek zemských voleb v Sasku-Anhaltsku přinesl výrazný posun na německé politické scéně. Krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) dosáhla svého dosud největšího volebního úspěchu, když více než zdvojnásobila svůj zisk z roku 2021 na celkových 44 procent hlasů. Ačkoliv strana nedosáhla na absolutní většinu, upevnila si pozici klíčového politického hráče v regionu.
Zdroj: Libor Novák