Summit EU o rozpočtu se blíží. Michel chce politiky přimět ke kompromisům

K jeho návrhu i k možnému úspěchu vrcholného jednání se však zatím staví skepticky zástupci většiny států. Diplomaté proto očekávají, že se summit může protáhnout na několik dní.

Hlavy států a šéfové vlád se před schůzkou shodují patrně na jediném: čas na vyjednání rozpočtu na období 2021-2027 se krátí a ke konečné dohodě by se mělo dospět v nejbližších měsících, aby byl čas na její schválení v Evropském parlamentu. Zcela odlišné představy mají ovšem o tom, jak k dohodě dospět.

My proposal for our next EU27 budget is now off to all member states. With common sense and determination we can strike a deal that will benefit all Europeans. Rendez-vous next week at the European Council #EUCO #MFF pic.twitter.com/q6gwEKVeNv

Proti sobě stojí zejména požadavky "šetrných" států západní a severní Evropy a skupiny přátel koheze z východního a jižního křídla EU. Mezi ty první patří Nizozemsko, Rakousko, Dánsko či Švédsko - tyto země usilují o co největší stlačení celkové výše rozpočtu. Tu Michel navrhl na 1,074 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU, zatímco zmíněné kvarteto nechce překročit jednoprocentní hranici, k čemuž by bylo nutné výdaje rozpočtu seškrtat o mnoho desítek miliard eur.

Sedmnáctka kohezních států včetně Česka zase požaduje, aby byla pro příštích sedm let zachována dosavadní úroveň peněz v evropských fondech určených na rozvoj zaostalejších regionů. Michelův návrh však počítá s částkou 323 miliard eur (přes osm bilionů korun), zatímco v letech 2014-2020 činila tato suma přepočítaná na 27 zemí 367 miliard.

Západoevropské země nechtějí peníze na kohezi zvyšovat a tvrdí, že rozpočet je třeba více orientovat na nové priority jako jsou boj s klimatickými změnami, digitalizace či bezpečnost. Michel se jim pokusil vyjít vstříc větší pružností převádění peněz mezi jednotlivými fondy, což ale zástupci uvedených zemí označují za nedostatečný ústupek.

Vedle vyčerpávající bitvy o výši jednotlivých kapitol rozpočtu se očekává zásadní spor i o slevy z rozpočtových příspěvků, z nichž dosud těžily právě vyspělejší země. Michel s rabaty vyjednanými ještě v minulém století Británií v návrhu počítá, což odmítají chudší státy, podle nichž slevy po odchodu Spojeného království pozbývají smysl. Německo a další země však rovněž argumentují brexitem, v jehož důsledku se bohatým členům bloku výrazně zvýší příspěvky do unijní pokladny.

Těžké bude patrně i hledání shody v dalších tématech jako jsou výše příspěvků na zemědělství, jejichž zvýšení by ráda dosáhla Francie či Polsko. Spory vyvolává i podmíněnost čerpání unijních peněz respektem k vládě práva. Tento princip Michel oproti předchozímu finskému návrhu poněkud zmírnil, což se nelíbí Německu, zatímco Polsko či Maďarsko by tuto formulaci nejraději vyškrtly úplně.

Diplomaté soudí, že úspěchem pro Michela by bylo vyjednání dohod alespoň o některých bodech více než padesátistránkového návrhu. Ačkoli šéf summitů dává najevo vůli protáhnout jednání až do víkendu, zástupci členských států pochybují o možnosti zásadního průlomu. Český premiér Andrej Babiš tento týden při návštěvě Estonska prohlásil, že při summitu EU očekává náročnou diskusi a že je spíše skeptický k tomu, že by se povedlo nalézt kompromis. Někteří unijní činitelé připomínají, že v minulosti bylo k úspěchu zapotřebí dvou mimořádných summitů, a předpokládají, že tomu tak bude i letos.