Bez náznaků ochoty ke kompromisům zahájí ve čtvrtek lídři členských zemí Evropské unie vyjednávání o dlouhodobém unijním rozpočtu. Předseda Evropské rady Charles Michel si od mimořádného summitu slibuje průlom zablokované situace, k němuž potřebuje přesvědčit prezidenty a premiéry, aby ustoupili ze svých pozic.
K jeho návrhu i k možnému úspěchu vrcholného jednání se však zatím staví skepticky zástupci většiny států. Diplomaté proto očekávají, že se summit může protáhnout na několik dní.
Hlavy států a šéfové vlád se před schůzkou shodují patrně na jediném: čas na vyjednání rozpočtu na období 2021-2027 se krátí a ke konečné dohodě by se mělo dospět v nejbližších měsících, aby byl čas na její schválení v Evropském parlamentu. Zcela odlišné představy mají ovšem o tom, jak k dohodě dospět.
My proposal for our next EU27 budget is now off to all member states. With common sense and determination we can strike a deal that will benefit all Europeans. Rendez-vous next week at the European Council #EUCO #MFF pic.twitter.com/q6gwEKVeNv
— Charles Michel (@eucopresident) February 15, 2020
Proti sobě stojí zejména požadavky "šetrných" států západní a severní Evropy a skupiny přátel koheze z východního a jižního křídla EU. Mezi ty první patří Nizozemsko, Rakousko, Dánsko či Švédsko - tyto země usilují o co největší stlačení celkové výše rozpočtu. Tu Michel navrhl na 1,074 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU, zatímco zmíněné kvarteto nechce překročit jednoprocentní hranici, k čemuž by bylo nutné výdaje rozpočtu seškrtat o mnoho desítek miliard eur.
Sedmnáctka kohezních států včetně Česka zase požaduje, aby byla pro příštích sedm let zachována dosavadní úroveň peněz v evropských fondech určených na rozvoj zaostalejších regionů. Michelův návrh však počítá s částkou 323 miliard eur (přes osm bilionů korun), zatímco v letech 2014-2020 činila tato suma přepočítaná na 27 zemí 367 miliard.
Západoevropské země nechtějí peníze na kohezi zvyšovat a tvrdí, že rozpočet je třeba více orientovat na nové priority jako jsou boj s klimatickými změnami, digitalizace či bezpečnost. Michel se jim pokusil vyjít vstříc větší pružností převádění peněz mezi jednotlivými fondy, což ale zástupci uvedených zemí označují za nedostatečný ústupek.
Vedle vyčerpávající bitvy o výši jednotlivých kapitol rozpočtu se očekává zásadní spor i o slevy z rozpočtových příspěvků, z nichž dosud těžily právě vyspělejší země. Michel s rabaty vyjednanými ještě v minulém století Británií v návrhu počítá, což odmítají chudší státy, podle nichž slevy po odchodu Spojeného království pozbývají smysl. Německo a další země však rovněž argumentují brexitem, v jehož důsledku se bohatým členům bloku výrazně zvýší příspěvky do unijní pokladny.
Těžké bude patrně i hledání shody v dalších tématech jako jsou výše příspěvků na zemědělství, jejichž zvýšení by ráda dosáhla Francie či Polsko. Spory vyvolává i podmíněnost čerpání unijních peněz respektem k vládě práva. Tento princip Michel oproti předchozímu finskému návrhu poněkud zmírnil, což se nelíbí Německu, zatímco Polsko či Maďarsko by tuto formulaci nejraději vyškrtly úplně.
Diplomaté soudí, že úspěchem pro Michela by bylo vyjednání dohod alespoň o některých bodech více než padesátistránkového návrhu. Ačkoli šéf summitů dává najevo vůli protáhnout jednání až do víkendu, zástupci členských států pochybují o možnosti zásadního průlomu. Český premiér Andrej Babiš tento týden při návštěvě Estonska prohlásil, že při summitu EU očekává náročnou diskusi a že je spíše skeptický k tomu, že by se povedlo nalézt kompromis. Někteří unijní činitelé připomínají, že v minulosti bylo k úspěchu zapotřebí dvou mimořádných summitů, a předpokládají, že tomu tak bude i letos.
Související
Musíme Ukrajině poskytnout systémy protivzdušné obrany, shodli se lídři EU. Zelenskyj poděkoval Scholzovi
Dnes začíná summit EU. Očekává se debata o Ukrajině i Íránu
Summit EU , Charles Michel , EU (Evropská unie) , rozpočet
Aktuálně se děje
před 53 minutami
Příjezd Pastrňáka se Zachou by národní tým přivítal. Chystá se telefonát
před 1 hodinou
Ficův stav se zásadně nemění. Kaliňák ale zmínil pozitivní prognózu
před 1 hodinou
V sobotu národní tým posílí ze zámoří Nečas. Do Prahy by mohli přijet také Pastrňák se Zachou
před 2 hodinami
Ukrajinci prchají z Charkovské oblasti před ruskou armádou. Jsou jich tisíce
před 2 hodinami
Na Slovensku se začíná rozhodovat o osudu atentátníka na Fica
před 3 hodinami
Aktuální počasí: Bouřková předpověď na víkend. Hrozí dnes i zítra
před 4 hodinami
Putin předstírá zájem o mírová jednání. Jde mu o jediné, tvrdí analytici z ISW
před 4 hodinami
Britové i po vyrovnaném duelu s Dánskem stále bez bodu. Němci opět nastříleli osm branek
před 5 hodinami
Fiala ocenil reakci odborů. Vyhlíží návrat k jednacímu stolu
před 5 hodinami
Západ se bojí, říká Zelenskyj s ohledem na válku na Ukrajině
před 6 hodinami
MS v ledním hokeji: Češi nepovolili Rakušanům další překvapení. Porazili je 4:0 a čtvrtfinále mají jisté
před 7 hodinami
Počasí bude o víkendu deštivé, ukazuje předpověď
včera
Zelenskyj podepsal zákon, který umožňuje odsouzeným sloužit v ukrajinské armádě
včera
Izraelská armáda během operace v Pásmu Gazy objevila těla tří rukojmích
včera
Atentátník nebyl liberál ani extremista. Slovensko dementuje nepravdivé informace na internetu
včera
Polovina Poláků souhlasí s tím, aby se ukrajinští muži vrátili bojovat na Ukrajinu
včera
Třináct zemí včetně EU vyzvalo Izrael, aby neprováděl ofenzivu ve městě Rafáh
včera
Vatikán vydal normy, jak posuzovat nadpřirozené jevy
včera
Putin tvrdí, že Rusko zatím neplánuje obsadit ukrajinské město Charkov
včera
EU následuje Česko. Uvalila sankce na Voice of Europe, posvítila si i na ruská média
Evropská unie sankcionovala čtyři mediální subjekty, které šíří ruskou propagandu. Kromě agentury RIA Novosti a deníku Izvestija a Rossijskaja Gazeta byly uvaleny sankce také na platformu Voice of Europe, kterou Česko už na konci března umístilo na národní sankční seznam. O sankcích informovala Rada EU.
Zdroj: Lucie Podzimková