Tábor pro migranty na ostrově Lesbos zachvátil požár, o příčinách se spekuluje

Přeplněný uprchlický tábor Moria na řeckém ostrově Lesbos v noci na dnešek zničil požár. Úřady zatím nehlásí žádné oběti na životech, několik lidí však utrpělo lehčí zranění, když se nadýchali kouře. Příčina požáru dosud nebyla objasněna, podle některých zdrojů založili požár sami migranti, vyloučeno není ani žhářství místních obyvatel. Řecká vláda po dnešní mimořádné schůzi vyhlásila na ostrově mimořádný stav, který zůstane v platnosti čtyři měsíce.

Záležitost sleduje i Evropská komise, která bude financovat přesun na pevninu 400 nezletilých, kteří byli v táboře bez doprovodu. V nevyhovujících podmínkách tábora žilo přes 12.000 lidí.

Premiér Kyriakos Mitsotakis svolal hned ráno mimořádnou schůzi vlády, na níž se ministři dohodli, že mimořádný stav na Lesbu zůstane v platnosti příští čtyři měsíce. Na místo zamířili dva ministři a šéf národní organizace pro veřejné zdraví, kteří pak večer vystoupí na tiskové konferenci. Vládní mluvčí Stelios Petsas řekl, že by se konference měla konat v 18:00 místního času (17:00 SELČ).

Absolute destruction at #Moria camp visible with the first ray of light this morning. Approx 12,000 people will have nowhere to sleep tonight, not even the frail tents they used to call home. Video by @moutafis77 #greece #lesvos #lesbos #migrants #refugeesgr pic.twitter.com/9XUkS1cSk2

— ?????? ????????? (@KallergisK) September 9, 2020

Požár zachvátil největší uprchlické zařízení v Řecku podle hasičů krátce po úterní půlnoci. Do dnešního rána tábor lehl z valné části popelem a na místě jsou doutnající obytné buňky a stany, uvádí řecká média. Obyvatelé před plameny uprchli, mnozí s osobními věcmi. Příčina požáru zatím objasněna nebyla, úřady vyšetřují možnost úmyslného založení.

Řecká agentura ANA s odkazem na nejmenované zdroje informovala, že sami uprchlíci zažehli ve stanech několik ohňů, o jejichž rozšíření se pak postaral vítr. "Bylo to úmyslné, ty stany byly prázdné," citovala agentura AFP místního představitele.

Na ostrov dorazily policejní posily, aby pomohly zabránit uprchlíkům dostat se do města Mytilini, kam mnozí směřovali. Podle řeckých médií vytvořili policisté dva kordony. Jeden ve vzdálenosti asi 400 metrů od tábora. V této oblasti je nyní asi 4000 uprchlíků. Další blokáda je pak kolem tábora Kara Tepe, který se nachází blíž k Mytilini.

Tábor Moria byl od 2. září uzavřen, protože se u jednoho z obyvatel prokázala nákaza koronavirem. Od té doby tam bylo zjištěno 35 nakažených.

Německo coby nynější předsednická země EU požádalo, aby se unijní státy o uprchlíky postaraly. "Musíme co nejrychleji rozhodnout, jak Řecku pomoci," řekl ministr zahraničí Heiko Maas. Jednou z možností je podle něj, že si členské státy uprchlíky z Morii rozdělí.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) upozornil na hrozící konflikt mezi uprchlíky a obyvateli Lesbu. Podle úřadu se nyní řeší, jak uprchlíkům zajistit dočasné ubytování. Do té doby by měli běženci zůstat, kde jsou. Úřad vyzval všechny zúčastněné ke zdrženlivosti.

Místní server Lesvospost uvádí, že v Morii shořelo 3000 stanů, tisíce obytných kontejnerů, administrativní budovy v táboře i místní klinika. "Žadatelé o azyl utíkají po svých z tábora směrem k přístavu v Mytilini, ale blokují je vozidla pořádkových sil," uvedl fotoreportér AFP.

Mytilinský starosta řekl, že "policie na silnici střeží přes 12.000 uprchlíků". "Je to velmi obtížná situace, protože někteří z těch lidí mají pozitivní texty (na covid-19)," upozornil. Petsas řekl televizní stanici ERT, že pozitivních je 35 lidí a ty je třeba izolovat, aby se zabránilo rozšíření viru. Podle něj platí pro všechny uprchlíky zákaz opustit ostrov. Podle svědků se obyvatelé vesnice v blízkosti tábora snaží zabránit uprchlíkům v průchodu.

Update: the whole camp is in fire. Everything is burning. People are escaping. Their homes in Moria are gone.Police just arrived. Telling everyone to get out of the camp. https://t.co/g4gznHBFrj #moria

— Stand by Me Lesvos (@standbymelesvos) September 8, 2020

Místopředseda Evropské komise Margaritis Schinas v ranním rozhovoru Mitsotakise ujistil, že je EK připravena Řecku "v této těžké chvíli pomoci na jakékoli úrovni". Eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová už kontaktovala příslušné členy řecké vlády a jedná s nimi o konkrétní formě pomoci. Řekla, že prozatím dala souhlas k financování "okamžitého převozu na pevninu a k ubytování 400 dětí a dospívajících, kteří byli v táboře bez doprovodu". "Prioritou je zajistit bezpečí a přístřeší všem lidem z Morie," napsala komisařka na twitteru.

Informace o možné příčině požáru se podle DPA různí. Někteří obyvatelé tábora hovořili o žhářství ostrovanů. Podle jiných zpráv požár založili sami migranti. Místní hasiči v prohlášení uvedli, že jim některé skupiny utečenců bránily ve vstupu do hořícího tábora.

Řecká agentura ANA uvádí, že požár založili někteří žadatelé o azyl, kteří dostali přikázáno uchýlit se do izolace, protože měli pozitivní test na koronavirus, nebo se pohybovali v blízkosti osoby, u niž se SARS-CoV-2 nedávno prokázal.

Tábor Moria, kde pobývá přes 12.000 lidí, a jeho kapacita je tak více než čtyřnásobně překročená, je často terčem kritiky humanitárních organizací. Minulý týden byla v zařízení zavedena karanténa, poté co se u jednoho žadatele o azyl prokázal koronavirus.

Všichni nově příchozí migranti na Lesbu, který se nachází v blízkosti Turecka, musejí od 1. března projít povinnou dvoutýdenní karanténou mimo tábory. Humanitární organizace varovaly, že kvůli nemožnosti dodržet v přeplněném zařízení hygienická pravidla se zřejmě počet infikovaných bude dál zvyšovat. Podle činitele místní policie se nyní kvůli požáru "všichni (utečenci) rozutekli a pozitivní případy se promíchaly s ostatními".

Požáry poháněné silným větrem podle Reuters propukly také na dvou dalších místech na Lesbu.

Související

Uprchlíci, ilustrační foto Původní zpráva

Kostarika přijme své občany deportované z USA. Chce jim usnadnit návrat, jak to jen jde

S příchodem nové imigrační politiky prezidenta Donalda Trumpa se mění nejen situace v USA, ale i v zemích Latinské Ameriky. Ty totiž ponesou důsledky jeho opatření, které se týkají zejména masových deportací. Ministerstvo zahraničí středoamerické Kostariky poskytlo exkluzivní vyjádření pro EuroZprávy.cz, ve kterém přibližuje svůj postoj k Trumpově politice i aktuální stav kostarických migrantů ve Spojených státech.
Uprchlíci, ilustrační foto

Uvrhne Trump USA do potravinové krize? Masová deportace migrantů se mu může vymstít

Plány Donalda Trumpa na masové deportace by mohly zásadně ovlivnit potravinový systém Spojených států a přitom paradoxně zvýšit závislost na migrantech s pracovním vízem. Navzdory snaze omezit počet nelegálních přistěhovalců se totiž potravinový průmysl bez zahraniční pracovní síly neobejde. Od polí s jahodami v Kalifornii po pomerančové sady na Floridě – více než 70 % zemědělských pracovníků pochází ze zahraničí, přičemž asi 40 % z nich je v USA nelegálně. Ve zpracovatelském průmyslu tvoří přistěhovalci téměř polovinu pracovní síly, píše Politico.

Více souvisejících

uprchlíci Řecko Požáry uprchlické tábory

Aktuálně se děje

včera

Prezident Trump

Volba, která může změnit svět. Trump čelí zřejmě nejdůležitějšímu rozhodnutí v kariéře

Americký prezident Donald Trump čelí rostoucímu napětí nejen ze zahraničí, ale i z vlastního tábora. V sázce je nejzásadnější bezpečnostní rozhodnutí jeho dosavadních dvou prezidentských období — zda Spojené státy zaútočí na íránský jaderný komplex ve Fordo, ukrytý hluboko pod zemí. Zatímco Izrael na Trumpa tlačí, aby se do konfliktu aktivně zapojil, jeho vlastní příznivci z hnutí MAGA i levicoví oponenti varují před zatažením Ameriky do další nekonečné války na Blízkém východě.

včera

Donald Trump

Chameneího zatím nezabijeme, ale dochází nám trpělivost, prohlásil Trump

Prezident USA Donald Trump večer vydal sérii ostrých varování vůči Íránu, přičemž se zaměřil zejména na nejvyššího vůdce země ajatolláha Alího Chameneího, kterého na své síti Truth Social označil za „snadný cíl“ a naznačil, že americká trpělivost se rychle vyčerpává. V regionu zároveň narůstá napětí kvůli pokračujícím raketovým útokům mezi Íránem a Izraelem.

včera

SMS, ilustrační fotografie

Experti si posvítili na Trump Mobile: To, co slibuje prezident USA, je podle nich naprosto nereálné

Nově představený zlatý chytrý telefon nesoucí jméno Donalda Trumpa se stal terčem kritiky odborníků i etických watchdogů. Trump Organization oznámila plány na uvedení vlastního mobilního telefonu, který by měl být „vyroben v USA“ a prodáván za 499 dolarů (přibližně 11 600 Kč). Analytici však tento záměr označují za technicky téměř nemožný a zpochybňují i samotnou etiku tohoto podnikatelského kroku prezidenta Spojených států.

včera

Poslanecká sněmovna

Snaha o pád vlády ministry nezajímá, nepřišla jich ani půlka. Předvolební show, vyčetla opozici Pekarová Aadamová

Poslanecká sněmovna se dnes v sešla na mimořádném jednání svolaném opozicí, jehož cílem je hlasování o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Impulsem k tomuto kroku se stala takzvaná bitcoinová kauza, která v posledních týdnech výrazně otřásla českou politickou scénou a vyústila v rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Opoziční strany ANO a SPD, které schůzi iniciovaly, obviňují vládu z korupce, manipulace a krytí nelegálních darů. Požadují nejen odchod Stanjury a Decroixové, ale i pád celé vlády.

včera

Velitelské středisko izraelského letectva dohlížející na údery v Íránu

Proč Izrael zaútočil na Írán? Podle expertů je důvodů více, od jaderného programu až po vnitropolitické tlaky na Netanjahua

Izrael usiluje o likvidaci íránského jaderného programu i o oslabení režimu ajatolláha Chameneího, jehož pád by mohl narušit podporu skupin jako Hamás či Hizballáh. Zároveň však hrozí, že by Írán mohl sklouznout do občanské války. Izrael rovněž zřejmě záměrně akcentuje jadernou hrozbu, aby získal podporu Západu, zatímco skutečným cílem může být odvést pozornost od vlastní krize doma i v Gaze.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Izraelské letectvo opět udeřilo v Íránu. Evropa evakuuje své občany, domů se vrací i Češi

Izraelská armáda v úterý oznámila, že její letectvo provedlo sérii vzdušných útoků na několik lokalit v západním Íránu. Podle oficiálního prohlášení izraelských ozbrojených sil bylo při úderech zasaženo „několik míst a desítky odpalovacích zařízení balistických raket“. Tyto útoky jsou součástí intenzivního vojenského střetu mezi Izraelem a Íránem, který pokračuje již pátý den.

včera

Prezident Trump

Kvůli Íránu odjel z G7, jaké ale budou další kroky? Trump má aktuálně tři možnosti

Prezident Donald Trump předčasně odcestoval ze summitu G7 v kanadské Albertě a vyvolal tím vlnu spekulací, co stojí za tímto krokem – a především jak bude nyní Spojené státy směřovat ve stále vyhrocenější krizi mezi Izraelem a Íránem. Bílý dům sice uvedl, že odjezd souvisí s vývojem na Blízkém východě, ale sám Trump později na sociální síti Truth Social popřel, že by šlo o reakci na snahu o příměří. „Vracíme se kvůli důležitým věcem,“ uvedl bez dalších podrobností.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Nejšpinavější korupční skandál v dějinách Česka, prohlásil Babiš ve Sněmovně. Fiala připustil problémy

Poslanecká sněmovna se dnes v sešla na mimořádném jednání svolaném opozicí, jehož cílem je hlasování o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Impulsem k tomuto kroku se stala takzvaná bitcoinová kauza, která v posledních týdnech výrazně otřásla českou politickou scénou a vyústila v rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Opoziční strany ANO a SPD, které schůzi iniciovaly, obviňují vládu z korupce, manipulace a krytí nelegálních darů. Požadují nejen odchod Stanjury a Decroixové, ale i pád celé vlády.

včera

včera

Stíhací letoun izraelského letectva, který se zúčastnil úderů v Íránu 26. října 2024, na snímek, který následující byl den vyčištěn pro zveřejnění.

Izrael a Írán jsou ve válce, která může trvat týdny i déle. Podle expertů hrozí širší konflikt, zapojení USA by vše zásadně změnilo

Otevřený vojenský střet mezi Izraelem a Íránem byl podle expertů jen otázkou času. Historické napětí, eskalující rétorika a obavy z íránského jaderného programu vytvořily výbušné prostředí, které vyústilo v konflikt. Podle odborníků bude válka výrazně delší než předchozí střety a její rozsah může záviset na tom, zda se do ní zapojí i další mocnosti – zejména Spojené státy, které zatím volí zdrženlivost.

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

EU: Ukrajina zažila jeden z nejničivějších útoků od začátku války

Evropská unie dnes ostře odsoudila pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině, přičemž šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová označila noční útok na Kyjev za jeden z nejničivějších od začátku války. V souvislosti s děním na Blízkém východě pak varovala před nárůstem napětí v regionu a nutností tvrdého postoje vůči Íránu.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna jedná o nedůvěře vládě kvůli bitcoinové kauze. Schůze se zřejmě protáhne do zítřka

Poslanecká sněmovna se dnes sešla k mimořádnému jednání o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Schůzi vyvolaly opoziční strany ANO a SPD v reakci na tzv. bitcoinovou kauzu, kvůli níž nedávno rezignoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Opozice požaduje i odchod ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) a konec celé vlády. Jedná se již o čtvrtý pokus opozice svrhnout kabinet v tomto volebním období.

včera

V Kyjevě umírali lidé při dalším ruském útoku. (17.6.2025)

Zelenskyj mluví o jednom z nejhorších útoků. V Kyjevě přišlo 14 lidí o život

Kyjev se v noci na úterý stal terčem masivního ruského útoku, při němž zahynulo nejméně 14 lidí a bezmála stovka dalších utrpěla zranění. Ruská armáda podle ukrajinských úřadů opět použila taktiku dvojitého úderu, která cílí i na zasahující záchranáře. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil útok za jeden z nejhrůznějších na metropoli od začátku války.

včera

včera

včera

Výbuchy v Íránu

Čína bije na poplach, Rusko kalkuluje. Válka Íránu s Izraelem a rozdílné přístupy autoritářských mocností

Autoritářské mocnosti sledují konflikt mezi Íránem a Izraelem s výrazně odlišnými zájmy a motivacemi. Čína varuje před eskalací a apeluje na klid zbraní, zatímco chrání své rozsáhlé investice a strategické partnerství s Teheránem. Rusko naopak v krizi vidí příležitost – od posílení své pozice na Blízkém východě po odklon pozornosti Západu od Ukrajiny. Obě velmoci však riskují, že nekontrolovaný vývoj situace ohrozí jejich dlouhodobé zájmy v regionu.

včera

16. června 2025 21:43

Nepatří mu, přesto ho mění k nepoznání: Jak si Rusko upravuje Krym k obrazu svému?

Na okupovaném Krymu plánuje Rusko během příštích pěti let postavit a opravit více než 1000 kilometrů silnic. Přestože oficiálně jde o „civilní infrastrukturu“, odborníci a ukrajinské úřady varují: ve skutečnosti jde o vojenský projekt s cílem zefektivnit přesuny těžké techniky a usnadnit nelegální odvoz přírodních zdrojů z okupovaných území Ukrajiny.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy