Tolerance Evropanů k menšinám roste, ukázal průzkum

EuroZprávy.cz , ČTK

24. října 2019 15:48

Romové na Slovensku Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Proč důvěřovat zpravodajství EuroZprávy.cz

Tolerance obyvatel Evropské unie vůči menšinám za poslední čtyři roky vzrostla. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu Eurobarometr, podle něhož ubývá lidí vnímajících diskriminaci etnických, náboženských či sexuálních minorit. Naopak přibývá těch, kteří si dovedou představit, že by byl příslušník menšiny jejich kolegou v práci či zastával vrcholnou politickou funkci.

Průzkum provedený letos v květnu ve všech 28 unijních zemích navazoval na obdobnou anketu z roku 2015.

Největší rozdíly zjistil Eurobarometr v toleranci k lidem s odlišnou vírou. Více než dvě třetiny obyvatel EU (69 procent) si podle ankety dokážou představit, že by prezidentem či premiérem byl člověk vyznávající menšinové náboženství. To je o 13 procentních bodů více než před čtyřmi roky.

Lidi z odlišného etnika či s menšinovou sexuální orientací si v čele státu či vlády dokáže představit 65, respektive 64 procent účastníků ankety, což je shodný nárůst o deset bodů. Ženy ve vrcholných politických pozicích jsou představitelné pro 88 procent respondentů, zatímco před čtyřmi lety to bylo 81 procent.

Větší toleranci dávali lidé najevo i při odpovědích na otázku, koho si dovedou představit jako svého kolegu v zaměstnání. Za nejméně problémové skupiny rozdělené podle etnik, věku, náboženství a sexuální orientace považují bělochy, mladé lidi a křesťany. Na opačném konci ankety skončili muslimové, transgenderové osoby a Romové.

Právě u Romů však od posledního průzkumu tolerance vzrostla nejvíce - zatímco před čtyřmi lety si je dovedlo jako spolupracovníky představit 54 procent lidí, nyní je to o deset procentních bodů víc. Devět procentních bodů přibylo i dalším dvěma zmíněným skupinám.

Romy zároveň vnímají obyvatelé unijních zemí jako nejvíce diskriminovanou skupinu. Výrazně znevýhodňováni jsou podle 61 procent lidí.

Just published a new Special Eurobarometer 493 on Discrimination.An important share of Europeans believe that discrimination is widespread in their country. Perceptions vary depending on the ground of discrimination and between EU Member States.https://t.co/ebMil4pYDB pic.twitter.com/ml2v1PwsJC

— EuroBarometer (@EurobarometerEU) October 24, 2019

Příslušníky etnických menšin společnost široce diskriminuje podle 59 procent respondentů, lidi s okrajovou sexuální orientací pak podle 53 procent. Při posledním průzkumu před čtyřmi lety to bylo 64 a 58 procent, diskriminaci Romů tehdejší průzkum nehodnotil.

Poklesl i počet lidí vnímajících výraznou diskriminaci náboženských menšin (z 50 na 47 procent), postižených (z 50 na 44 procent) či na základě pohlaví (ze 37 na 35 procent).

před 2 hodinami

Zákazníci jsou stále agresivnější. Známý obchodní řetězec chystá nová opatření

Související

Mladí Češi a Slováci se liší v postojích k menšinám, ukázal průzkum

Mladí Češi a Slováci se liší ve svých postojích k sexuálním, náboženským a etnickým menšinám. Ve vztahu k homosexuálům jsou tolerantnější Češi, kteří se zároveň staví pozitivněji k pití alkoholu, konzumaci marihuany i nezávaznému sexu. Naopak k přistěhovalcům, muslimům či alkoholikům mají menší výhrady Slováci.

Etnické menšiny protestují: Olympijský výbor zavírá oči před porušováním lidských práv v Číně

Zástupci etnických menšin v Číně znovu obvinili Mezinárodní olympijský výbor (MOV), že zavírá oči před soustavným porušováním lidských práv v zemi, jež bude v roce 2022 hostit v Pekingu zimní olympijské hry. Sdružení lidskoprávních organizací hájících práva Tibeťanů, Ujgurů a obyvatel Hongkongu napsalo otevřený dopis prezidentovi MOV Thomasi Bachovi a členovi MOV Juanu Antoniovi Samaranchovi mladšímu, jenž dohlíží na přípravu pekingských ZOH.

Více souvisejících

menšiny , EU (Evropská unie) , průzkumy , Romové , Homosexuálové , ženy

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

USA a Izrael zasáhly největší naleziště plynu na světě. Ceny ropy prudce rostou, NATO řeší, co s Hormuzským průlivem

Světové trhy s energiemi zažívají dramatický otřes. Ceny ropy ve středu prudce vzrostly a překonaly hranici 108 dolarů za barel. Hlavním impulsem pro tento skok byly zprávy o prvních přímých útocích na íránská těžební a zpracovatelská zařízení, včetně největšího naleziště zemního plynu na světě. Podle dostupných informací stojí za těmito údery koordinovaná operace Spojených států a Izraele.

před 2 hodinami

Zákazníci jsou stále agresivnější. Známý obchodní řetězec chystá nová opatření

Oblíbený obchodní řetězec BILLA připravuje na Slovensku výrazné změny, které pocítí každý, kdo vstoupí do jeho prodejen. Společnost se rozhodla zpřísnit bezpečnostní pravidla v reakci na alarmující nárůst kriminality a stále agresivnější chování části veřejnosti. Minulý rok se ukázal jako kritický, neboť největší obchodní sítě zaznamenaly nárůst krádeží až o 100 procent.

před 3 hodinami

Ve švýcarském lyžařském středisku se zřítila kabina lanovky. Děsivý pád zachytila kamera

Ve švýcarském lyžařském středisku Engelberg v kantonu Obwalden došlo ve středu dopoledne k tragické nehodě lanovky. Jedna z kabinek se uvolnila z nosného lana a zřítila se na zasněžený svah v oblasti Titlis. Podle oficiálních informací kantonální policie v Nidwaldenu při neštěstí zahynula jedna osoba, která v osudnou chvíli cestovala v gondole sama.

před 4 hodinami

Kuba odporuje Trumpovi. Pokus o ovládnutí ostrova narazí na nedobytný odpor, varuje prezident

Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel v úterý ostře reagoval na množící se hrozby ze strany Spojených států a prohlásil, že jakýkoli pokus o ovládnutí ostrova narazí na „nedobytný odpor“. Jeho slova přicházejí v kritické chvíli, kdy se Kuba vzpamatovává z celostátního kolapsu energetické sítě, který nechal 10 milionů lidí bez elektřiny. Díaz-Canel obvinil Washington, že využívá ekonomické slabosti země jako „pobuřující záminku“ k jejímu ovládnutí.

před 5 hodinami

Naděje na ukončení sporu s Orbánem? EU a Ukrajina dosáhly průlomu v otázce ropovodu Družba

Evropská unie a Ukrajina dosáhly průlomu v otázce oprav ropovodu Družba, což by mohlo ukončit vleklý spor s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Brusel a Kyjev doufají, že tento ústřícny krok přiměje Maďarsko odblokovat klíčovou půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur a schválit 20. balíček sankcí proti Rusku. Rozhodující jednání lídrů EU začínají již tento čtvrtek.

před 6 hodinami

Teherán pohřbívá Larídžáního a Solejmáního. Írán vyslal vlnu raket a dronů na Izrael

Íránem dnes otřásá vlna smutku i hněvu. V Teheránu se koná pohřeb Alího Larídžáního, dlouholetého šéfa národní bezpečnosti a jedné z nejvlivnějších postav islámské republiky, který zahynul při úterním izraelském náletu. Společně s ním je pohřbíván i Gholamrezá Solejmání, velitel paramilitárních jednotek Basídž. Larídžání byl považován za „pravou ruku“ režimu a architekta jeho obranné strategie, přičemž jeho smrt je nejcitelnější ztrátou od únorového zabití nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího.

před 6 hodinami

Izraelci tvrdí, že zabili dalšího představitele Íránu. Po smrti má být ministr tajných služeb Esmáíl Chatíb

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac ve středu oznámil, že při nočním náletu v Teheránu byl zlikvidován íránský ministr tajných služeb Esmáíl Chatíb. Pokud se tato informace potvrdí, půjde o další zásadní úder proti nejvyšším patrům íránského režimu, který přichází jen den po zabití šéfa národní bezpečnosti Alího Larídžáního.

před 7 hodinami

OSN: V roce 2024 zemřelo po celém světě 5 milionů dětí. Většině úmrtí se dalo zabránit

Nová zpráva OSN odhalila tragickou skutečnost: v roce 2024 zemřelo po celém světě 4,9 milionu dětí, přičemž většinu těchto životů bylo možné zachránit. Odborníci varují, že pokrok v boji proti úmrtnosti dětí do pěti let se od roku 2015 zpomalil o závratných 60 %. Pokud se tento trend nezmění, ambiciózní globální cíl ukončit preventabilní úmrtí dětí do roku 2030 zůstane nenaplněn.

před 8 hodinami

Nejdražší letadlová loď světa USS Gerald R. Ford kvůli požáru odplouvá od Íránu

Nejmodernější a nejdražší letadlová loď světa, USS Gerald R. Ford, opouští bojové pozice v Rudém moři a míří k opravám na Krétu. Plavidlo, které se v posledních týdnech podílelo na úderech proti Íránu, se potýká s následky požáru, technickými poruchami i upadající morálkou posádky. Marathon devítiměsíčního nasazení, během něhož loď operovala i v Karibiku při zásahu proti Nicolási Madurovi, si podle odborníků vybral svou daň.

před 9 hodinami

Americký soud nařídil obnovení vysílání Hlasu Ameriky

Federální soudce Royce C. Lamberth vynesl zásadní rozsudek, kterým nařídil okamžitý návrat zhruba 1 000 zaměstnanců stanice Hlas Ameriky (Voice of America) do práce. Rozhodnutí reaguje na kroky Trumpovy administrativy z března 2025, kdy byla velká část personálu v rámci vládních škrtů postavena mimo službu. Podle soudce byl tento postup nezákonný a porušil zákon o správním řízení, přičemž snahu o drastické zmenšení agentury označil za unáhlenou a bezhlavou.

před 10 hodinami

Citelná rána v nejkritičtějším momentu moderních dějin. Co pro Írán znamená smrt Larídžáního?

Smrt tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního představuje pro íránský režim citelnou ránu, která přichází v jeden z nejkritičtějších momentů moderních dějin země. Izraelský nálet zlikvidoval muže, který nebyl jen řadovým úředníkem, ale klíčovým architektem strategických rozhodnutí islámské republiky. Jeho odchod prohlubuje mocenské vakuum v srdci teheránského vedení, které se již dříve muselo vyrovnat se smrtí nejvyššího duchovního vůdce.

před 10 hodinami

Neponižujte se, vzkazují britští politici králi Karlovi. Nechtějí, aby letěl za Trumpem do USA

Britský premiér Keir Starmer vsadil ve vztahu k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi na strategii lichotek a zdůrazňování významu britské monarchie. Během únorového setkání v Oválné pracovně nešetřil superlativy, když Trumpovi předával pozvání krále Karla III. na historicky bezprecedentní druhou státní návštěvu Británie. Londýn si od tohoto přístupu sliboval konkrétní výhody, jako jsou nižší cla nebo pokračující podpora Ukrajiny.

před 12 hodinami

Počasí do konce týdne: Dnes bude nejtepleji, pak se začne ochlazovat

Nadcházející dny přinesou do České republiky typické březnové počasí, které v sobě spojí závan jara s dozvuky zimy ve vyšších polohách. Zatímco střed týdne a neděle potěší slunečními paprsky a teplotami šplhajícími v nížinách až k 16 °C, závěr pracovního týdne a sobota připomenou, že hory se sněhové pokrývky ještě zcela nevzdávají. Stabilní jasnou oblohu tak přechodně vystřídá zvětšená oblačnost a dešťové přeháňky, které nad 700 metrů nad mořem opět přejdou ve sněžení.

včera

Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého významného projevu v Londýně apeloval na evropskou jednotu. Evropu označil za „globální sílu“, kterou svět nezbytně potřebuje a které se žádná jiná mocnost nedokáže postavit, pokud zůstane jednotná. Podle jeho slov je povinností současné generace lídrů jednat tak, aby budoucí pokolení mohla říci, že jejich předchůdci nezaváhali v rozhodujících chvílích a zajistili lidem bezpečný život.

včera

Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí

Představa amerických vojáků přímo na íránské půdě, kterou administrativa Donalda Trumpa ještě před devíti měsíci rezolutně odmítala, se po dvou týdnech intenzivního válečného konfliktu stává reálnou, byť politicky extrémně výbušnou variantou. Zatímco viceprezident JD Vance v červnu 2025 tvrdil, že USA nemají zájem o „boty na zemi“, dnešní rétorika Bílého domu se změnila. Prezident Trump tuto možnost odmítá vyloučit a strategické okolnosti naznačují, že by k nasazení pozemních sil mohlo dojít dříve, než se očekávalo.

včera

Volodymyr Zelenskyj se setkal s Keirem Starmerem

Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským

Britský premiér Keir Starmer v úterý v Downing Street přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jasným vzkazem: pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny, a to ani v době probíhající války v Íránu. Starmer zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí být tím, kdo bude těžit z blízkovýchodního konfliktu, ať už prostřednictvím rostoucích cen ropy, nebo uvolňování sankcí.

včera

Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump

Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči spojencům a v sérii útočných prohlášení na své síti Truth Social označil Severoatlantickou alianci za „jednosměrnou ulici“. Reagoval tak na odmítavý postoj většiny členských států NATO, které se nechtějí zapojit do americké vojenské operace proti Íránu. Trump se nechal slyšet, že ho toto jednání nepřekvapuje, a zdůraznil, že Spojené státy ochraňují ostatní země za stovky miliard dolarů, aniž by se jim dostalo pomoci v čase potřeby.

včera

Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty

Ceny ropy na světových trzích v úterý opět zamířily vzhůru v reakci na stupňující se íránské útoky proti energetické infrastruktuře na Blízkém východě. Globální referenční cena ropy Brent vzrostla o 3 % na přibližně 103 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa WTI posílila o 3,7 % na zhruba 97 dolarů. Napětí se promítá i přímo do peněženek amerických řidičů, kde průměrná cena benzinu u čerpacích stanic dosáhla 3,79 dolaru za galon, což je nejvyšší hodnota od října 2023.

včera

Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek

V úterý odpoledne proběhlo na Pražském hradě pravidelné jednání mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Hlavním výstupem schůzky je potvrzení, že hlava státu v pátek podepíše zákon o státním rozpočtu na letošní rok. Tento krok následuje po schválení návrhu Poslaneckou sněmovnou, která počítá se schodkem ve výši 310 miliard korun. O rozpočtu prezident hovořil již v pondělí s ministryní financí Alenou Schillerovou, která tehdy avizovala, že prezident neplánuje přijetí normy nijak zdržovat ani ji vetovat.

včera

Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků

Americká výsadková loď USS Tripoli, která má na palubě tisíce mariňáků a námořníků, byla v úterý 17. března spatřena poblíž Singapuru. Podle údajů z námořních sledovacích systémů loď směřuje k Malackému průlivu a dále na Blízký východ. Pohyb plavidla v oblasti s hustým provozem doprovází zapnutý odpovídač AIS, což je běžný postup pro zajištění bezpečnosti v rušných vodách, přestože se válečné lodě jindy pohybují v utajení.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy