Tolerance Evropanů k menšinám roste, ukázal průzkum

Průzkum provedený letos v květnu ve všech 28 unijních zemích navazoval na obdobnou anketu z roku 2015.

Největší rozdíly zjistil Eurobarometr v toleranci k lidem s odlišnou vírou. Více než dvě třetiny obyvatel EU (69 procent) si podle ankety dokážou představit, že by prezidentem či premiérem byl člověk vyznávající menšinové náboženství. To je o 13 procentních bodů více než před čtyřmi roky.

Lidi z odlišného etnika či s menšinovou sexuální orientací si v čele státu či vlády dokáže představit 65, respektive 64 procent účastníků ankety, což je shodný nárůst o deset bodů. Ženy ve vrcholných politických pozicích jsou představitelné pro 88 procent respondentů, zatímco před čtyřmi lety to bylo 81 procent.

Větší toleranci dávali lidé najevo i při odpovědích na otázku, koho si dovedou představit jako svého kolegu v zaměstnání. Za nejméně problémové skupiny rozdělené podle etnik, věku, náboženství a sexuální orientace považují bělochy, mladé lidi a křesťany. Na opačném konci ankety skončili muslimové, transgenderové osoby a Romové.

Právě u Romů však od posledního průzkumu tolerance vzrostla nejvíce - zatímco před čtyřmi lety si je dovedlo jako spolupracovníky představit 54 procent lidí, nyní je to o deset procentních bodů víc. Devět procentních bodů přibylo i dalším dvěma zmíněným skupinám.

Romy zároveň vnímají obyvatelé unijních zemí jako nejvíce diskriminovanou skupinu. Výrazně znevýhodňováni jsou podle 61 procent lidí.

Just published a new Special Eurobarometer 493 on Discrimination.An important share of Europeans believe that discrimination is widespread in their country. Perceptions vary depending on the ground of discrimination and between EU Member States.https://t.co/ebMil4pYDB pic.twitter.com/ml2v1PwsJC

Příslušníky etnických menšin společnost široce diskriminuje podle 59 procent respondentů, lidi s okrajovou sexuální orientací pak podle 53 procent. Při posledním průzkumu před čtyřmi lety to bylo 64 a 58 procent, diskriminaci Romů tehdejší průzkum nehodnotil.

Poklesl i počet lidí vnímajících výraznou diskriminaci náboženských menšin (z 50 na 47 procent), postižených (z 50 na 44 procent) či na základě pohlaví (ze 37 na 35 procent).