Vyšší výdaje na rozvojovou pomoc třetím zemím patří k zásadním plánům nové předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která v sobotu vyráží do Afriky na svou první cestu mimo EU. Německá politička chce posílit postavení unie v zahraničí a nasměrovat peníze do oblastí, z nichž do Evropy míří migranti. Její představa však narazila hned na počátku vyjednávání o podobě příštího dlouhodobého rozpočtu.
Šéfka unijní exekutivy označuje svoji komisi jako "geopolitickou", neboť má podle jejích představ zajistit EU důležitější roli v současném globálním dění. Klíčovou oblastí, kam chce obrátit pozornost Evropanů, je Afrika.
"Moje návštěva je politické stanovisko. Africká unie je partnerem, s nímž EU počítá," vysvětlovala dnes význam své první mimounijní cesty ve funkci Ursula von der Leyenová. Během víkendové návštěvy Etiopie se setká nejen s etiopským premiérem a letošním laureátem Nobelovy ceny míru Abiyim Ahmedem, ale právě také s lídry Africké unie.
Evropská komise chce prostřednictvím investic pomoci vytvořit v příštích pěti letech na kontinentu až deset milionů pracovních míst či podporovat vzdělávání. Hodlá také přispívat k posilování obchodních vztahů jednotlivých zemí či jejich obchodní výměny s Evropou. Brusel chce tímto způsobem zlepšit životní podmínky obyvatel subsaharské Afriky a odradit je od náročných a mnohdy nebezpečných cest do Evropy, která se s přílivem migrantů zatím nedokázala zcela vyrovnat.
Experti však upozorňují, že nejde jen o to přislíbit peníze, ale také přizpůsobit rozvojové programy místní realitě, aby skutečně fungovaly. Snaha omezit migraci by podle nich měla být spojena s nabídkou legálních pracovních míst v Evropě pro obyvatele afrických zemí. "Kromě vypjaté diskuse o vracení a opětovné integraci neúspěšných žadatelů o azyl... bude von der Leyenová muset být připravena obnovit snahu, aby členské státy otevřely více legálních cest z Afriky do Evropy pro podnikatele, výzkumníky a pracovní síly," napsaly na webu Euractiv Chloe Teevanová a Amanda Bisongová, které se v think-tanku ECDPM zabývají euroafrickými vztahy.
Šéfka EK se musí vyrovnávat i s rozdílnou finanční představou, kterou mají o budoucí výši fondu pro Afriku členské země. Zatímco komise navrhla v rozpočtu na období 2021 až 2027 v rámci programů přímo věnovaných subsaharské Africe 32 miliard eur (816 miliard korun), tento týden zveřejněný návrh finského předsednictví počítá s necelými 27 miliardami.
Von der Leyenová ve středu celkové omezení peněz určených na priority komise ostře kritizovala, neočekává se však, že by členské státy v rámci dlouhých vyjednávání vyšly komisi vstříc. Většina zemí včetně Česka se spíše hodlá zaměřit na přesunutí části peněz do strukturálních fondů či na podporu unijního zemědělství, ačkoli o řešení migrační otázky mnozí z lídrů také mluví jako o jedné z priorit. První velkou debatu o rozpočtu absolvují unijní prezidentí a premiéři na unijním summitu, který začíná příští čtvrtek v Bruselu.
Související

Von der Leyenová Trumpovi rázně vzkázala, co svými cly způsobil

Desítky let jsme to přehlíželi, teď je tomu konec. Von der Leyenová poslala Rusku jasný vzkaz
Ursula von der Leyenová , EU (Evropská unie) , evropská komise , afrika , uprchlíci
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Letní počasí se tento týden nevrátí. Místo toho teploty klesnou až k nule
včera

První kolo prezidentských voleb v Rumunsku zřejmě vyhrál George Simion
včera

Předali jste Krym Rusku, obvinil Trump Kyjev. Mohla ale Ukrajina anexi zastavit?
Aktualizováno včera

OBRAZEM: Pokud Rusko ve uspěje, napřímo to pocítíme, řekl Pavel po jednání se Zelenským
včera

OBRAZEM: Volodymyr Zelenskyj a Olena Zelenská se na Pražském hradě sešli s Petrem Pavlem a Evou Pavlovou
včera

Zelenskyj s manželkou dorazili na Pražský hrad. Setkali se s prezidentem Pavlem
včera

Zelenskyj prozradil důvod příletu do Prahy. Zveřejnil svůj program
včera

Mimořádná zpráva Ukrajinský prezident Zelenskyj přistál v Praze
Aktualizováno včera

Pražský hrad se uzavírá. Do Prahy míří Zelenskyj
včera

Snad nebudeme na Ukrajině muset použít jaderné zbraně, prohlásil Putin
včera

Německo se hádá s Rubiem. Spor o AfD graduje
včera

NATO: Svět testuje první orbitální zbraně. Evropa potřebuje v přístupu k vesmírným technologiím zásadní obrat
včera

Sváteční počasí bude příští týden jiné. Jaro ukáže odlišnou tvář
včera

OBRAZEM: Plzeň oslavuje 80. výročí osvobození města
3. května 2025 22:02

Fiala začne s výjezdy do krajů. Pomáhat mu bude známá herečka
3. května 2025 21:07

Pár hodin po konci Hořavy mají Pardubice nové trenéry. Přichází Pešán s Mlejnkem
3. května 2025 20:10

Bouřkové počasí v Česku. Meteorologové zaznamenali downburst
3. května 2025 18:19

Pavel vezme belgického krále i mimo Prahu, potvrdil Hrad
Aktualizováno 3. května 2025 18:08

Policie zasahovala v centru Prahy. Muž s nožem uzavřel Karlův most
3. května 2025 16:40
80 let od rozhodnutí, která nás poslala do dekád temna. Na vině nejsou jen Sověti
Na počátku května 1945 se druhá světová válka v Evropě blížila ke svému neodvratnému závěru. Třetí říše se hroutila, Berlín padl 2. května, Adolf Hitler několik dní předtím spáchal sebevraždu a spojenecké armády – západní i sovětské – postupovaly nezadržitelně vpřed. V tomto kontextu vydal 4. května vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, generál Dwight D. Eisenhower, rozhodující rozkaz k zahájení postupu amerických jednotek na území západního a jihozápadního Československa.
Zdroj: Jakub Jurek