Třetím zemím se má víc pomáhat. Von der Leyenová pojede na svou první mimounijní cestu do Afriky

Šéfka unijní exekutivy označuje svoji komisi jako "geopolitickou", neboť má podle jejích představ zajistit EU důležitější roli v současném globálním dění. Klíčovou oblastí, kam chce obrátit pozornost Evropanů, je Afrika.

"Moje návštěva je politické stanovisko. Africká unie je partnerem, s nímž EU počítá," vysvětlovala dnes význam své první mimounijní cesty ve funkci Ursula von der Leyenová. Během víkendové návštěvy Etiopie se setká nejen s etiopským premiérem a letošním laureátem Nobelovy ceny míru Abiyim Ahmedem, ale právě také s lídry Africké unie.

Evropská komise chce prostřednictvím investic pomoci vytvořit v příštích pěti letech na kontinentu až deset milionů pracovních míst či podporovat vzdělávání. Hodlá také přispívat k posilování obchodních vztahů jednotlivých zemí či jejich obchodní výměny s Evropou. Brusel chce tímto způsobem zlepšit životní podmínky obyvatel subsaharské Afriky a odradit je od náročných a mnohdy nebezpečných cest do Evropy, která se s přílivem migrantů zatím nedokázala zcela vyrovnat.

Experti však upozorňují, že nejde jen o to přislíbit peníze, ale také přizpůsobit rozvojové programy místní realitě, aby skutečně fungovaly. Snaha omezit migraci by podle nich měla být spojena s nabídkou legálních pracovních míst v Evropě pro obyvatele afrických zemí. "Kromě vypjaté diskuse o vracení a opětovné integraci neúspěšných žadatelů o azyl... bude von der Leyenová muset být připravena obnovit snahu, aby členské státy otevřely více legálních cest z Afriky do Evropy pro podnikatele, výzkumníky a pracovní síly," napsaly na webu Euractiv Chloe Teevanová a Amanda Bisongová, které se v think-tanku ECDPM zabývají euroafrickými vztahy.

Šéfka EK se musí vyrovnávat i s rozdílnou finanční představou, kterou mají o budoucí výši fondu pro Afriku členské země. Zatímco komise navrhla v rozpočtu na období 2021 až 2027 v rámci programů přímo věnovaných subsaharské Africe 32 miliard eur (816 miliard korun), tento týden zveřejněný návrh finského předsednictví počítá s necelými 27 miliardami.

Von der Leyenová ve středu celkové omezení peněz určených na priority komise ostře kritizovala, neočekává se však, že by členské státy v rámci dlouhých vyjednávání vyšly komisi vstříc. Většina zemí včetně Česka se spíše hodlá zaměřit na přesunutí části peněz do strukturálních fondů či na podporu unijního zemědělství, ačkoli o řešení migrační otázky mnozí z lídrů také mluví jako o jedné z priorit. První velkou debatu o rozpočtu absolvují unijní prezidentí a premiéři na unijním summitu, který začíná příští čtvrtek v Bruselu.