Unijní summit probere spory kolem vakcín či vztahy s Tureckem

V rámci snahy o zlepšení vztahů pošramocených čtyřmi lety vlády jeho předchůdce Donalda Trumpa se s unijními lídry na dálku spojí americký prezident Joe Biden.

Společný boj proti pandemii bude hlavní náplní prvního jednacího dne, projevil se však i na jeho samotné podobě. Předseda Evropské rady Charles Michel totiž původně plánoval svolat šéfy zemí do Bruselu na summit osobně. Na poslední chvíli se však kvůli rostoucímu počtu nakažených zejména v západoevropských zemích rozhodl uspořádat jednání na dálku přes video. To omezí možnosti v neformálním rozhovoru vyjednat kompromis ve sporných otázkách či přijmout zásadní rozhodnutí.

Šéfové států a vlád budou podle Michela hledat způsob, jak urychlit tempo vakcinace a přiblížit se cíli naočkovat v zemích EU do konce léta 70 procent dospělých. Takový plán je ale při současném postupu očkování, které brzdí zejména nedostatek výrobních kapacit a omezování dodávek od farmaceutických firem, v mnoha státech stěží dosažitelný.

"Za tímto účelem musíme posílit současné snahy o rozšíření produkce vakcín, navýšení jejich dodávek a zajištění větší transparentnosti a předvídatelnosti dodávek," napsal lídrům v úterý večer v tradičním předsummitovém dopise Michel. Debata se povede především o tom, zda v reakci na omezování dodávek firmy AstraZeneca zakázat vývoz vakcín vyráběných v EU, pokud výrobci neplní původní dohodu.

Možný zákaz má být rovněž cílen na země, které mají před těmi unijními v očkování náskok a nevyvážejí do ní žádné vakcíny. Británie, na níž Brusel cílí především, už proti chystaným omezením protestovala.

Členské země nejsou v této věci jednotné. Zatímco velké státy jako Německo, Francie či Itálie jej podporují, Nizozemsko, Belgie nebo skandinávské země nabádají k opatrnějšímu přístupu, který by respektoval principy volného obchodu. Česko patří k zastáncům omezení, pokud neporuší pravidla Světové obchodní organizace (WTO).

Rozdílné názory mají státy i na další téma, které chce otevřít zejména Rakousko. To spolu s Českem a dalšími čtyřmi státy požaduje přerozdělení části společně nakoupených vakcín, aby odpovídalo počtu obyvatel. Některé další země však argumentují tím, že tyto státy ve svém "vakcínovém mixu" příliš vsadily na výrobek firmy AstraZeneca. Tato společnost nyní nejvýrazněji zpožďuje dodávky, proto mají stěžujícící si země vakcín méně.

Vedle pandemie nemoci covid-19 dojde první den videosummitu i na zahraničněpolitická témata. Michel tento týden ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi řekl, že vztahy EU s jeho zemí jsou na historickém dně, mimo jiné kvůli konfrontačnímu přístupu Moskvy.

Šéf unijních summitů lídry především seznámí s posledním vývojem. Původně plánovanou strategickou debatu o budoucím přístupu evropského bloku k Rusku však ponechá až na osobní setkání chystané na červen.

Lídři by se ve čtvrtek naproti tomu měli shodnout na posílení obchodní spolupráce s Tureckem, které po loňském zhoršení vztahů letos ukazuje vstřícnější postoje vůči EU. Dříve zvažované rozšíření sankcí vůči Ankaře si však stále chtějí nechat v záloze.

Páteční program lídrů obstará diskuse o digitalizaci jednotného trhu a ekonomickém zotavení po koronavirové krizi. Lídři se budou věnovat také dalším vyhlídkám eurozóny.