Von der Leyenová schválila složení nové eurokomise. Bude Jourová místopředsedkyní?

Nastupující předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes formálně schválila seznam kandidátů na eurokomisaře navržených členskými zeměmi. V jejím týmu bude 13 žen včetně české eurokomisařky Věry Jourové a 14 mužů. Konkrétní rozdělení pracovních oblastí mezi komisaře německá politička oznámí v úterý.

Von der Leyenové se tak podařilo splnit jeden z cílů, které si pro evropskou exekutivu vytyčila v souladu s požadavky lídrů unijních zemí, tedy dosáhnout vyrovnaného zastoupení mužů a žen. V komisi jejího předchůdce Jeana-Claudea Junckera byl poměr 19 ku devíti ve prospěch mužů.

Další kritérium, jímž má být regionální vyváženost, by se podle nepotvrzených zpráv kolujících v Bruselu mohla někdejší německá ministryně obrany pokusit zajistit tím, že nabídne místopředsednická křesla politikům ze střední Evropy včetně Jourové. Ta by údajně mohla odpovídat za problematiku dodržování vlády práva.

Premiér Andrej Babiš ještě rozhodnutí šéfky komise nezná, kdyby ale Jourová post místopředsedkyně získala, přivítal by to. "Ona sama má o ten post zájem, pokud by to tak dopadlo, tak v každém případě by to pro Česko byla prestižní záležitost," uvedl. Je podle něj důležité, aby nová předsedkyně vnímala region východní Evropy.

Ze členů komise z bývalého východního bloku by v místopředsednické funkci mohl pokračovat Slovák Maroš Šefčovič. Nově by ale místo problematiky energetické unie mohl odpovídat za bezpečnostní otázky.

The draft list of Commissioners-designate. President-elect Ursula @vonderleyen gave her agreement. The @EUCouncil must now adopt it and the @Europarl_EN must then give its consent to the entire College. Learn more → https://t.co/WlPKYCAyw3 pic.twitter.com/hxP9qqfcSw

— European Commission ?? (@EU_Commission) September 9, 2019

Je velmi pravděpodobné, že šéfka komise, která se sama hlásí k Evropské lidové straně, svěří ve snaze o rovné zastoupení hlavních politických směrů nejvýznamnější posty prvních místopředsedů nizozemskému socialistovi Fransi Timmermansovi a dánské liberálce Margrethe Vestagerové.

Podle některých médií hodlá von der Leyenová posílit místopředsednické pravomoci tak, aby mohli její zástupci ve větší míře než za Junckera přímo ovlivňovat práci komise. Už v létě odešel vlivný generální tajemník EK Martin Selmayr, který byl v řadě ohledů neoficiální klíčovou postavou Junckerovy komise, mnohdy na úkor místopředsedů.

V nové komisi nebude britský zástupce - Londýn se rozhodl nikoho nenominovat s ohledem na plánovaný odchod země z EU. Termín brexitu je v současnosti stanoven na 31. října, kdy zároveň končí funkční období Junckerova týmu. "V současnosti vycházíme z toho, že Británie opustí EU 31. října," řekla dnes novinářům mluvčí EK Mina Andreevová. O tom, zda bude Británie sankcionována za neobsazení svého postu v komisi, pokud by unijní lídři v říjnu potvrdili další odklad brexitu, nechtěla mluvčí spekulovat.

Mezi jmény schválenými von der Leyenovou je i estonská kandidátka Kadri Simsonová, která by podle představ své vlády měla v příštích několika týdnech stihnout práci v nynější Junckerově i v budoucí nové komisi. Vedle Rumuna Ioana Pascua totiž kandiduje na nástupce dvojice dosavadních eurokomisařů, kteří se po květnových volbách stali novými europoslanci a z komise odešli.

Juncker už v létě vyhlásil, že považuje několikatýdenní působení v EK, doprovázené pak doživotní rentou, za vyhazování peněz daňových poplatníků a rozdělil portfolia odstoupivších komisařů mezi jejich kolegy.

Estonsko i Rumunsko ale přes jeho výzvu vyslaly náhradníky a šéfové výborů Evropského parlamentu by měli ve středu od obou kandidátů vyslechnout argumenty, čím zásadním chtějí přispět k chodu končící komise.

Předsedkyně výboru pro rozpočtovou kontrolu Monika Hohlmeierová už podle webu Politico dala najevo, že jejich nástup do funkcí dopustit nechce. Souhlas EP přitom oba politici potřebují stejně jako členové nastupující komise, jejichž slyšení mají parlamentní výbory na programu v polovině září.

Související

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.
Friedrich Merz (CDU)

Americký mírový plán je pro Evropu blesk z čistého nebe. Lídři chtějí naléhavě mluvit se Zelenským

Předseda Evropské rady António Costa otevřeně přiznal, že Evropská unie nebyla o americkém plánu pro ukončení války na Ukrajině informována. Z tohoto důvodu podle něj "nedává smysl" se k němu vyjadřovat. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová však reagovala o něco diplomatičtěji, když uvedla, že EU úzce spolupracuje se Zelenským a "Koalicí ochotných" na dosažení spravedlivého a trvalého míru pro Ukrajinu.

Více souvisejících

Ursula von der Leyenová evropská komise Věra Jourová EU (Evropská unie) Maroš Šefčovič Andrej Babiš Česká republika

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 5 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

včera

Demonstrace, ilustrační foto

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Americká armáda provedla sérii leteckých úderů v Nigérii, útočila na Islámský stát

Spojené státy podnikly na druhý svátek vánoční sérii leteckých úderů proti ozbrojencům napojeným na Islámský stát (IS) v severozápadní Nigérii. Operace se zaměřila na tábory radikálů ve státě Sokoto u hranic s Nigerem, kde se extremisté pokoušejí vybudovat novou základnu. Přestože přesný počet obětí není znám, americké i nigerijské úřady potvrdily, že při útoku zahynulo několik teroristů.

včera

Počasí: Meteorologové vydali varování před ledovkou. Část Česka zasáhne už dnes večer

Český hydrometeorologický ústav vydal varování před ledovkou, která se může vytvořit už během dnešního večera. Komplikace hrozí především v severních a severovýchodních Čechách, konkrétně v Ústeckém a Libereckém kraji. Přechod studené fronty sem přinese nejen sněžení, ale místy i mrznoucí mrholení nebo déšť, což může na silnicích a chodnících vytvořit nebezpečný kluzký povrch. Riziko těchto nebezpečných srážek by mělo pominout během noci na neděli.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy