Von der Leyenová schválila složení nové eurokomise. Bude Jourová místopředsedkyní?

Nastupující předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes formálně schválila seznam kandidátů na eurokomisaře navržených členskými zeměmi. V jejím týmu bude 13 žen včetně české eurokomisařky Věry Jourové a 14 mužů. Konkrétní rozdělení pracovních oblastí mezi komisaře německá politička oznámí v úterý.

Von der Leyenové se tak podařilo splnit jeden z cílů, které si pro evropskou exekutivu vytyčila v souladu s požadavky lídrů unijních zemí, tedy dosáhnout vyrovnaného zastoupení mužů a žen. V komisi jejího předchůdce Jeana-Claudea Junckera byl poměr 19 ku devíti ve prospěch mužů.

Další kritérium, jímž má být regionální vyváženost, by se podle nepotvrzených zpráv kolujících v Bruselu mohla někdejší německá ministryně obrany pokusit zajistit tím, že nabídne místopředsednická křesla politikům ze střední Evropy včetně Jourové. Ta by údajně mohla odpovídat za problematiku dodržování vlády práva.

Premiér Andrej Babiš ještě rozhodnutí šéfky komise nezná, kdyby ale Jourová post místopředsedkyně získala, přivítal by to. "Ona sama má o ten post zájem, pokud by to tak dopadlo, tak v každém případě by to pro Česko byla prestižní záležitost," uvedl. Je podle něj důležité, aby nová předsedkyně vnímala region východní Evropy.

Ze členů komise z bývalého východního bloku by v místopředsednické funkci mohl pokračovat Slovák Maroš Šefčovič. Nově by ale místo problematiky energetické unie mohl odpovídat za bezpečnostní otázky.

The draft list of Commissioners-designate. President-elect Ursula @vonderleyen gave her agreement. The @EUCouncil must now adopt it and the @Europarl_EN must then give its consent to the entire College. Learn more → https://t.co/WlPKYCAyw3 pic.twitter.com/hxP9qqfcSw

— European Commission ?? (@EU_Commission) September 9, 2019

Je velmi pravděpodobné, že šéfka komise, která se sama hlásí k Evropské lidové straně, svěří ve snaze o rovné zastoupení hlavních politických směrů nejvýznamnější posty prvních místopředsedů nizozemskému socialistovi Fransi Timmermansovi a dánské liberálce Margrethe Vestagerové.

Podle některých médií hodlá von der Leyenová posílit místopředsednické pravomoci tak, aby mohli její zástupci ve větší míře než za Junckera přímo ovlivňovat práci komise. Už v létě odešel vlivný generální tajemník EK Martin Selmayr, který byl v řadě ohledů neoficiální klíčovou postavou Junckerovy komise, mnohdy na úkor místopředsedů.

V nové komisi nebude britský zástupce - Londýn se rozhodl nikoho nenominovat s ohledem na plánovaný odchod země z EU. Termín brexitu je v současnosti stanoven na 31. října, kdy zároveň končí funkční období Junckerova týmu. "V současnosti vycházíme z toho, že Británie opustí EU 31. října," řekla dnes novinářům mluvčí EK Mina Andreevová. O tom, zda bude Británie sankcionována za neobsazení svého postu v komisi, pokud by unijní lídři v říjnu potvrdili další odklad brexitu, nechtěla mluvčí spekulovat.

Mezi jmény schválenými von der Leyenovou je i estonská kandidátka Kadri Simsonová, která by podle představ své vlády měla v příštích několika týdnech stihnout práci v nynější Junckerově i v budoucí nové komisi. Vedle Rumuna Ioana Pascua totiž kandiduje na nástupce dvojice dosavadních eurokomisařů, kteří se po květnových volbách stali novými europoslanci a z komise odešli.

Juncker už v létě vyhlásil, že považuje několikatýdenní působení v EK, doprovázené pak doživotní rentou, za vyhazování peněz daňových poplatníků a rozdělil portfolia odstoupivších komisařů mezi jejich kolegy.

Estonsko i Rumunsko ale přes jeho výzvu vyslaly náhradníky a šéfové výborů Evropského parlamentu by měli ve středu od obou kandidátů vyslechnout argumenty, čím zásadním chtějí přispět k chodu končící komise.

Předsedkyně výboru pro rozpočtovou kontrolu Monika Hohlmeierová už podle webu Politico dala najevo, že jejich nástup do funkcí dopustit nechce. Souhlas EP přitom oba politici potřebují stejně jako členové nastupující komise, jejichž slyšení mají parlamentní výbory na programu v polovině září.

Související

Více souvisejících

Ursula von der Leyenová evropská komise Věra Jourová EU (Evropská unie) Maroš Šefčovič Andrej Babiš Česká republika

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy