Von der Leyenová schválila složení nové eurokomise. Bude Jourová místopředsedkyní?

Nastupující předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes formálně schválila seznam kandidátů na eurokomisaře navržených členskými zeměmi. V jejím týmu bude 13 žen včetně české eurokomisařky Věry Jourové a 14 mužů. Konkrétní rozdělení pracovních oblastí mezi komisaře německá politička oznámí v úterý.

Von der Leyenové se tak podařilo splnit jeden z cílů, které si pro evropskou exekutivu vytyčila v souladu s požadavky lídrů unijních zemí, tedy dosáhnout vyrovnaného zastoupení mužů a žen. V komisi jejího předchůdce Jeana-Claudea Junckera byl poměr 19 ku devíti ve prospěch mužů.

Další kritérium, jímž má být regionální vyváženost, by se podle nepotvrzených zpráv kolujících v Bruselu mohla někdejší německá ministryně obrany pokusit zajistit tím, že nabídne místopředsednická křesla politikům ze střední Evropy včetně Jourové. Ta by údajně mohla odpovídat za problematiku dodržování vlády práva.

Premiér Andrej Babiš ještě rozhodnutí šéfky komise nezná, kdyby ale Jourová post místopředsedkyně získala, přivítal by to. "Ona sama má o ten post zájem, pokud by to tak dopadlo, tak v každém případě by to pro Česko byla prestižní záležitost," uvedl. Je podle něj důležité, aby nová předsedkyně vnímala region východní Evropy.

Ze členů komise z bývalého východního bloku by v místopředsednické funkci mohl pokračovat Slovák Maroš Šefčovič. Nově by ale místo problematiky energetické unie mohl odpovídat za bezpečnostní otázky.

The draft list of Commissioners-designate. President-elect Ursula @vonderleyen gave her agreement. The @EUCouncil must now adopt it and the @Europarl_EN must then give its consent to the entire College. Learn more → https://t.co/WlPKYCAyw3 pic.twitter.com/hxP9qqfcSw

— European Commission ?? (@EU_Commission) September 9, 2019

Je velmi pravděpodobné, že šéfka komise, která se sama hlásí k Evropské lidové straně, svěří ve snaze o rovné zastoupení hlavních politických směrů nejvýznamnější posty prvních místopředsedů nizozemskému socialistovi Fransi Timmermansovi a dánské liberálce Margrethe Vestagerové.

Podle některých médií hodlá von der Leyenová posílit místopředsednické pravomoci tak, aby mohli její zástupci ve větší míře než za Junckera přímo ovlivňovat práci komise. Už v létě odešel vlivný generální tajemník EK Martin Selmayr, který byl v řadě ohledů neoficiální klíčovou postavou Junckerovy komise, mnohdy na úkor místopředsedů.

V nové komisi nebude britský zástupce - Londýn se rozhodl nikoho nenominovat s ohledem na plánovaný odchod země z EU. Termín brexitu je v současnosti stanoven na 31. října, kdy zároveň končí funkční období Junckerova týmu. "V současnosti vycházíme z toho, že Británie opustí EU 31. října," řekla dnes novinářům mluvčí EK Mina Andreevová. O tom, zda bude Británie sankcionována za neobsazení svého postu v komisi, pokud by unijní lídři v říjnu potvrdili další odklad brexitu, nechtěla mluvčí spekulovat.

Mezi jmény schválenými von der Leyenovou je i estonská kandidátka Kadri Simsonová, která by podle představ své vlády měla v příštích několika týdnech stihnout práci v nynější Junckerově i v budoucí nové komisi. Vedle Rumuna Ioana Pascua totiž kandiduje na nástupce dvojice dosavadních eurokomisařů, kteří se po květnových volbách stali novými europoslanci a z komise odešli.

Juncker už v létě vyhlásil, že považuje několikatýdenní působení v EK, doprovázené pak doživotní rentou, za vyhazování peněz daňových poplatníků a rozdělil portfolia odstoupivších komisařů mezi jejich kolegy.

Estonsko i Rumunsko ale přes jeho výzvu vyslaly náhradníky a šéfové výborů Evropského parlamentu by měli ve středu od obou kandidátů vyslechnout argumenty, čím zásadním chtějí přispět k chodu končící komise.

Předsedkyně výboru pro rozpočtovou kontrolu Monika Hohlmeierová už podle webu Politico dala najevo, že jejich nástup do funkcí dopustit nechce. Souhlas EP přitom oba politici potřebují stejně jako členové nastupující komise, jejichž slyšení mají parlamentní výbory na programu v polovině září.

Související

Evropský parlament

Evropská unie uvolňuje Maďarsku 16 miliard eur

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila uvolnění finančních prostředků ve výši 16,4 miliardy eur pro Maďarsko. Toto rozhodnutí padlo po jednání s novým maďarským premiérem Péterem Magyarem v Bruselu. Obě strany se sešly, aby podepsaly politickou dohodu týkající se unijních peněz, které byly dříve zmrazeny kvůli obavám z porušování principů právního státu a korupčních rizik spojených s předchozí vládní garniturou.

Více souvisejících

Ursula von der Leyenová evropská komise Věra Jourová EU (Evropská unie) Maroš Šefčovič Andrej Babiš Česká republika

Aktuálně se děje

včera

včera

Počasí

Další tornádo potvrzeno. Meteorologové ho zachytili v Děčíně

Hned tři tornáda zaznamenali meteorologové v Česku během uplynulého týdne. V pátek se obávaný jev objevil v Děčíně na severu Čech. Další dvě tornáda se navíc spustila z nebe už během poslední květnové neděle, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

včera

Andrej Babiš

Česko dá v příštím roce více peněz za státní pojištěnce, rozhodla vláda

Stát příští rok odvede do systému veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce o 24 miliard korun více než letos. Skokové navýšení platby má zajistit novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, jejíž návrh odsouhlasila vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Části jednání byl přítomen i prezident republiky Petr Pavel.

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Medardovské počasí dorazí se zpožděním, potvrdili meteorologové

Medardovské počasí přijde, i když ne přímo na Medarda. Pondělní maxima totiž budou téměř atakovat třicítku. Už v noci ale může místy zapršet, další srážky se očekávají v následujících dnech. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Kuba je na suchu. Ropná blokáda USA nechala zemi v kritickém stavu

Vůbec poprvé od začátku americké ropné blokády, která trvá již čtyři měsíce a drasticky vyčerpává celý ostrov, zasáhly nekonečné a masivní výpadky dodávek elektrické energie i samotné srdce kubánského hlavního města. Zatímco ještě před dvěma měsíci obyvatelé Havany hovořili o tom, že situace je výrazně horší na venkově, nyní se s kritickým nedostatkem potýkají sami. Ve čtvrti Centro Habana i v dalších částech metropole se kvůli tmě a horku stal běžnou součástí noci takzvaný cacerolazo, tedy tradiční protest, při kterém lidé z oken tlučou hrnci o pánve. Bez elektřiny navíc kolabují také dodávky vody a v bytech se bleskově šíří komáři.

včera

Vědci

Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU

Evropská komise intenzivně připravuje nová opatření na podporu unijního chemického průmyslu, který se kvůli masivnímu přílivu levného čínského dovozu ocitl na pokraji kolapsu. Tímto problémem se budou unijní lídři podrobně zabývat na nadcházejícím summitu ve dnech 18. až 19. června. Evropští výrobci chemikálií však důrazně varují, že bruselský aparát postupuje příliš pomalu a tvorba ochranných mechanismů může trvat měsíce či roky, které domácí průmysl k dispozici nemá. Podle vyjádření zástupců sektoru celý obor v Evropě krvácí a současný stav označují za průmyslovou sebevraždu.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení na Filipínách překročil tři desítky

Jihofilipínský ostrov Mindanao zasáhlo silné zemětřesení o bleskové síle 7,8 stupně Richterovy škály, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně 32 lidských životů. Otřesy propukly v pondělí v 7:37 místního času a vyvolaly varování před vlnami tsunami v široké oblasti zahrnující Filipíny, Indonésii, Japonsko i Austrálii, přičemž některé z těchto výstrah byly po několika hodinách zrušeny. Záběry z postižených míst ukazují zřícené budovy, včetně kompletně zničené restaurace rychlého občerstvení Jollibee, a v řadě oblastí jsou hlášeny rozsáhlé sesuvy půdy.

včera

Prezident Trump

Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán

Mezi Íránem a Izraelem došlo k prudkému obnovení bojů. Jde o první vzájemné údery na vlastních územích od dubnového zavedení křehkého příměří. Nová vlna násilí propukla poté, co Izrael v neděli zaútočil na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu, což Teherán vyhodnotil jako porušení dohodnutého klidu zbraní. Izraelská armáda zásah dvou bytů ve dvou samostatných budovách, který si podle předběžných zpráv vyžádal dvě oběti, zdůvodnila cílením na infrastrukturu hnutí Hizballáh v reakci na raketové útoky mířící na severní Izrael.

včera

včera

Nikol Pašinjan, arménský premiér

EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana

Vládnoucí proevropská strana v Arménii zvítězila v parlamentních volbách, čímž potvrdila jednoznačný odklon této jihokavkazské země od jejího tradičního spojence, Ruska. Konečné výsledky ukázaly, že strana Občanská smlouva premiéra Nikola Pašinjana si zajistila těsnou většinu v zákonodárném sboru. Naopak opoziční aliance Silná Arménie, vedená rusko-arménským miliardářem Samvelem Karapetjanem, získala ve volbách pětadvacet procent poslaneckých mandátů.

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN

Prezident Petr Pavel v pondělí osobně dorazil do Strakovy akademie, aby se zúčastnil schůze vládního kabinetu. Hlavním důvodem jeho návštěvy byla snaha zkoordinovat s vládními představiteli vystupování českých ústavních činitelů na blížících se vrcholných mezinárodních fórech. Hlava státu chtěla s ministry přímo na místě probrat a vyjasnit své kompetence a možnosti zastupování České republiky navenek.

včera

Čínský prezident Si Ťin-pching

Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem

Čínský vůdce Si Ťin-pching v pondělí dorazil na oficiální návštěvu Severní Koreje. Cesta do Pchjongjangu přichází v době, kdy se Peking snaží znovu posílit svůj vliv nad strategicky významným, ale hluboce nepředvídatelným sousedem. Ačkoli obě země často označují své spojenectví za vztah zpečetěný krví s odkazem na korejskou válku, v posledních letech jejich vazby ochladly a provází je vzájemná nedůvěra. Aktuální návštěva tak podle diplomatických zdrojů BBC a analytiků odráží spíše snahu o získání strategické páky než projev upřímného přátelství.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Londýně.

Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří

Lídři Ukrajiny, Velké Británie, Francie a Německa definovali pět základních podmínek pro dosažení spravedlivé a trvalé dohody o ukončení války s Ruskem. Ve společném prohlášení po jednání v Londýně to oznámili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Všichni přítomní státníci zároveň deklarovali, že budou pevně stát na straně Ukrajiny. Mezi stanovenými body je okamžité zastavení bojů, zahájení vyjednávání ze současných pozic na bojišti a také poskytnutí robustních bezpečnostních záruk pro napadenou zemi.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu

Izraelská armáda provedla letecké údery v západní a centrální části Íránu poté, co Teherán odpálil rakety směřující na severní Izrael. Jde o vůbec první přímý střet na vlastních územích obou států od chvíle, kdy před dvěma měsíci vstoupilo v platnost příměří. Teherán navíc pohrozil, že nynější útoky jsou pouze začátkem celého týdne nepřetržitých vojenských operací.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Filipíny zasáhlo silné zemětřesení. Počet mrtvých roste

Jihofilipínský region Mindanao zasáhlo ničivé zemětřesení o síle 7,8 stupně Richterovy škály. Podle Úřadu pro geologický průzkum Spojených států amerických otřesy vyvolaly obrovskou paniku v různých částech souostroví, kde způsobily zřícení budov a vyžádaly si oběti na životech. K události došlo v pondělí v 7:37 hodin ráno místního času v hloubce přibližně 35 kilometrů, přičemž filipínské úřady uvádějí hloubku epicenter kolem 10 kilometrů.

včera

7. června 2026 21:44

Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky

V arménských parlamentních volbách přesvědčivě vede vládnoucí strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana. Podle prvních odhadů výsledků zveřejněných bezprostředně po uzavření volebních místností získalo premiérovo uskupení 56,7 procenta hlasů. Hlavní opoziční blok Silné Arménie vedený rusko-arménským oligarchou Samvelem Karapetjanem výrazně zaostal, když podle těchto prognóz obdržel pouhých 17,5 procenta hlasů. Oficiální předběžné výsledky plánuje Ústřední volební komise zveřejnit v pondělí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy