Von der Leyenová schválila složení nové eurokomise. Bude Jourová místopředsedkyní?

Nastupující předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes formálně schválila seznam kandidátů na eurokomisaře navržených členskými zeměmi. V jejím týmu bude 13 žen včetně české eurokomisařky Věry Jourové a 14 mužů. Konkrétní rozdělení pracovních oblastí mezi komisaře německá politička oznámí v úterý.

Von der Leyenové se tak podařilo splnit jeden z cílů, které si pro evropskou exekutivu vytyčila v souladu s požadavky lídrů unijních zemí, tedy dosáhnout vyrovnaného zastoupení mužů a žen. V komisi jejího předchůdce Jeana-Claudea Junckera byl poměr 19 ku devíti ve prospěch mužů.

Další kritérium, jímž má být regionální vyváženost, by se podle nepotvrzených zpráv kolujících v Bruselu mohla někdejší německá ministryně obrany pokusit zajistit tím, že nabídne místopředsednická křesla politikům ze střední Evropy včetně Jourové. Ta by údajně mohla odpovídat za problematiku dodržování vlády práva.

Premiér Andrej Babiš ještě rozhodnutí šéfky komise nezná, kdyby ale Jourová post místopředsedkyně získala, přivítal by to. "Ona sama má o ten post zájem, pokud by to tak dopadlo, tak v každém případě by to pro Česko byla prestižní záležitost," uvedl. Je podle něj důležité, aby nová předsedkyně vnímala region východní Evropy.

Ze členů komise z bývalého východního bloku by v místopředsednické funkci mohl pokračovat Slovák Maroš Šefčovič. Nově by ale místo problematiky energetické unie mohl odpovídat za bezpečnostní otázky.

The draft list of Commissioners-designate. President-elect Ursula @vonderleyen gave her agreement. The @EUCouncil must now adopt it and the @Europarl_EN must then give its consent to the entire College. Learn more → https://t.co/WlPKYCAyw3 pic.twitter.com/hxP9qqfcSw

— European Commission ?? (@EU_Commission) September 9, 2019

Je velmi pravděpodobné, že šéfka komise, která se sama hlásí k Evropské lidové straně, svěří ve snaze o rovné zastoupení hlavních politických směrů nejvýznamnější posty prvních místopředsedů nizozemskému socialistovi Fransi Timmermansovi a dánské liberálce Margrethe Vestagerové.

Podle některých médií hodlá von der Leyenová posílit místopředsednické pravomoci tak, aby mohli její zástupci ve větší míře než za Junckera přímo ovlivňovat práci komise. Už v létě odešel vlivný generální tajemník EK Martin Selmayr, který byl v řadě ohledů neoficiální klíčovou postavou Junckerovy komise, mnohdy na úkor místopředsedů.

V nové komisi nebude britský zástupce - Londýn se rozhodl nikoho nenominovat s ohledem na plánovaný odchod země z EU. Termín brexitu je v současnosti stanoven na 31. října, kdy zároveň končí funkční období Junckerova týmu. "V současnosti vycházíme z toho, že Británie opustí EU 31. října," řekla dnes novinářům mluvčí EK Mina Andreevová. O tom, zda bude Británie sankcionována za neobsazení svého postu v komisi, pokud by unijní lídři v říjnu potvrdili další odklad brexitu, nechtěla mluvčí spekulovat.

Mezi jmény schválenými von der Leyenovou je i estonská kandidátka Kadri Simsonová, která by podle představ své vlády měla v příštích několika týdnech stihnout práci v nynější Junckerově i v budoucí nové komisi. Vedle Rumuna Ioana Pascua totiž kandiduje na nástupce dvojice dosavadních eurokomisařů, kteří se po květnových volbách stali novými europoslanci a z komise odešli.

Juncker už v létě vyhlásil, že považuje několikatýdenní působení v EK, doprovázené pak doživotní rentou, za vyhazování peněz daňových poplatníků a rozdělil portfolia odstoupivších komisařů mezi jejich kolegy.

Estonsko i Rumunsko ale přes jeho výzvu vyslaly náhradníky a šéfové výborů Evropského parlamentu by měli ve středu od obou kandidátů vyslechnout argumenty, čím zásadním chtějí přispět k chodu končící komise.

Předsedkyně výboru pro rozpočtovou kontrolu Monika Hohlmeierová už podle webu Politico dala najevo, že jejich nástup do funkcí dopustit nechce. Souhlas EP přitom oba politici potřebují stejně jako členové nastupující komise, jejichž slyšení mají parlamentní výbory na programu v polovině září.

Související

Ilustrační foto

Do 13 let vůbec, pak jen pod dohledem rodičů. EU oznámila zákaz sociálních sítí

Evropská unie chystá plošný zákaz používání sociálních sítí pro děti mladší třinácti let a zavádění výrazných omezení pro starší mladistvé napříč celým blokem. Tento záměr ve svém středečním projevu o stavu Evropské unie ve Štrasburku oficiálně oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Krok přichází v době, kdy jednotlivé členské státy samy přijímají vlastní opatření v reakci na celosvětový tlak na omezení přístupu dětí k digitálním technologiím. Jako vůbec první země na světě zakázala sociální sítě mladším šestnácti let Austrálie v prosinci roku 2025.
Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Kanada se má stát prvním přidruženým členem Evropské unie. Nikdo neví, co to vlastně znamená

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navrhla, aby se Kanada stala prvním přidruženým členem Evropské unie. Cílem tohoto dosud nevídaného kroku je posílit ekonomickou odolnost obou partnerů v reakci na rostoucí obchodní napětí se Spojenými státy. Šéfka komise přednesla svou nabídku během vystoupení v Evropském parlamentu ve Štrasburku za přítomnosti kanadského premiéra Marka Carneyho. Podle jejích slov je v měnícím se světě nutné urychleně přehodnotit stávající partnerství a budovat globální koalice na podporu demokracie.

Více souvisejících

Ursula von der Leyenová ,  evropská komise ,  Věra Jourová ,  EU (Evropská unie) ,  Maroš Šefčovič ,  Andrej Babiš ,  Česká republika

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

před 4 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

před 5 hodinami

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

před 6 hodinami

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rada míru

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Investigativní novináři odhalili jméno vnučky ruského prezidenta Putina

Investigativní novináři odhalili jméno údajné vnučky ruského prezidenta Vladimira Putina na základě uniklých databází ruské pohraniční stráže. Osmiletá dívka se podle zjištění médií jmenuje Elsa Igorevna Tichonovová. Jejím otcem je bývalý baletní tanečník a režisér Igor Zelenskij a matkou Katěrina Tichonovová, která je veřejně známá jako mladší dcera ruského prezidenta. Dívka tak nosí oficiálně příjmení po své matce, nikoliv přechýlenou formu příjmení svého otce.

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Rozvědka: Čína pomáhá Íránu cílit útoky na americké základny

Zpravodajské informace a satelitní snímky poskytované čínskými subjekty zvýšily přesnost íránských útoků na americké vojenské základny a plavidla na Blízkém východě. Podle několika zdrojů webu CNN z prostředí amerických zpravodajských služeb pomohla tato podpora Teheránu dramaticky zlepšit jeho vojenské schopnosti v posledních měsících. Díky těmto datům mohl Írán zasáhnout cíle, které by jinak byly mimo jeho technický dosah. Úroveň přesnosti íránských úderů tak v poslední době výrazně vzrostla.

včera

Poslanecká sněmovna jedná o vyslovení nedůvěry vládě. (3.2.2026)

Sněmovna svolá hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Babiš se těší

Poslanecká sněmovna se v úterý odpoledne sejde k mimořádnému jednání o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Andreje Babiše. Návrh na svolání schůze podepsalo všech devadesát dva opozičních zákonodárců. Podle předsedy Občanské demokratické strany Martina Kupky mají občané právo na lepší kabinet a opoziční subjekty chtějí zabránit proměně České republiky v takzvaný Babišistán. Samotný ministerský předseda reagoval prohlášením, že se na nadcházející sněmovní jednání těší.

včera

Čínský prezident Si Ťin-pching

Co si Si Ťin-pching odvezl z USA? Ani zdaleka ne to, v co doufal

Čínský prezident Si Ťin-pching odcestoval na summit do Washingtonu s jasným cílem v podobě stabilizace vzájemných vztahů a zamezení americkému vlivu v otázkách obchodu, technologií či Tchaj-wanu. Přestože mu americký prezident Donald Trump přichystal okázalé přivítání na červeném koberci, čínský lídr nezískal podle BBC od svého protějšku vše, v co doufal.

včera

raketový systém Patriot

Zvrat ve válce na Ukrajině: USA povolí Kyjevu vyrábět střely do Patriotů

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že americký prezident Donald Trump učinil konečné rozhodnutí udělit Ukrajině licenci k výrobě střel pro protivzdušný systém Patriot. Informaci sdělil novinářům prostřednictvím hlasové zprávy v aplikaci WhatsApp. O svém záměru ho americký vůdce informoval během jejich nedávného bilaterálního jednání v New Yorku. Podle ukrajinské hlavy státu prohlásil Trump na schůzce, že Ukrajina potřebná oprávnění k domácí produkci těchto raket obdrží.

včera

Alexandr Lukašenko

Trump vyměnil Kanadu za Bělorusko. Lukašenko přiznal, že jeho požadavky naplnit nedokáže

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko podle webu Politico přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.

včera

Lula da Silva obvinil Trumpa ze snahy kolonizovat Brazílii

Volební kampaň brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy obvinila amerického prezidenta Donalda Trumpa ze snahy kolonizovat Brazílii. Podle vyjádření Lulova týmu se Washington snaží zasahovat do nadcházejících prezidentských voleb s cílem zmocnit se přírodního bohatství země. Obvinění zaznělo v televizním volebním spotu, který Lulův tým odvysílal v reakci na rostoucí obavy z možného ovlivňování voleb ze strany Spojených států. Volební video tvrdí, že se Trump pokouší naklonit hlasování ve prospěch krajně pravicového kandidáta Flávia Bolsonara.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy