Úvod summitu EU odhalil rozdíly v názorech na krizový unijní fond

Podle českého premiéra Andreje Babiše je zásadním problémem to, že lídři kvůli různým požadavkům přesně netuší, o jak velkém balíku peněz se jedná. Předseda Evropské rady Charles Michel hodlá zanedlouho po sérii oddělených schůzek zahájit další společné jednání.

Po pěti měsících, kdy kvůli pandemii covidu-19 spolu hovořili pouze na dálku, se dnes šéfové států a vlád opět sešli na jednom místě s cílem dohodnout se na historicky největším společném balíku peněz EU. O fondu 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun) určeném k obnově ekonomik zasažených koronavirou krizí vyjednávají společně s unijním rozpočtem na období 2021-2027 v navrhované výši téměř 1,1 bilionu eur. Komise si k vytvoření fondu chce bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích, k čemuž potřebuje záruky schválené členskými zeměmi.

Úvodní dvě kola vystoupení politiků nepřinesla podle Babiše žádné sblížení jejich názorů deklarovaných před summitem. Zatímco premiéři Itálie a Španělska, jejichž země mají být zdaleka největšími příjemci peněz z fondu, hájili současný návrh jako nejnižší možný, jejich kolegové z Nizozemska, Rakouska, Švédska či Dánska požadovali snížení objemu fondu.

"Důležité je, abychom věděli, jaký objem peněz vlastně řešíme. Ono to vypadalo jasné, ale vůbec to není jasné," řekl Babiš prostřednictvím videokonference novinářům během jednací pauzy. Zástupci zmíněných zemí podle něj nepřišli s konkrétními částkami, o něž by chtěli výši fondu snížit. V otázce objemu rozpočtu naopak podle Babiše zásadní spory nejsou.

Úvodní dvě kola vystoupení politiků nepřinesla podle informací ČTK žádné sblížení jejich názorů deklarovaných před summitem. Zatímco premiéři Itálie a Španělska, jejichž země mají být zdaleka největšími příjemci peněz z fondu, hájili současný návrh jako nejnižší možný, jejich kolegové z Rakouska či Dánska požadovali snížení objemu fondu.

Nizozemský premiér Mark Rutte podle zdrojů obeznámených s jednáním obhajoval další téma nepřijatelné pro jihoevropské státy. Lídr země, která patří stejně jako Rakousko, Dánsko a Švédsko k fiskálně konzervativní skupině obávající se vysokého společného zadlužení, požaduje, aby přidělování peněz z fondu podmíněné plněním reforem musely jednomyslně schvalovat členské země.

Francouzský prezident Emmanuel Macron zase vytáhl téma, které nerady slyší právě zmíněné státy. Navrhl zrušit rozpočtové rabaty, jež této čtveřici a Německu umožňují platit do víceletého rozpočtu méně, než jim stanovuje výpočtový klíč. Za jejich vyškrtnutí z Michelova vyjednávacího návrhu se staví i řada zemí východního křídla EU včetně Česka.

Babiš navíc opakoval požadavek, aby se při rozdělování peněz nepřihlíželo k vývoji nezaměstnanosti v posledních pěti letech, která podle něj i některých dalších politiků nevypovídá o dopadech covidu-19 na ekonomiku. Michel navrhl rozdělit balík 310 miliard eur grantů na 70 procent přidělovaných s přihlédnutím k nezaměstnanosti a 30 procent čistě podle poklesu hrubého domácího produktu.

"Některé země ten návrh podporují, některé ho chtějí změnit, padají návrhy jako 50 na 50," popsal jednání Babiš. Kvůli rozdílnosti postojů se podle něj dnes dohoda nerýsuje.

Také diplomaté v zákulisí summitu hovoří o tom, že jednání postupují velmi pomalu a naděje na brzké sblížení postojů nejsou velké.