Velvyslanec: Řecko nyní chce zastavit migranty na hranici

Hlavní tlak migrantů je podle Karfíka na pevninské hranici mezi Řeckem a Tureckem, roste ale i počet lidí, kteří se plaví na řecké ostrovy. Řecké síly se snaží uprchlíky na hranici zastavit. "Část těch lidí je v pásu mezi řeckými a tureckými silami. Turci je tlačí na hranici, Řekové je nepouštějí za hranici," řekl Karfík. Podle něj se podaří překonat hranici desítkám lidí denně.

Dodal, že už bylo zaznamenáno několik případů, kdy se turecké síly přímo snažily pomoci migrantům překonat hranici. "Byly tam případy slzných granátů, které přišly z turecké strany a měly zabránit řeckým silám reagovat. Byly i případy asistence při proražení hraničního plotu. Jsou zdokumentované případy, kdy lodě turecké pohraniční stráže doprovodí čluny do řeckých vod," řekl.

Devadesát procent Řeků podle Karfíka podporuje snahu vlády migranty na hranicích zastavit, což je dáno proměnou struktury migrantů od minulé krize. "Řekové před čtyřmi lety byli poměrně vstřícní vůči zejména uprchlíkům ze Sýrie, pomáhali jim na ostrovech. Ale mezitím došlo k tomu, že se výrazným způsobem ustálila skladba migračního proudu ve prospěch ekonomických migrantů," řekl. Podle řeckých statistik nyní Syřané tvoří méně než pět procent příchozích.

Proměnu postoje veřejnosti podle něj dokazuje i chování Řeků. "Do ochrany řecké hranice se zapojují i civilisté, kteří buď podporují řecké ozbrojené síly, nosí jim tam vodu, potraviny, ale v některých případech se jim snaží pomáhat tím, že tu hranici fyzicky brání. Zároveň dochází k určitým konfliktům mezi obyvatelstvem a migranty samotnými, nebo nevládními organizacemi, které se o ně starají," řekl velvyslanec.

Řecká vláda se podle Karfíka staví k migrační krizi jinak než v minulosti. "Zatímco minulá řecká vláda viděla svoji prioritu v redistribuci, v relokaci migrantů v Evropské unii, tak současná vláda má jako prioritu své politiky v této oblasti ochranu hranic," řekl. Vzhledem k tomu, že v Řecku stále zůstává asi 115.000 migrantů z minulosti, je podle Karfíka nepravděpodobné, že by Atény požadavek na přerozdělení migrantů zcela opustily.

Velvyslanec také vyzdvihl jednotný postoj zemí EU, které se postavily za Řecko, a rychlé poskytnutí pomoci ze strany Česka. "Česká republika byla jednou ze zemí, která reagovala nejrychleji," řekl. V neděli dorazila do Atén materiální humanitární pomoc, Česko také nabídlo milion eur (25,4 milionu korun) a poslalo do mise pohraniční agentury Frontexu osm policistů. Karfík řekl, že celkově se mise Frontexu navýšila o sto policistů. "Náš příspěvek vůbec není malý," zdůraznil.

Česko nabídlo Řecku 50 policistů, z toho 20 do mise Frontexu. Podle Karfíka není vyloučeno, že Atény později využijí i další nabízené kapacity. Nyní ale Řecko nejvíc potřebuje pomoc na námořní hranici. "To je něco, kde Česká republika jako vnitrozemská země ty možnosti nemá," řekl.

Velvyslanec také varoval před hrozbou nového typu koronaviru v souvislosti s migrační krizí. "Vidíme, že jedno veliké nekontrolované ohnisko nákazy je v Íránu. Mnoho uprchlíků, kteří přicházejí do Řecka, jsou Iráčané, jsou tam mezi nimi i Íránci. Řecká vláda si uvědomuje, že je nebezpečí rozšíření koronaviru v uprchlických zařízeních, kde by ty následky byly dramatické," řekl.