Černý den berlínské historie. Středeční incident vyvolal vzpomínky na teroristický útok

Za černý den berlínské historie a otevření starých ran označila primátorka německé metropole Franziska Giffeyová středeční incident, při kterém 29letý Němec arménského původu najel autem do davu. Oživení černých vzpomínek zmiňovali také kolemjdoucí, se kterými dnes ČTK na místě události hovořila. Incident se totiž odehrál jen několik desítek metrů od náměstí Breitscheidplatz, kde v prosinci 2016 při teroristickém útoku zahynulo 12 lidí včetně Češky.

"Breitscheidplatz bylo to první, co mě napadlo, když jsem se o včerejší události dozvěděla," řekla asi třicetiletá Mónica, která s přáteli procházela křižovatkou mezi ulicemi Kurfürstendamm a Tauentzienstrasse, kde řidič najel na chodník. Místo tragédie již policie otevřela veřejnosti, stále zde jsou ale patrné stopy vyšetřování, neboť kriminalisté si na chodníku a silnici barevným sprejem vyznačili směr jízdy a střety s chodci.

"Je to zvláštní pocit tudy procházet. Obchody jsou otevřené, po silnici jezdí auta, ale ty značky na zemi ve mně vyvolávají tíseň. Člověk se na ně přirozeně snaží nešlapat, protože za těmi značkami jsou lidské osudy," řekla Mónica. Poznamenala, že tíseň v ní vyvolávají i květiny a svíčky, které lidé kladou na dvou místech křižovatky, kde řidič najel na chodník poprvé a kde srazil školní třídu z Hesenska. Učitelka, která děti na výletě do Berlína doprovázela, zemřela.

Řidič se poté autem vrátil na silnici a na chodník vjel znovu asi po 200 metrech, kde se lehce srazil s dalším vozem. Jízda řidiče, která byla podle Giffeyové úmyslným činem, skončila ve výloze parfumerie na křižovatce ulic Tauentzienstrasse a Marburger Strasse. Výlohu dnes dělníci provizorně zakryli deskami. Jejich práci sledovalo několik televizních štábů a také kolemjdoucí.

Postarší manželský pár neskrýval dojetí. "Nepochybujeme, že to byl záměr a že si ten člověk vybral právě toto místo. Muselo to souviset s teroristickým útokem (v roce 2016), musel se inspirovat, protože jinak mohl najet do lidí kdekoli jinde," uvedl. Manželé si také položili otázku, jak město na incident zareaguje. "Breitscheidplatz je obehnaný bariérami, aby se tam žádné auto nedostalo. Udělají to i tady? A co jiná místa? Tohle se může stát kdekoli," poznamenali.

To, jak by se takovým činům dalo předcházet, manželé nevědí. Jako možnou cestu vidí spolupráci policie s lékařskými institucemi. Podle výpovědi řidičovy sestry trpěl její bratr problémy a Giffeyová hovořila o činu psychicky narušeného člověka. Zda by ale ale spolupráce lékařů a policistů skutečně pomohla, to si manželé jistí nejsou.

Recept, jak takovým událostem zabránit, neznala ani Mónica s přáteli. "Naše společnost je otevřená a určitě by nestála o žádné omezování," řekla. Myslí si také, že šok ze středy Berlín rychle překoná. "Lidé jsou více odolní a vůči tragédiím možná i unavení. Každou chvíli se někde něco stane, střílí se, lidé se pořád zabíjejí, na Ukrajině je válka, je toho hodně," uvedla s tím, že to vnímá i u sebe. "Včera jsem byla po prvních zprávách šokovaná, ale ještě větší šok přišel až později, kdy jsem se dozvěděla o dětech a mrtvé učitelce. Určitě jsem nebyla sama, kdo to cítil podobně," dodala.

Scholz a prokuratura označili středeční incident za úmyslný čin

Německý kancléř Olaf Scholz označil středeční incident v Berlíně, kdy Němec arménského původu najel v centru města autem do davu, za úmyslný čin. Podobně se vyjádřila i berlínská primátorka Franziska Giffeyová, která v rozhlasové stanici RBB hovořila o jednání psychicky těžce narušeného člověka. Berlínská prokuratura odpoledne v prohlášení sdělila, že incident byl úmyslný, ale že teroristický čin to nebyl.

"Terorismu nenasvědčují žádné okolnosti," oznámila prokuratura. Ta uvedla, že 29letý řidič očividně trpěl psychickými problémy, konkrétně paranoidní schizofrenií, a že u něj byly nalezeny příslušné léky. Prokuratura podala žádost o umístění muže na psychiatrickém oddělení, které dnes večer soud vyhověl.

Berlínský prokurátor Sebastian Büchner uvedl, že až do počátku procesu zůstane muž v psychiatrické péči. Zodpovídat by se měl z jedné vraždy a 17 pokusů o vraždu. Vzhledem k psychickým problémům, kvůli kterým byl v minulosti i hospitalizován, není vyloučeno, že bude prohlášen za nepříčetného.

"Kruté řádění na ulici Tauentzienstrasse mě hluboce zasáhlo. Cesta školní třídy z Hesenska do Berlína skončila noční můrou," napsal Scholz v noci na dnešek na twitteru. Dodal, že myslí na příbuzné mrtvé učitelky a na zraněné. "Všem vám přeji rychlé uzdravení," dodal.

O úmyslném činu dnes ráno mluvila i primátorka Giffeyová. "Bylo to řádění psychicky těžce narušeného člověka," řekla. Středu označila za temný den berlínské historie, který opět otevřel trauma z prosince 2016. Tehdy se na náměstí Breitscheidplatz, které přímo sousedí s místem středečního činu, odehrál teroristický útok. Zahynulo při něm 12 lidí včetně jedné Češky, jeden další člověk podlehl následkům těžkých zranění loni, je tak označován jako třináctá oběť.

Středeční incident si vyžádal jednu mrtvou, šest lidí ale podle Giffeyová bojuje o život a další tři jsou zraněni vážně. Zraněno bylo celkem 29 lidí včetně 17 školáků, které mrtvá učitelka doprovázela. Mezi zraněnými je i jeden učitel.

Devětadvacetiletý řidič měl u sebe plakáty týkající se Turecka, žádné písemné prohlášení ale ve voze nebylo. Německá média uvádějí, že muž byl policii znám kvůli dřívějším prohřeškům, které ale nesouvisely s extremismem. Podle televize RBB to byly drobné krádeže, které zřejmě souvisely s jeho psychickým stavem. Bulvární deník Bild kontaktoval sestru řidiče, která sdělila, že bratr měl vážné problémy.

Související

Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?
Bundeswehr, ilustrační fotografie. Analýza

Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv

Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.

Více souvisejících

Německo teroristické útoky v Německu

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy