Začala klimatická konference COP25. Podaří se zastavit oteplování planety? Dorazit má i Greta

Chilská ministryně životního prostředí Carolina Schmidtová, jejíž země madridské konferenci předsedá, ve svém zahajovacím projevu vyzvala vlády, aby předložily ambicióznější závazky snižování emisí skleníkových plynů před vypršením lhůty, jež byla stanovena ke konci příštího roku.

Na konferenci v Paříži v roce 2015 si na 200 států světa určilo za cíl udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriálnímu období, a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně. Jednotlivé země zároveň v pařížské klimatické dohodě stanovily své závazky omezení emisí, které mají každých pět let aktualizovat. Madridská klimatická konference tak zahajuje klíčové období trvající do konce roku 2020, během kterého musí signatáři dohody představit nové národní klimatické cíle.

“La ambición implica cubrir todos los aspectos de la acción climática. Y el principal vehículo para estimular más ambición son las NDC”, agregó la Presidenta de #COP25, poniendo énfasis en que AHORA es el #TiempoDeActuar y que debemos cambiar el RUMBO. pic.twitter.com/obER2cz4TP

Průměrné teploty jsou již nyní ve srovnání s předindustriálním obdobím zhruba o jeden stupeň Celsia vyšší. Přesný rok, se kterým se teploty porovnávají, není v dohodách OSN definován. Podle serveru BBC News vědci za tento přelom převážně považují období let 1850-1900, ačkoli průmyslová revoluce v Británii začala již v druhé polovině 18. století. Program OSN pro životní prostředí ve své zprávě z minulého týdne varoval, že pokud by se země držely svých stávajících slibů ohledně snižování emisí, stouply by teploty do konce století o 3,2 stupně, což by mělo pro klima ničivé důsledky.

Šéf OSN Guterres dnes podotkl, že kdyby svět začal s razantním snižováním emisí před deseti lety, dosažení cíle pařížské dohody by bylo podstatně jednodušší. Apeloval také na velké znečišťovatele, aby přestali stavět uhelné elektrárny, jinak budou veškeré snahy o zastavení klimatických změn odsouzeny k nezdaru.

Na loňském klimatickém summitu v Polsku se účastnickým státům podařilo dohodnout několik dílčích opatření k dodržování a případnému prohlubování cílů pařížské klimatické dohody, na stole však stále zůstávají některé nevyjasněné otázky.

K problematickým článkům dohody patří například systém emisních povolenek a obchodování s nimi či kompenzace škod způsobených nepříznivými dopady klimatických změn, o něž žádají rozvojové země.

Polský ministr ochrany životního prostředí Michal Kurtyka před začátkem madridských jednání řekl, že nárůst ekologického aktivismu mezi mladými lidmi podtrhuje naléhavost boje s klimatickými změnami.

Na konferenci by měla vystoupit i šestnáctiletá švédská aktivistka Greta Thunbergová, která v uplynulém roce inspirovala miliony studentů, aby vyšli do ulic světových měst a snažili se přimět politiky k důslednější ochraně životního prostředí.

Letošní konference se původně měla konat v Chile, to ale na poslední chvíli pořadatelství zrušilo kvůli pokračujícím protivládním demonstracím. Na konferenci jsou očekáváni nejvyšší představitelé asi 50 zemí. Zatímco Evropská komise vyslala do Madridu své nově zvolené vedení, největší světoví znečišťovatelé ovzduší jako USA, Čína a Indie jsou zastoupeni delegacemi na ministerské či nižší úrovni, napsala agentura AP. Českou delegaci na prvním dni zasedání vede premiér Andrej Babiš, kterého doprovází ministr životního prostředí Richard Brabec.