Žádostí o azyl v zemích OECD loni ubylo, roste migrace za prací

Uvádí to nová zpráva o migračních trendech, kterou dnes OECD zveřejnila. Napříč 36 zeměmi této skupiny, do níž patří i Česká republika, loni dosáhla zaměstnanost přistěhovalců 68,3 procenta. V Česku byl tento údaj ještě o 11 procentních bodů vyšší.

Celkový počet přijatých migrantů loni proti roku 2017 vzrostl o dvě procenta. Nejvíce jich opět směřovalo do Spojených států, druhou nejčastější destinací bylo Německo. Počet žádostí o azyl v zemích OECD po rekordu z let 2015 a 2016 (1,65 milionu) dále klesl až na 1,07 milionu. Nejvíce žádostí obdržely USA (254.000), kde jich ale zároveň proti předchozímu roku o 73.000 ubylo. Celkově pocházelo nejvíce žadatelů z Afghánistánu, za ním byly v tomto ohledu Sýrie, Irák a Venezuela.

V roce 2017 zaznamenala OECD rekord ve statistice "dočasné pracovní migrace", do které se zapojilo 4,9 milionu lidí. Nejvíce jich mířilo do Polska. "Výrazný nárůst dočasné pracovní migrace je známkou dynamiky na pracovních trzích v OECD, jakož i jejich integrace," řekl při prezentaci nových údajů generální tajemník OECD Ángel Gurría.

Nárůst zaměstnanosti imigrantů na 68,3 procenta znamená, že přistěhovalci v tomto směru na úrovni celé OECD zaostávali jen o 2,4 procenta za domácím obyvatelstvem. Nezaměstnanost imigrantů klesla z 9,4 na 8,7 procenta. Podle Stefana Scarpetty, který vede výzkum OECD v sociálních otázkách, nová čísla nabourávají rozšířenou představu, že imigrace je "nekontrolovaná a nákladná".

V České republice dosáhla podle zprávy OECD zaměstnanost mezi přistěhovalci 79,4 procenta, a byla tak o téměř pět procentních bodů vyšší než u rodilých Čechů. Nezaměstnanost byla u obou kategorií podobná, činila asi 2,5 procenta.