Zelená politika stojí EU peníze. Praha a další města chtějí čerpat z rozpočtu

Předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové zástupci měst vzkázali, že mohou být pružnější než centrální úřady v jejich zemích.

"O vítězství či prohře v boji proti změnám klimatu se bude rozhodovat ve městech," uvedli primátoři Prahy a Bratislavy společně s čelnými představiteli Varšavy, Vídně, Budapešti, Frankfurtu, Milánu nebo Atén a dalších velkých měst.

Evropské peníze aktuálně na radnice měst v EU přitékají skrze vlády jednotlivých zemí, a to zejména pod hlavičkou takzvaných kohezních fondů, jejichž cílem je vyrovnat životní úroveň napříč unií. Starostové se ale domnívají, že mohou ekologická opatření zavádět rychleji než vlády a že nejsou pod takovým tlakem ze strany výrobců fosilních paliv.

"Vyzýváme evropské instituce, aby uznaly klíčovou roli měst a metropolitních oblastí při prosazování strategických cílů zelené politiky a vyčlenily přímo dostupné unijní fondy šité na míru městům ve snaze zajistit tyto výsledky," cituje dále Reuters z dopisu.

Hlavním dlouhodobým cílem komise v boji proti klimatickým změnám je zajistit, že v horizontu 30 let bude EU klimaticky neutrální. To by znamenalo co nejvýraznější snížení emisí skleníkových plynů a vyvážení těch zbývajících například výsadbou stromů. Aktuální plány pro nejbližší roky by na zmírňování klimatických změn vyhradily 250 miliard eur (přes šest bilionů korun). Unijní rozpočet na roky 2021 až 2027 je však stále ve vývoji, lídři členských zemí o něm budou diskutovat na mimořádném summitu na konci příštího týdne.

Zároveň s ekologickou iniciativou dnes v rámci bruselského zasedání Výboru regionů prezentovali šéfové metropolí čtyř visegrádských zemí v Bruselu i svůj v prosinci podepsaný Pakt svobodných měst. Jeho prostřednictvím se mimo jiné vymezují proti svým centrálním vládám, které označují za populistické. Přímým adresováním unijních financí by podle primátorů mohla EU předejít tomu, aby centrální vlády rozhodující o směřování dotací bránily v rozvoji hlavních měst, která často vedou představitelé opozice.

Podle pražského primátora Zdeňka Hřiba je jedním z důvodů, proč by měla unie posílat část financí přímo městům, střet zájmů týkající se českého premiéra Andreje Babiše. Obdobným případem je podle něj maďarský premiér Viktor Orbán. Babiš odmítá, že by byl ve střetu zájmů, který podle médií konstatovala v listopadu dokončená auditní zpráva EK.

"Podpora přímého financování pro města a regiony je podle mě částečným řešením tohoto problému," prohlásil dnes Hřib. Dodal, že by také odpadla část byrokracie a EU by byla "blíže lidem".