Dva a půl roku po posledních parlamentních volbách budou Britové ve čtvrtek znovu hlasovat o složení Dolní sněmovny. Další předčasné volby by měly přinést odpověď na otázku, kterou se Británie zabývá již od referenda v roce 2016: kdy, jak a zda vůbec opustí Evropskou unii.
Průzkumy naznačují, že by mohla Konzervativní strana premiéra Borise Johnsona získat v Dolní sněmovně absolutní většinu. Vyloučené ale není ani to, že se bude opakovat situace z roku 2017 a opoziční labouristé dosáhnou mnohem lepšího výsledku, než jim průzkumy předpovídají. Nastat by pak mohl nový pat, který by mohl vést až k druhému referendu a možná i úplnému zrušení brexitu.
Pokud by konzervativci zvítězili, opustila by zřejmě Británie unii 31. ledna příštího roku, a to na základě dohody, kterou premiér Johnson vyjednal s EU v říjnu. Cílem změn, kterých dosáhl v dohodě vyjednané jeho předchůdkyní Theresou Mayovou, bylo odstranit spornou irskou pojistku, která měla zabránit přísným kontrolám na hranicích mezi Irskou republikou a Severním Irskem, které je součástí Spojeného království.
Podle nové dohody má Severní Irsko opustit se zbytkem země jednotný trh EU, zároveň mají ale v Severním Irsku platit některé unijní regulace. Severní Irsko by bylo z právního hlediska součástí britského celního území. V praxi by ale vznikla celní hranice mezi Severním Irskem a zbytkem Británie. Premiér Johnson ovšem tento výklad odmítá a tvrdí, že v žádném případě hranice v Irském moři nevznikne a království EU opustí jako celek.
Konzervativci si v posledních týdnech udržují v průzkumech náskok zhruba deseti procent hlasů. Ve hře je ale stále řada neznámých. Odhadovat výsledek je složité už kvůli tomu, že volební systém je většinový, a poslanec tak může být zvolen i menšinou hlasů ve svém obvodě. Často tak vzniká rozpor mezi počtem hlasů odevzdaných pro určitou stranu a počtem mandátů, které tato strana získá. Řada voličů se navíc chystá ve čtvrtek hlasovat takticky a podpořit nejnadějnějšího kandidáta podle toho, zda podporuje či odmítá brexit. Ke špatné předvídatelnosti přispívá i fakt, že je pár dní před volbami asi 20 procent voličů stále nerozhodnutých.
Pokud by po čtvrtečním hlasování konzervativci většinu 326 křesel v Dolní sněmovně nezískali, nastala by patová situace a k moci by se mohla nakonec dostat menšinová vláda labouristů. Jejich lídr Jeremy Corbyn chce v případě vítězství vyjednat s EU novou dohodu, kterou by následně Britové měli schvalovat v referendu. V něm by měli ale i možnost hlasovat pro setrvání v EU. Na konci listopadu Corbyn řekl, že by před lidovým hlasováním zastával neutrální stanovisko a neprosazoval žádnou ze dvou možností. Za to si vysloužil tvrdou kritiku.
Mimo jiné kvůli nejednotnému názoru na brexit se labouristé snažili do předvolební kampaně dostat i jiná témata. Vystoupili například s ostrou kritikou úsporných opatření konzervativních vlád, které podle nich mají dopady na veřejné zdravotnictví, školství i bezpečnost. V programu pak Corbynova strana slíbila mohutné veřejné investice, ale i znárodňování v oblasti dopravy, energetiky či telekomunikací.
Thank you so much for all of your support so far. Just 3 days to go. Let’s get Brexit done! pic.twitter.com/ABqDAM7gjd
— Boris Johnson (@BorisJohnson) December 9, 2019
Vedle dvou tradičních velkých stran se o přízeň voličů uchází i několik menších. Prounijním Liberálním demokratům, kteří by v případě vítězství chtěli brexit úplně zrušit, zpočátku průzkumy dávaly naději na výrazný úspěch. Strana Jo Swinsonové ale v posledních týdnech oslabila.
Podobný osud potkal i Stranu pro brexit Nigela Farage. Po jejím rozhodnutí nekandidovat ve 317 volebních obvodech, kde v roce 2017 vyhráli konzervativci, aby netříštila hlasy pro brexit, se podpora strany výrazně propadla. Místo počátečních deseti procent se nyní její podpora pohybuje kolem tří. V několika volebních obvodech by Konzervativní stranu mohli ohrozit i její bývalí členové, kteří se rozhodli po rozepřích s premiérem Johnsonem kandidovat jako nezávislí.
Ve Skotsku musejí konzervativci i labouristé počítat s výraznou konkurencí Skotské národní strany (SNP) místní premiérky Nicoly Sturgeonové, která se staví proti odchodu z EU a hodlá na konci příštího roku vypsat nové referendum o nezávislosti. Do Dolní sněmovny by se po čtvrtečním hlasování mohli dostat opět i zástupci zelených, velšské strany Plaid Cymru či několika severoirských stran - unionistů i separatistů.
Volební místnosti se ve čtvrtek otevřou v 7:00 místního času (8:00 SEČ) a uzavřou se v 22:00 (23:00 SEČ). Čtyřicet šest milionů oprávněných voličů bude moci vybírat své zástupce z 3322 kandidátů v 650 volebních obvodech. První odhady by měly být známy ihned po uzavření volebních místností. Výsledky z jednotlivých obvodů ale budou přicházet postupně během pátku.
Související

Rusko se podle Londýna pokusilo vměšovat do britských voleb

Přeběhlíci dostali ve volbách výprask. Končí strana, která chtěla změnit Británii
Volby ve Velké Británii , Boris Johnson , Jeremy Corbyn , Konzervativní strana (VB) , Labouristická strana (VB) , Liberální demokraté (UK) , Strana pro brexit , Nigel Farage , Jo Swinsonová , EU , Brexit
Aktuálně se děje
před 6 minutami

Podivný případ úmrtí muže u soudu. Smrt si přál, uvádí obžaloba
před 32 minutami

Stát loni pětinásobně zvýšil dotace na fotovoltaiku a čerpadla, vyplatil téměř 5 miliard
před 40 minutami

Pavel na návštěvě Moravskoslezského kraje napodobí Havla. Sfárá do dolu
před 56 minutami

Ukrajina vyzvala Rusy, aby přestali s adopcemi deportovaných ukrajinských dětí
před 1 hodinou

Jižní Itálii zasáhlo zemětřesení o síle 5,4 stupně
před 1 hodinou

Zelenskyj pozval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na Ukrajinu
před 1 hodinou

"Nebudeme ustupovat." Tchajwanská prezidentka před odletem do USA řekla, že nepodlehne tlaku
před 1 hodinou

Melitopol je kvůli ostřelování bez proudu, tvrdí okupační úřady
před 3 hodinami

Zimní počasí se zatím neloučí. Navzdory oteplení se vrátí mrazy
před 3 hodinami

Češi chtějí kratší pracovní týden. Nemáme na to, skončili by jako bouřící se Francouzi – v dluzích a v plamenech
před 3 hodinami

Ukrajinská Buča: Symbol vraždění civilistů ruskými vojáky během invaze
před 4 hodinami

Zvýšení DPH na 23 procent? Sociálně citlivější, méně inflační a rozpočtově výnosnější je zvýšení daně z příjmů zaměstnanců
před 5 hodinami

Biden vyzval Netanjahua, aby upustil od justiční reformy
před 5 hodinami

Po návratu ze zahraničí do Španělska byla zadržena katalánská separatistka
před 5 hodinami

Sudetští Němci letos na sjezdu ocení Libora Roučka a Christiana Schmidta
včera

Americké drony létají po incidentu s ruskou stíhačkou dále od Krymu, mají ale méně informací
včera

Součástky dronů, kterými Rusko útočí na Ukrajinu, lze sehnat i na AliExpressu
včera

Výrobky z laboratoří nezaručují kvalitu ani blahobyt, čílí se Itálie. Vyráží do boje proti kultivovanému masu
včera

Soud přikázal Penceovi vypovídat v kauze Trumpovy snahy zvrátit volby
včera
"Vysoká škola, nízká mzda? Nejsme socky! Protestující studenti a učitelé se vydali na Hrad
Vysokoškolští pedagogové i studenti dnes v celém Česku protestovali proti nízkým platům vyučujících humanitních a společenskovědních oborů. Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) médiím řekl, že rozčarování pedagogů chápe, ale zatím čeká na informace o systémových krocích škol, které má dostat do 21. dubna. Zástupci škol, zapojených do dnešní protestní akce Hodina pravdy, označili podfinancování veřejných vysokých škol a nízké platy vyučujících za ostudu, hanebnost a katastrofu. V Praze se akademici z několika fakult Univerzity Karlovy vydali na pochod před úřad vlády, kde přečetli otevřený dopis pro premiéra Petra Fialu (ODS), a poté pokračovali k Pražskému hradu.
Zdroj: ČTK