Zrušení brexitu? Předčasné volby mohou otřást Británií, nervozita roste

Dva a půl roku po posledních parlamentních volbách budou Britové ve čtvrtek znovu hlasovat o složení Dolní sněmovny. Další předčasné volby by měly přinést odpověď na otázku, kterou se Británie zabývá již od referenda v roce 2016: kdy, jak a zda vůbec opustí Evropskou unii.

Průzkumy naznačují, že by mohla Konzervativní strana premiéra Borise Johnsona získat v Dolní sněmovně absolutní většinu. Vyloučené ale není ani to, že se bude opakovat situace z roku 2017 a opoziční labouristé dosáhnou mnohem lepšího výsledku, než jim průzkumy předpovídají. Nastat by pak mohl nový pat, který by mohl vést až k druhému referendu a možná i úplnému zrušení brexitu.

Pokud by konzervativci zvítězili, opustila by zřejmě Británie unii 31. ledna příštího roku, a to na základě dohody, kterou premiér Johnson vyjednal s EU v říjnu. Cílem změn, kterých dosáhl v dohodě vyjednané jeho předchůdkyní Theresou Mayovou, bylo odstranit spornou irskou pojistku, která měla zabránit přísným kontrolám na hranicích mezi Irskou republikou a Severním Irskem, které je součástí Spojeného království.

Podle nové dohody má Severní Irsko opustit se zbytkem země jednotný trh EU, zároveň mají ale v Severním Irsku platit některé unijní regulace. Severní Irsko by bylo z právního hlediska součástí britského celního území. V praxi by ale vznikla celní hranice mezi Severním Irskem a zbytkem Británie. Premiér Johnson ovšem tento výklad odmítá a tvrdí, že v žádném případě hranice v Irském moři nevznikne a království EU opustí jako celek.

Konzervativci si v posledních týdnech udržují v průzkumech náskok zhruba deseti procent hlasů. Ve hře je ale stále řada neznámých. Odhadovat výsledek je složité už kvůli tomu, že volební systém je většinový, a poslanec tak může být zvolen i menšinou hlasů ve svém obvodě. Často tak vzniká rozpor mezi počtem hlasů odevzdaných pro určitou stranu a počtem mandátů, které tato strana získá. Řada voličů se navíc chystá ve čtvrtek hlasovat takticky a podpořit nejnadějnějšího kandidáta podle toho, zda podporuje či odmítá brexit. Ke špatné předvídatelnosti přispívá i fakt, že je pár dní před volbami asi 20 procent voličů stále nerozhodnutých.

Pokud by po čtvrtečním hlasování konzervativci většinu 326 křesel v Dolní sněmovně nezískali, nastala by patová situace a k moci by se mohla nakonec dostat menšinová vláda labouristů. Jejich lídr Jeremy Corbyn chce v případě vítězství vyjednat s EU novou dohodu, kterou by následně Britové měli schvalovat v referendu. V něm by měli ale i možnost hlasovat pro setrvání v EU. Na konci listopadu Corbyn řekl, že by před lidovým hlasováním zastával neutrální stanovisko a neprosazoval žádnou ze dvou možností. Za to si vysloužil tvrdou kritiku.

Mimo jiné kvůli nejednotnému názoru na brexit se labouristé snažili do předvolební kampaně dostat i jiná témata. Vystoupili například s ostrou kritikou úsporných opatření konzervativních vlád, které podle nich mají dopady na veřejné zdravotnictví, školství i bezpečnost. V programu pak Corbynova strana slíbila mohutné veřejné investice, ale i znárodňování v oblasti dopravy, energetiky či telekomunikací.

Thank you so much for all of your support so far. Just 3 days to go. Let’s get Brexit done! pic.twitter.com/ABqDAM7gjd

— Boris Johnson (@BorisJohnson) December 9, 2019

Vedle dvou tradičních velkých stran se o přízeň voličů uchází i několik menších. Prounijním Liberálním demokratům, kteří by v případě vítězství chtěli brexit úplně zrušit, zpočátku průzkumy dávaly naději na výrazný úspěch. Strana Jo Swinsonové ale v posledních týdnech oslabila.

Podobný osud potkal i Stranu pro brexit Nigela Farage. Po jejím rozhodnutí nekandidovat ve 317 volebních obvodech, kde v roce 2017 vyhráli konzervativci, aby netříštila hlasy pro brexit, se podpora strany výrazně propadla. Místo počátečních deseti procent se nyní její podpora pohybuje kolem tří. V několika volebních obvodech by Konzervativní stranu mohli ohrozit i její bývalí členové, kteří se rozhodli po rozepřích s premiérem Johnsonem kandidovat jako nezávislí.

Ve Skotsku musejí konzervativci i labouristé počítat s výraznou konkurencí Skotské národní strany (SNP) místní premiérky Nicoly Sturgeonové, která se staví proti odchodu z EU a hodlá na konci příštího roku vypsat nové referendum o nezávislosti. Do Dolní sněmovny by se po čtvrtečním hlasování mohli dostat opět i zástupci zelených, velšské strany Plaid Cymru či několika severoirských stran - unionistů i separatistů.

Volební místnosti se ve čtvrtek otevřou v 7:00 místního času (8:00 SEČ) a uzavřou se v 22:00 (23:00 SEČ). Čtyřicet šest milionů oprávněných voličů bude moci vybírat své zástupce z 3322 kandidátů v 650 volebních obvodech. První odhady by měly být známy ihned po uzavření volebních místností. Výsledky z jednotlivých obvodů ale budou přicházet postupně během pátku.

Související

Dominic Raab

Rusko se podle Londýna pokusilo vměšovat do britských voleb

Rusko se snažilo vměšovat do loňských britských parlamentních voleb nezákonným získáním tajných vládních dokumentů týkajících se chystané britsko-americké obchodní smlouvy a jejich únikem do sociálních médií. Řekl to dnes britský ministr zahraničí Dominic Raab. Jednoznačné důkazy o rozsáhlé ruské kampani proti volbám ale Londýn podle něj nemá.

Více souvisejících

Volby ve Velké Británii Boris Johnson Jeremy Corbyn Konzervativní strana (VB) Labouristická strana (VB) Liberální demokraté (UK) Strana pro brexit Nigel Farage Jo Swinsonová EU Brexit

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 32 minutami

před 40 minutami

Petr Pavel

Pavel na návštěvě Moravskoslezského kraje napodobí Havla. Sfárá do dolu

Prezident Petr Pavel zahájil na Dole Darkov v Karviné druhý den návštěvy Moravskoslezského kraje. Sfárá do desátého patra šachty 900 metrů pod povrch. Mluvčí Diama Jana Dronská ČTK řekla, že Pavel je po více než 30 letech prvním prezidentem, který fárá do některého z dolů v Ostravsko-karvinském revíru. Naposledy fáral v lednu 1990 Václav Havel na Dole Paskov. 

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj pozval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s agenturou AP řekl, že pozval svůj čínský protějšek Si Ťin-pchinga na Ukrajinu. Prezident Číny, která je považovaná za spojence Ruska, minulý týden absolvoval třídenní státní návštěvu Moskvy a Peking v minulých týdnech představil mírový plán pro Ukrajinu.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

včera

dron MQ-9 Reaper

Americké drony létají po incidentu s ruskou stíhačkou dále od Krymu, mají ale méně informací

Americká průzkumná bezpilotní letadla začala po nedávném incidentu se zapojením ruské stíhačky a amerického dronu MQ-9 Reaper létat dále od ukrajinského poloostrova Krym, který v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo Rusko. Rozhodnutí létat jižněji nad Černým mořem přitom omezuje schopnost Američanů shromažďovat zpravodajské informace o ruské invazi na Ukrajinu, napsala dnes stanice CNN s odvoláním na nejmenovaný vysoce postavený zdroj z americké armády.

včera

Íránský dron Šáhid-136

Součástky dronů, kterými Rusko útočí na Ukrajinu, lze sehnat i na AliExpressu

Řada vnitřních součástek íránských dronů Šáhed je natolik jednoduchá, že je lze běžně zakoupit i v internetových obchodech, uvedl v reportáži Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) nejmenovaný představitel ukrajinské rozvědky. Právě těmito drony ve vlnách útočí Rusko na ukrajinská města, naposledy během noci na dnešek.

včera

včera

Donald Trump a Mike Pence

Soud přikázal Penceovi vypovídat v kauze Trumpovy snahy zvrátit volby

Federální soudce nařídil bývalému viceprezidentovi Spojených států Mikeu Penceovi předstoupit před velkou porotu v rámci vyšetřování snahy někdejšího prezidenta Donalda Trumpa zablokovat výsledky prezidentské volby roku 2020. S odvoláním na své zdroje to uvádí televize CNN a další americká média. Pence se obsílce od zvláštního vyšetřovatele Jacka Smithe bránil s tím, že vzhledem k jeho dřívější dvojí funkci viceprezidenta a předsedy Senátu ho vláda nemůže nutit svědčit.

včera

"Vysoká škola, nízká mzda? Nejsme socky! Protestující studenti a učitelé se vydali na Hrad

Vysokoškolští pedagogové i studenti dnes v celém Česku protestovali proti nízkým platům vyučujících humanitních a společenskovědních oborů. Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) médiím řekl, že rozčarování pedagogů chápe, ale zatím čeká na informace o systémových krocích škol, které má dostat do 21. dubna. Zástupci škol, zapojených do dnešní protestní akce Hodina pravdy, označili podfinancování veřejných vysokých škol a nízké platy vyučujících za ostudu, hanebnost a katastrofu. V Praze se akademici z několika fakult Univerzity Karlovy vydali na pochod před úřad vlády, kde přečetli otevřený dopis pro premiéra Petra Fialu (ODS), a poté pokračovali k Pražskému hradu.

Zdroj: ČTK

Další zprávy