Zrušení brexitu? Předčasné volby mohou otřást Británií, nervozita roste

Průzkumy naznačují, že by mohla Konzervativní strana premiéra Borise Johnsona získat v Dolní sněmovně absolutní většinu. Vyloučené ale není ani to, že se bude opakovat situace z roku 2017 a opoziční labouristé dosáhnou mnohem lepšího výsledku, než jim průzkumy předpovídají. Nastat by pak mohl nový pat, který by mohl vést až k druhému referendu a možná i úplnému zrušení brexitu.

Pokud by konzervativci zvítězili, opustila by zřejmě Británie unii 31. ledna příštího roku, a to na základě dohody, kterou premiér Johnson vyjednal s EU v říjnu. Cílem změn, kterých dosáhl v dohodě vyjednané jeho předchůdkyní Theresou Mayovou, bylo odstranit spornou irskou pojistku, která měla zabránit přísným kontrolám na hranicích mezi Irskou republikou a Severním Irskem, které je součástí Spojeného království.

Podle nové dohody má Severní Irsko opustit se zbytkem země jednotný trh EU, zároveň mají ale v Severním Irsku platit některé unijní regulace. Severní Irsko by bylo z právního hlediska součástí britského celního území. V praxi by ale vznikla celní hranice mezi Severním Irskem a zbytkem Británie. Premiér Johnson ovšem tento výklad odmítá a tvrdí, že v žádném případě hranice v Irském moři nevznikne a království EU opustí jako celek.

Konzervativci si v posledních týdnech udržují v průzkumech náskok zhruba deseti procent hlasů. Ve hře je ale stále řada neznámých. Odhadovat výsledek je složité už kvůli tomu, že volební systém je většinový, a poslanec tak může být zvolen i menšinou hlasů ve svém obvodě. Často tak vzniká rozpor mezi počtem hlasů odevzdaných pro určitou stranu a počtem mandátů, které tato strana získá. Řada voličů se navíc chystá ve čtvrtek hlasovat takticky a podpořit nejnadějnějšího kandidáta podle toho, zda podporuje či odmítá brexit. Ke špatné předvídatelnosti přispívá i fakt, že je pár dní před volbami asi 20 procent voličů stále nerozhodnutých.

Pokud by po čtvrtečním hlasování konzervativci většinu 326 křesel v Dolní sněmovně nezískali, nastala by patová situace a k moci by se mohla nakonec dostat menšinová vláda labouristů. Jejich lídr Jeremy Corbyn chce v případě vítězství vyjednat s EU novou dohodu, kterou by následně Britové měli schvalovat v referendu. V něm by měli ale i možnost hlasovat pro setrvání v EU. Na konci listopadu Corbyn řekl, že by před lidovým hlasováním zastával neutrální stanovisko a neprosazoval žádnou ze dvou možností. Za to si vysloužil tvrdou kritiku.

Mimo jiné kvůli nejednotnému názoru na brexit se labouristé snažili do předvolební kampaně dostat i jiná témata. Vystoupili například s ostrou kritikou úsporných opatření konzervativních vlád, které podle nich mají dopady na veřejné zdravotnictví, školství i bezpečnost. V programu pak Corbynova strana slíbila mohutné veřejné investice, ale i znárodňování v oblasti dopravy, energetiky či telekomunikací.

Thank you so much for all of your support so far. Just 3 days to go. Let’s get Brexit done! pic.twitter.com/ABqDAM7gjd

Vedle dvou tradičních velkých stran se o přízeň voličů uchází i několik menších. Prounijním Liberálním demokratům, kteří by v případě vítězství chtěli brexit úplně zrušit, zpočátku průzkumy dávaly naději na výrazný úspěch. Strana Jo Swinsonové ale v posledních týdnech oslabila.

Podobný osud potkal i Stranu pro brexit Nigela Farage. Po jejím rozhodnutí nekandidovat ve 317 volebních obvodech, kde v roce 2017 vyhráli konzervativci, aby netříštila hlasy pro brexit, se podpora strany výrazně propadla. Místo počátečních deseti procent se nyní její podpora pohybuje kolem tří. V několika volebních obvodech by Konzervativní stranu mohli ohrozit i její bývalí členové, kteří se rozhodli po rozepřích s premiérem Johnsonem kandidovat jako nezávislí.

Ve Skotsku musejí konzervativci i labouristé počítat s výraznou konkurencí Skotské národní strany (SNP) místní premiérky Nicoly Sturgeonové, která se staví proti odchodu z EU a hodlá na konci příštího roku vypsat nové referendum o nezávislosti. Do Dolní sněmovny by se po čtvrtečním hlasování mohli dostat opět i zástupci zelených, velšské strany Plaid Cymru či několika severoirských stran - unionistů i separatistů.

Volební místnosti se ve čtvrtek otevřou v 7:00 místního času (8:00 SEČ) a uzavřou se v 22:00 (23:00 SEČ). Čtyřicet šest milionů oprávněných voličů bude moci vybírat své zástupce z 3322 kandidátů v 650 volebních obvodech. První odhady by měly být známy ihned po uzavření volebních místností. Výsledky z jednotlivých obvodů ale budou přicházet postupně během pátku.