Evropa řeší, co s ruskou stínovou flotilou. Chce jí zabavovat lodě i na moři

Tyto plány nabraly na intenzitě poté, co Finsko v prosinci zadrželo loď podezřelou z útoků na energetické a telekomunikační kabely v Baltském moři. Ruská „stínová flotila“, tvořená stárnoucími plavidly s nejasným vlastnictvím a pochybným pojištěním, umožňuje Moskvě obcházet sankce a pokračovat v exportu ropy, který tvoří zhruba polovinu příjmů ruského rozpočtu.

„Blízko 50 procent sankcionovaného ruského ropného obchodu prochází Finským zálivem,“ upozornil estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna. „Hrozí ekologické katastrofy a již jsme zaznamenali útoky na naši podmořskou infrastrukturu.“

Podle diplomatických zdrojů se baltské státy zaměřují na tři hlavní způsoby, jak proti těmto lodím zakročit. Prvním je zadržení plavidel, která ohrožují životní prostředí, například hrozbou úniku ropy. Druhou možností je využití zákonů proti pirátství, pokud lodě představují nebezpečí pro kritickou podmořskou infrastrukturu. Třetím krokem by mohlo být přijetí nových legislativních opatření, která by například umožnila vyžadovat, aby tankery v Baltském moři používaly pouze důvěryhodné pojišťovny.

Pobaltské státy zároveň apelují na Evropskou unii, aby jejich snahy koordinovala. Podle litevského ministra energetiky Žygimantase Vaičiūnase by jedním z prvních kroků mohla být oficiální interpretace mezinárodního práva EU, která by posílila legitimitu plánovaných opatření.

Baltské moře je pro ruský ropný obchod klíčové. V loňském roce z jeho přístavů vyplulo 348 lodí patřících do „stínové flotily“, což představovalo 40 procent celkového ruského ropného exportu – částku srovnatelnou se třetinou ruského ročního obranného rozpočtu.