Evropa Trumpův zájem o Grónsko ignoruje. Ten ji přitom chytil do pasti

Donald Trump v posledních dnech opět rozvířil vody mezinárodní politiky, když obnovil svůj zájem o koupi Grónska, autonomního území Dánska. Tentokrát však svou rétoriku výrazně přitvrdil. Během 45minutového telefonátu s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou údajně hrozil zavedením tvrdých obchodních sankcí, pokud Kodaň neprodá ostrov Spojeným státům. Trump zároveň zesměšnil nedávné zvýšení dánských vojenských výdajů na obranu Arktidy a označil je za „psí spřežení“, které se nemůže rovnat americké vojenské přítomnosti v regionu.

Hrozba amerického prezidenta ohledně územní expanze silou je něco, co Evropa dosud spojovala spíše s Ruskem. Vladimir Putin v minulosti opakovaně vyhrožoval východoevropským státům a své hrozby naplnil invazemi do Gruzie v roce 2008 a Ukrajiny od roku 2014. Teď se však podobné výhrůžky ozývají z Washingtonu, což mnohé Evropany šokuje.

Přesto reakce evropských lídrů zůstává nečekaně vlažná. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová i předseda Evropské rady António Costa mlčí. Francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz sice krátce reagovali, ale poté se připojili k obecnému tichu, píše The Guardian.

Existuje několik logických vysvětlení, proč Evropa volí tuto zdrženlivou reakci. Na pozadí světové rivality velmocí a klimatické krize, která otevírá nové námořní trasy v Arktidě, roste americký zájem o Grónsko, které je bohaté na nerostné suroviny. Současně je vztah mezi Kodaní a hlavním městem Grónska, Nuukem, složitý.

Nuuk usiluje o větší nezávislost a podle nedávného průzkumu zveřejněného v grónském listu Sermitsiaq a dánském Berlingske si 85 % Gróňanů nepřeje připojení k USA. Dánsko se obává, že příliš tvrdá reakce na Trumpovy požadavky by mohla vyvolat právě opačný efekt – posílit americký vliv na ostrově a odcizit Gróňany od Kodaně.

Z tohoto důvodu se Evropa rozhodla jednat tiše. Dánská premiérka se v posledních dnech setkala s lídry Norska, Švédska, Finska, Německa a Francie, stejně jako s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Současně EU posiluje spolupráci s Grónskem v oblasti energetiky a těžby strategických surovin. Tento přístup – neeskalovat konflikt veřejnými prohlášeními, ale spíše podnikat diplomatické kroky v zákulisí – se může jevit jako promyšlená strategie.

Jenže tento přístup má i svou stinnou stránku. Evropští lídři se obávají odvety ze strany Washingtonu. Evropa zoufale potřebuje, aby USA zůstaly angažované v otázce vojenské bezpečnosti Evropy, především v podpoře Ukrajiny. Současně nechce riskovat obchodní válku, která by mohla tvrdě zasáhnout ekonomiky jednotlivých členských států EU. Mnohé evropské vlády si tak kladou otázku: stojí konflikt kvůli Grónsku za to, pokud by tím Trump mohl být vyprovokován k omezení podpory NATO nebo k uvalení hospodářských sankcí?

Strach Evropu paralyzuje. Čím více Trump hrozí, tím méně jsou evropští politici ochotni reagovat. Americký prezident tento strach cítí a – jako každý tyran – v něm nachází zalíbení. To ho jen povzbuzuje k dalším výhrůžkám a eskalaci požadavků.

Na druhou stranu je Evropa paradoxně až příliš klidná. Mnozí se stále domnívají, že jde o další z Trumpových výstřelků, které brzy zapadnou, nebo že jeho pozornost přesune jinam. Tato samolibá představa vede k nečinnosti a brání Evropě podniknout zásadní kroky k ochraně svých zájmů.

Evropa už dávno nemůže spoléhat na to, že bouře sama přejde. Trump zůstává nepředvídatelný a jeho kroky stále více zpochybňují transatlantickou alianci. Dnes je to Grónsko, zítra to může být podpora NATO, pozítří cla na evropské zboží. 

Související

Nuuk

Trump chce Grónsko. Co ale chtějí ve skutečnosti sami Gróňané?

V roce 2018 byla v Grónsku provedena rozsáhlá anketa, která zkoumala veřejné mínění o klíčových tématech, včetně změny klimatu, ekonomických otázkách a možnosti nezávislosti na Dánsku. Výzkum probíhal ve 13 náhodně vybraných městech a osadách po celé zemi, přičemž byly provedeny rozhovory s reprezentativním vzorkem dospělých obyvatel. Výsledky ankety ukázaly, že dvě třetiny Gróňanů podporují myšlenku nezávislosti, ačkoliv se názory rozdělily na otázku, kdy by k tomu mělo dojít.

Více souvisejících

grónsko Donald Trump EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 40 minutami

před 54 minutami

Metro

Rusko vyhraje a všichni umřou, řval muž s nožem v metru. Zasahovala policie

Dramatické chvíle zažili v úterý večer cestující v pražském metru. Policie zasahovala ve voze ve stanici Kobylisy na lince C, protože muž pod vlivem alkoholu a drog s nožem ohrožoval pasažéry. Jednomu dokonce přiložil zbraň k tělu. Strážci zákona museli při zadržení použít donucovací prostředky. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vladimír Putin a Donald Trump

Trump jako nový nejlepší přítel Ruska? V podhradí Kremlu sní lidé o míru

Uplynulý týden změnil úplně vše: tradiční transatlantické spojenectví mezi Evropou a Spojenými státy se otřáslo, zatímco Rusko se posunulo přesně tam, kam chtělo. Zaujalo silnou pozici v globální politice, aniž by v jednáních o ukončení války na Ukrajině muselo učinit jakékoli ústupky. píše britská stanice BBC. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Papež František

Papež František měl klidnou noc, prozradil Vatikán

Papež František, jemuž byl diagnostikován začínající oboustranný zápal plic, zůstává v péči lékařů. Informoval o tom server Vatican News. Noc na středu se podle Vatikánu obešla bez jakýchkoliv komplikací. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Kateřina Konečná

Komunistka Konečná komentovala rozhodnutí Pekarové Adamové. U omluvy něco nehraje

Předsedkyně koalice Stačilo! Kateřina Konečná (KSČM) schytala ostrou kritiku za své prohlášení na sociální síti X, kde se opřela do rozhodnutí Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) nekandidovat ze zdravotních důvodů slovy: „Od kdy je svědomí zdravotní problém?“ Zprvu se za svůj příspěvek omluvila, o chvíli později už ale svalovala vinu na spolupracovníky. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Osud Ukrajiny se řeší bez Evropy. Letitý problém unie se opět projevuje

Nová americká prezidentská administrativa přinesla do Evropy vlnu nejistoty. Spojené státy zahájily jednání s Ruskem o Ukrajině, aniž by k nim přizvaly zástupce Evropské unie či samotné Ukrajiny. Tento krok jen potvrzuje dlouhodobý problém Unie – neschopnost dosáhnout jednotného postoje v zahraniční politice.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Chřipka je v Česku aktuálně v plné síle. Podlehlo jí 67 osob

Chřipková epidemie v Česku podle nejnovějších pondělních dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nadále pokračuje. Na sto tisíc obyvatel připadalo v uplynulém týdnu 2138 nemocných. Oproti předchozímu týdnu šlo o mírný pokles o 3,7 %. Případů ubývá u dětí, naopak u dospělých nemocnost roste.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Česko má za sebou nejmrazivější noc zimy, konstatovali meteorologové

Noc na středu byla nejmrazivější nocí probíhající zimy, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) dnes ráno na sociální síti X. V Jizerských horách klesly teploty až pod -25 °C. V dalších dnech se má pozvolna oteplovat. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy