
Donald Trump v posledních dnech opět rozvířil vody mezinárodní politiky, když obnovil svůj zájem o koupi Grónska, autonomního území Dánska. Tentokrát však svou rétoriku výrazně přitvrdil. Během 45minutového telefonátu s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou údajně hrozil zavedením tvrdých obchodních sankcí, pokud Kodaň neprodá ostrov Spojeným státům. Trump zároveň zesměšnil nedávné zvýšení dánských vojenských výdajů na obranu Arktidy a označil je za „psí spřežení“, které se nemůže rovnat americké vojenské přítomnosti v regionu.
Hrozba amerického prezidenta ohledně územní expanze silou je něco, co Evropa dosud spojovala spíše s Ruskem. Vladimir Putin v minulosti opakovaně vyhrožoval východoevropským státům a své hrozby naplnil invazemi do Gruzie v roce 2008 a Ukrajiny od roku 2014. Teď se však podobné výhrůžky ozývají z Washingtonu, což mnohé Evropany šokuje.
Přesto reakce evropských lídrů zůstává nečekaně vlažná. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová i předseda Evropské rady António Costa mlčí. Francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz sice krátce reagovali, ale poté se připojili k obecnému tichu, píše The Guardian.
Existuje několik logických vysvětlení, proč Evropa volí tuto zdrženlivou reakci. Na pozadí světové rivality velmocí a klimatické krize, která otevírá nové námořní trasy v Arktidě, roste americký zájem o Grónsko, které je bohaté na nerostné suroviny. Současně je vztah mezi Kodaní a hlavním městem Grónska, Nuukem, složitý.
Nuuk usiluje o větší nezávislost a podle nedávného průzkumu zveřejněného v grónském listu Sermitsiaq a dánském Berlingske si 85 % Gróňanů nepřeje připojení k USA. Dánsko se obává, že příliš tvrdá reakce na Trumpovy požadavky by mohla vyvolat právě opačný efekt – posílit americký vliv na ostrově a odcizit Gróňany od Kodaně.
Z tohoto důvodu se Evropa rozhodla jednat tiše. Dánská premiérka se v posledních dnech setkala s lídry Norska, Švédska, Finska, Německa a Francie, stejně jako s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Současně EU posiluje spolupráci s Grónskem v oblasti energetiky a těžby strategických surovin. Tento přístup – neeskalovat konflikt veřejnými prohlášeními, ale spíše podnikat diplomatické kroky v zákulisí – se může jevit jako promyšlená strategie.
Jenže tento přístup má i svou stinnou stránku. Evropští lídři se obávají odvety ze strany Washingtonu. Evropa zoufale potřebuje, aby USA zůstaly angažované v otázce vojenské bezpečnosti Evropy, především v podpoře Ukrajiny. Současně nechce riskovat obchodní válku, která by mohla tvrdě zasáhnout ekonomiky jednotlivých členských států EU. Mnohé evropské vlády si tak kladou otázku: stojí konflikt kvůli Grónsku za to, pokud by tím Trump mohl být vyprovokován k omezení podpory NATO nebo k uvalení hospodářských sankcí?
Strach Evropu paralyzuje. Čím více Trump hrozí, tím méně jsou evropští politici ochotni reagovat. Americký prezident tento strach cítí a – jako každý tyran – v něm nachází zalíbení. To ho jen povzbuzuje k dalším výhrůžkám a eskalaci požadavků.
Na druhou stranu je Evropa paradoxně až příliš klidná. Mnozí se stále domnívají, že jde o další z Trumpových výstřelků, které brzy zapadnou, nebo že jeho pozornost přesune jinam. Tato samolibá představa vede k nečinnosti a brání Evropě podniknout zásadní kroky k ochraně svých zájmů.
Evropa už dávno nemůže spoléhat na to, že bouře sama přejde. Trump zůstává nepředvídatelný a jeho kroky stále více zpochybňují transatlantickou alianci. Dnes je to Grónsko, zítra to může být podpora NATO, pozítří cla na evropské zboží.
Související

Dánsko nemělo jinou možnost. Parlament posvětil obrannou dohodu s USA

Trumpovy nemístné výhrůžky. Exšéf NATO se ohradil, jde o Grónsko
grónsko , Donald Trump , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Trumpův plán na ukončení války na Ukrajině se Evropě nelíbí
před 1 hodinou

Trump nařídil bezdomovcům, aby se vystěhovali z Washingtonu, D.C. Nemá na to pravomoci
před 2 hodinami

Netanjahu pod tlakem kritiky neustupuje. Dál hájí plán na obsazení Gazy
před 4 hodinami

První předpověď počasí na další víkend. Očekává se změna
včera

Bestseller plný skandálů. Princ Andrew už nemá šanci na návrat, míní Britové
včera

Němci rozšiřují využití softwaru na rozpoznávání obličejů. Má název z Batmana
včera

Lev už běžel proti policistům. Úřady mají se zooparkem problém dlouhodobě
včera

Mrtvice ministra v televizním přenosu zaskočila Srbsko. Záběry oběhly celý svět
Aktualizováno včera

Rusko není připravené na útok na NATO. Moskva ale má taktiku na další roky
včera

Počasí bude příští týden lákat k vodě. Meteorologové čekají vlnu veder
včera

Zelenskyj ocenil podporu od Evropanů. Mír musí být spravedlivý, podotkl
včera

Arakain smutní. Zemřel někdejší kytarista kapely Miloň Šterner
včera

Natalie, Vadim či Ilja. Rusové nabízejí ukrajinské děti k adopci, vytvořili katalog
včera

Fico se opřel do Ukrajinců. Ani po třech letech nic nechápe, reaguje Kyjev
včera

Witkoff to prý v Kremlu nepochopil. Putin žádné stažení Rusů nenabízí
včera

ANO nadále míří k volební výhře. Motoristé opět klepou na dveře Sněmovny
včera

Trump může na Aljašku pozvat i Zelenského, zní z USA
včera

Kamion začal hořet na dálnici. Hasiči se na místo prodírali kolonou
včera

Poukaz jako omluva za velký výpadek. Zákazníci O2 mají čas do příští neděle
včera
Evropa na straně Ukrajiny. Lídři podpořili Zelenského
Evropští spojenci se postavili na stranu Ukrajiny, které v souvislosti s posledními událostmi opět deklarovali svou podporu. Trvají totiž na tom, aby se mírové rozhovory za všech okolností týkaly i Kyjeva, informuje BBC.
Zdroj: Lucie Podzimková