Evropa Trumpův zájem o Grónsko ignoruje. Ten ji přitom chytil do pasti

Donald Trump v posledních dnech opět rozvířil vody mezinárodní politiky, když obnovil svůj zájem o koupi Grónska, autonomního území Dánska. Tentokrát však svou rétoriku výrazně přitvrdil. Během 45minutového telefonátu s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou údajně hrozil zavedením tvrdých obchodních sankcí, pokud Kodaň neprodá ostrov Spojeným státům. Trump zároveň zesměšnil nedávné zvýšení dánských vojenských výdajů na obranu Arktidy a označil je za „psí spřežení“, které se nemůže rovnat americké vojenské přítomnosti v regionu.

Hrozba amerického prezidenta ohledně územní expanze silou je něco, co Evropa dosud spojovala spíše s Ruskem. Vladimir Putin v minulosti opakovaně vyhrožoval východoevropským státům a své hrozby naplnil invazemi do Gruzie v roce 2008 a Ukrajiny od roku 2014. Teď se však podobné výhrůžky ozývají z Washingtonu, což mnohé Evropany šokuje.

Přesto reakce evropských lídrů zůstává nečekaně vlažná. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová i předseda Evropské rady António Costa mlčí. Francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz sice krátce reagovali, ale poté se připojili k obecnému tichu, píše The Guardian.

Existuje několik logických vysvětlení, proč Evropa volí tuto zdrženlivou reakci. Na pozadí světové rivality velmocí a klimatické krize, která otevírá nové námořní trasy v Arktidě, roste americký zájem o Grónsko, které je bohaté na nerostné suroviny. Současně je vztah mezi Kodaní a hlavním městem Grónska, Nuukem, složitý.

Nuuk usiluje o větší nezávislost a podle nedávného průzkumu zveřejněného v grónském listu Sermitsiaq a dánském Berlingske si 85 % Gróňanů nepřeje připojení k USA. Dánsko se obává, že příliš tvrdá reakce na Trumpovy požadavky by mohla vyvolat právě opačný efekt – posílit americký vliv na ostrově a odcizit Gróňany od Kodaně.

Z tohoto důvodu se Evropa rozhodla jednat tiše. Dánská premiérka se v posledních dnech setkala s lídry Norska, Švédska, Finska, Německa a Francie, stejně jako s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Současně EU posiluje spolupráci s Grónskem v oblasti energetiky a těžby strategických surovin. Tento přístup – neeskalovat konflikt veřejnými prohlášeními, ale spíše podnikat diplomatické kroky v zákulisí – se může jevit jako promyšlená strategie.

Jenže tento přístup má i svou stinnou stránku. Evropští lídři se obávají odvety ze strany Washingtonu. Evropa zoufale potřebuje, aby USA zůstaly angažované v otázce vojenské bezpečnosti Evropy, především v podpoře Ukrajiny. Současně nechce riskovat obchodní válku, která by mohla tvrdě zasáhnout ekonomiky jednotlivých členských států EU. Mnohé evropské vlády si tak kladou otázku: stojí konflikt kvůli Grónsku za to, pokud by tím Trump mohl být vyprovokován k omezení podpory NATO nebo k uvalení hospodářských sankcí?

Strach Evropu paralyzuje. Čím více Trump hrozí, tím méně jsou evropští politici ochotni reagovat. Americký prezident tento strach cítí a – jako každý tyran – v něm nachází zalíbení. To ho jen povzbuzuje k dalším výhrůžkám a eskalaci požadavků.

Na druhou stranu je Evropa paradoxně až příliš klidná. Mnozí se stále domnívají, že jde o další z Trumpových výstřelků, které brzy zapadnou, nebo že jeho pozornost přesune jinam. Tato samolibá představa vede k nečinnosti a brání Evropě podniknout zásadní kroky k ochraně svých zájmů.

Evropa už dávno nemůže spoléhat na to, že bouře sama přejde. Trump zůstává nepředvídatelný a jeho kroky stále více zpochybňují transatlantickou alianci. Dnes je to Grónsko, zítra to může být podpora NATO, pozítří cla na evropské zboží. 

Související

Americká armáda, ilustrační fotografie.

Dánsko nemělo jinou možnost. Parlament posvětil obrannou dohodu s USA

I přes napětí ohledně Grónska a otázky o jeho suverenitě dánský parlament většinou 94 hlasů schválil obrannou dohodu s USA. Proti bylo pouze 11 poslanců. Dohoda umožňuje americké armádě vstup na dánské území kdykoli a z jakéhokoli důvodu, navzdory tomu, že americký prezident Donald Trump opakovaně vyvolal otřesy v Dánsku, když znovu připustil možnost invaze a obsazení částečně autonomního Grónska ze „zahraničně - bezpečnostních“ důvodů.
Anders Fogh Rasmussen, dánský politik, bývalý předseda dánské vlády a generální tajemník NATO.

Trumpovy nemístné výhrůžky. Exšéf NATO se ohradil, jde o Grónsko

Bývalý generální tajemník NATO a dánský expremiér Anders Fogh Rasmussen se ostře ohradil proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném obsazení Grónska Spojenými státy. Jeho výhrůžky označil za hanebné a připomněl, že největší ostrov světa je součástí Severoatlantické aliance.

Více souvisejících

grónsko Donald Trump EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Trumpův plán na ukončení války na Ukrajině se Evropě nelíbí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rezolutně odmítl jakékoli ústupky Rusku ve formě územních darů. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který naznačil, že chystaná dohoda o příměří by mohla zahrnovat „nějakou výměnu území“. Zelenskyj prostřednictvím sociální sítě Telegram vzkázal, že odpověď na otázku územní celistvosti Ukrajiny je jasně stanovena v ústavě země a nikdo od ní neustoupí. Důrazně dodal, že Ukrajinci svou zemi „okupantovi neodevzdají“.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu pod tlakem kritiky neustupuje. Dál hájí plán na obsazení Gazy

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu obhajuje plány na vojenské obsazení Gazy. Toto rozhodnutí vyvolalo ostré reakce a rozdělení na mezinárodní scéně, a to i mezi tradičními spojenci Izraele. Netanjahu prohlásil, že jde o nejlepší a nejrychlejší cestu k ukončení konfliktu. Podle něj je tento krok nezbytný pro poražení Hamásu a záchranu rukojmích.

před 4 hodinami

Příroda

První předpověď počasí na další víkend. Očekává se změna

V Česku začíná pracovní týden, během kterého se očekává vlna veder. Maxima vyšplhají až na 37 °C. Místy přetrvají vysoké teploty i o víkendu, nakonec ale nastane ochlazení o několik stupňů. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko není připravené na útok na NATO. Moskva ale má taktiku na další roky

Rusko stupňuje přípravy na dlouhodobou konfrontaci se Západem, od revize jaderné doktríny a masivního přezbrojování, až po rozsáhlé hybridní operace v Evropě. Podle odhadů může být schopno velké konvenční akce proti NATO mezi lety 2028-2033. Přímý útok je v tuto chvíli nepravděpodobný, ale provokace, incidenty a nátlak na hranicích Aliance jsou stále reálnější hrozbou. Evropa má omezený čas na reakci.

včera

včera

včera

včera

Ukrajinci brání svou zem před ruskými invazními vojsky.

Natalie, Vadim či Ilja. Rusové nabízejí ukrajinské děti k adopci, vytvořili katalog

Separatistická správa samozvané Luhanské lidové republiky spustila na svém webu katalog, v němž nabízí k „adopci“ ukrajinské děti z okupovaných území. Databáze umožňuje filtrovat podle vzhledu a zveřejňuje detailní popisy osobnosti, vývoje i fotografie, což vedoucí Institutu pro výzkum evropské bezpečnosti Hlib Fishchenko pro EuroZprávy.cz označil za moderní formu obchodování s lidmi a válečný zločin s prvky genocidy.

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

ANO nadále míří k volební výhře. Motoristé opět klepou na dveře Sněmovny

Sněmovní volby, které proběhnou na začátku října, by podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro televizní stanici CNN Prima News vyhrálo opoziční hnutí ANO. Křesel by přitom obsadilo podobně jako před čtyřmi lety. Do dolní parlamentní komory by se dostalo šest kandidujících subjektů, Motoristé by jen těsně neuspěli. 

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump (21. února 2025).

Trump může na Aljašku pozvat i Zelenského, zní z USA

Bílý dům stále zvažuje na páteční setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce pozve i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten už dříve naznačil, že Ukrajina nepřijme jakákoliv rozhodnutí, která budou učiněna bez jejího vědomí. 

včera

včera

včera

Evropa na straně Ukrajiny. Lídři podpořili Zelenského

Evropští spojenci se postavili na stranu Ukrajiny, které v souvislosti s posledními událostmi opět deklarovali svou podporu. Trvají totiž na tom, aby se mírové rozhovory za všech okolností týkaly i Kyjeva, informuje BBC

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy