Německá spolupráce s Ruskem? Je třeba mít se na pozoru, tvrdí odborník

Německu se v průběhu několika desítek poválečných let podařilo získat světový respekt tím, že opakovaně převzalo morální a politickou iniciativu, konstatoval v úvodu komentáře autor. V té souvislosti připomněl proslulou Ostpolitik Willyho Brandta, pokojné znovusjednocení Německa v roce 1990 či otevření náruče syrským uprchlíkům v roce 2015.

"Proč tedy (Němci) riskují, že jejich těžce vydobytá pověst bude poškozena kvůli plynovodu, o kterém v Moskvě jednají s Vladimirem Putinem?," ptá se Hoagland a konstatuje, že Nord Stream 2 je kvůli rozsáhlým změnám na globálních trzích s energií, jež se odehrály za poslední rok nejenže zastaralý, ale také ohrožuje jednotu Evropské unie. 

Autor v německém postupu nenachází žádný smysl. Putinovy cíle jsou podle něj přímo do očí bijící, jedná se o politické i ekonomické zisky. Jim Hoagland v této souvislosti poukázal na slova švédského ekonoma Anderse Aslunta:

Psali jsme: Situace v Německu je špatná: Násilí, bitky, útoky migrantů Gazprom zastavil dodávky plynu na Ukrajinu. Bude mrznout celá Evropa? Ruský vývoz plynu do Evropy byl nejvyšší za poslední měsíce  

"Spotřeba zemního plynu v Evropské unii klesla za posledních deset let o 21 procent a stávající plynovod Gazprom pod Baltským mořem v současné době pracuje na poloviční kapacitu. Gazprom není obyčejnou státní korporací, sleduje ruské geopolitické cíle, podle přání Kremlu zastavuje dodávky a zvyšuje ceny."

Dále autor upozornil na kroky bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera, jednoho z hlavních německých protagonistů realizace projektu Nord Stream 2, který se po odchodu z kancléřské funkce stal předsedou dozorčí rady Nord Stream AG plánující výstavbu plynovodu.

Poté, co Gazprom v červnu letošního roku oznámil záměr vybudovat potrubí, jež by obcházelo Ukrajinu, jedním z hlavních obhájců projektu se stal německý vice kancléř a nynější předseda sociálních demokratů Sigmar Gabriel.

Mohlo by se zdát, že jednání Německa motivují ekonomické zisky. Podle Hoaglanda nicméně Německu nejde pouze o peníze, ale také o geopolitické uklidnění Putina, což podle něj svědčí o překvapivém nedostatku solidarity Německa vůči svým východním sousedům.

Jakkoliv je podle autora obdivuhodné to, jak se Německo dokázalo vypořádat se svou nacistickou minulostí, přístup tamních současných politických vůdců považuje za selhání: "Neschopnost Merkelové rozpoznat zásadní skutečnost - pro Putina je ekonomika jiným prostředkem války (...) Nord Stream 2 by vážně ohrozil úsilí Evropské unie vytvořit společný trh s energií."

"Nemůže být náhoda, že Gazprom zesílil své aktivity směrem k realizaci plynovodu v době, kdy Putinova vojenská kampaň na východě Ukrajiny se zdá být slábnoucí. Putin zjistil, že ovládat povstalecké síly, které vyzbrojil, je mnohem těžší než předpokládal. Jeden z vůdců rebelů, Igor Strelkov kritizoval Putina za to, že jeho silám dostatečně nepomáhá. Putin tak může mít pocit, že čas jeho ukrajinského dobrodružství se krátí a on musí buď okamžitě zvítězit, nebo začít jednat."

V závěru komentáře se autor zamýšlí nad rolí, jakou by v této záležitosti měly zaujmout Spojené státy. V té souvislosti připomíná, že americké zákony od nedávna povolují vývoz ropy, a země má navíc také nadbytek levného zemního plynu. Administrativa by měla dát najevo, že je ochotná poskytnout Ukrajině případné nouzové dodávky energie, domnívá se Hoagland.

"Prezident Obama, který se usilovně snaží o prosazení nové transatlantické obchodní smlouvy, by měl využít svých úzkých pracovních vztahů s Merkelovou k tomu, aby zajistil, že Německo bude i nadále prosazovat své vysoké morální standardy chování a solidarity vůči sousedům tím, že upustí od projektu tohoto strategicky nebezpečného potrubí."