SSSR před 76 lety nasadil do bojů kaťuše. Proč "Stalinovy varhany" válku nezvrátily?

MAGAZÍN - Sovětské raketomety kaťuša se staly vedle tanku T-34 nebo samopalu špagin jedním ze symbolů Rudé armády za druhé světové války. Do výzbroje přitom zbraň, která vyvolávala v řadách nepřátelských vojáků paniku už jen svým zvukem, zamířila jen těsně předtím, než Hitler spustil svůj plán Barbarossa a nacistické jednotky vtrhly na území svého dosavadního spojence. Do boje se první kaťuše dostaly o tři týdny později, 14. července 1941.

V té době přitom velitelé mohli nasadit do boje teprve několik desítek "gardových minometů", jak se v sovětské armádě novinka poněkud nepřesně označovala. Sedmi z nich disponovala jednotka pod vedením kapitána dělostřelectva Ivana Fljorova, která nové zbraně dostala k dispozici koncem června 1941. O premiérovém nasazení kaťuší rozhodl Fljorovůj nadřízený jen několik hodin poté, co wehrmacht obsadil běloruské město Orša, důležitý železniční uzel na Dněpru.

Krátce po třetí hodně odpolední tak na železniční stanici, kde Němci od rána shromáždili vlaky s municí, palivem, vojenskou technikou a dalšími zásobami, vyletěly z jednoduchých konstrukcí na nákladních vozech tucty raket. Po jejich dopadu zavládl na místě chaos. Nepříliš přesná, ale účinná palba ze sovětských raketometů zničila řadu vagónů, těžce poškodila samotnou stanici a smršť jejich střepin způsobila také nezanedbatelné ztráty mezi německými vojáky.

Podle jedné z teorií měl útok kaťuší i jeden skrytý důvod, a to snahu za každou cenu zničit infrastrukturu a techniku, která padla do německých rukou. Jisté ale je, že nová zbraň vyvolala mezi Němci pozdvižení. "Rusové nasadili baterii s neobyčejným množstvím hlavní. Její salva je jako ohnivý hurikán a nám způsobené ztráty ohromné," stálo v hlášení pro velení. Rakety jako takové přitom nebyly pro německé vojáky novinka, wehrmacht měl ve výzbrojí vlastní raketomety nebelwerfer.

Nasazení sovětských kaťuší sice protivníka překvapilo, na osudu Orši ale ani Fljorovova akce nemohla nic změnit. Rudá armáda musela i nadále ustupovat na východ a v rukou německých jednotek tak zůstalo město téměř na tři roky. Okupantům se sice postavila na odpor partyzáni, kteří utočili na vlaky i další zařízení, osvobození se ale Orša dočkala až v červnu 1944 za Velké letní ofenzívy. Během té doby v několika táborech na jejím území zemřelo na 20.000 lidí, mezi nimi mnoho zdejších Židů.

Psali jsme: Nový trumf ruské armády? Tyto stroje jsou připraveny na sabotážní mise  

První bojové zkušenosti s kaťušemi nicméně ukázaly, že novinka, vyvíjená od konce 30. let, má před sebou slibnou budoucnost. Sovětské vedení proto rozhodlo o dalším vývoji kaťuší a masové výrobě. V srpnu 1941 tak vznikly první předpisy o jejich nasazení a do konce prvního válečného roku měla Rudá armáda k dispozici 554 raketometů. Žádné z jednotek již ale nevelel kapitán Fljorov, zkušený dělostřelec totiž padl v říjnu 1941 během bojů nedaleko Smolenska.

Přišli ale další velitelé, kteří z kaťuší (původ jména lze hledat nejspíše v písni o dívce, jejíž milý odešel do armády) vytvořili jednu z nejslavnějších zbraní války. Jejich rozšíření hrálo do karet více věcí: výroba byla jednoduchá, díky umístění na podvozky nákladních automobilů - často amerických studebakerů - byly pohyblivé a salva jedné baterie tvořené čtyřmi vozy dopravila během okamžiku 4,5 tuny výbušnin na více než pět kilometrů, kde obrátily vzhůru nohama až čtyři hektary.

Není divu, že mezi německými vojáky budily kaťuše hrůzu, podle typického kvílení při střelbě od nich dostala zbraň přezdívku "Stalinovy varhany". Na frontu se během čtyř let dostala řada variant kaťuší, nejtypičtější ale byly ty s označením BM-13, které Sověti použili již v červenci 1941. Do konce války bylo vyrobeno na 10.000 raketometů, jejichž slávu připomíná od července 1966 památník nedaleko místa jejich prvního nasazení u Orši.

Související

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.
Přerov si připomene 265 obětí poválečného masakru z roku 1945 (Švédské šance).

Masakr na Švédských šancích. Před 80 lety bylo zavražděno přes 250 nevinných Němců

Po skončení druhé světové války se Češi mstili Němcům. Za válečné zločiny ovšem bohužel mnohdy trpěli ti občané německé národnosti, kteří se ničeho špatného nedopustili. V noci z 18. na 19. června 1945 došlo k největšímu z poválečných masakrů spáchaných na nevinných osobách. Na Švédských šancích nedaleko Přerova českoslovenští vojáci povraždili skupinu více než 250 Němců, Maďarů a Slováků. Z naprosté většiny byly mezi oběťmi ženy a děti. O tragické události se dlouho veřejně nesmělo mluvit, teprve po pádu komunistického režimu se jí začali zabývat historikové.

Více souvisejících

II. světová válka Kaťuše (raketomet) Sovětský svaz

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 7 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy