MAGAZÍN - Sovětské raketomety kaťuša se staly vedle tanku T-34 nebo samopalu špagin jedním ze symbolů Rudé armády za druhé světové války. Do výzbroje přitom zbraň, která vyvolávala v řadách nepřátelských vojáků paniku už jen svým zvukem, zamířila jen těsně předtím, než Hitler spustil svůj plán Barbarossa a nacistické jednotky vtrhly na území svého dosavadního spojence. Do boje se první kaťuše dostaly o tři týdny později, 14. července 1941.
V té době přitom velitelé mohli nasadit do boje teprve několik desítek "gardových minometů", jak se v sovětské armádě novinka poněkud nepřesně označovala. Sedmi z nich disponovala jednotka pod vedením kapitána dělostřelectva Ivana Fljorova, která nové zbraně dostala k dispozici koncem června 1941. O premiérovém nasazení kaťuší rozhodl Fljorovůj nadřízený jen několik hodin poté, co wehrmacht obsadil běloruské město Orša, důležitý železniční uzel na Dněpru.
Krátce po třetí hodně odpolední tak na železniční stanici, kde Němci od rána shromáždili vlaky s municí, palivem, vojenskou technikou a dalšími zásobami, vyletěly z jednoduchých konstrukcí na nákladních vozech tucty raket. Po jejich dopadu zavládl na místě chaos. Nepříliš přesná, ale účinná palba ze sovětských raketometů zničila řadu vagónů, těžce poškodila samotnou stanici a smršť jejich střepin způsobila také nezanedbatelné ztráty mezi německými vojáky.
Podle jedné z teorií měl útok kaťuší i jeden skrytý důvod, a to snahu za každou cenu zničit infrastrukturu a techniku, která padla do německých rukou. Jisté ale je, že nová zbraň vyvolala mezi Němci pozdvižení. "Rusové nasadili baterii s neobyčejným množstvím hlavní. Její salva je jako ohnivý hurikán a nám způsobené ztráty ohromné," stálo v hlášení pro velení. Rakety jako takové přitom nebyly pro německé vojáky novinka, wehrmacht měl ve výzbrojí vlastní raketomety nebelwerfer.
Nasazení sovětských kaťuší sice protivníka překvapilo, na osudu Orši ale ani Fljorovova akce nemohla nic změnit. Rudá armáda musela i nadále ustupovat na východ a v rukou německých jednotek tak zůstalo město téměř na tři roky. Okupantům se sice postavila na odpor partyzáni, kteří utočili na vlaky i další zařízení, osvobození se ale Orša dočkala až v červnu 1944 za Velké letní ofenzívy. Během té doby v několika táborech na jejím území zemřelo na 20.000 lidí, mezi nimi mnoho zdejších Židů.
Psali jsme: Nový trumf ruské armády? Tyto stroje jsou připraveny na sabotážní misePrvní bojové zkušenosti s kaťušemi nicméně ukázaly, že novinka, vyvíjená od konce 30. let, má před sebou slibnou budoucnost. Sovětské vedení proto rozhodlo o dalším vývoji kaťuší a masové výrobě. V srpnu 1941 tak vznikly první předpisy o jejich nasazení a do konce prvního válečného roku měla Rudá armáda k dispozici 554 raketometů. Žádné z jednotek již ale nevelel kapitán Fljorov, zkušený dělostřelec totiž padl v říjnu 1941 během bojů nedaleko Smolenska.
Přišli ale další velitelé, kteří z kaťuší (původ jména lze hledat nejspíše v písni o dívce, jejíž milý odešel do armády) vytvořili jednu z nejslavnějších zbraní války. Jejich rozšíření hrálo do karet více věcí: výroba byla jednoduchá, díky umístění na podvozky nákladních automobilů - často amerických studebakerů - byly pohyblivé a salva jedné baterie tvořené čtyřmi vozy dopravila během okamžiku 4,5 tuny výbušnin na více než pět kilometrů, kde obrátily vzhůru nohama až čtyři hektary.
Není divu, že mezi německými vojáky budily kaťuše hrůzu, podle typického kvílení při střelbě od nich dostala zbraň přezdívku "Stalinovy varhany". Na frontu se během čtyř let dostala řada variant kaťuší, nejtypičtější ale byly ty s označením BM-13, které Sověti použili již v červenci 1941. Do konce války bylo vyrobeno na 10.000 raketometů, jejichž slávu připomíná od července 1966 památník nedaleko místa jejich prvního nasazení u Orši.
Související

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Masakr na Švédských šancích. Před 80 lety bylo zavražděno přes 250 nevinných Němců
II. světová válka , Kaťuše (raketomet) , Sovětský svaz
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Na tropické počasí si ještě počkáme. Příští týden budou třicítky spíše vzácností
Aktualizováno před 7 hodinami

OBRAZEM: Start MotoGP ve velkém stylu. Jezdci ovládli zaplněné centrum Brna
včera

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu
včera

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná
včera

Trump měl vyzvat Ukrajinu, aby útočila hlouběji v Rusku. Třetí světová začala, reaguje Medveděv
včera

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR
včera

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky
včera

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům
Aktualizováno včera

Mimořádná zpráva Poplach na pražském letišti: Evakuace kvůli podezřelému zavazadlu, zasahoval pyrotechnik i zásahovka
včera

Kyjev má přednost. Švýcarsko kvůli Ukrajině objednané Patrioty zatím nedostane
včera

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti
včera

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?
včera

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu
včera

Maláčová a Zaorálek si podřezali větev? Sociální demokraté budou ve volbách kandidovat s komunisty
včera

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu
včera

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny
včera

NATO urychluje přípravy na dodávky Patriotů Ukrajině. Rusko bude hrozbou i v případě míru, varuje nový šéf
včera

Chaotické vyjednávání o rozpočtu EU za 1,8 bilionu eur odhalilo slabiny von der Leyenové
včera

Průlom v genetice: V Británii se rodí děti z DNA tří lidí, bez dědičné choroby, která ničí životy
včera
Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin
Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.
Zdroj: Jakub Jurek