Jak to bylo s Hitlerovou smrtí? Svět neví ani po 72 letech

HISTORIE - Bezpochyby jeden z největších válečných zločinců Adolf Hitler měl podle oficiálních zpráv spáchat sebevraždu 30. dubna 1945. Ale zemřel opravdu? Nebyla jeho smrt jen velice zdařilá kamufláž? A co by jeho přežití vlastně znamenalo? Tyhle otázky jsou i po 72 letech stále živé.

Podle mnohokrát citované zprávy se Adolf Hitler ve svém podzemním bunkru pod Reichstagem zastřelil krátce poté, co jeho novomanželka Eva Braun spolkla kyanidovou kapsli. Existují však i další vysvětlení, mezi nimi i to, že si Hitler svůj skon pojistil stejně jako jeho manželka kyanidem. 

Jedním z nejdůležitějších dokumentů o smrti německého diktátora byla publikace Zápisky válečné tlumočnice (Записки военного переводчика), které vytvořila Jelena Rževská (1919-2017), sovětská tlumočnice patřící do jednotky SMERŠ. Ta měla prioritní úkol vypátrat, zda je Hitler skutečně mrtev. Šířily se zprávy, že se mu na poslední chvíli podařilo z bunkru uniknout a na jeho místo a za Evu Braun nastoupili k smrti odsouzení dvojníci. Spekulace pokračovaly - Hitlera měla odvézt do Jižní Ameriky speciální ponorka, podle další verze ho z Berlína "vyvezla" legendární zkušební pilotka Hanna Reitsch, objevila se i "zaručená" zpráva, že se nakonec navzdory svému prohlášení vrátil do rozsáhlého podzemního systému pod jeho rezidencí v Berchtesgadenu. Všichni toužili mít jistotu, že führer je mrtev, pokud ne, tak vítězné mocnosti pochopitelně usilovaly, aby se objevil před válečným soudem.

Co se dělo v bunkru

V prvních květnových dnech vládl zmatek, ve kterém se SMERŠ pokoušel najít důkazy o Hitlerově smrti. Vládla i dezinformace, prestižní pokusy, aby právě ta která země mohla vyslat světu zprávu o definitivní smrti Hitlera. Je znám i film, na kterém je zkoumán muž mající jakous takous diktátorovou podobu. Pravda je podle Rževské taková, že 4. května sovětští rozvědčíci v zahradě ohledávali místo, kde nalezli mrtvého ministra propagandy Josefa Göbbelse. V blízkém kráteru si všimli podezřele kypré hlíny a jejich podezření se záhy potvrdilo - pod jedním vojákem se povrch propadl a vzápětí byla nalezena dvě těla. 

Spálené pozůstatky měly relativně zachovalé čelisti. Sověti měli k dispozici svědectví zubařů Käthe Heusermannové a Fritze Echtmanna, kteří však detaily chrupu Hitlera a jeho manželky (od jejich svatby do smrti uteklo pouhých 40 hodin) popisovali zpaměti. To ale pořád nebylo to rozhodující svědectví. Nakonec vyšlo na světlo světa svědectví, že mrtvolu führera a jeho ženy objevil pobočník Otto Günsche. Ten viděl Hitlera s prostřelenou hlavou (führer použil pistoli Walther PPK 7.65) a Evu po jeho levici. Pobočník tedy oznámil ostatním, že Vůdce je mrtev.

Není zcela jasné, kdo vynesl obě těla z bunkru do zahrady kancléřství, tvrdí se, že to byl sám Linge s Günschem, ale to není s jistotou potvrzeno. Každopádně nejdřív se pokusili přítomní za asistence Martina Bormanna zapálit těla poté, co byla polita benzínem, ale tento pokus nebyl zcela úspěšný, Linge tedy odněkud přitáhl role papíru. Do kráteru těla umístili vojáci Ewald Lindloff a Hans Reisser.

Byla Hitlerova smrt žádaná?

Ačkoliv radio Reichssender Hamburg oznámilo Vůdcovu smrt, pořád vládla nedůvěra, kterou živily pozdější výroky ze strany Spojenců. Američané pochybovali, že Hitler je skutečně mrtev. Sověti údajně tajili evidentní důkazy, britská rozvědka provedla vlastní pátrání, podle nějž v roce 1947 sepsal Dick White zprávu ve formě knihy. V roce 1969 se objevila další publikace o Hitlerově smrti z pera novináře Lva Bezymenského, kterou však západní mocnosti odmítli jako nepodloženou.

Spekulovalo se dokonce o tom, že Hitlera z Berlína odvezli západní spojenci, což na první pohled postrádá smysl. Jenže je třeba si připomenout fakt, že třeba Britové plánovali na sklonku války operaci Foxley, kdy hodlali vyslat snipera do blízkosti Berchtesgadenu, aby Hitlera zastřelil (dokonce na toto téma vznikl i film). Akce ale byla odvolána se zajímavým vysvětlením: živý Hitler svým diletantským vojenským přístupem znamenal naději pro dřívější ukončení války. 

Ani představa, že by byl Hitler uctíván po válce není až tak jednoznačná, stačí si vzpomenout na odbojné jednání skupiny vysokých důstojníků, kteří se pokusili sprovodit führera při neúspěšné operaci Valkýra, v jejímž čele byl mimo jiné plukovník Claus Schenk von Stauffenberg. Pochopitelně existovalo mnoho pokusů a vizualizací, vedoucích k pravděpodobnému vzhledu Hitlera, který se měl podle nejčastějších informací nacházet v Jižní Americe. 

Sověti sice měli k dispozici údajný fragment lebky Hitlera, stejně jako čelistní kost se zuby, ovšem v roce 2009 na obou částech těla byla proveden test DNA, který odhalil nezvratnou skutečnost, že čelist patří Hitlerovi, ale lebka byla přisouzena ženě ve značně velkém věkovém rozptylu. Sovětský svaz několikrát přemístil ostatky diktátora, aby je nakonec 4. dubna 1970 exhumovali na příkaz šéfa KGB Andropova příslušníci Stasi v Magdeburgu. Postarali se o dokonalé zničení pozůstatků, ty pro jistotu ještě zpopelnili a vhodili je do řeky Biederitz.

Související

Více souvisejících

Adolf Hitler Eva Braunová (milenka a manželka Adolfa Hitlera) Berlín

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

včera

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

včera

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

včera

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

včera

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

včera

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

včera

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy