Jak to bylo s Hitlerovou smrtí? Svět neví ani po 72 letech

HISTORIE - Bezpochyby jeden z největších válečných zločinců Adolf Hitler měl podle oficiálních zpráv spáchat sebevraždu 30. dubna 1945. Ale zemřel opravdu? Nebyla jeho smrt jen velice zdařilá kamufláž? A co by jeho přežití vlastně znamenalo? Tyhle otázky jsou i po 72 letech stále živé.

Podle mnohokrát citované zprávy se Adolf Hitler ve svém podzemním bunkru pod Reichstagem zastřelil krátce poté, co jeho novomanželka Eva Braun spolkla kyanidovou kapsli. Existují však i další vysvětlení, mezi nimi i to, že si Hitler svůj skon pojistil stejně jako jeho manželka kyanidem. 

Jedním z nejdůležitějších dokumentů o smrti německého diktátora byla publikace Zápisky válečné tlumočnice (Записки военного переводчика), které vytvořila Jelena Rževská (1919-2017), sovětská tlumočnice patřící do jednotky SMERŠ. Ta měla prioritní úkol vypátrat, zda je Hitler skutečně mrtev. Šířily se zprávy, že se mu na poslední chvíli podařilo z bunkru uniknout a na jeho místo a za Evu Braun nastoupili k smrti odsouzení dvojníci. Spekulace pokračovaly - Hitlera měla odvézt do Jižní Ameriky speciální ponorka, podle další verze ho z Berlína "vyvezla" legendární zkušební pilotka Hanna Reitsch, objevila se i "zaručená" zpráva, že se nakonec navzdory svému prohlášení vrátil do rozsáhlého podzemního systému pod jeho rezidencí v Berchtesgadenu. Všichni toužili mít jistotu, že führer je mrtev, pokud ne, tak vítězné mocnosti pochopitelně usilovaly, aby se objevil před válečným soudem.

Co se dělo v bunkru

V prvních květnových dnech vládl zmatek, ve kterém se SMERŠ pokoušel najít důkazy o Hitlerově smrti. Vládla i dezinformace, prestižní pokusy, aby právě ta která země mohla vyslat světu zprávu o definitivní smrti Hitlera. Je znám i film, na kterém je zkoumán muž mající jakous takous diktátorovou podobu. Pravda je podle Rževské taková, že 4. května sovětští rozvědčíci v zahradě ohledávali místo, kde nalezli mrtvého ministra propagandy Josefa Göbbelse. V blízkém kráteru si všimli podezřele kypré hlíny a jejich podezření se záhy potvrdilo - pod jedním vojákem se povrch propadl a vzápětí byla nalezena dvě těla. 

Spálené pozůstatky měly relativně zachovalé čelisti. Sověti měli k dispozici svědectví zubařů Käthe Heusermannové a Fritze Echtmanna, kteří však detaily chrupu Hitlera a jeho manželky (od jejich svatby do smrti uteklo pouhých 40 hodin) popisovali zpaměti. To ale pořád nebylo to rozhodující svědectví. Nakonec vyšlo na světlo světa svědectví, že mrtvolu führera a jeho ženy objevil pobočník Otto Günsche. Ten viděl Hitlera s prostřelenou hlavou (führer použil pistoli Walther PPK 7.65) a Evu po jeho levici. Pobočník tedy oznámil ostatním, že Vůdce je mrtev.

Není zcela jasné, kdo vynesl obě těla z bunkru do zahrady kancléřství, tvrdí se, že to byl sám Linge s Günschem, ale to není s jistotou potvrzeno. Každopádně nejdřív se pokusili přítomní za asistence Martina Bormanna zapálit těla poté, co byla polita benzínem, ale tento pokus nebyl zcela úspěšný, Linge tedy odněkud přitáhl role papíru. Do kráteru těla umístili vojáci Ewald Lindloff a Hans Reisser.

Byla Hitlerova smrt žádaná?

Ačkoliv radio Reichssender Hamburg oznámilo Vůdcovu smrt, pořád vládla nedůvěra, kterou živily pozdější výroky ze strany Spojenců. Američané pochybovali, že Hitler je skutečně mrtev. Sověti údajně tajili evidentní důkazy, britská rozvědka provedla vlastní pátrání, podle nějž v roce 1947 sepsal Dick White zprávu ve formě knihy. V roce 1969 se objevila další publikace o Hitlerově smrti z pera novináře Lva Bezymenského, kterou však západní mocnosti odmítli jako nepodloženou.

Spekulovalo se dokonce o tom, že Hitlera z Berlína odvezli západní spojenci, což na první pohled postrádá smysl. Jenže je třeba si připomenout fakt, že třeba Britové plánovali na sklonku války operaci Foxley, kdy hodlali vyslat snipera do blízkosti Berchtesgadenu, aby Hitlera zastřelil (dokonce na toto téma vznikl i film). Akce ale byla odvolána se zajímavým vysvětlením: živý Hitler svým diletantským vojenským přístupem znamenal naději pro dřívější ukončení války. 

Ani představa, že by byl Hitler uctíván po válce není až tak jednoznačná, stačí si vzpomenout na odbojné jednání skupiny vysokých důstojníků, kteří se pokusili sprovodit führera při neúspěšné operaci Valkýra, v jejímž čele byl mimo jiné plukovník Claus Schenk von Stauffenberg. Pochopitelně existovalo mnoho pokusů a vizualizací, vedoucích k pravděpodobnému vzhledu Hitlera, který se měl podle nejčastějších informací nacházet v Jižní Americe. 

Sověti sice měli k dispozici údajný fragment lebky Hitlera, stejně jako čelistní kost se zuby, ovšem v roce 2009 na obou částech těla byla proveden test DNA, který odhalil nezvratnou skutečnost, že čelist patří Hitlerovi, ale lebka byla přisouzena ženě ve značně velkém věkovém rozptylu. Sovětský svaz několikrát přemístil ostatky diktátora, aby je nakonec 4. dubna 1970 exhumovali na příkaz šéfa KGB Andropova příslušníci Stasi v Magdeburgu. Postarali se o dokonalé zničení pozůstatků, ty pro jistotu ještě zpopelnili a vhodili je do řeky Biederitz.

Související

Více souvisejících

Adolf Hitler Eva Braunová (milenka a manželka Adolfa Hitlera) Berlín

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 8 minutami

před 31 minutami

před 1 hodinou

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 8 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy