Jak to bylo s Hitlerovou smrtí? Svět neví ani po 72 letech

HISTORIE - Bezpochyby jeden z největších válečných zločinců Adolf Hitler měl podle oficiálních zpráv spáchat sebevraždu 30. dubna 1945. Ale zemřel opravdu? Nebyla jeho smrt jen velice zdařilá kamufláž? A co by jeho přežití vlastně znamenalo? Tyhle otázky jsou i po 72 letech stále živé.

Podle mnohokrát citované zprávy se Adolf Hitler ve svém podzemním bunkru pod Reichstagem zastřelil krátce poté, co jeho novomanželka Eva Braun spolkla kyanidovou kapsli. Existují však i další vysvětlení, mezi nimi i to, že si Hitler svůj skon pojistil stejně jako jeho manželka kyanidem. 

Jedním z nejdůležitějších dokumentů o smrti německého diktátora byla publikace Zápisky válečné tlumočnice (Записки военного переводчика), které vytvořila Jelena Rževská (1919-2017), sovětská tlumočnice patřící do jednotky SMERŠ. Ta měla prioritní úkol vypátrat, zda je Hitler skutečně mrtev. Šířily se zprávy, že se mu na poslední chvíli podařilo z bunkru uniknout a na jeho místo a za Evu Braun nastoupili k smrti odsouzení dvojníci. Spekulace pokračovaly - Hitlera měla odvézt do Jižní Ameriky speciální ponorka, podle další verze ho z Berlína "vyvezla" legendární zkušební pilotka Hanna Reitsch, objevila se i "zaručená" zpráva, že se nakonec navzdory svému prohlášení vrátil do rozsáhlého podzemního systému pod jeho rezidencí v Berchtesgadenu. Všichni toužili mít jistotu, že führer je mrtev, pokud ne, tak vítězné mocnosti pochopitelně usilovaly, aby se objevil před válečným soudem.

Co se dělo v bunkru

V prvních květnových dnech vládl zmatek, ve kterém se SMERŠ pokoušel najít důkazy o Hitlerově smrti. Vládla i dezinformace, prestižní pokusy, aby právě ta která země mohla vyslat světu zprávu o definitivní smrti Hitlera. Je znám i film, na kterém je zkoumán muž mající jakous takous diktátorovou podobu. Pravda je podle Rževské taková, že 4. května sovětští rozvědčíci v zahradě ohledávali místo, kde nalezli mrtvého ministra propagandy Josefa Göbbelse. V blízkém kráteru si všimli podezřele kypré hlíny a jejich podezření se záhy potvrdilo - pod jedním vojákem se povrch propadl a vzápětí byla nalezena dvě těla. 

Spálené pozůstatky měly relativně zachovalé čelisti. Sověti měli k dispozici svědectví zubařů Käthe Heusermannové a Fritze Echtmanna, kteří však detaily chrupu Hitlera a jeho manželky (od jejich svatby do smrti uteklo pouhých 40 hodin) popisovali zpaměti. To ale pořád nebylo to rozhodující svědectví. Nakonec vyšlo na světlo světa svědectví, že mrtvolu führera a jeho ženy objevil pobočník Otto Günsche. Ten viděl Hitlera s prostřelenou hlavou (führer použil pistoli Walther PPK 7.65) a Evu po jeho levici. Pobočník tedy oznámil ostatním, že Vůdce je mrtev.

Není zcela jasné, kdo vynesl obě těla z bunkru do zahrady kancléřství, tvrdí se, že to byl sám Linge s Günschem, ale to není s jistotou potvrzeno. Každopádně nejdřív se pokusili přítomní za asistence Martina Bormanna zapálit těla poté, co byla polita benzínem, ale tento pokus nebyl zcela úspěšný, Linge tedy odněkud přitáhl role papíru. Do kráteru těla umístili vojáci Ewald Lindloff a Hans Reisser.

Byla Hitlerova smrt žádaná?

Ačkoliv radio Reichssender Hamburg oznámilo Vůdcovu smrt, pořád vládla nedůvěra, kterou živily pozdější výroky ze strany Spojenců. Američané pochybovali, že Hitler je skutečně mrtev. Sověti údajně tajili evidentní důkazy, britská rozvědka provedla vlastní pátrání, podle nějž v roce 1947 sepsal Dick White zprávu ve formě knihy. V roce 1969 se objevila další publikace o Hitlerově smrti z pera novináře Lva Bezymenského, kterou však západní mocnosti odmítli jako nepodloženou.

Spekulovalo se dokonce o tom, že Hitlera z Berlína odvezli západní spojenci, což na první pohled postrádá smysl. Jenže je třeba si připomenout fakt, že třeba Britové plánovali na sklonku války operaci Foxley, kdy hodlali vyslat snipera do blízkosti Berchtesgadenu, aby Hitlera zastřelil (dokonce na toto téma vznikl i film). Akce ale byla odvolána se zajímavým vysvětlením: živý Hitler svým diletantským vojenským přístupem znamenal naději pro dřívější ukončení války. 

Ani představa, že by byl Hitler uctíván po válce není až tak jednoznačná, stačí si vzpomenout na odbojné jednání skupiny vysokých důstojníků, kteří se pokusili sprovodit führera při neúspěšné operaci Valkýra, v jejímž čele byl mimo jiné plukovník Claus Schenk von Stauffenberg. Pochopitelně existovalo mnoho pokusů a vizualizací, vedoucích k pravděpodobnému vzhledu Hitlera, který se měl podle nejčastějších informací nacházet v Jižní Americe. 

Sověti sice měli k dispozici údajný fragment lebky Hitlera, stejně jako čelistní kost se zuby, ovšem v roce 2009 na obou částech těla byla proveden test DNA, který odhalil nezvratnou skutečnost, že čelist patří Hitlerovi, ale lebka byla přisouzena ženě ve značně velkém věkovém rozptylu. Sovětský svaz několikrát přemístil ostatky diktátora, aby je nakonec 4. dubna 1970 exhumovali na příkaz šéfa KGB Andropova příslušníci Stasi v Magdeburgu. Postarali se o dokonalé zničení pozůstatků, ty pro jistotu ještě zpopelnili a vhodili je do řeky Biederitz.

Související

Více souvisejících

Adolf Hitler Eva Braunová (milenka a manželka Adolfa Hitlera) Berlín

Aktuálně se děje

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

včera

30. srpna 2026 21:35

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy