Jak to bylo s Hitlerovou smrtí? Svět neví ani po 72 letech

HISTORIE - Bezpochyby jeden z největších válečných zločinců Adolf Hitler měl podle oficiálních zpráv spáchat sebevraždu 30. dubna 1945. Ale zemřel opravdu? Nebyla jeho smrt jen velice zdařilá kamufláž? A co by jeho přežití vlastně znamenalo? Tyhle otázky jsou i po 72 letech stále živé.

Podle mnohokrát citované zprávy se Adolf Hitler ve svém podzemním bunkru pod Reichstagem zastřelil krátce poté, co jeho novomanželka Eva Braun spolkla kyanidovou kapsli. Existují však i další vysvětlení, mezi nimi i to, že si Hitler svůj skon pojistil stejně jako jeho manželka kyanidem. 

Jedním z nejdůležitějších dokumentů o smrti německého diktátora byla publikace Zápisky válečné tlumočnice (Записки военного переводчика), které vytvořila Jelena Rževská (1919-2017), sovětská tlumočnice patřící do jednotky SMERŠ. Ta měla prioritní úkol vypátrat, zda je Hitler skutečně mrtev. Šířily se zprávy, že se mu na poslední chvíli podařilo z bunkru uniknout a na jeho místo a za Evu Braun nastoupili k smrti odsouzení dvojníci. Spekulace pokračovaly - Hitlera měla odvézt do Jižní Ameriky speciální ponorka, podle další verze ho z Berlína "vyvezla" legendární zkušební pilotka Hanna Reitsch, objevila se i "zaručená" zpráva, že se nakonec navzdory svému prohlášení vrátil do rozsáhlého podzemního systému pod jeho rezidencí v Berchtesgadenu. Všichni toužili mít jistotu, že führer je mrtev, pokud ne, tak vítězné mocnosti pochopitelně usilovaly, aby se objevil před válečným soudem.

Co se dělo v bunkru

V prvních květnových dnech vládl zmatek, ve kterém se SMERŠ pokoušel najít důkazy o Hitlerově smrti. Vládla i dezinformace, prestižní pokusy, aby právě ta která země mohla vyslat světu zprávu o definitivní smrti Hitlera. Je znám i film, na kterém je zkoumán muž mající jakous takous diktátorovou podobu. Pravda je podle Rževské taková, že 4. května sovětští rozvědčíci v zahradě ohledávali místo, kde nalezli mrtvého ministra propagandy Josefa Göbbelse. V blízkém kráteru si všimli podezřele kypré hlíny a jejich podezření se záhy potvrdilo - pod jedním vojákem se povrch propadl a vzápětí byla nalezena dvě těla. 

Spálené pozůstatky měly relativně zachovalé čelisti. Sověti měli k dispozici svědectví zubařů Käthe Heusermannové a Fritze Echtmanna, kteří však detaily chrupu Hitlera a jeho manželky (od jejich svatby do smrti uteklo pouhých 40 hodin) popisovali zpaměti. To ale pořád nebylo to rozhodující svědectví. Nakonec vyšlo na světlo světa svědectví, že mrtvolu führera a jeho ženy objevil pobočník Otto Günsche. Ten viděl Hitlera s prostřelenou hlavou (führer použil pistoli Walther PPK 7.65) a Evu po jeho levici. Pobočník tedy oznámil ostatním, že Vůdce je mrtev.

Není zcela jasné, kdo vynesl obě těla z bunkru do zahrady kancléřství, tvrdí se, že to byl sám Linge s Günschem, ale to není s jistotou potvrzeno. Každopádně nejdřív se pokusili přítomní za asistence Martina Bormanna zapálit těla poté, co byla polita benzínem, ale tento pokus nebyl zcela úspěšný, Linge tedy odněkud přitáhl role papíru. Do kráteru těla umístili vojáci Ewald Lindloff a Hans Reisser.

Byla Hitlerova smrt žádaná?

Ačkoliv radio Reichssender Hamburg oznámilo Vůdcovu smrt, pořád vládla nedůvěra, kterou živily pozdější výroky ze strany Spojenců. Američané pochybovali, že Hitler je skutečně mrtev. Sověti údajně tajili evidentní důkazy, britská rozvědka provedla vlastní pátrání, podle nějž v roce 1947 sepsal Dick White zprávu ve formě knihy. V roce 1969 se objevila další publikace o Hitlerově smrti z pera novináře Lva Bezymenského, kterou však západní mocnosti odmítli jako nepodloženou.

Spekulovalo se dokonce o tom, že Hitlera z Berlína odvezli západní spojenci, což na první pohled postrádá smysl. Jenže je třeba si připomenout fakt, že třeba Britové plánovali na sklonku války operaci Foxley, kdy hodlali vyslat snipera do blízkosti Berchtesgadenu, aby Hitlera zastřelil (dokonce na toto téma vznikl i film). Akce ale byla odvolána se zajímavým vysvětlením: živý Hitler svým diletantským vojenským přístupem znamenal naději pro dřívější ukončení války. 

Ani představa, že by byl Hitler uctíván po válce není až tak jednoznačná, stačí si vzpomenout na odbojné jednání skupiny vysokých důstojníků, kteří se pokusili sprovodit führera při neúspěšné operaci Valkýra, v jejímž čele byl mimo jiné plukovník Claus Schenk von Stauffenberg. Pochopitelně existovalo mnoho pokusů a vizualizací, vedoucích k pravděpodobnému vzhledu Hitlera, který se měl podle nejčastějších informací nacházet v Jižní Americe. 

Sověti sice měli k dispozici údajný fragment lebky Hitlera, stejně jako čelistní kost se zuby, ovšem v roce 2009 na obou částech těla byla proveden test DNA, který odhalil nezvratnou skutečnost, že čelist patří Hitlerovi, ale lebka byla přisouzena ženě ve značně velkém věkovém rozptylu. Sovětský svaz několikrát přemístil ostatky diktátora, aby je nakonec 4. dubna 1970 exhumovali na příkaz šéfa KGB Andropova příslušníci Stasi v Magdeburgu. Postarali se o dokonalé zničení pozůstatků, ty pro jistotu ještě zpopelnili a vhodili je do řeky Biederitz.

Související

Více souvisejících

Adolf Hitler Eva Braunová (milenka a manželka Adolfa Hitlera) Berlín

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

před 5 hodinami

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

před 11 hodinami

před 13 hodinami

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

včera

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

včera

včera

včera

Požár

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

včera

včera

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla

Americký prezident Donald Trump zavedl padesátiprocentní cla na širokou škálu zboží dováženého z Kanady. Tímto krokem reaguje na podle něj nerovné zacházení, kterému ze strany sousední země čelí americké automobily, mléčné výrobky a alkohol.

včera

V Nikaragui už nikdy neproběhnou žádné volby, oznámil tamní prezident

Nikaragujský prezident Daniel Ortega oznámil, že v zemi se již nebudou konat žádné další volby. Tento krok má podle jeho slov vytvořit bariéru, která zabrání opozici v přístupu k moci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy