New York - Americké jednotky se snaží vzbudit důvěru u svých východoevropských spojenců. Napomoci v tom jim mělo i nedávné cvičení v Černomoří společně s Rumuny, Bulhary a Maďary. Američané se ale potýkají s omezeními, která například v Iráku nebo v Afghánistánu nemuseli řešit.
Více než po deseti letech bojů s islamisty v Iráku a v Afghánistánu si teď americká armáda oprašuje dovednosti z období studené války . Chystá se tak na potencionální konfrontaci s hrozbou zvanou Rusko. Cvičení armád probíhá v prostoru bývalého sovětského bloku ve Východní Evropě.
Cvičení si žádá mnohé "vylepšováky". Podle deníku The New York Times musí být stovky tanků přemalovány do tmavě zeleného zbarvení, které je bližší evropskému terénu. Vojáci, kteří jsou z bojů v Afghánistánu a Iráku zvyklí vyrážet na své miste z velkých a bezpečných základen, se teď musí naučit využívat rozsáhlou kamuflážní síť, aby zakryli své postavení a rozptýlili se do menších skupin. Vyhnou se tak sofistikovanému dohledu, na základě kterého by mohlo dojít k raketovému útoku na větší koncentraci vojáků nebo na ústřední základnu.
Američtí vojáci v Evropě nemají volný vzdušný prostor jako měli v iráckých a afghánských prostorech. Američany čeká v Evropě mnoho omezení, příkladem může být i přesun několika vozidel armády, které měly na starost zásoby munice. Pro vojenský konvoj platila pro přesun mezi Rumunskem a Německem omezení, k tomu nastaly i komplikace s dálničním provozem o letních měsících.
Desetidenní cvičení z minulého měsíce se účastnilo na 25 tisíc Američanů a pomáhali jim vojáci ze zemí bývalé Varšavské smlouvy (Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko). Snažili se tak "aktualizovat" taktiku a strategii, která měla původně sloužit k porážce Sovětů.
"Musíme zjistit, jak se adaptovat tomuto novému prostředí," říká pro deník velitel Clair Gill. "Myslím, že se nám to ještě nepodařilo," dodal. Americké jednotky v Iráku a v Afghánistánu jsou stále potřeba, ale Američané ve spolupráci s NATO posilují i v evropském prostředí. Nedávno tak došlo k umístění spojeneckých jednotek v Pobaltí. V Estonsku, Lotyšsku, Polsku a Litvě tak operuje 4 500 vojáků. Další jednotky jsou připravené k přesunu, pokud by došlo na ruskou agresi.
Moskva v odpověď na tato cvičení pořádá vlastní výcvikové akce na svých západních hranicích. Svou sílu ukazuje také v Sýrii a na východě Ukrajiny. Podle USA se tak Rusko snaží dokázat světu svou důležitost po letech ekonomické stagnace. Moskva už oznámila, že velké cvičení chystá v září. Účastnit by se ho mělo na 100 tisíc mužů. Američané a NATO odpovídají podobnou mincí, své síly se snaží z oblasti Baltského moře přesunou také do oblasti Černého moře.
New York Times cituje generála Fredericka Hudgese, který má na starosti americké síly v Evropě. Ten říká, že válka mezi Západem a Ruskem je velmi málo pravděpodobná, spíše se bude jednat o dílčí vyvažování sil mezi východem a západem. Dodal, že Putin je vytrvalým politikem a že "je odolný proti převratu".
Američané tak bedlivě pozorují taktiku Rusů všude po světě. Ať už se jedná o Sýrii, Krym nebo Ukrajinu, důležité je analyzovat, jak ruské jednotky postupují a především jaké jsou jejich schopnosti a dovednosti. Podobně americké síly "špehovaly" Rusy v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století.
Přítomnost amerických sil se zatím nedá srovnat s tou, kterou Evropa zažila za doby studené války, kdy na jejím území figurovala 300 tisíc jednotek. V současnosti je to desetkrát méně. Cvičení v hodnotě 40 milionů dolarů, nazvané Sabre Guardian, které je zároveň největším v Evropě v letošním roce, zahrnovalo více než 1000 vojáků a stovky vozů, které najely kolem 1 200 kilometrů po celé Evropě, což odpovídá jízdě ze Saint Louis do Miami.
Cílem cvičení mělo být zejména posílení koordinace a důvěry mezi Američany a jednotkami východoevropských zemí, které často používají ruské vybavení. "Získali jsme jistou důvěru, že zde nejsme na východním boku NATO sami," uvedl rumunský brigádní generál Theo Toader.
Cvičení odhalila některé nedostatky, zejména co se týče logistiky. Američané by uvítali větší svobodu pohybu na území Evropy.
Související
Rutte věří, že se evropské státy připojí k Trumpově válce proti Íránu
Češi či Poláci stáhli vojáky z Iráku. Důvodem je situace na Blízkém východě
NATO , USA (Spojené státy americké) , Americká armáda (U.S. ARMY) , studená válka
Aktuálně se děje
včera
Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady
včera
Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil
včera
Trump: USA a Írán jednají o mírovém plánu, Modžtaba Chameneí je možná mrtvý
včera
Eskalace zrychluje, únikových cest ubývá. Možnosti ukončení války v Íránu se dramaticky zužují
včera
Kubánská armáda je připravena na případnou americkou agresi, vzkazuje Trumpovi Havana
včera
Ceny ropy začaly po Trumpově oznámení prudce klesat
včera
WP: Ruští agenti chtěli uskutečnit falešný pokus o atentát na Orbána, aby vyhrál volby
včera
Okamura chce zrušit „podraz na občany i firmy“. Koalice předloží návrh na zrušení části poplatků za ČT a Rozhlas
včera
Írán má v ruce mocnou zbraň. Útokem na odsolovací stanice může rozvrátit celý Blízký východ
včera
Trump nečekaně ustoupil z ultimáta Íránu. Útoky odložil
včera
Rutte věří, že se evropské státy připojí k Trumpově válce proti Íránu
včera
Takové počasí historie nepamatuje. Příští rok otřese globálními statistikami, varuje WMO
včera
Politico: Budapešť funguje jako přímý informační kanál pro Kreml. EU vylučuje Maďarsko z citlivých diskusí
včera
IEA: Situace na světových energetických trzích překonává největší krize moderní historie
včera
Benzin na příděl? Svět čelí větší hrozbě než za velké ropné krize, hrozí výrazné zdražování potravin i paliv
včera
Počasí se v týdnu promění. Přes Česko přejde studená fronta
22. března 2026 21:51
Norská princezna v dokumentech o Epsteinovi. Zmanipuloval mě, tvrdí
22. března 2026 21:02
Velikonoce i letos ovlivní důchody. Tři výplatní termíny budou jiné
22. března 2026 19:54
Norrise poctil prezident Trump. Byl to skvělý chlap, ocenil herce
22. března 2026 19:19
Česko má po osmi letech medaili z halového MS. Lurdes Gloria Manuel ovládla čtvrtku
Česká výprava atletů se konečně dočkala medaile z halového světového šampionátu. V sobotu se o ni v polské Toruni postarala čtvrtkařka Lordes Gloria Manuel, která si navíc doběhla pro tu nejcennější z nich, když závod na 400 metrů ovládla osobním rekordem, tedy v čase 50,76 sekundy. Jedná se tak pro ni o první výrazný seniorský úspěch, kterým tak navázala na svůj titul juniorské mistryně světa.
Zdroj: David Holub