New York - Americké jednotky se snaží vzbudit důvěru u svých východoevropských spojenců. Napomoci v tom jim mělo i nedávné cvičení v Černomoří společně s Rumuny, Bulhary a Maďary. Američané se ale potýkají s omezeními, která například v Iráku nebo v Afghánistánu nemuseli řešit.
Více než po deseti letech bojů s islamisty v Iráku a v Afghánistánu si teď americká armáda oprašuje dovednosti z období studené války . Chystá se tak na potencionální konfrontaci s hrozbou zvanou Rusko. Cvičení armád probíhá v prostoru bývalého sovětského bloku ve Východní Evropě.
Cvičení si žádá mnohé "vylepšováky". Podle deníku The New York Times musí být stovky tanků přemalovány do tmavě zeleného zbarvení, které je bližší evropskému terénu. Vojáci, kteří jsou z bojů v Afghánistánu a Iráku zvyklí vyrážet na své miste z velkých a bezpečných základen, se teď musí naučit využívat rozsáhlou kamuflážní síť, aby zakryli své postavení a rozptýlili se do menších skupin. Vyhnou se tak sofistikovanému dohledu, na základě kterého by mohlo dojít k raketovému útoku na větší koncentraci vojáků nebo na ústřední základnu.
Američtí vojáci v Evropě nemají volný vzdušný prostor jako měli v iráckých a afghánských prostorech. Američany čeká v Evropě mnoho omezení, příkladem může být i přesun několika vozidel armády, které měly na starost zásoby munice. Pro vojenský konvoj platila pro přesun mezi Rumunskem a Německem omezení, k tomu nastaly i komplikace s dálničním provozem o letních měsících.
Desetidenní cvičení z minulého měsíce se účastnilo na 25 tisíc Američanů a pomáhali jim vojáci ze zemí bývalé Varšavské smlouvy (Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko). Snažili se tak "aktualizovat" taktiku a strategii, která měla původně sloužit k porážce Sovětů.
"Musíme zjistit, jak se adaptovat tomuto novému prostředí," říká pro deník velitel Clair Gill. "Myslím, že se nám to ještě nepodařilo," dodal. Americké jednotky v Iráku a v Afghánistánu jsou stále potřeba, ale Američané ve spolupráci s NATO posilují i v evropském prostředí. Nedávno tak došlo k umístění spojeneckých jednotek v Pobaltí. V Estonsku, Lotyšsku, Polsku a Litvě tak operuje 4 500 vojáků. Další jednotky jsou připravené k přesunu, pokud by došlo na ruskou agresi.
Moskva v odpověď na tato cvičení pořádá vlastní výcvikové akce na svých západních hranicích. Svou sílu ukazuje také v Sýrii a na východě Ukrajiny. Podle USA se tak Rusko snaží dokázat světu svou důležitost po letech ekonomické stagnace. Moskva už oznámila, že velké cvičení chystá v září. Účastnit by se ho mělo na 100 tisíc mužů. Američané a NATO odpovídají podobnou mincí, své síly se snaží z oblasti Baltského moře přesunou také do oblasti Černého moře.
New York Times cituje generála Fredericka Hudgese, který má na starosti americké síly v Evropě. Ten říká, že válka mezi Západem a Ruskem je velmi málo pravděpodobná, spíše se bude jednat o dílčí vyvažování sil mezi východem a západem. Dodal, že Putin je vytrvalým politikem a že "je odolný proti převratu".
Američané tak bedlivě pozorují taktiku Rusů všude po světě. Ať už se jedná o Sýrii, Krym nebo Ukrajinu, důležité je analyzovat, jak ruské jednotky postupují a především jaké jsou jejich schopnosti a dovednosti. Podobně americké síly "špehovaly" Rusy v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století.
Přítomnost amerických sil se zatím nedá srovnat s tou, kterou Evropa zažila za doby studené války, kdy na jejím území figurovala 300 tisíc jednotek. V současnosti je to desetkrát méně. Cvičení v hodnotě 40 milionů dolarů, nazvané Sabre Guardian, které je zároveň největším v Evropě v letošním roce, zahrnovalo více než 1000 vojáků a stovky vozů, které najely kolem 1 200 kilometrů po celé Evropě, což odpovídá jízdě ze Saint Louis do Miami.
Cílem cvičení mělo být zejména posílení koordinace a důvěry mezi Američany a jednotkami východoevropských zemí, které často používají ruské vybavení. "Získali jsme jistou důvěru, že zde nejsme na východním boku NATO sami," uvedl rumunský brigádní generál Theo Toader.
Cvičení odhalila některé nedostatky, zejména co se týče logistiky. Američané by uvítali větší svobodu pohybu na území Evropy.
Související
Zelenskyj uzpůsobuje mírový plán Trumpovi. Dva body jsou zcela klíčové
NATO má nad Ruskem výraznou vojenskou převahu, ukázala analýza. Až na jednu oblast
NATO , USA (Spojené státy americké) , Americká armáda (U.S. ARMY) , studená válka
Aktuálně se děje
včera
Hradecký asistent Vácha zná trest za rasismus. Vedle dvouměsíční stopky zaplatí 40 000 korun
včera
Slovácko představilo nového trenéra Smetanu. Přišel z Ružomberoku za 100 000 eur
Aktualizováno včera
Ve StarDance padla první třicítka. Soutěž opustila Jana Paulová
včera
COP29 selhal, oči se upírají k summitu G20. Jednejte, nebo přijde zkáza, vyzvala státy OSN
včera
Sbohem, X, vítej, Bluesky. Nad Muskovou sociální sítí se stahují mračna, čelí hromadnému exodu
včera
Svět se učí od Ukrajiny. Válka proti Rusku přináší zkušenosti, do světa je posílá malý tým vojáků
včera
Mír za každou cenu? Bývalý Trumpův poradce prozradil, jak chce dosáhnout konce války
včera
Ruské jednotky v Doněcké oblasti obsadily další vesnice
včera
Německé lékařství v krizi. Situace se zhoršuje každým rokem
včera
ISS čelí vážnému problému. USA se bojí, Rusko ho neřeší
včera
Válka se pro Kyjev nevyvíjí dobře. Rusko upevňuje své postavení, Ukrajina zažívá jednu vlnu teroru za druhou
včera
Zelenskyj: Putinovi nejde o mír, dialog s ním Ukrajina prohraje. Válku musíme ukončit příští rok
včera
Výcvik ukrajinských vojáků v Polsku: Jak přesně probíhá a co se důstojníci učí?
včera
Prestižní deník si posvítil na Fica. Odhalil skutečné směrování a postoje Slovenska
včera
Politico: O počasí tady vůbec nešlo. Trumpova přesilovka zastínila klimatický summit
včera
CNN: COP29 je fraška. Boj proti klimatické krizi se změnil v divadlo plné bojkotů a oslav fosilních paliv
včera
Migrant zaútočil v Německu na policisty. Jedné z nich ukousnul ucho
včera
Počasí v Česku: Meteorologové počítají se změnou charakteru počasí
15. listopadu 2024 21:08
Rakušan vyjednal pro policisty ještě tisícikorunu navíc
15. listopadu 2024 19:43
Ceny másla řeší ÚOHS. Fiala se pustil do Babiše, ten označil premiéra za klauna
Ceny másla jsou v Česku už nějaký čas velkým tématem, které se přeneslo i do nejvyšších pater české politiky. Premiér Petr Fiala (ODS) a jeho předchůdce Andrej Babiš (ANO) se přou o to, jak velký je podíl Agrofertu z Babišových svěřenských fondů na trhu. Máslem se mezitím začal zabývat i antimonopolní úřad.
Zdroj: Jan Hrabě