Moskva - Když se řekne Kolyma, mnozí si zřejmě vybaví jeden z ruských veletoků v oblasti Sibiře. Stejný název ale nese i nehostinná dálněvýchodní oblast, která je historicky nechvalně proslulá pro systém nejbrutálnějších gulagů na území Ruska.
Sověti systém pracovních táborů - gulagů - umístili do nehostinné krajiny hned ze dvou důvodů. Kolymský region totiž leží za severním polárním kruhem, zimy jsou tam velmi kruté a běžně trvají půl roku, půda je tam věčně zmrzlá (permafrost), občas narazíte na nějaký ten keřík. Vězni bolševického režimu to rozhodně neměli jednoduché. Sovětští pohlaváři se ale nevyžívali jen v utrpení, které přinášelo samo počasí.
Oblast je známá pro své obrovské zásoby cenných nerostných surovin. Proč tedy nespojit "příjemné s užitečným"? Pracovníci ruských lágrů pomáhali dobývat zejména zásoby zlata. V oblasti se ale nachází i množství stříbra, cínu, mědi, rtuti, antimonu nebo rašeliny.
Největším centrem celé oblasti je město Magadan, které se v současnosti může pochlubit až 100 tisíci obyvateli. I nedaleko tohoto města se za doby vlády Josifa Stalina (1922-1952) budovaly a fungovaly pracovní tábory, kde zemřely stovky tisíc lidí, některé odhady dokonce mluví o milionech. Z Magadanu se postupem času stalo zcela běžné město, kde se ale o kruté minulosti moc nemluví. Osada jako taková byla založena až ve 20. letech minulého století, městu vévodí hlavní třída Lenina, která má být dle místních tou nejdelší ulicí na světě. Dnes je obětem gulagu a represí Stalinovy krutovlády věnován pomník Ernsta Něizvěstného
Neumíralo se jen v gulazích, ale i na cestě do nich. Mezi lety 1932 a 1954 takto zemřely desítky tisíc lidí, další tisíce obětí si vyžádal samotný pobyt a těžba zlata, které bylo v regionu objeveno počátkem 20. století.
O táborech na Kolymě psal i známý ruský spisovatel Alexandr Solženicyn. Ten byl sám poslán do gulagu za kritiku Stalinu v dopise svému příteli. V táborech strávil celých osm let, svou zkušenost vzpomíná i v jeho nejslavnějším díle Souostroví gulag. Kolymu spisovatel charakterizoval jako "pól chladu a krutosti".
Hlavní pracovní sílu táborů na Kolymě tvořily vězni. Často šlo o tzv. "kulaky", tedy střední a bohatší rolníky a zemědělce, oběti násilné kolektivizace a také o politické vězně a kriminální živly. Byla to ostatně velmi levná pracovní síla. Jedním z prvních projektů, který museli vězni realizovat, byla "cesta kostí". To je pozdější označení pro Kolymskou silnici, která měla v nehostinné krajině ulehčit dopravu. Ve třicátých letech následně vyrostly desítky pracovních táborů jako houby po dešti. Celkem se v oblasti nacházelo na 80 táborů.
Prvním ředitelem pracovních táborů se stal Eduard Berzin, důstojník Čeky. Čeka byla jednou z prvních tajných policií v Sovětském svazu, za pět let jejího fungování ji padlo za oběť až půl milionu lidí.
Zpřísnění pracovního režimu v táborech Stalin nařídil v roce 1937. Zcela běžnou praxí se tak stalo dolování zlata 16 hodin v kuse v až šedesátistupňovém mraze. Vězni navíc dostávali jen minimální přísun jídla, někteří nedostali nic. Vězni dostávali každý den ráno čaj, ve kterém bylo 10 gramů cukru, což mělo stačit k tomu, aby člověk přežil. Nikoliv ale, aby přežil tak úpornou námahu v táborech.
V táborech byli i známí intelektuálové, například matematik Michail Kravčuk nebo spisovatel Varlam Šalamov. Největší nápor zažili kolymské lágry ihned po válce v roce 1946. Většinu vězňů rázem tvořili sovětští zajatce z druhé světové války, kteří byli doma obviněni ze zrady a spolupráci s nepřítelem. Vysloužili si tak 10 až 25 let dlouhý trest. Podle odhadů tito vězni každý rok vytěžili zhruba 400 - 500 tun zlata.
Po smrti diktátora Stalina byly postupně nucené pracovní tábory přeměněny ve volné pracovní. Nástupce Stalina Nikita Chruščov v roce 1956 po odhalení kultu osobnosti Stalina vyhlásil všeobecnou amnestii vězněným.
Související
Putinovo Rusko pokračuje v imperialistické tradici. Příčin jeho přežití je hned několik
Objevili sovětští vědci peklo? Kolský hlubinný vrt skrývá tajemství
Sovětský svaz , historie , Josif Stalin
Aktuálně se děje
před 46 minutami
ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině
před 1 hodinou
Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola
před 2 hodinami
Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval
před 2 hodinami
Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili
před 3 hodinami
Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť
před 3 hodinami
Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany
před 4 hodinami
Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry
před 5 hodinami
Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové
před 5 hodinami
Generální ředitel WHO skončil v nemocnici
před 6 hodinami
27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?
před 6 hodinami
Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit
před 6 hodinami
Rusko je ochotné jednat o míru na Ukrajině. Když se splní jeho požadavky
před 7 hodinami
Netanjahu podle OSN zdecimoval Pásmo Gazy. Absurdní, brání se zatykači
před 8 hodinami
EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané
před 8 hodinami
ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta
před 8 hodinami
Nástup Trumpa znervózňuje všechny. Kyjev i Moskva se snaží získat výhodu ve válce, než převezme úřad
před 9 hodinami
Rusko vypálením ICBM vyslalo signál, že má technologie a je ochotné je použít, řekl Kraus pro EZ
před 9 hodinami
Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová
před 9 hodinami
Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr
před 9 hodinami
Hamás obvinil USA z genocidy v Pásmu Gazy. Izraeli vzkázal, kdy propustí rukojmí
Představitel Hamásu Chalíl al-Hajjá prohlásil, že dokud bude pokračovat válka v Pásmu Gazy, nedojde k žádné výměně rukojmích mezi Izraelem a Hamásem. Podle al-Hajjá není důvod, aby Hamás vrátil rukojmí, dokud Izrael nezastaví vojenské operace. Tato prohlášení přicházejí uprostřed zablokovaných rozhovorů, za jejichž stagnaci obě strany vzájemně obviňují.
Zdroj: Libor Novák