CAR: Ruská zbraň gigantických rozměrů, které se děsil i její tvůrce

V říjnu 1961 otřásl zemí výbuch nevídaných rozměrů, Sověti otestovali svou gigantickou bombu, dnes známou jako CAR. Zbraň tak těžká a ničivá, že ji nemohli nikdy nasadit do boje. Piloti bombardérů, kteří bombu převáželi na odlehlé souostroví Novaja Zemlja, museli počítat i s tím, že to může být jejich poslední cesta.

Ráno 30. října 1961 se vznesl čtyřmotorový turbovrtulový bombardér Tupolev Tu-95V. Jeho náklad byl tentokrát opravdu unikátní - bomba o hmotnosti 27 tun, délce osmi metrů a s průměrem dva metry. Munice musela být k letounu připevněna zezdola, protože se nevešla do trupu aeroplánu.

CAR bomba byla výsledkem soupeření mezi USA a SSSR, kdysi spojenci ve druhé světové válce, v době studené války úhlavní nepřátelé. Nikita Chruščov měl tehdy velkolepé plány. Chtěl, aby se celý svět třásl strachy přes Sovětskými zbraněmi. Vydal proto jasný rozkaz: vytvořit tak velkou pumu, jakou svět ještě neviděl.

Úkolem byl pověřen fyzik Andrej Dmitrijevič Sacharov, který později proslul jako obhájce lidských práv, disident a hlavně odpůrce nukleárních zbraní. Práce na konstrukci začaly v roce 1954 a koncem října 1961 bylo vše připravené k otestování.

Testovací území se nacházelo na soustroví Nová země v Severním ledovém oceánu, kde dnes žije přes 2000 lidí. Oblast byla tehdy zvolena za hlavní sovětskou jadernou střelnici a kvůli vojenským účelům se muselo několik osad vystěhovat.

Pilot letounu, který přepravoval bombu, Andrej Durnovtsev, byl obeznámen s tím, že by mohl během mise položit život za vlast. Dvacet sedm tun těžký náklad byl doplněn gigantickým padákem vážící sám o sobě další tunu, který měl zbrzdit pád bomby, což mělo bombardérům poskytnout dostatek času na to, aby unikly atomovému peklu. Šance na přežití byla nižší než 50 procent.

K výbuchu došlo v 11:32 moskevského času a záblesky byly viditelné až tisíc kilometrů daleko. Opuštěné vesnice byly zcela zničené. Přítomný reportér k tomu řekl: "Mraky pod letadlem i v dálce prořízl silný blesk. Světlo se začalo rychle šířit a mraky se stávaly průhlednými. Objevila se obrovská oranžová koule, silná a agresivní jako Jupiter klesala rychle dolů. Neustále rostla a zdálo se, že pohlcuje celou zemi. Divadlo bylo fantastické, neskutečné a nadpřirozené." Radiovou komunikaci se podařilo v okolí obnovit za více než hodinu.

Dnes se má obecně za to, že otestovaná bomba měla sílu kolem 57 megatun TNT. Původní plány přitom počítaly s dvakrát větším obrem. Výbuch gigantických rozměrů se nedal utajit a brzo na to se snesla kritika, zejména ze strany USA a severských států jako je Švédsko. Naštěstí se jednalo o jeden z "nejčistších" jaderných testů.

Hlavnímu tvůrci, Andreji Sacharovi, dělal starosti zejména radioaktivní spad. Zasloužil se proto také o to, aby se s větší 100 megatunovou CAR bombou nakládalo pouze teoreticky. Právě starost o budoucnost mladé generace započala jeho cestu od prominentního sovětského výzkumníka k režimem potlačovaného disidenta.

Sacharov byl horlivým zastáncem mezinárodní smlouvy z roku 1963, která zakázala další pozemní jaderné testy. Otevřeně také kritizoval šíření jaderných zbraní. V roce 1975 získal dokonce jako první Rus v historii i Nobelovu cenu míru, sovětské úřady mu ovšem nedovolily ocenění převzít.

I bez Sacharových intervencí by však Sovětský svaz od dalšího vývoje CAR bomby upustil. Byla to nejničivější zbraň, jakou kdy lidstvo vyrobilo, ale zároveň byla taky příliš velká na to, aby se s ní dalo manipulovat v praxi. Bombardéry by neměly dostatek paliva k převozu bomby do vzdálených cílů a na cestu zpět, piloti by tak byli posíláni na sebevražedné mise. Armádní technologie se tehdy už vydala jiným směrem - víc záleželo na přesnosti zásahu a testování mezikontinentálních střel, které unesou jen mnohem lehčí pumy.

Související

Vladimir Putin Komentář

Putinovo Rusko pokračuje v imperialistické tradici. Příčin jeho přežití je hned několik

Současné Rusko pokračuje v tradici imperiálního rozšiřování vlivu, kterou nastolily carské a později sovětské režimy. Zatímco se světová impéria postupně rozpadla pod tlakem demokratizace a dekolonizace, Rusko si své mocenské ambice udrželo. Jak je možné, že ruské impérium přežilo turbulence, které zničily kdysi mocné obry, jako byla Velká Británie, Francie nebo Španělsko?
Příroda na poloostrově Kola, ilustrační fotografie.

Objevili sovětští vědci peklo? Kolský hlubinný vrt skrývá tajemství

Sovětští vědci na začátku devadesátých let vytvořili nejhlubší vrt na světě. Dosáhli hloubky přes dvanáct kilometrů, než je zastavila porucha. Zatímco se oficiální zprávy odvolávají na nedostatek financování a celkovou bezvýslednost takového výzkumu, místní obyvatelé a milovníci paranormálních jevů mají jasno – vrtání skončilo, protože vědci objevili peklo. 

Více souvisejících

Sovětský svaz jaderné zbraně - jaderný výzkum Sacharovova cena Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 53 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy