Ukrajina jadernou velmocí? Zbytečné, uvedli bychom se do záhuby, tvrdí bývalý ukrajinský prezident

Kyjev - V úterý se objevila na internetu zpráva o britském věštci Craigu Hamiltonu-Parkerovi, který oznámil proroctví pro rok 2018. Jedním z nich bylo i to, že se "pozornost světa zaměří na Ukrajinu kvůli vlastnictví jaderných zbraní". Dříve dokázal Hamilton-Parker předpovědět například vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách nebo vystoupení Velké Británie z EU. Jak je to však s Ukrajinou? Má potenciál na to být jadernou hrozbou?

Odpověď se pokusil přinést server "Znaj.ua". Ten připomněl, že po rozpadu Sovětského svazu disponovala Ukrajina třetím nejsilnějším jaderným arzenálem na světě hned za Spojenými státy a Ruskem. Co se však s těmito jadernými zbraněmi stalo?

Ukrajina měla tehdy k dispozici 176 mezikontinentálních balistických raket, 44 těžkých bombardérů s více než tisíci malých jaderných raket a 1240 jaderných hlavic. 

Skutečnost je taková, že se Ukrajina na základě ratifikace Budapešťského memoranda svých jaderných zbraní vzdala. Jako výměnu za to dostala ujištění, že její teritoriální celistvost nebude narušena. Status bezjaderné země získala Ukrajina v červnu před 21 lety.

Otázkou však zůstává to, zda si mohla Ukrajina před lety jaderné zbraně nechat. Odpověď přináší první ukrajinský prezident Leonid Kravčuk, který tehdy za schválil přijetí memoranda. To kromě Ukrajiny podepsalo ještě pět dalších zemí - Spojené státy, Rusko, Velká Británie a později i Čína s Francií.

"Nemohli jsme to memorandum nepodepsat, protože bylo už předtím schváleno ukrajinským parlamentem. Já jsem podepsal rozhodnutí parlamentu, takže už nebylo možné couvnout. Je otázkou, jestli to memorandum nemohlo být v něčem jiné, lepší, efektivnější. Ale to už je jiné téma. Nepodepsat by znamenalo uvést zemi do stavu izolace, to zkrátka nešlo," vzpomíná bývalý prezident pro server Obozrevatěl.

Od doby podpisu smlouvy podpisu smlouvy už uplynulo přes dvacet let a Rusko anektovalo Krym a jeho vojáci bojují na východě země. Garance teritoriální celistvosti Ukrajiny byla ta tam. Mohla by se však Ukrajina tomuto útoku bránit, kdyby se jaderných zbraní nevzdala? Podle Kravčuka to možné není.

"Jsem přesvědčený, že jen šílenec se může odvážit k použití jaderných zbraní de facto ve středu Evropy. Kdyby Rusku nebo Ukrajině náhle přeskočilo a země by chtěla zaútočit na tu druhou jadernými hlavicemi, stala by se sama obětí. Je to jen fantazírování. O takových věcech mluví jen lidé, kteří o tomto problému nic netuší," poznamenal Kravčuk.

I kdyby však Ukrajina trvala na ponechání si jaderných zbraní, podle Kravčuka by jí to nepomohlo, naopak. Připomíná hlavně to, že jeho země by byla zcela izolovaná od okolního světa, došlo by na sankce, které by podle jeho slov Ukrajina nepřežila.

"To by byla totální šílenost. Sankce, nedostatek peněz a stárnutí jaderných zbraní, které i tak měly krátkou záruční lhůtu - to bychom získali. Navíc máme zkušenosti s Černobylem. Po takové katastrofě přece muselo přijít nějaké rozumné řešení a ne bláznovství, které někteří lidé podporují.

Co bychom vlastnictvím jaderných zbraní získali? Hodně lidí tvrdí, že bychom ostatní země, především případné nepřátele, zastrašili. Skutečnost je taková, že bychom spíš připomínali opici s granátem v ruce. Nemůžeme se bavit o jaderných zbraní, když na jejich výrobu a operování s nimi nemáme potřebnou kvalifikaci. Podívejte se, co se dnes děje se Severní Koreou. Stejně tak, možná hůř, by dopadla Ukrajina," uzavírá Kravčuk.

I přes Kravčukova slova však na Ukrajině existují politici, kteří by byli pro obnovení výroby jaderných zbraní. Jedním z nich je i Oleh Ljaško, předseda Radikální strany Ukrajiny a muž, který skončil třetí v posledních prezidentských volbách.

"Rusko svojí agresí vůči Ukrajině de facto anulovalo platnost Budapešťského memoranda. To dnes podle nás není platné, proto de iure Ukrajina obnovila svůj status jaderné velmoci. Myslíme si, že jaderné zbraně jsou jedinou zárukou naší nezávislosti. Kvůli tomu, že Budapešťské memorandum pozbylo platnosti, má Ukrajina v souladu s mezinárodními normami právo na to začít pracovat na výrobě jaderných zbraní, aby si zachovala suverenitu," řekl pro televizi 112 Ukrajina.

Zároveň však dodal, že politická vůle k výrobě jaderných zbraní v tuto chvíli na Ukrajině není. Jakou cestou se Ukrajina vydá? To by měly napovědět další prezidentské volby, v nichž bude současný prezident Petro Porošenko obhajovat svůj mandát. Volby se uskuteční na konci března roku 2019. Do té doby však téměř s jistotou lze říci, že Ukrajina jaderným nebezpečím pro Evropu, potažmo pro svět, nebude.

Související

České centrum v Kyjevě

Během ruského raketového útoku na Kyjev bylo zasaženo České centrum

Během pátečního raketového útoku ruské armády na ukrajinskou metropoli Kyjev bylo zasaženo i České centrum, které utrpělo škody v důsledku tlakové vlny. V době útoku se v budově nenacházeli žádní lidé, ale v okolních bytech žili civilisté, jak uvedl český ministr zahraničí Jan Lipavský na sociální síti X.

Více souvisejících

Ukrajina Armáda Ukrajina jaderné zbraně - Jaderné zbraně uran Budapešť

Aktuálně se děje

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

včera

včera

včera

včera

včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

21. prosince 2024 21:56

21. prosince 2024 20:30

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

21. prosince 2024 19:33

21. prosince 2024 18:50

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy