Populistické strany v Evropě: Kde se jim nejvíce daří?

Andreje Babiše přirovnávali zahraniční deníky k Donaldu Trumpovi a vítězství Miloše Zemana v prezidentské volbě bylo vnímáno jako další případ vzmáhajícího se populismu. Ať se jedná o Nizozemsko, Francii, Německo, USA, Polsko, ČR či Maďarsko, všude se zdá, že se k moci dostávají strany měnící ustálené zvyklosti politicky korektního společenského řádu. Podle Tony Blair Institute for Global Change však existuje velký rozdíl mezi populismem v západní a východní Evropě.

Studie Institutu sledovala výsledky 102 populistických skupin v 39 evropských zemí v letech 2000 a 2017. Populistickou stranu dle studie necharakterizuje ani tak ideologie jako spíše forma politické organizace. Jejím jádrem je ostré dělení mezi přítelem a nepřítelem, podle něhož jsou podporovatelé strany vnímáni jako legitimní lidé, zatímco její odpůrci jako nelegitimní. Populistické strany též tvrdí, že zastupují vůli „lidu“, co je však odlišuje od jiných stran volajících po zájmem „obyčejného člověka“ je další vrstva dělení tohoto „lidu“ proti těm jiným – elitám, migrantům a dalším minoritám. Populistické strany se rekrutují jak zprava, tak zleva.

Toto politické rozlišení mezi levicovým a pravicovým populismem je důležité, protože levicové, respektive krajně levicové populistické strany mají popularitu v jiných částech Evropy než je tomu u krajně pravicových populistických stran. Studie rozděluje Evropy na čtyři části – západní( zahrnující Švýcarsko až Velkou Británii), východní ( Polsko až Makedonie), severní (Skandinávie až Baltské státy) a jižní (Řecko až Portugalsko).

Východní Evropa

Nejsilnější zastoupení mají populistické strany ve východní Evropě. Získaly významnou moc ve vládě v zemích -: Bosně, Bulharsku, České republice, Maďarsku, Polsku, Srbsku a na Slovensku. Jsou taktéž koaličními partnery ve dvou dalších východoevropských zemích a dominují opozici v dalších třech (Makedonie, Kosovo, Černá Hora).

Některé z těchto stran se hlásí k levicovému proudu populismu, např. kosovské politické hnutí Vetëvendosje! nebo slovenská vládní strana Roberta Fica SMER – sociálna demokracia. Většina úspěšných populistických stran ve východní Evropě je však pravicového ražení. Strany jako je polská Právo a spravedlnost či maďarská Fidesz – Maďarská občanská unie spojuje důraz na konzervativní hodnoty a vlastenectví, odpor k imigrantům a autoritářské sklony projevující se demontáží klíčových demokratických institucí, jako jsou svobodná média a nezávislé soudnictví.

Zajímavé je srovnání postavení populistických stran v roce 2017 s jejich pozicemi v roce 2000. Ve východní Evropě  v 2000 získaly tyto strany ve volbách v  průměru okolo 9,2%, v roce 2017 to už je 31,6%. V roce 2000 jen ve dvou zemích východní Evropy získaly tyto strany více než 20% hlasů, v roce 2017 už je to 10 zemí. 12 populistických stran se pokusilo získat hlasy ve volbách v roce 2000, v roce 2017 to už bylo 28 stran. Konkrétněji, na Slovensku v roce 2000 jen jedna populistická strana šla do voleb, v roce 2017 už se o to pokoušely jedna levicová a tři pravicové populistické strany.

Průměrný počet hlasů na stranu vzrostl jen mírně, z 9,1% na 13,1%. Ale protože se počet stran se ztrojnásobil, celkový podíl hlasů na populistické strany se zvýšil více než pětkrát a nyní činí 52,3%. V východní Evropě jsou populistické strany nyní tak vyznané a početné, že proti nim v podstatě stojí jiné populistické strany – např. v Maďarsku představuje opozici Fideszu krajně pravicový Jobbik (Hnutí za lepší Maďarsko). V studii nezmiňované České Republice by se totéž dalo aplikovat na hnutí Ano a SPD, jak sám ostatně celou situaci interpretoval pro magazín Politico vůdce ANO, Andrej Babiš.

Západní Evropa

Co se týče západní Evropy, tam jsou populistické strany méně významné. V průměru zhruba 13% hlasů v západní Evropě připadá populistickým stranám, což představuje 4% nárůst ve srovnání s rokem 2000. Ačkoliv posílily, zatím se jim podařilo dostat se na významné pozice ve vládě jen v dvou zemích, a sice jako koaliční strana v Rakousku a jako součást švýcarské Federální rady.

Sławomir Sierakowski z varšavského Institute for Advanced Study tvrdí, že menší síla populistických stran v západní Evropě je dána větším zakotvením liberálních hodnot a tradicí institucionálních vah a protivah a silnější rolí občanské společnosti, které chybí v post-komunistickém prostoru východní Evropy. Podle něj též se východoevropský populismus liší též v tom, že nezískává podporu jen u nespokojené a chudé dělnické třídy, ale má podporu i mezi zajištěnou střední třídou a to z toho důvodu, že jim poskytuje jasný obraz světa, dobra a zla, a zajišťuje jim pocit, že někam patří.

Studie Institutu Tonyho Blaira nicméně upozorňuje, že menší význam populistických stran v Evropě neznamená, že nemají vůbec žádný význam. Zaprvé, tyto strany přinutily „tradiční“ strany, aby převzaly části jejich rétoriky. Zadruhé, jejich existenci v parlamentu komplikuje vládním stranám vytvořit koalici podle svých preferencí a nutí je spolčovat se svým ideologickými protivníky, s nimiž mají jen malou programovou shodu. Neúspěch německé koalice je výmluvným příkladem této nové politické skutečnosti.

Severní Evropa

Podobné přejímání rétoriky populistických stran a obtíže se sestavováním vlády nespoléhající na hlasy těchto stran lze pozorovat i severní Evropě. Ačkoliv v porovnání s východní Evropou hrají populistické strany mnohem menší roli, švédské a dánské nacionalistické a protiimigrační strany jsou třetími a druhými nejsilnějšími stranami v parlamentu zmíněných zemích. Nejvíce však populistické strany postoupily v baltských státech, kde se regulérně podílely na vládě.

Jižní Evropa

Jižní Evropa přestavuje z hlediska síly populistických stran unikát v tom smyslu, že zde se k moci prodraly spíše ty levicově zaměřené než pravicové. Slibují, že vykoření korupci politických a ekonomických „elit“, obhajují větší roli sociálního státu a prosazují spíše soběstačnost postavenou více na ekonomice než nacionalismu a etnicitě. Zvláště řecká vládní strana Syriza (Koalice radikální levice) je modelem tohoto levicového populismu.

Populismus v Evropě celkově

Celkově však levicové populistické strany nemají v Evropě takové zastoupení a vliv jako ty pravicové. 74 z 102 populistických stran jsou pravicové. Zatímco v roce 2000 jen 24 pravicových populistických stran usilovalo o zvolení, v roce 2017 to už bylo 46 stran. Levicový populismus za pravicovým značně zaostává, nicméně i on se v porovnání roku 2017 a roku 2000 poměrně zmohl. Průměrný podíl hlasů levicovým populistickým stranám se zvýšil z 8,1% na 16% a současný vývoj naznačuje, že tento trend může pokračovat v nadcházejících letech. U mnohých stran navíc se dá těžko rozlišit, zda-li patří mezi pravicové či levicové, protože kombinují „to nejlepší“ z obou směrů – např. důraz na sociální stát a nacionalismus.

Související

Kapitol Spojených států amerických

KOMENTÁŘ: Vpád do Kongresu demonstroval hrozbu populismu a konspiračních teorií

Uplynul rok od vpádu příznivců ve volbách poraženého amerického prezidenta Donalda Trumpa do budovy Kongresu. Je příliš brzy na to, abychom dokázali říct, nakolik bude datum 6. ledna 2021, kdy se dav pokusil zvrátit výsledek prezidentského klání, pro dějiny Spojených států z dlouhodobé perspektivy významné. Již nyní je ale zřejmé, že násilnosti na Capitol Hill ukázaly, jakou hrozbu pro demokracii představuje současný politický populismus v kombinaci s konspiračními teoriemi.
Komunismus

KOMENTÁŘ: Soumrak po sto letech. Jsme skutečně připraveni na konec komunistů v parlamentu?

„Letos už nebudou!“ Pod tímto lakonickým heslem iniciativy několika umělců a spolku Dekomunizace se skrývá jeden ze silně rezonujících otazníků blížících se sněmovních voleb. Českým komunistům hrozí, že vůbec poprvé za sto let jejich stranické existence je voliči nevyšlou do parlamentních lavic. Jejich případný konec ve vysoké politice může být dalekosáhlý, ale nejen z důvodů, které jsou ve veřejném prostoru tradičně stavěny do popředí.

Více souvisejících

populismus evropa Právo a spravedlnost (PiS) fidesz

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA

Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump v sobotu vystoupí na výročním zasedání vedení Národní asociace držitelů zbraní (NRA). Půjde o jeho deváté vystoupení na akci vlivné lobbistické skupiny, informovala agentura Reuters. Od Trumpa se v USA čeká, že bude ostře vystupovat proti novým omezením vlastnictví střelných zbraní. 

před 2 hodinami

Medvěd hnědý, ilustrační foto

Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino

V poslední době k nám ze sousedního Slovenska přicházejí zprávy o napadení lidí medvědem. Soužití člověka a medvěda je doloženo již z dob pravěku, postupem času si toto zvíře lidé dokázali i ochočit. Toho je důkazem například medvěd Wojtek, který se uplatnil v armádě za druhé světové války. Přesně před 80 lety pomohl porazit nacistická vojska v bitvě o Monte Cassino.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin

Jasnými výsledky skončily sobotní polední zápasy. Zatímco ve skupině A potvrdili Dánové, že se jim na tomto MS i přesto, že se zřejmě vyhnou sestupu, jinak herně nedaří a s favorizovanými Švýcary nakonec prohráli jasně 0:8, v ostravském duelu proti sobě nastoupili suverénně působící Švédové proti obhájcům bronzu z Lotyšska. Ani tento pobaltský účastník přes počáteční vyrovnaný hokej nenašel recept na švédskou reprezentaci, která v tomto utkání přečkala pětiminutové oslabení a po něm rozhodla třemi brankami v rekordním rozmezí 26 sekund. Švédové nakonec vyhráli 7:2 a stejně jako Švýcaři ve skupině A i oni se můžou zatím těšit z neporazitelnosti.

před 5 hodinami

Jakub Záhora (použito se svolením Jakuba Záhory)

Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora

Před třiceti lety, 18. května 1994, byla v Pásmu Gazy formálně nastolena palestinská samospráva a Izrael zde omezil svou vojenskou přítomnost. Byť to může tuzemské veřejnosti připadat paradoxní, kvalita života Palestinců se tím zhoršila, konstatuje Jakub Záhora z Pražského centra pro výzkum míru na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že Izrael se z Pásma Gazy definitivně stáhl s více než desetiletým odstupem, přičemž interpretace motivů tehdejší vlády premiéra Ariela Šarona se velmi různí. Odborník na současný Izrael také nastínil základní argumenty sporu o to, zda Izrael skutečně přestal Pásmo Gazy okupovat, stejně jako důvody, proč v izraelské společnosti nyní sílí hlasy označující předání Gazy Palestincům za základní strategickou chybu.

před 5 hodinami

Český národní tým, ilustrační fotografie.

Nečas myslel na přílet do Prahy hned po skončení v play-off NHL. Pohmožděná žebra vyloučil

Pětadvacetiletý útočník Martin Nečas i přes zpoždění letu z Ameriky do Česka je již v Praze a krátce po připojení k národnímu mužstvu se vyjádřil pro česká média. Uvedl, že prakticky hned po konci v play-off NHL s Carolinou nepřemýšlel nad ničím jiným než nad tím, jak se co nejrychleji přesunout do dějiště světového šampionátu, tedy do Prahy. Jak sám také řekl, nejraději by už nastoupil večer proti Británii a zároveň vyvrátil, že by snad měl něco se žebry.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Polský premiér Donald Tusk na tiskové konferenci v kancléřství předsedy vlády ve Varšavě (Polsko, 14. května 2024).

Po Ficovi je v ohrožení další evropský premiér. Tuskovi vyhrožovali smrtí

Záběry z Handlové, kde došlo k atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica, otřásly ve středu 15. května celým světem. Premiér je nyní stabilizován po náročné operaci, avšak jeho stav zůstává nadále kritický. Tento útok zasáhl nejdůležitějšího člena slovenské vlády, což vyvolalo obavy o bezpečnost v celé Evropě, když se již objevily výhrůžky proti vládám i v jiných zemích kontinentu jen několik dní po události.

Aktualizováno před 6 hodinami

Juraj Cintula

Na Slovensku se začalo rozhodovat o osudu atentátníka na Fica

Specializovaný trestní soud v Pezinku v sobotu poslal do vazby Juraje C., který je obviněn z pokusu o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD). Obviněného dnes k soudu eskortovala policie, na místě panovala přísná bezpečnostní opatření. K atentátu na politika došlo ve středu, zdravotní stav premiéra zůstává vážný, nicméně je stabilizovaný. 

před 7 hodinami

Vesmírná loď CST-100 Starliner

Problémy lodi Starliner pokračují. Start k ISS se znovu odkládá

NASA znovu odložila první start vesmírné lodi Boeing Starliner s posádkou. Důvodem jsou technické potíže. Loď měla vzlétnout k Mezinárodní vesmírné stanici ISS v úterý 21. května, kvůli úniku hélia se start posouvá na 25. května, informovala agentura AFP. 

před 7 hodinami

David Pastrňák

Příjezd Pastrňáka se Zachou by národní tým přivítal. Chystá se telefonát

Podobně jako u Davida Kämpfa a Martina Nečase, kdy těmto hráčům volali Petr Nedvěd s Martinem Havlátem téměř hned po vypadnutí jejich týmů z play-off kanadsko-americké NHL, budou nyní tito členové realizačního týmu národního mužstva během soboty kontaktovat oba hráče Bostonu Davida Pastrňáka a Pavla Zachu za účelem jejich posílení reprezentace na domácím MS.

před 8 hodinami

Robert Fico

Ficův stav se zásadně nemění. Kaliňák ale zmínil pozitivní prognózu

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) je nadále vážný, nicméně stabilizovaný, uvedla ministryně zdravotnictví Zuzana Dolinková. Fico, jehož po středečním výjezdním zasedání vlády v Handlové několikrát postřelil atentátník, zůstává pro tuto chvíli v nemocnici v Banské Bystrici. 

před 8 hodinami

Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze

V sobotu národní tým posílí ze zámoří Nečas. Do Prahy by mohli přijet také Pastrňák se Zachou

Během pátečního večera, kdy čeští hokejisté ještě na ledě pražské O2 Areny hráli duel s Rakouskem (4:0), přišla dlouho očekávaná zpráva o první posile z kanadsko-americké NHL. Po vypadnutí Caroliny z play-off zámořské soutěže se jí stal útočník Martin Nečas. Ten by měl dorazit do Prahy v sobotu před polednem a pak se rozhodne, zda se již dnes večer představí v zápase proti Velké Británii. Poté, co navíc z play-off NHL v noci na sobotu českého času vypadl Boston, je ve hře i příjezd Davida Pastrňáka a Pavla Zachy.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Britové i po vyrovnaném duelu s Dánskem stále bez bodu. Němci opět nastříleli osm branek

Duel dvou trápících se mužstev pražské skupiny A, tedy duel mezi Velkou Británií a Dánskem, nabídl v pátek odpoledne vyrovnanou bitvu, ze které vzešli nakonec vítězně Seveřané, navzdory dobrému vstupu do zápasu ze strany Britů. Ti sice svého soupeře trápili a dokázali hrát vyrovnanou partii, zásluhou přesilovkového gólu Wejseho však tři body putovali k dánskému týmu, Britové jsou dále bez bodu. Kdo rozhodně není bez bodu, je v ostravské skupině Německo, zvláště pak po posledních dvou zápasech, v nichž nastřílelo celkem 16 branek. 

Zdroj: David Holub

Další zprávy