V koncentračním táboře Osvětim se našly věci, které patřily vězňům

Věci se našly v jámě nedaleko jednoho z polorozpadlých krematorií. Měly by se stát součástí výstavy v muzeu Osvětim-Birkenau.

Na mnohých osobních věcech jsou maďarské nápisy. Patřily maďarským Židům, kteří byli do tábora deportování po nacistické okupaci Maďarska.

Koncentrační tábor v Osvětimi, největší vyhlazovací tábor, byl založen na základě rozkazu Heinricha Himmlera z dubna 1940. Prvními vězni zde byli Poláci odsouzení z politických důvodů, které nacisti využívali k otrocké práci. V březnu 1941 bylo v Osvětimi již více než deset tisíc vězňů.

Symbolem hrůz osvětimského tábora se stalo bezohledné využívání vězňů k lékařským pokusům, které tam prováděl například také Josef Mengele. Experimentovalo se tu mimo jiné se sterilizací židovských žen, prováděly se tu pokusy na dětech, především na dvojčatech.

Symbolem bezohledného využívání vězňů se staly lékařské pokusy prováděné na vězních nacistickými lékaři, např. neblaze proslulým Josefem Mengele. Tito lékaři experimentovali mj. se sterilizací židovských žen a prováděli pokusy na dětech, především na dvojčatech.

Osvětim byla také jedním z táborů, kde byli masově vyvražďováni Židé. První plynová komora byla v Osvětimi zřízena v září 1941, kdy tu byly poprvé vyzkoušeny a ověřeny vražedné účinky cyklonu B - látky, která se do té doby běžně využívala k deratizaci.

Později byly v Birkenau, táboře nedaleko osvětimského, postaveny čtyři velké plynové komory, v nichž mohlo být denně zavražděno na šest tisíc lidí. Plynové komory byly maskovány jako sprchy, které měly oběti přesvědčit, že jde o desinfekční opatření, kterým musejí projít dříve, než budou posláni na práci v táboře.

Od konce března 1942 začaly do Osvětimi proudit židovské transporty z nacisty ovládaných zemí. Nejdříve sem byli deportováni Židé ze Slovenska, z Francie, od července 1942 z Nizozemska, od srpna 1942 z Belgie a Jugoslávie. Od října 1942 do října 1944 bylo do Osvětimi deportováno více než 46 tisíc vězňů z Terezína.

Na základě Himmlerova příkazu z 29. ledna 1943 sem bylo deportováno také zhruba 20 tisíc Romů, kteří většinou zahynuli v plynových komorách.

Obětí poslední velké vlny deportací do Osvětimi se stali maďarští Židé, kteří sem byli deportováni od května do července 1944.

Tábory Osvětim-Birkenau osvobodila v lednu 1945 Rudá armáda. Našla tu 7650 vyčerpaných a vyhladovělých vězňů a řadu důkazů, které nacisté nestačili včas zničit: celkem osm tun lidských vlasů a přes milion pánských obleků a dámských šatů.

Podle různých odhadů bylo v Osvětimi zmařeno 1,2 až 1,6 milionu lidských životů.