NÁZOR - Dnešek je důležitým dnem pro mezinárodní právo, protože od této chvíle mohou být politici a vojáci, kteří nařídí invazi proti cizím zemím, souzeni a případně potrestáni za zločin agrese u Mezinárodního trestního soudu v Haagu, konstatuje Geoffrey Robertson v komentáři pro server The Guardian. Právník zabývající se lidskými právy, který působí na londýnské Queen Mary University uvádí, že pokud by zákon platil v roce 2003, tehdejší britský premiér Tony Blair, mnoho členů jeho kabinetu i velení britské armády by ho vojenskou akcí proti Iráku porušili.
Největší mezinárodní zločin
Pokud by tomu tak bylo, Blair by zřejmě jednal jinak a tehdejší americký prezident George W. Bush by se ocitl bez Spojeného království v roli ochotného spojence, soudí právník. Připomíná, že již norimberský tribunál označil rozpoutání války či agrese za "největší mezinárodní zločin", ale tento koncept se nikdy neostal do britského práva.
Navíc, mezinárodní uznání tohoto konceptu je závislé na tom, aby se jednotlivé státy shodly na jeho aktuální definici, podotýká Robertson. Poukazuje, že zločin byl zmíněn v judikátu Mezinárodního trestního soudu v roce 1998, ale ten byl pozastaven do doby, než budou jeho prvky posouzeny - což se stalo v roce 2010 - a následně ratifikovány nejméně 30 státy - k čemuž došlo v roce 2016.
"Nyní je (koncept) konečně aktivován," kvituje akademik. Dodává, že mezitím došlo k invazím do Iráku a na Ukrajinu, zatímco dalším zemím bylo invazí vyhrožováno, navíc loni zaútočil americký prezident Donald Trump na Sýrii, přičemž samotná existence zločinu agrese nabízí určité odrazení a základní míru jistoty při identifikaci jeho pachatelů.
Zločin spáchají ti, kteří použijí vojenskou sílu proti suverenitě, územní integritě nebo politické nezávislosti jiného státu, který koncept ratifikoval, a to způsobem, který svým charakterem, závažností a rozsahem naplňuje porušení Charty OSN, vysvětluje odborník. Podotýká, že toto vytváří určitý interpretační prostor - Trumpův úder na Sýrii například postrádal patřičnou "závažnost a rozsah", což lze ale uplatnit i na ruské zásahy na Ukrajině, kde je sporné, zda Vladimir Putin a jeho armádní jednotky uplatňují "zásadně" - ať tajně či zprostředkovaně - vojenskou sílu.
Daný výklad by nicméně zajisté kriminalizoval ty, kteří nařídili invazi do Iráku, zdůrazňuje právník. Připouští, že stávající definice má několik mezer - netýká se například kybernetických útoků, které si nevyžádají lidský život, ani se nevztahuje na vůdce Islámského státu a dalších teroristických skupin, protože pachateli mohou být pouze vysocí představitelé státu, který se dopustí agrese.
Hlupáctví a pokrytectví
"Je otázkou, zda by to odradilo od humanitárních intervencí - práva na invazi s cílem zmírnit extrémní lidské utrpení, pokud neexistuje jiný způsob záchrany životů," pokračuje Robertson. Soudí, že skutečná akce vedená těmito úmysly představuje výjimku, bez ohledu na svůj rozsah či závažnost, protože její povaha je v souladu s Chartou OSN.
Jurisdikce Mezinárodního trestního soudu v případech agrese bude sice tento týden aktivována, avšak přímo se bude týkat pouze těch zemí, které tento nově definovaný zločin ratifikovaly, vysvětluje akademik. Poukazuje, že zatím šlo o 35 především evropských států, přičemž například Velká Británie dělá vše, aby proces blokovala, a pro změnu jejího kurzu je třeba vyvinout veřejný nátlak.
Britští politici by mohli být na základě nové definice u Mezinárodního trestního soudu obviněni, ale teprve na návrh Rady bezpečnosti OSN, kde má Spojené království, stejně jako Rusko a USA, právo veta, uvádí expert. Kritizuje, že zločin agrese nebude mít v praxi velký dosah, jelikož veto velmocí znamená, že nepůjde poukázat prstem na žádného politika či vojenského velitele, který jednal ve spojení s některým z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN.
"Nicméně úterý značí doplnění arzenálu mezinárodního trestního práva bez ohledu na to, zda jeho poslední zbraň bude použita," píše Robertson. Domnívá se, že již fakt, že může být případně aplikována, poskytne jistou míru odstrašení, když vymezí mezinárodnímu společenství nepřekročitelné linie a povzbudí veřejnost k protestům, pokud nastane riziko jejich prolomení.
Právník nepovažuje za překvapivé, že mezi prvními zeměmi, které definici ratifikovaly, byly pobaltské státy. Opatření sice nezastaví ruskou invazi, ale zařazení takového kroku mezi narušení mezinárodního práva může dát Putinovi důvod k přestávce, míní akademik. Dodává, že jako agrese může být kvalifikováno také vyslání vrahů vyzbrojených poloniem či novičokem do cizí země s posláním zabít tamní občany, a proto je odmítání britské vlády ratifikovat tuto změnu hloupé a pokrytecké zároveň.
Související
Británie hlásí rozsáhlý požár. Zachvátil doky, kde se vyrábějí ponorky
Němci odhalili čínskou špionku. Informace získávala na citlivém místě
Velká Británie , ICC (Mezinárodní trestní soud) , Irák , válka , Tony Blair
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Exit poll: Většina Američanů je nespokojena s aktuálním stavem země
Aktualizováno před 17 minutami
Dramatická volební noc začíná. V USA se zavřely první místnosti
včera
Exit poll CNN: Jen třetina voličů se měla za Bidena lépe
včera
CNN: Červenou fata morgánu nahradí modrý posun. Výsledkům voleb bude první hodiny kralovat Donald Trump
včera
O prezidentovi USA rozhodne Pensylvánie. Co z tohoto státu udělalo cíl zájmu Trumpa i Harrisové?
včera
OBRAZEM: Výstavba tramvajové trati na Václavském náměstí pokračuje
včera
Trump se v den voleb pomstil novinářům. Nepohodlným médiím zakázal vstup do volebního štábu
včera
Volební místnosti v USA čelí bombovým hrozbám z ruských mailů. 15 států povolalo Národní gardu
včera
Policie v Kapitolu zadržela muže politého hořlavinou. Další v Michiganu hrozil útokem, pokud vyhraje Trump
včera
Trump prohlásil, že uzná volební porážku. Pod jednou podmínkou
včera
Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří
včera
Nejistý výsledek prezidentských voleb v USA: Rozhodne jen hrstka klíčových států
včera
Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?
včera
Volby v USA: Co bude, až místnosti zavřou? Vítěze nemusíme znát několik dní
včera
Registrace, fronty i ztráta volebního práva. Volby v USA se od těch českých značně liší
včera
Může Trump vyhrát? Teď už závisí jen na jediném faktoru, připouští jeho poradci
včera
Voliči demokratů a republikánů se vzájemně nenávidí. Americký politolog vysvětlil proč
včera
Expert pro EZ popsal, proč je Trump hrozbou pro americkou demokracii
včera
Volební právo není v USA samozřejmost. Jak může odsouzený zločinec Trump hlasovat?
včera
Konec éry Joea Bidena. Jak bude sledovat volby končící prezident?
Prezident Joe Biden sice není uveden na dnešních volebních lístcích, ale i tak jde o mnoho, pro něj osobně i pro jeho dědictví. V 81 letech Biden sleduje, zda získá příští rok Bílý dům jeho předchůdce, nebo vysněná nástupkyně.
Zdroj: Libor Novák