Rozpoutání války? Čelní politici mohou skončit za mřížemi, mění se mezinárodní právo

NÁZOR - Dnešek je důležitým dnem pro mezinárodní právo, protože od této chvíle mohou být politici a vojáci, kteří nařídí invazi proti cizím zemím, souzeni a případně potrestáni za zločin agrese u Mezinárodního trestního soudu v Haagu, konstatuje Geoffrey Robertson v komentáři pro server The Guardian. Právník zabývající se lidskými právy, který působí na londýnské Queen Mary University uvádí, že pokud by zákon platil v roce 2003, tehdejší britský premiér Tony Blair, mnoho členů jeho kabinetu i velení britské armády by ho vojenskou akcí proti Iráku porušili.

Největší mezinárodní zločin

Pokud by tomu tak bylo, Blair by zřejmě jednal jinak a tehdejší americký prezident George W. Bush by se ocitl bez Spojeného království v roli ochotného spojence, soudí právník. Připomíná, že již norimberský tribunál označil rozpoutání války či agrese za "největší mezinárodní zločin", ale tento koncept se nikdy neostal do britského práva.

Navíc, mezinárodní uznání tohoto konceptu je závislé na tom, aby se jednotlivé státy shodly na jeho aktuální definici, podotýká Robertson. Poukazuje, že zločin byl zmíněn v judikátu Mezinárodního trestního soudu  v roce 1998, ale ten byl pozastaven do doby, než budou jeho prvky posouzeny - což se stalo v roce 2010 - a následně ratifikovány nejméně 30 státy - k čemuž došlo v roce 2016.

"Nyní je (koncept) konečně aktivován," kvituje akademik. Dodává, že mezitím došlo k invazím do Iráku a na Ukrajinu, zatímco dalším zemím bylo invazí vyhrožováno, navíc loni zaútočil americký prezident Donald Trump na Sýrii, přičemž samotná existence zločinu agrese nabízí určité odrazení a základní míru jistoty při identifikaci jeho pachatelů.

Zločin spáchají ti, kteří použijí vojenskou sílu proti suverenitě, územní integritě nebo politické nezávislosti jiného státu, který koncept ratifikoval, a to způsobem, který svým charakterem, závažností a rozsahem naplňuje porušení Charty OSN, vysvětluje odborník. Podotýká, že toto vytváří určitý interpretační prostor - Trumpův úder na Sýrii například postrádal patřičnou "závažnost a rozsah", což lze ale uplatnit i na ruské zásahy na Ukrajině, kde je sporné, zda Vladimir Putin a jeho armádní jednotky uplatňují "zásadně" - ať tajně či zprostředkovaně - vojenskou sílu.

Daný výklad by nicméně zajisté kriminalizoval ty, kteří nařídili invazi do Iráku, zdůrazňuje právník. Připouští, že stávající definice má několik mezer - netýká se například kybernetických útoků, které si nevyžádají lidský život, ani se nevztahuje na vůdce Islámského státu a dalších teroristických skupin, protože pachateli mohou být pouze vysocí představitelé státu, který se dopustí agrese.

Hlupáctví a pokrytectví

"Je otázkou, zda by to odradilo od humanitárních intervencí - práva na invazi s cílem zmírnit extrémní lidské utrpení, pokud neexistuje jiný způsob záchrany životů," pokračuje Robertson. Soudí, že skutečná akce vedená těmito úmysly představuje výjimku, bez ohledu na svůj rozsah či závažnost, protože její povaha je v souladu s Chartou OSN.

Jurisdikce Mezinárodního trestního soudu v případech agrese bude sice tento týden aktivována, avšak přímo se bude týkat pouze těch zemí, které tento nově definovaný zločin ratifikovaly, vysvětluje akademik. Poukazuje, že zatím šlo o 35 především evropských států, přičemž například Velká Británie dělá vše, aby proces blokovala, a pro změnu jejího kurzu je třeba vyvinout veřejný nátlak.   

Britští politici by mohli být na základě nové definice u Mezinárodního trestního soudu obviněni, ale teprve na návrh Rady bezpečnosti OSN, kde má Spojené království, stejně jako Rusko a USA, právo veta, uvádí expert. Kritizuje, že zločin agrese nebude mít v praxi velký dosah, jelikož veto velmocí znamená, že nepůjde poukázat prstem na žádného politika či vojenského velitele, který jednal ve spojení s některým z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN.

"Nicméně úterý značí doplnění arzenálu mezinárodního trestního práva bez ohledu na to, zda jeho poslední zbraň bude použita," píše Robertson. Domnívá se, že již fakt, že může být případně aplikována, poskytne jistou míru odstrašení, když vymezí mezinárodnímu společenství nepřekročitelné linie a povzbudí veřejnost k protestům, pokud nastane riziko jejich prolomení.

Právník nepovažuje za překvapivé, že mezi prvními zeměmi, které definici ratifikovaly, byly pobaltské státy. Opatření sice nezastaví ruskou invazi, ale zařazení takového kroku mezi narušení mezinárodního práva může dát Putinovi důvod k přestávce, míní akademik. Dodává, že jako agrese může být kvalifikováno také vyslání vrahů vyzbrojených poloniem či novičokem do cizí země s posláním zabít tamní občany, a proto je odmítání britské vlády ratifikovat tuto změnu hloupé a pokrytecké zároveň.  

Související

Princ William se svou rodinou

Nejhorší rok v životě. Princ William překvapil upřímnými slovy

Rok s letopočtem 2024 ještě není u konce, stále zbývá několik týdnů. Dvaačtyřicetiletý princ William je však už nyní přesvědčen, že letošek byl nejtěžším rokem jeho života. Důvodem jsou pochopitelně především vážné zdravotní potíže členů britské královské rodiny. 

Více souvisejících

Velká Británie ICC (Mezinárodní trestní soud) Irák válka Tony Blair

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 43 minutami

před 52 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy