Rozpoutání války? Čelní politici mohou skončit za mřížemi, mění se mezinárodní právo

NÁZOR - Dnešek je důležitým dnem pro mezinárodní právo, protože od této chvíle mohou být politici a vojáci, kteří nařídí invazi proti cizím zemím, souzeni a případně potrestáni za zločin agrese u Mezinárodního trestního soudu v Haagu, konstatuje Geoffrey Robertson v komentáři pro server The Guardian. Právník zabývající se lidskými právy, který působí na londýnské Queen Mary University uvádí, že pokud by zákon platil v roce 2003, tehdejší britský premiér Tony Blair, mnoho členů jeho kabinetu i velení britské armády by ho vojenskou akcí proti Iráku porušili.

Největší mezinárodní zločin

Pokud by tomu tak bylo, Blair by zřejmě jednal jinak a tehdejší americký prezident George W. Bush by se ocitl bez Spojeného království v roli ochotného spojence, soudí právník. Připomíná, že již norimberský tribunál označil rozpoutání války či agrese za "největší mezinárodní zločin", ale tento koncept se nikdy neostal do britského práva.

Navíc, mezinárodní uznání tohoto konceptu je závislé na tom, aby se jednotlivé státy shodly na jeho aktuální definici, podotýká Robertson. Poukazuje, že zločin byl zmíněn v judikátu Mezinárodního trestního soudu  v roce 1998, ale ten byl pozastaven do doby, než budou jeho prvky posouzeny - což se stalo v roce 2010 - a následně ratifikovány nejméně 30 státy - k čemuž došlo v roce 2016.

"Nyní je (koncept) konečně aktivován," kvituje akademik. Dodává, že mezitím došlo k invazím do Iráku a na Ukrajinu, zatímco dalším zemím bylo invazí vyhrožováno, navíc loni zaútočil americký prezident Donald Trump na Sýrii, přičemž samotná existence zločinu agrese nabízí určité odrazení a základní míru jistoty při identifikaci jeho pachatelů.

Zločin spáchají ti, kteří použijí vojenskou sílu proti suverenitě, územní integritě nebo politické nezávislosti jiného státu, který koncept ratifikoval, a to způsobem, který svým charakterem, závažností a rozsahem naplňuje porušení Charty OSN, vysvětluje odborník. Podotýká, že toto vytváří určitý interpretační prostor - Trumpův úder na Sýrii například postrádal patřičnou "závažnost a rozsah", což lze ale uplatnit i na ruské zásahy na Ukrajině, kde je sporné, zda Vladimir Putin a jeho armádní jednotky uplatňují "zásadně" - ať tajně či zprostředkovaně - vojenskou sílu.

Daný výklad by nicméně zajisté kriminalizoval ty, kteří nařídili invazi do Iráku, zdůrazňuje právník. Připouští, že stávající definice má několik mezer - netýká se například kybernetických útoků, které si nevyžádají lidský život, ani se nevztahuje na vůdce Islámského státu a dalších teroristických skupin, protože pachateli mohou být pouze vysocí představitelé státu, který se dopustí agrese.

Hlupáctví a pokrytectví

"Je otázkou, zda by to odradilo od humanitárních intervencí - práva na invazi s cílem zmírnit extrémní lidské utrpení, pokud neexistuje jiný způsob záchrany životů," pokračuje Robertson. Soudí, že skutečná akce vedená těmito úmysly představuje výjimku, bez ohledu na svůj rozsah či závažnost, protože její povaha je v souladu s Chartou OSN.

Jurisdikce Mezinárodního trestního soudu v případech agrese bude sice tento týden aktivována, avšak přímo se bude týkat pouze těch zemí, které tento nově definovaný zločin ratifikovaly, vysvětluje akademik. Poukazuje, že zatím šlo o 35 především evropských států, přičemž například Velká Británie dělá vše, aby proces blokovala, a pro změnu jejího kurzu je třeba vyvinout veřejný nátlak.   

Britští politici by mohli být na základě nové definice u Mezinárodního trestního soudu obviněni, ale teprve na návrh Rady bezpečnosti OSN, kde má Spojené království, stejně jako Rusko a USA, právo veta, uvádí expert. Kritizuje, že zločin agrese nebude mít v praxi velký dosah, jelikož veto velmocí znamená, že nepůjde poukázat prstem na žádného politika či vojenského velitele, který jednal ve spojení s některým z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN.

"Nicméně úterý značí doplnění arzenálu mezinárodního trestního práva bez ohledu na to, zda jeho poslední zbraň bude použita," píše Robertson. Domnívá se, že již fakt, že může být případně aplikována, poskytne jistou míru odstrašení, když vymezí mezinárodnímu společenství nepřekročitelné linie a povzbudí veřejnost k protestům, pokud nastane riziko jejich prolomení.

Právník nepovažuje za překvapivé, že mezi prvními zeměmi, které definici ratifikovaly, byly pobaltské státy. Opatření sice nezastaví ruskou invazi, ale zařazení takového kroku mezi narušení mezinárodního práva může dát Putinovi důvod k přestávce, míní akademik. Dodává, že jako agrese může být kvalifikováno také vyslání vrahů vyzbrojených poloniem či novičokem do cizí země s posláním zabít tamní občany, a proto je odmítání britské vlády ratifikovat tuto změnu hloupé a pokrytecké zároveň.  

Související

Více souvisejících

Velká Británie ICC (Mezinárodní trestní soud) Irák válka Tony Blair

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Aktualizováno před 17 minutami

Ilustrační fotografie

Dramatická volební noc začíná. V USA se zavřely první místnosti

Dramatická volební noc, na jejímž konci se očekává jméno 47. prezidenta Spojených států, odstartovala o půlnoci středoevropského času uzavřením některých volebních místností. Samotné sčítání bude trvat minimálně do zítřejších ranních hodin, přičemž k uzavření posledních volebních místností dojde v sedm hodin ráno středoevropského času. Jméno vítěze voleb se tak můžeme dozvědět až za několik dní.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že odvolal ministra obrany Joava Galanta kvůli „krizi důvěry“ ohledně vedení vojenských operací. Netanjahu tvrdí, že Galantovy kroky a výroky odporovaly rozhodnutím kabinetu a mohly podle něj prospět nepřátelům Izraele. Na post ministra obrany nyní nastoupí dosavadní ministr zahraničí Jisrael Kac, kterého v jeho roli nahradí Gideon Sa'ar. Galant na to reagoval prohlášením, že bezpečnost Izraele je pro něj životním posláním, uvedl server Times of Israel.

včera

včera

Ilustrační fotografie

Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?

Swing states hrají v dnešních amerických prezidentských volbách volbách klíčovou roli. Právě v nich se rozhodne, kdo bude příštím šéfem Bílého domu. Jak Kamala Harrisová, tak Donald Trump zde mají velice podobné preference a až do konečného sečtení hlasů nebude jasné, kdo si získal srdce voličů.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Konec éry Joea Bidena. Jak bude sledovat volby končící prezident?

Prezident Joe Biden sice není uveden na dnešních volebních lístcích, ale i tak jde o mnoho, pro něj osobně i pro jeho dědictví. V 81 letech Biden sleduje, zda získá příští rok Bílý dům jeho předchůdce, nebo vysněná nástupkyně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy