Řez mezi Srbskem a Kosovem? Vučić představí návrh, Merkelová už teď blázní

Vučić a jeho kosovský protějšek Hashim Thaçi v poslední době naznačovali možnou výměnu území, ale nepřímo a velmi opatrně - s použitím termínů jako demarkace či korektura původní administrativní hranice mezi Srbskem a Kosovem. Podle médií se to zřejmě týká zmíněného severu Kosova a oblasti Preševského údolí na jihu Srbska s početnou albánskou menšinou.

Toto případné řešení ale naráží na silný odpor srbské opozice a srbské pravoslavné církve. Především však u Thaçiho politických soupeřů v Kosovu, v čele s premiérem Ramushem Haradinajem. Mocné odpůrce, především německou kancléřku Angelu Merkelovou, má i v Evropské unii.

Na druhé straně Washington naznačil, že nemá v úmyslu něčemu takovému bránit, pokud se na tom Bělehrad a Priština spolu dohodnou. Podobné hlasy zazněly i od některých členů Evropské komise, ovšem s podmínkou, že v žádném případě to nesmí být precedens pro jiné případy, jako je Bosna.

V každém případě je nasnadě, že Vučić i Thaçi budou mít o "demarkaci", respektive "korektuře" hranic asi různé představy. Kosovský prezident se v této souvislosti zatím zmiňoval toliko o možné kosovské budoucnosti oblasti jihosrbských měst Preševo, Bujanovac a Medvedja. Sotva však může počítat s tím, že Bělehradu za to nic nenabídne. Na druhé straně "prostá výměna" severu Kosova za Preševské údolí by byla pro Kosovo očividně nevýhodná, už jen z ekonomického hlediska.

Vučić i Thaçi jsou si vědomi toho, že jejich země se nestanou členy EU bez vyřešení stále napjatých a velmi komplikovaných dvoustranných vztahů. Oba chtějí pokročit, se skutečně zásadními ústupky ale doposud otálejí, očividně vzhledem k možnému negativnímu dopadu na jejich politickou budoucnost.

Pokud jde o vedení v Prištině, cíle Thaçiho a Haradinaje jsou shodné - přimět Srbsko k uznání nezávislosti Kosova s co nejmenšími, a ještě lépe s vůbec žádnými ústupky. Každý ale postupuje jinou cestou a bývalí separatističtí druhové ve zbrani tím mezi sebou svádějí mocenský boj.

Premiér, na kterého Srbsko vydalo zatykač kvůli podezření z válečných zločinů, je zřejmě přesvědčený, že díky podpoře v USA a v Evropské unii, zejména ze strany Německa, nebude nutné učinit vůči Bělehradu žádný vstřícný krok. Taková varianta ale znamená i delší cestu do EU, pro Prištinu i Bělehrad. O takový tlak na Vučiče Haradinajovi podle všeho jde.

Jaký obsah bude mít Vučičův zamýšlený nedělní zásadní projev, a zda se vůbec uskuteční, by mohlo naznačit dnešní další jeho jednání s Thaçim v Bruselu za zprostředkování šéfky unijní diplomacie Federiky Mogheriniové. Podle pozorovatelů ale ani od tohoto setkání nic převratného očekávat není možné.