Nobelovu cenu za mír mají jezídka a lékař. Bojují proti znásilňování jako zbrani ve válkách

Oslo - Nobelovu cenu za mír pro rok 2018 získali konžský lékař Denis Mukwege a aktivistka irácké komunity jezídů Nadja Muradová. Oznámil to dnes norský Nobelův výbor. Dvojice prestižní ocenění dostala za boj proti sexuálnímu násilí jako zbrani ve válkách, upřesnil výbor.

Zástupci norského Nobelova výboru letos vybírali z 216 osob a 115 organizací. Jednoznačného favorita letošní udílení nemělo.

"Oba laureáti zásadním způsobem přispěli k zaměření pozornosti na takové válečné zločiny a k boji proti nim," uvedl výbor ve zdůvodnění. "Denis Mukwege je pomocníkem, který zasvětil svůj život obraně těchto obětí. Nadja Muradová je svědkyní, která vypráví o zneužívání spáchaném na ní a ostatních. Oba svým způsobem pomohli zviditelnit válečné sexuální násilí, takže pachatelé mohou být hnáni k odpovědnosti za své počínání," uvedl dále Nobelův výbor.

Třiašedesátiletý Mukwege je gynekolog, který léčí oběti sexuálního násilí v Demokratické republice Kongo. Je také ředitelem nemocnice ve východokonžském městě Bukavu. V zařízení, které bylo otevřeno v roce 1999, přijme každoročně tisícovky žen. Mukwegeho se v roce 2012 pokusili zabít ozbrojenci a lékař musel dočasně svou zemi opustit.

Muradová, která se narodila v roce 1993, je známá jako bojovnice za lidská a ženská práva. Přežila masakr své rodiny a sexuální zotročení džihádisty z takzvaného Islámského státu (IS). Radikálové z IS ji zotročili v severoiráckém Mosulu v roce 2014. Zasazuje se rovněž o práva jezídů a uprchlíků.

Muradová tak je jednou z odhadovaných 3000 jezídských dívek a žen, které se staly obětí znásilňování a jiného zneužívání ze strany ozbrojenců IS. Po třech měsících se jí na několikátý pokus podařilo uprchnout a rozhodla se se svými hrůznými zážitky podělit s ostatními. Při útocích IS přišla celkem o 18 členů rodiny, včetně matky.

Oba dnes ocenění jsou mimo jiné držiteli Sacharovovy ceny za svobodu myšlení, kterou uděluje Evropský parlament. Mukwege ji obdržel v roce 2014 a Muradová v roce 2016. V témže roce Muradová získala také cenu Václava Havla za obranu lidských práv a pobývala i v Praze.

V loňském roce dostala Nobelovu cenu za mír Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (ICAN). Cenu si odnesla za upozorňování na katastrofické humanitární důsledky jakéhokoli použití jaderných zbraní a za své průkopnické úsilí o dosažení zákazu takových zbraní.

Cena za mír je předposlední "nobelovkou", která se bude letos udělovat. Tento týden už byli oznámeni laureáti ocenění za lékařství, fyziku a chemii, v pondělí bude znám nositel letošní ceny za ekonomii.

Nobelova cena za literaturu letos udělena nebude, a to kvůli skandálu, který otřásl Švédskou akademií, která její držitele vybírá. Francouz Jean-Claude Arnault spjatý s akademií byl v pondělí za znásilnění odsouzen k dvouletému trestu vězení.

Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie, která letos stejně jako loni činí devět milionů švédských korun (22,4 milionu korun českých). Ocenění budou jako každý rok předány v den výročí Nobelovy smrti 10. prosince - cena za mír v Oslu a zbývající čtyři ve Stockholmu.

"Letošní Nobelova cena za mír zcela naplňuje kritéria, jež stanovil v závěti Alfred Nobel. Denis Mukwege a Nadja Muradová riskovali svou osobní bezpečnost odvážným bojem proti válečným zločinům a hledáním spravedlnosti pro oběti. Podporovali tak bratrství mezi národy naplňováním zásad mezinárodního práva," stojí také v textu Nobelova výboru.

Agentura Reuters připomíná, že dnešní ocenění následuje po roce, v němž bylo zneužívání žen v centru pozornosti na celém světě. Předsedkyně Nobelova výboru Berit Reissová-Andersenová však na novinářský dotaz, zda hnutí #metoo inspirovalo výběr letošních laureátů, odpověděla nejednoznačně.

"Metoo a válečné zločiny nejsou zcela totéž. Ale společné mají to, že vidí utrpení žen, zneužívání žen a že je důležité, aby se ženy oprostily od pojetí hanby s tím spojené a promluvily," řekla Reissová-Andersenová.

Oceněným už byly adresovány první gratulace. Předseda Evropské rady Donald Tusk na twitteru napsal, že laureáti mají jeho "nejhlubší úctu za odvahu, soucítění a lidskost, které prokázali ve svém každodenním boji".

Německá kancléřka Angela Merkelová chová vůči oceněným "velkou úctu", řekl dnes mluvčí kancléřky Steffen Seibert. "Jsou to dva úžasní laureáti, oba svým způsobem reprezentují volání po lidskosti - uprostřed nepředstavitelných hrůz, které páchají lidé na jiných lidech," tlumočil mluvčí vzkaz kancléřky, která se údajně s Muradovou setkala v roce 2016.

Související

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

Více souvisejících

nobelova cena Jezídové Kongo MeToo Angela Merkelová válečné zločiny Znásilnění ženy

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

včera

včera

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

včera

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

včera

včera

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

včera

včera

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

včera

včera

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

21. července 2026 22:02

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

21. července 2026 20:49

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

21. července 2026 19:37

21. července 2026 18:24

21. července 2026 17:01

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy