Bude se Křišťálová noc opakovat? Nemusí jenom v Německu, antisemitismus je na vzestupu i jinde

Berlín - Němci dnes slaví 80 let od nechvalně známé Křišťálové noci, během které bylo zabito okolo 100 Židů a zničeno či poškozeno okolo 1200 synagog a 7500 obchodů židovských obchodníků. Smutné výročí se zdá být aktuálnější než kdy jindy. V Německu, ale i ve Francii či USA významně roste počet antisemitických nálad a zločinů.

Podle zjištění Kompetenčního centra pro pravicový extrémismus a výzkum demokracie z Lipska značně stoupla podpora antisemitismu ve východním Německu z 4,1% v roce 2016 na 5,2% v roce 2018. Okolo jedné třetiny respondentů výzkumu souhlasilo s antisemitickými stanovisky, uvedl šéf studie Oliver Decker.

Jeden člověk z 10 má za to, že Židé mají příliš mnoho vlivu a stejný počet si myslí, že nezapadají do německé společnosti, podle zjištění studie. Autoři studie si myslí, že počet lidí, kteří zastávají antisemitické názory, je mnohem větší, ale nechtějí to raději přiznat veřejně.

Poměrně znepokojivé je též další zjištění průzkumu, podle něhož by okolo 8% respondentů považovala za určitých okolnostech diktaturu jako lepší formu vlády než je demokracie. 11% by chtělo vůdce, který by velel zemi „pevnou rukou pro dobro všech.“

Podle analytiků souvisí nárůst antisemitismu v Německu s vzestupem bílého nacionalismu, který se vydává za ochránce bílé rasy před migranty. Za hlavní příklad tohoto policko-kulturního hnutí je považována německá protestní a protiimigrační strana Alternativa pro Německa (AfD). Ta odmítá, že by byla antisemitisticky a nenávistivě založená. Tvrdí, že naopak je ochránkyní Židů proti antifeministickými muslimskými přistěhovalci. Argumenty AfD, že není nikterak spojena s nacisty, poněkud kalí skutečnost několika kontroverzních výroků jejích představitelů na adresu nacistické minulosti Německa.

Dnešní oslava výročí sloužila pro čelní postavy německé politické scény, německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera a německé kancléřky Angely Merkelové, aby odsoudily nárust antisemitismu a bílého nacionalismu v Německu. „Nesmíme dopustit, aby o sobě někteří znovu tvrdili, že pouze oni mluví za skutečný lid a jiné vylučovali,“ řekl německý prezident ve zřejmé narážce na AfD, jíž poslanci v reakci na tyto slova na rozdíl od zbytku Spolkového sněmu netleskali.

AfD byla kritizována i ze strany představitelů židovských obcí. Předseda Ústřední rady Židů v Německu, Josef Schuster nařkl AfD, že podporuje nenávist, zesměšňuje přeživší holocaustu relativizací nacistických zločinů a usiluje o zničení německé kultury vzpomínání. Na vzrůstající klima antisemitismu a nenávisti poukázal i Ronald Lauder, předseda Světového židovského kongresu.

Příslušníci krajní pravice se chystají oslavit dnešní výročí nočním pochodem se svíčkami. Německé ministerstvo vnitro akci, pořádané krajně pravicovou skupinou My jsme pro Německo, sice zavrhlo, spolkový správní soud však zákaz zrušil s tím, že procesí nevykazuje hrozbu pro veřejný pořádek. Německý ministr vnitra Andreas Geisel je přesvědčen, že načasování pochodu zcela popírá smysl vzpomínkového dne. „Nesmíme tolerovat otevřený krajně pravicový extrémismus pod pláštíkem svobody slova,“ řekl Gisel.

Antisemitismus jinde ve světě

Antisemitismus se nestává problémem jen v Německu. Francouzský premiér Édouard Philippe ku příležitosti výročí Křišťálové noci oznámil, že antisemitické činy stouply o 69% v první polovině roku 2018. Francie má třetí největší židovskou populaci na světě a největší v Evropě. Jak poukazuje zpravodajský web France24, ačkoliv Židé ve Francii tvoří jen 1% populace, byly terčem 40% násilných aktů spojených s rasou a náboženstvím.

Nenávist k Židům též výrazně stoupá v USA. Podle Anti-Defamation League (ADL), neziskové organizace založené pro boj proti projevům antisemitismu v roce 1913, došlo v roce 2017 k téměř 60% nárůstu nahlášených antisemitských incidentů. Mezi roky 2016 a 2017 došlo k nejvyššímu nárůstu antisemitických zločinů z nenávisti od roku 1979, kdy o nich ADL začala vést záznam. Nedávný útok v synagoze v Pittsburgu, který vedl k smrti 11 osob a jehož ADL označila za „nejničivější útok na židovskou komunitu v historii USA,“ je dokladem tohoto znepokojivého trendu.

Související

Židé, ilustrační fotografie.

V Česku loni výrazně přibylo projevů antisemitismu

V Česku meziročně stoupl o 90 procent počet projevů antisemitismu, vyplývá z výroční zprávy Federace židovských obcí. Zatímco předloni bylo podobných projevů 2277, v minulém roce to bylo 4328. Výrazně jich přibylo po říjnovém vpádu palestinského hnutí Hamás na izraelské území. Upozornila na to agentura TASR s odvoláním na zprávu ČT24. 

Více souvisejících

židé Německo křišťálová noc Antisemitismus II. světová válka

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 49 minutami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy