Tzv. populisté v posledním letech zažívají žně. Zvítězili v několika volbách, případně se přinejmenším ukázali jako politická síla, se kterou je třeba počítat. Kritici populistům vyčítají, že představují ohrožení demokracie. Politologové Yascha Mounk z Harvardovy Univerzity a Jordan Kyle z Tony Blair Institute for Global Change ve svém výzkumu zjistili, že tyto obavy jsou oprávněné.
Mouk a Kyle prozkoumaly více než 66 akademických žurnálů s články o populismu. Dle jejich poznatků populismus podle definují dva základní předpoklady: 1) že elity a „cizinci“ ohrožují „pravý lid“, 2) protože populisté jsou hlasem tohoto lidu, nic jim nemůže stát v cestě. Výzkumníci identifikovali 46 populistických lídrů nebo politických stran, kteří byli u moc v 33 demokratických zemích od roku 1990 dodnes. Zjistili, že populisté zůstávají déle u moci a zároveň představují reálné nebezpečí pro demokracii.
V průměru obyčejná demokratická vláda zůstává u moci okolo tří let. Čtyři z pěti nepopulistických vlád jsou během šesti let od jejich zvolení odstaveny od moci. Populistické vlády zůstávají u moci mnohem déle, v průměru šest a půl roku, dvojnásobně déle než jejich nepopulističtí rivalové. Šest let od svého zvolení populisté více je dvojnásobná pravděpodobnost než u jejich rivalů, že budou stále u moci, dvanáct let poté, co jsou poprvé zvoleni - v případě dvanáct let je tato možnost dokonce pětinásobná.
Populisté málokdy odcházejí od moci v důsledku demokratických procesů – stalo se to jen v 17% zkoumaných případech. Dalších 17% populistů odešlo, až když dosáhlo limitů svého funkčního období. 23% bylo donuceno k odstoupení. 30% populistů zůstává stále u moci – toto číslo nicméně je do značné míry ovlivněno tím, že se jedná o poměrně nedávno zvolené osoby či strany. Skoro polovina však vede svou zemi více než devět let.
Podle výzkumu obavy, že populisté ohrožují demokratické základy země, se ukazují být odůvodněné. 50% populistů buď přepsalo nebo změnilo ústavu své země, když získali moc, odstranilo limity prezidentských či parlamentních voleb a oslabilo systém vah a protivah charakteristický pro demokratické instituce.
V 23% případů populistické vlády iniciovaly propad v hodnocení demokratičnosti země, z toho 7% propad ve svobodě tisku, 8% propad v občanských svobodách a 13% propad v politických právech. V porovnání, u nepopulistických stran došlo k propadu je v 6% případů. Mounk a Kyle upozorňují, že standardní metody měření demokratičnosti země mohou být navíc zastaralé a nebrat v úvahu nové případy populismu, např. pokles svobody tisku a omezení právní nezávislosti v Maďarsku a Polsku nebyly vnímány jako příklady omezení demokratičnosti země v široce užívaném měření politických dat Polity IV.
Výzkum odhalil, že neexistují významné diference mezi pravicovými a levicovými populisty, co se týče omezení demokratičnosti země. Od roku 1990 bylo zvoleno 13 pravicových populistických vlád, z toho 5 způsobilo významný propad demokracie v jejich zemi. Ve stejném časovém období bylo zvoleno 13 levicových populistických vlád, z toho stejný počet - 5 – inicioval rozklad demokracie v zemi. V mnoha případech lze však jen velmi těžko klasifikovat danou populistickou sílu, zda-li je pravicová či levicová.
Ačkoliv populisté bývají voleni s tím, že právě oni dokáží zatočit s korupcí bující mezi elitami, ve skutečnosti naopak v mnoha případech ještě zhorší korupci v zemi, případně jen nahradí jiné korupční sítě vlastními. Podle dat shromážděných Mournem a Kyleem bylo 40% populistických vůdců obviněno z korupce a že jimi ovládané země v průměru padly o pět míst na indexu korupce Transparency International.
Mourne a Kyle přiznávají, že výsledky jsou do značné míry ovlivněny tím, že reflektují zkušenosti ze středně příjmových zemí s dědictvím autoritářské vlády a mohou být poměrně jiné po současné vlně populismu v vysoko příjmových zemí s rozvinutými demokratickými institucemi. Může se tedy stát, že tito populisté v takové míře neohrozí demokratické základy země. Nicméně, dosavadní údaje spíše svědčí o opaku.
Související
KOMENTÁŘ: Vpád do Kongresu demonstroval hrozbu populismu a konspiračních teorií
KOMENTÁŘ: Soumrak po sto letech. Jsme skutečně připraveni na konec komunistů v parlamentu?
populismus , politika , demokracie , Korupce , Tomio Okamura
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 7 minutami
Ukrajinci poklekávají jedině k modlitbě, vzkázal Zelenskyj do Ruska
před 48 minutami
Na Nymbursku vjelo auto na chodník a srazilo několik chodců
před 1 hodinou
Zemřel herec Bernard Hill, král Théoden z Pána prstenů
před 1 hodinou
EU se chystá sankcionovat Voice of Europe, prozradila Jourová
před 2 hodinami
Policie obvinila řidiče kamionu kvůli tragické sobotní nehodě na D1
před 3 hodinami
Mladík se přiznal k napadení europoslance Eckeho. Policie hledá další podezřelé
před 4 hodinami
Odbory budou ještě během května protestovat proti vládním krokům
Aktualizováno před 4 hodinami
Náhle zemřela herečka Simona Postlerová, bylo jí 59 let
před 5 hodinami
Události Petra Nutila: Slovenská vláda lůzy a TOPácká střelba do vlastní nohy
před 6 hodinami
Revoluce v elektromobilitě: 10 minut stačilo švédské automobilce k nabití svého prototypu
před 6 hodinami
Lipavský potvrdil, že Česko odvolalo velvyslance z Ruska
před 6 hodinami
Google u soudu. V něm jde o miliardy dolarů a to, jak používáme internet
před 7 hodinami
Požár ve Frýdku-Místku: Hasiči zachránili 17 lidí z hořícího domu
před 8 hodinami
Izrael představil Američanům plán evakuace Rafáhu. Definitivně hotový ještě není
před 9 hodinami
Počasí: V Česku dnes hrozí bouřky. Problém může nastat na horách
před 10 hodinami
Ukrajině hrozí porážka kvůli váhající Evropě, tvrdí analýza z Německa
před 10 hodinami
Putin a další 6leté funkční období. Disponuje mimořádnou mocí v Rusku
před 11 hodinami
Madonna do starého železa nepatří. Brazilskou show sledoval více než milion lidí
před 11 hodinami
Australská policie zastřelila 16letého chlapce. Pobodal muže v Perthu
před 11 hodinami
V Gaze vládne plnohodnotný hladomor, tvrdí šéfka Světového potravinového programu
Na severu Pásma Gazy vládne plnohodnotný hladomor, prohlásila ředitelka Světového potravinového programu WFP Cindy McCainová v rozhovoru pro americkou televizi NBC. Zdůraznila přitom, že na světě je dostatek jídla pro všechny obyvatele.
Zdroj: Lucie Podzimková